Příspěvek: #1

Přátelé včelaři
četli jste již Včelařství 1/2011 -Letem světem-odstavec NĚMECKO?
Pro nečleny ČSV cituji jednu větu.

"Doporučuje se ,aby první preventivní léčení proběhlo před 31. čevencem".

Co na to říkáte vy všichni "také včelaři" jež jste si do dneška nevyzvedli Gabony pro léčení v roce 2010 ???

Příspěvek: #2

V Německu preventivně léčí gabonem?

Příspěvek: #3

(13.01.2011 22:02)Korous napsal(a):  Přátelé včelaři
četli jste již Včelařství 1/2011 -Letem světem-odstavec NĚMECKO?
Pro nečleny ČSV cituji jednu větu.

"Doporučuje se ,aby první preventivní léčení proběhlo před 31. čevencem".

Co na to říkáte vy všichni "také včelaři" jež jste si do dneška nevyzvedli Gabony pro léčení v roce 2010 ???

Ufff ... Asi by to chtělo číst víc v kontextu. Moc jsem nehledal, možná někdo najde příhodnější odkaz, ale co třeba tohle:
http://staff-www.uni-marburg.de/~ag-bien...ebimo.html
což je odkaz ze stránky Asociace německých včelařských výzkumných institucí.
Preventivní léčení mi připomíná pojem preventivní válka ... Vloni jsem hledal, jaká léčiva mají v Teutonii registraci, ale už jsem to, žel zapomněl ... Ale dost bych stál za tím, že Acrinathrin ani Fluvalinat mezi nimi nejsou ....
Mimochodem: ta rubrika je zajímavá, kromě Teutonie mě zaujalo i Dánsko, Rakousko i Švédsko ...). Takže tuhle rubriku ve Včelařství vítám a hlasuji pro její podstatné rozšíření ... Ale to už se zase ocitáme na pomezí tematického tříděni Fora ...

Příspěvek: #4

(14.01.2011 8:42)Radek Krušina napsal(a):  V Německu preventivně léčí gabonem?

V tomto článku je podstatný doporučovaný termín.
A dál můžeme diskutovat o léčebných možnostech a povinostech u nás v ČR.
Co je preventivní léčení a co léčení.Kdy a čím, nechám se velmi rád poučit.

ZO mi dodala Gabon/nařízený KVS/MP10 na 1a2 fumigaci.3f se dělá aerosolem.
To vše koncem června.Po zkušenostech z roku 2007 kdy je při silném napadení poslední
možnost včelstvo zachránit v dobrém stavu, přelom července a srpna.
Po zjištění silného napadení několika včelstev 5.8.2007, nasadil jsem všem Gabon.Po něm spadlo u pěti včeltev více jak 2000VD.Po dalších 3 fumigacích bylo v zimní měli šest/6/ roztočů.
2010 Gabon plošně 1.srpna a u čtyřech včeltev(z 21) spad málo přez 500roztočů.Ostatní i nulu.
V tabulce spadu po léčení vidím,že některá včeltva by nebylo nutno léčit,ale letní spad vzhledem k mravencům je na včelíně vpodstatě nulový.Takže se řídím zkušeností z roku 2007.
Letos chci zkusit diagnostiku KM. A kdo jste už zkušel,sdělte své zkušenosti.Díky.

Příspěvek: #5

Cože to v tom Velařství psali? Bylo by zajímavé to vědět celé. Mám takový dojem, že je to tam v každé spolkové zemi jiné.
A nemají nařízeno, ale prý doporučeno.

Byl jsem tam teď nedávno na návštěvě poměrně nadšeného včelaře, který se chystá vést v důchodu kurzy včelařů - tedy je asi na jejich víc než průměrné úrovni. Nedomluvili jsme se přesně čím, ale léčí jen jednou ročně v podletí.

Poměrně logické.

Nemělo by se psát i o tom, že v NSR nevedou preventivní chemické války 5x ročně.

Příspěvek: #6

(14.01.2011 21:46)Korous napsal(a):  V tomto článku je podstatný doporučovaný termín.
A dál můžeme diskutovat o léčebných možnostech a povinostech u nás v ČR.
Co je preventivní léčení a co léčení.Kdy a čím, nechám se velmi rád poučit.

ZO mi dodala Gabon/nařízený KVS/MP10 na 1a2 fumigaci.3f se dělá aerosolem.
To vše koncem června.Po zkušenostech z roku 2007 kdy je při silném napadení poslední
možnost včelstvo zachránit v dobrém stavu, přelom července a srpna.
Po zjištění silného napadení několika včelstev 5.8.2007, nasadil jsem všem Gabon.Po něm spadlo u pěti včeltev více jak 2000VD.Po dalších 3 fumigacích bylo v zimní měli šest/6/ roztočů.
2010 Gabon plošně 1.srpna a u čtyřech včeltev(z 21) spad málo přez 500roztočů.Ostatní i nulu.
V tabulce spadu po léčení vidím,že některá včeltva by nebylo nutno léčit,ale letní spad vzhledem k mravencům je na včelíně vpodstatě nulový.Takže se řídím zkušeností z roku 2007.
Letos chci zkusit diagnostiku KM. A kdo jste už zkušel,sdělte své zkušenosti.Díky.

Pokud Vás zajímá, co kdo zkouší proti roztoči, doporučuji
http://www.varroamonitoring.cz
Někdy se tam dají vyčíst zajímavé věci.

Ohledně preventivního léčení proti roztoči gabonem mám asi tak tři připomínky.
- léčení včel na varroázu jeví se mi poněkud zkreslený pojem, protože ta naše chemická válka je pouhé vybíjení roztočů.
- A vybíjet někoho preventivně nejde. Takže buď tam nepřátelé jsou, a potom je má smysl vybíjet, nebo tam nejsou, a potom to není ani léčení ani vybíjení, ale pouze plýtvání municí a zamořování včelstev
- Vybíjet roztoče preventivně gabonem je podle mě úplně nejvíce nešťastné vybíjení. U nás na jižní Moravě a konkrétně u mě v roce 2007 se to jasně projevilo. Když někdo používá na roztoče munici pravidelně preventivně, nepřítel má možnost dříve vynalézt protizbraň, a potom už nám ta zbraň nepomůže, ani když tam nepřítel je. A bude tu další rok 2007. Když si člověk přečte o gabonu návody, zjistí, že u tohoto "léčiva" se, oproti našim ostatním, zřejmě musí dávat největší pozor na ochranné lhůty (nelze aplikovat na jaře). Kyselina mravenčí oproti tomu se může opatrně použít i mezi snůškami. Vhodnost volby tu je do očí bijící. Kdo byl na setkání VMS, ví také, že na rozdíl od gabonů je možné od ní očekávat zřejmě stále dobrou účinnost.

Onen zmíněný termín je zřejmě vhodný termín pro použití jedů, pokud tam roztoči jsou, aby neohrozili zimní generaci. To se u nás tvrdí už také delší dobu, ne jen v Německu. Jenže u nás se preventivně "léčí" celý rok, to je ten problém. A téměř každé preventivní "léčení" je víceméně plošně nařízené. Asi tu nikdo nevěří, že včelaři jsou gramotní lidé, kteří chtějí chovat včely, a chtějí se o ně umět postarat.

Příspěvek: #7

Moje včelárenie nie je zamerané na liečbu v úli. Ak metóda delenia včelstiev funguje všade vo svete ako jeden z mnohých postupov na znižovanie počtov klieštika vo včelstve, určite bude fungovať aj v mojom prípade prírodného včelárenia.
Mne sa veľakrát stalo, že keď som počul v úli matku spievať, otvoril som úľ a chytil som do klietok niekoľko mladých rojových matiek, ktoré čakali na príhodnú chvíľu opustiť materskú bunku pod už prehryzeným, ale ešte neotvoreným viečkom. Tieto matky môžem úspešne zúžitkovať pri tvorbe odložencov. Robím to tak, že matky v klietkach položím na medníkové latky, medník prikryjem fóliou alebo látkou, ktorú používam, tam ich mladé včely budú ošetrovať a kŕmiť aj tri dni. Hneď v ten deň alebo aj na druhý deň, zmetiem do rojáka primerané množstvo včiel. Robím to za letu včiel pri dobrom počasí. Včely v rojáku väzním do druhého dňa bez kŕmenia. Občas pokropím vodou a večer ošetrím Avartínom alebo kyselinou mliečnou. Na druhý deň si pripravím nadstavok na medzidne alebo s dnom, v odpoľudňajších hodinách dám do stredu debničky dva plásty so zásobami a vodou. Ostatný priestor vyplním medzistienkami. Na plásty bez včiel vpustím mladú matku. Kto má obavu, že mu matka "ubzikne", môže ju pridať cez klietku s cukrovomedovým cestom. Včely z rojáka vysypem pred úľ na dosku alebo do prázdneho nadstavku na odoberateľnom dne a nechám ich vpochodovať po doske pristavenej k letáčovému otvoru. Súčasne postavím na box aj kŕmidlo, ktoré takto čaká na nové osadenstvo. Pri použití tejto metódy sa netreba obávať straty matky. Dnešnou výhodou tejto metódy je zbavenie mladých včiel klieštika bez zasiahnutia rámikov, plástov a úľového priestoru Avartínom, čo pri použití metódy odsavača, prípadne pri preložení plástov so včelami nebude možné.
Keď včelári pochopia, že klieštika nie je možné chémiou vyhubiť, že sa každý včelár musí naučiť technológiu včelárenia s klieštikom, pretože klieštik tu bude naveky, až potom bude možné viesť odbornú diskusiu o tom, ako včeláriť na udržateľnej úrovni bez liečenia aj s tými klieštikmi pod viečkom. Z robotníčej bunky s priemerom 5,4 mm vyjdu 2 mladé oplodnené V-samičky, z trúdej bunky aj 6, ale z bunky 4,9 mm len jedna. A takémuto riešeniu, ku ktorému patrí povedzme aj kyselina mravčia, či každoročná obnova diela v plodisku a mnohé iné nápady bez liekov a chémie, hovoríme Varroa udržateľné včelárstvo. Môj starodávny postup tvorby odloženca, obohatený o dnes nutné prvky, považujem tiež za krok zosúladený s udržateľným včelárením.

Příspěvek: #8

Mám otázku,
bude v pohodě pokud aplikuju KM 65% pomocí houbičky i teď na jaře? Přítel Klíma tento způsob popisuje ve svém článku v MV ale pro letní ošetření. Pokud s tím máte někdo zkušenost, prosím poraďte mi. V minulých 14 dnech (po začátku líhnutí trubců) jsem na podložce našel ve dvou případech po 1 a poté 5 a zase po 1 VD. (dohromady 8 VD) čili přemýšlím nad jedním zásahem (2+2 dny = 60ml + 60ml 65%KM). Podotýkám, že zatím nemám možnost zabránit mravencům v přístupu na podložku, tudíž může být můj monitoring negativně zkreslený.

Díky za odpovědi

Příspěvek: #9

Teplota je tak akorát, takže asi proč ne? Jenom pak chvíli nechat a nevytáčet, než to vyprchá z medu ... Každopádně pokud tam Vd je, tak se sníží jeho populace (vlastně více-méně startovací). Včely hodně plodují, takže je možné, že to trochu zasáhne plod a mladušky. Ale to už u KM tak bývá ... Jsou ti roztoči tmaví nebo už se objevují i světlí?

Příspěvek: #10

Tmaví, přišlo mi to že se objevili zároveň se zbytky víček z trubčího plodu. je to loňský oddělek, nastavený druhým loňským oddělkem, ale po fumigaci na podzim spadlo cca 300 VD a pak byl ještě pře aerosolovaný, v měli byli 3 VD od té doby až do teď bez spadu.

Příspěvek: #11

(10.05.2011 10:51)Kamil Ž napsal(a):  Mám otázku,
bude v pohodě pokud aplikuju KM 65% pomocí houbičky i teď na jaře? Přítel Klíma tento způsob popisuje ve svém článku v MV ale pro letní ošetření. Pokud s tím máte někdo zkušenost, prosím poraďte mi. V minulých 14 dnech (po začátku líhnutí trubců) jsem na podložce našel ve dvou případech po 1 a poté 5 a zase po 1 VD. (dohromady 8 VD) čili přemýšlím nad jedním zásahem (2+2 dny = 60ml + 60ml 65%KM). Podotýkám, že zatím nemám možnost zabránit mravencům v přístupu na podložku, tudíž může být můj monitoring negativně zkreslený.
Díky za odpovědi

On se asi mezi námi najde málokdo s nějakými většími zkušenostmi.

Ale zkusím napsat jak bych to udělal já.

Předně při průměrném spadu 8 ks za 14 dnů (takže kolem 0,5ks průměrného spadu za den) bych zatím určitě nezasahoval.

Pokud už bych se rozhodnul zasáhnout houbičkami, tak bych to neuspěchal, a houbičku dal po odebrání zralého medu při nejbližším vytáčení.

Zatím bych nedával 2x houbičku po 2 dnech, ale jen jednu dávku (aby v úle nebylo tolik kyseliny). Případnou další aplikaci kyseliny bych provedl opět po dalším odběru zralého medu, pokud by to bylo potřeba, a případně tak opět až do posledního vytáčení.

Opakované ošetření s opakovaným zdvojením dávek jak to uváděl přítel Klíma v MV bych provedl až v červenci či začátkem srpna po posledním vytáčení.

RK

Ještě poznámka - jak se objevilo na podložce větší množství víček od vylíhlých trubců, také se mi zdá, že v tu samou dobu se skokově zvýšil spad roztočů.

Příspěvek: #12

Hm ... nevím, možná bych počkal ... ale i tak bude třeba pečlivě hlídat spad a eliminovat ty mravence ... Jak jsou na tom kolegové v okolí? Dá se to zjistit? Jsou třeba ve VMS? Je to asi případ od případu, některá včelstva je přímo nasávají, jiná jsou v pohodě. Některá místa je přitahují, jiná jsou skoro bez roztočů. Tohle období je takové zvláštní. Kdo vlastně ví, co to je za spad? Mohou to být ještě pořád dožívající zimní nebo neplodné samičky? Viz ty podzimní spady ...