Příspěvek: #1

Likvidace VD bez použití chemie v této kapitole podle mého názoru zatím chybí. Při procházení internetu jsem narazil na - podle mého názoru - dobře promyšlenou metodu, která je prezentována na webových stránkách holandských včelařů.
Nepočítejte se 100% likvidací kleštíka, ale každý vyřazený VD se počítá.

Pokusil jsem se link udělat i s překladačem Google, ale strojový překlad je strojový překlad a bude to tedy chtít trochu zapojit fantazii.

http://goo.gl/LrbKO

Zobrazení celého postupu je tak průhledné, až krásné.
Využívá se chování roztočů - napadnout nejraději trubčí plod (a v prvém týdnu v přeletáku není žádný jiný než trubčí), matka teprve klade první vajíčka do právě stavěných plástů a roztoči mají k dispozici trubčí plást před zavíčkováním - tedy ideální pastička.
Po týdnu bude trubčí plást zavíčkovaný, vyjme se a nahradí se stavebním rámkem.
V dalším týdnu se zakladený trubčí plást přenese do původního včelstva bez matky, kde se líhnou poslední včely a jsou tam naražené nouzové matečníky. Necháme jeden nebo dva. Než se matka vykulí, oplodní a začne klást nová vajíčka, vznikne bezplodový stav opět s jedním trubčím plástem s larvami - pastička na roztoče v mateřském včelstvu. Pokud budeme přeleták krmit, můžeme zopakovat trubčí plást s otevřeným plodem dříve, než se bude víčkovat první dělničí plod.
(Brood - plod, Queen - matka, Week - týden)
Momenty k úvaze:

1. Stačí vkládat stavební rámky nebo je myšlen vystavěný trubčí plást?
2. Likvidace trubčích plástů - do pytlíku k vyvaření, po rozvaření odstavit nádobu, pytlík zatížit a pod pokličkou nechat vystydnout.
3. Trubčí plásty na dva dny do mrazáku, nechat rozmrznout a vrátit včelám - prý vyčistí (údajně zkonzumuje) mrtvý plod a mrtvé roztoče vyhází .
4. Možnost likvidace všech náhradních matečníků a dát matečníky z "chovu"

Z jednoho včelstva mám dvě s minimálním zasažení roztoči.

S pozdravem MB

Příspěvek: #2

V bio-chovech jsou tyhle pastičky často užívané. Hodně se o nich člověk dočte i na sousedních forech (Bienenforum, Imkerforum). Nebo F. Pohl, Varroáza. Dá se to. A nejen s trubčími rámky, ale funguje to i na dělničím plodu po plodové přestávce. Roztoči se tak těší, že zalezou do 1. zakladeného plástu a ten se pak i s nimi po zavíčkování vyndá. Každé snížení úrovně napadení je dobré. L. Dvorský to, pokud vím, doporučuje dělat v dubnu. Má to ale svá pro i proti ...
Jiří

Příspěvek: #3

Ve Včelařských překladech jsem četl o odvíčkování vidličkou a vypláchnutím rámku vodou. Z plodové přestávky bych měl obavy, že vznikne rojovka, ale několikrát odvíčkovat trubčinu a výplach vodou by také splnilo očekávání. A vrátit trubčí souš je také výhodnější, matka ji dřív opět zaklade.

Příspěvek: #4

Je to vhodný doplněk celkové strategie vedení včelstev. Je třeba mít celkový plán, co v roce se včelstvy. Past je možné spojit s výměnou matky matečníkem. Past je vhodné dělat na přelomu června a července. Při vyjmutí pasti automaticky provést odvíčkování a kontrolu roztoče na plodu. Do 2% dobrý, při 20% hrozí kolaps. Podle výsledku nechat nebo už nespoléhat na pastičku a ošetřit. Na pastích je jediná potíž, a to hledání matky a její věznění (pokud to nespojuji s výměnou). Kontinuální odebírání trubčího plodu se mi zdá být neefektivní a včelstvo vysiluje.

Příspěvek: #5

Odebírat postupně trubčinu má z pohledu likvidace roztoče větší efekt ve prospěch včelstva, protože pokud roztoče odeberu např. v červnu tak snížím kusy, kteří by se mohly dál množit a spolu s potomky, kteří se dál množí, budou zatěžovat včely. Proto se i ošetřuje KM v sezóně po řepce apod. Abych snížil pracnost, tak stačí mít tyto rámky na horní loučce označeny a při kontrole je hned vidět, kde jsou a zabere to míň času než hledat matku. Navíc tak snížím počet trubců na shromaždišti od včelstev u kterých nemám zájem šíření genů. A to že to včely zatíží je jasné, na stejném principu funguje i LBV a u této metody byly často argumentem, že to není vhodné, protože se přemnoží roztoči. No ale když se trubčí rámek odvíčkuje a larvy i s roztočem vypláchnou, to jsou dvě mouchy jednou ranou, protirojovka a likvidace roztoče.

Příspěvek: #6

Na tuto otázku mám následující názor, možná že špatný, ale...
Trubčí pasti na roztoče VD jsou založeny na zbožném přání včelařů, že trubčí plod je pro tohoto parazita atraktivnější než plod dělničí. Atraktivita trubčího plodu pro roztoče je prokázána u včely Indické. Tam to funguje a je to obrana, kterou si tamní včela k ozdravení vytvořila.

U nás je prokázáno pouze to, že díky delšímu vývoji trubčího plodu vyjde z trubčí buňky o jednu zralou mladou samičku roztoče více, než z buňky dělničí. Čili, pokud z buňky dělničí vyjdou dvě mladé zralé samičky tak u plodu trubčího jsou to samičky tři. U včely medonosné není prokázána vyšší atraktivita trubčího plodu než plodu dělničího.

Řečeno jednoduše, roztoči je jedno, zda napadne plod dělničí nebo trubčí. Proto má likvidace zavíčkovaného trubčího plodu význam zvláště v období po letním slunovratu se současným nasazením některého prostředku k tlumení roztoče VD, než včelstvo začne chovat zimní generace včel.

Význam v období reprodukce včelstev a produkce medu (duben až červen) má monitoring, cílený na roztoče VD a na jeho základě i provedení potřebných zásahů včelaře k jeho tlumení u napadených včelstev. Na každé včelnici jsou včelstva s různým stupněm napadení roztočem VD. U včelstev s vysokým stupně napadení je možné uvažovat o jejich likvidaci, tato včelstva jsou zdrojem problémů a ohrožení pro ostatní včelstva v okolí. To je již však předmětem do jiného vlákna.

Pokud vím, biologické pasti na roztoče VD jsou čas od času diskutovány od osmdesátých let minulého století zvláště v zemích na západ od našich hranic viz některá čísla OVP. Avšak, nikdy se žádný zázrak nekonal. Na druhou starnu, "mrtvý roztoč je dobrý roztoč". Je však otázkou, zda na tento pracný a málo účinný způsob budeme mít dost trpělivosti a s přibývajícími roky i sil. Další otázkou, je časté stresování včelstev při stálém "štourání se v nich". Zda tím včelstvům neuškodíme více, než sám roztoč.
JK

Příspěvek: #7

(02.12.2011 12:13)Josef Křapka napsal(a):  ... Atraktivita trubčího plodu pro roztoče je prokázána u včely Indické. Tam to funguje a je to obrana, kterou si tamní včela k ozdravení vytvořila.

Tak tomu není. U A. cerana (správně česky včela východní, indická je jeden z jejích poddruhů) nejde o atraktivitu trubčího plodu, nýbrž o výhradní možnost množit se jen tam, kterou mu tato včela trpí v míře umožňující jí přežít. Pokud samička vleze na dělničí plod, tam ji včely nikdy nenechají a buď víčko odvíčkují a samička vyleze ven anebo pokud se tam začne množit, kuklu i se samičkou odstraní (VSH včel).

---

(02.12.2011 12:13)Josef Křapka napsal(a):  ... U včely medonosné není prokázána vyšší atraktivita trubčího plodu než plodu dělničího.

Ani toto není přesné. Jednoznačně bývá trubčí plod relativně (v % infikovaných kukel) více napaden než plod dělničí, a to ve velmi variabilním poměru (např. od 5× do 20×, ale i mimo tato čísla) a je vybádáno, na čem ten poměr záleží. Jiná je situace u absolutního počtu samiček množících se na plodu dělničím a trubčím, protože dělničího bývá mnohem více.
Pokud jde o atraktivitu trubčího plodu, je nepřesné jeho vyšší % napadení tak nazývat. Více napaden je totiž ze tří příčin (aspoň dosud objasněných), jen jedna z nich má charakter atraktivity. Na trubčí plod totiž samička přechází mnohem dříve před očekávaným zavíčkováním - už 45 hod., než na dělničí - zde 18 hod., ne dříve. Proto má více samiček příležitost se tam nechat zavíčkovat a množit. Z toho je zřejmé, že samička V.d. rozezná druh larvy (trubčí vs. dělničí), nepochybně svými smysly (obecně dle vůně/pachu). Další dvě příčiny jsou charakteru čistě fyzikálního, pravděpodobnostního.

Souhrnně bych tedy řekl, že likvidace trubčího plodu má skutečně ozdravný charakter, ale hlavně v situaci, kdy je ve včelstvu už dost vysoká populace kleštíka včelího a zároveň má včelstvo poměrně velký počet trubčích buněk.

Příspěvek: #8

Josef, udávaš počet vyliahnutých samičiek Vd vo včelej bunke 3 a v trúdej 4, ale to platí len v čase mieru, oba druhy zo živočíšnej ríši môžu koexistovať. Keď však včelstvo dospeje do stavu rozpadu včelieho spoločenstva, ten počet Vd je v nich oveľa väčší (vtedy už včelstvá trúdy nechovajú) koniec 7 a 8,9,10 mesiaca.

Keď je už plodu menej samičky sa doslova pchajú do jednotlivých buniek pred ich zaviečkovaním a potom výsledok ich činnosti je vysoko produktívny. Ešte v roku 1990 som v takomto včelstve odviečkoval niekoľko buniek, v každej bolo roztočov nad normu, ale v jednej som poctivo napočítal 16 klieštikov!

Posledných jedenásť rokov bol v mojich včelstvách útlm rozvoja klieštikov, pretože som vsadil na dokonalé očistenie včelstva od akarida. Trúdí plod na plástoch s plodom zrezávam nožom, ale klieštika som našiel na plode len sporadicky, skôr nie ako áno. U priateľa som otvoril trúdí plod TP odviečkovacou lyžicou napichnutím cez hrude trúdov, bolo ich asi 20-30, úlovok bol pozitívny, spočítal som každého a bolo ich 50 ks. V tomto včelstve postupne odpadlo celkovo vyše 30 tis. Vd a včelstvo aj keď slabšie tento atak Vd prestálo a vydržalo aj zimu. Na jar po posilnení plodom a včelami, išlo aj do agátovej znášky.

Dobrou pomôckou pre včelára je náhoda, ak včelstvo, ktoré bohatšie napadnuté, pozornému včelárovi neujdú ojedinelé klieštiky na včelách. To môže byť signálom pre včelára, aby si na toto posvietil a urobil zákrok. Musím sa pripojiť k Josefovi , že spoliehať sa len biologický boj, je zradné a zatiaľ "chémiu" nezatracovať, určite skôr aleboneskôr sa niekomu podarí nájsť niečo prevratné na nebezpečného parazita. Anton

Příspěvek: #9

Ing. Čermákovi děkuji za vysvětlení nepřesností a přílišného zjednodušení v mém příspěvku.
JK

Příspěvek: #10

(01.12.2011 22:21)Pavel Holub napsal(a):  Je to vhodný doplněk celkové strategie vedení včelstev. Je třeba mít celkový plán, co v roce se včelstvy. Past je možné spojit s výměnou matky matečníkem. Past je vhodné dělat na přelomu června a července. Při vyjmutí pasti automaticky provést odvíčkování a kontrolu roztoče na plodu. Do 2% dobrý, při 20% hrozí kolaps. Podle výsledku nechat nebo už nespoléhat na pastičku a ošetřit. Na pastích je jediná potíž, a to hledání matky a její věznění (pokud to nespojuji s výměnou). Kontinuální odebírání trubčího plodu se mi zdá být neefektivní a včelstvo vysiluje.

Přátelé, já se k tématu, s dovolením, ještě vrátím. Je mi jasné, že jde o doplňkovou metodu, ale chtěl bych ji zkusit jako součást celkové strategie, jak píše P. Holub, aspoň u některých včelstev.
Takže jsou tu názory:

• efektivní to může být už i v dubnu (to mám z přednášky Ing. Dvorského)
• efektivní je to zejména na přelomu června a července, plus test ... (P. Holub)
• efektivní to může být i kontinuálně (Guliver)
• je to spíš zbožné přání, pracné, rušení včelstva, tedy spíše skepse (J. Křapka)
• ozdravný charakter, hlavně při vysokém napadení a má-li včelstvo hodně trubčího plodu (Ing. Čermák)

Vyšlo mi z toho, že když to zkusím, až tak moc nezkazím a něco se naučím. Teď ale k jádru problému. Asi bych to nedělal kontinuálně, to by fakt mohlo mít nedobré asi vedlejší efekty. Ale šlo by stanovit nějaké rámcové základní termíny? A i v souvislosti s tou vyvolanou plodovou přestávkou. Je logický ten přelom června a července. Ale: zkoušel to už někdo z Vás na jaře? Tedy v tom dubnu? Díky za zkušenosti.
Jiří

Příspěvek: #11

Mohu jen popsat vlastní dlouholetou zkušenost. JIž od svých 11-ti let provozuji časný i pozdní chov matek. CHci-li založit serii 1.4. jako letos, dá to dost přemlouvání, aby ji vybrané matky zakladly a včely v trubčích včelstvech odchovaly trubce tak, aby se líhli kolem 20.3., u nás tedy tak týden po prvním proletu. Totéž se týká pozdního chovu, kdy se matky ze serií líhnou začátkem září. I tady se musí trubčí včelstva připravit. Tak vím, co je to za práci, aby trubčí včelstva odchovala trubce na přelomu června a července, tady je totiž třeba, aby se trubčí včelstva zase specielně připravovala, protože normálě v tuto dobu chovají trubce jen včelstva, která se chystají na tiché výměny v srpnu.
Varroapasti v dubnu a ještě květnu fungují relativně dobře proto, že tručinu matky zpravidla ihned zakladou a v přírodě je již dosatečná nabídka pylu i nektaru, aby je včelstva dochovala (je nám pendrek platné, když matka trubčinu zaklade a včely ji samy zruší ještě ve stadiu larviček). Dá se z toho tedy udělat systém a takto ošetřit celé stanoviště, což je pro úspěšnost každé medotdy dost zásadní věc. Je to vcelku jednoduché. V jeden termín se dá vložit trubčina nebo st.rámek a ve stejnou dobu vyjmout trubčinu prakticky stejného stáří u všech včelstev. V.d. ´dávají v tuto dobu více přednost právě trubčímu plodu.
Slabé místo na jaře je, že samiček je poměrně málo a navíc se celkem s oblibou zdržují déle na dospělých včelách.
Čím blíže k létu a zvláště po slunovratu se doba mezi znovuzakladením trubčiny prodlužuje a zvyšuje se nerovnoměrnost mezi včelstvy.To má na svědomí více vlivů. Jako metodu se to dá použít hůře, resp. s vyšší časovou náročností , je to tedy dražší. Po slunovratu se dá trubčina vyjmout výjimečně ve stejnou dobu u všech včelstev na stanovišti. To je slabé místo této doby další slabinou je i to, že právě v tudo dobu (po slunovratu) přecházejí samičky V.d.poměrně masivně i na dělničí plod, což je v souladu s biologií roztoče. Plodování a chov trubců v tuto dobu je závislé především na snůšce a ta u nás (MB) již není. Ono by to účinné bylo, kdyby to tak fungovalo, ale já včelařím v oblasti, kdy to tak nefunguje a digitální včely taky nemám.
Berte ale v úvahu, že u mne je trubčiny ve včelstvech dostatek po celý rok a totéž se týká zásob, tak to mohu vidět trochu odlišně. I přes to, že včely u mně rozhodně netrpí nouzí, musím trubčí včelstva na pozdní chov specielně připravit a to je právě v době na přelomu 6.a7. měsíce.
Ono se ale vše musí chápat v širších souvislostech. Protože ale drtivá většina včelařů v ČR v červenci zvláštní snůšku nemá a nechává svá včelstva pravidelně hladovět, domnívám se, že stavět na odebírání trubčiny se samičkami V.d. v tuto dobu je spíše situací výjimečnou a systém se na tom stavět nedá. Plodová přestávka , o které se zmíinil J Matl má také své a může to být znovu dvojsečná zbraň. Něco jiného to je v červnu a něco jiného v červenci. Jiří, to bylo těch 5 tabukových příkladů s plodovými rytmy na přednášce u vás. L.D.

Příspěvek: #12

(11.12.2011 14:01)Leoš Dvorský napsal(a):  Varroapasti v dubnu a ještě květnu fungují relativně dobře proto, že trubčinu matky zpravidla ihned zakladou a v přírodě je již dosatečná nabídka pylu i nektaru, aby je včelstva dochovala (je nám pendrek platné, když matka trubčinu zaklade a včely ji samy zruší ještě ve stadiu larviček). L.D.

Nechcem diskutovať o celom obsahu Tvojho komentáru, ale túto zloženú vetu si chcem vychutnať. Vidím tu rozpor v tom čo vidím včelstvách ja a čo píšeš Ty. Hlavne chcem zdôrazniť, že matka vo včelstve robí len to včely chcú alebo dovolia. Preto ani matka nekladie do trúdich buniek, že to ona chce, ale preto, že včely je to pripravia a dokonca donútia zaklásť.

Mo druhé tvrdenie úzko súvisí s prvou časťou vety, na jednej strane ju včely ju nútia stavať TB, ona ich zakladie, larvičky včely začnú ošetrovať a nakoniec ich nezaviečkujú, ale požerú. Je to logické? Je tu rozpor medzi potrebou včelstva mať samcov-trúdov (je čas rozmnožovania) a včely ich odstraňujú. Veď včely to nerobia (odstraňovanie) v čase, keď už je čas na ich vyháňanie z úľa (čo by hľadiska človeka bolo logické). Ja si to vysvetľujem týmto spôsobom, pretože to odpozorované zo života včelstiev.

Je možné, že som nepochopil vetu, ktorú vysvetľujem, ak je to inak, oprav ma.

Příspěvek: #13

Pokud se past zakládá jen na tom, co zaklade vypuštěná matka v souvislosti s přestávkou, tak to je vždy sázka, zda mi matka zaklade jako první hned trubčinu. Na jaře je ta šance vysoká. Past je ale založena na likvidaci prvního plodu, ať je trubčí či dělničí. Problém může být, že na jaře, kdy zaklade během dvou dnů dva rámky a to je pak nemilé to vše odvíčkovávat. Zvláště, když prošvihnu termín a pak nevím, který to zavíčkovaný plod je ten nejstarší.
Past se dělá tak, že se matka zaklíckuje, nebo odebere a dva dny před (líhnutím, vypuštěním) se do úlu vloží částečně zakladený rámek (pokud možno trubčinu) otevřeného plodu jakéhokoliv stáří z jiného úlu. Stačí vyříznutá polovina plástu do jednoho a druhá třeba do dalšího úlu. Plodová přestávka se tím protáhne o dva dny, ale je to snazší. Tak víme najisto, kam půjdeme odvíčkovat plod. Navíc přelom června a července skýtá tu výhodu monitoringu na plodu, který je nejpřesnější a nejspolehlivější metodou v té pravé chvíli.

Příspěvek: #14

Uvedl jsem to, co vidím a dělám dlouhá léta. Zdá se, že pan Turčíni a Holub skutečně nechápou, co jsem napsal protože by jinak pochopili slovo připravit. U mně v červnu skutečně trubčinu nestaví, tak to nemá smysl rozebírat. No a o klíckování nemá smysl mluvit, na jaře je klícování nadbytečnost a dál je to otázka ekonomiky. Je to věc umělá a pracná a proto se neuchytila. Pár jedinců, kteří si s tim chtějí hrát to ale může uspokojit. Kdych to chtěl praktikovat udělám to mnohem jednoduššeji než klíckováním. Na klíckování se nedá se na tom postavit ani selekce ani metoda ošetřování proti V.d. Tedy pokud budeme brát v úvahu i ekonomiku. Proto jsem mluvil o souvislostech,ale vidím, že jsem u vás obou narazill. Přátelé, nevybítejte jen co se vám hodí a raději udělejte to co já, popište jak to děláte. Pane Holub, já mluvím o přestávce, která je včelám přirozená, mají k ní genetické dispozice a lze jí event. využít.
Samozřejmě, lze jí navodit i včelařem, klíckování by mne s mými 110 včelstvy rozhodně nenapadlo. Ono jde ale lépe využít rytmus jako takový. Až se jím začnete trochu hlouběji zabývat, pochopíte to. Pokusy s klíckováním vám k tomu mohou pomoci, ale já odpovídal J.Matlovi na možnost využití pastí na jaře a proč. Obhajte svůj názor, že nejlepší jsou tyto pasti na přelomu 6-7 měsíce, ale svojí vlastní praxí. Já jsem také uvedl proč v tuto dobu u mne ne a čím je to podloženo (zkušenostmi z pozdního chovu).
V krátkosti jsem popsal co dělám a z čeho vycházím, nehodlám spekulovat ani teoretizovat. Jak jsem napsal. Digitální včely nemám.
Pokud se vám moje zkušenoti nelíbí, nehodí (protože máte jinou metodu ošetřování), nechte je prostě být, nevnucuji vám je.
Varroapasti ale rozhodně nepropaguji, už jsem někde jinde. Leoš Dvorský

Příspěvek: #15

(11.12.2011 14:01)Leoš Dvorský napsal(a):  Mohu jen popsat vlastní dlouholetou zkušenost. JIž od svých 11-ti let provozuji časný i pozdní chov matek. CHci-li založit serii 1.4. jako letos, dá to dost přemlouvání, aby ji vybrané matky zakladly a včely v trubčích včelstvech odchovaly trubce tak, aby se líhli kolem 20.3., u nás tedy tak týden po prvním proletu. Totéž se týká pozdního chovu, kdy se matky ze serií líhnou začátkem září. I tady se musí trubčí včelstva připravit. Tak vím, co je to za práci, aby trubčí včelstva odchovala trubce na přelomu června a července, tady je totiž třeba, aby se trubčí včelstva zase specielně připravovala, protože normálě v tuto dobu chovají trubce jen včelstva, která se chystají na tiché výměny v srpnu.
Varroapasti v dubnu a ještě květnu fungují relativně dobře proto, že tručinu matky zpravidla ihned zakladou a v přírodě je již dosatečná nabídka pylu i nektaru, aby je včelstva dochovala (je nám pendrek platné, když matka trubčinu zaklade a včely ji samy zruší ještě ve stadiu larviček). Dá se z toho tedy udělat systém a takto ošetřit celé stanoviště, což je pro úspěšnost každé medotdy dost zásadní věc. Je to vcelku jednoduché. V jeden termín se dá vložit trubčina nebo st.rámek a ve stejnou dobu vyjmout trubčinu prakticky stejného stáří u všech včelstev. V.d. ´dávají v tuto dobu více přednost právě trubčímu plodu.

(11.12.2011 14:01)Leoš Dvorský napsal(a):  Kdych to chtěl praktikovat udělám to mnohem jednoduššeji než klíckováním. Na klíckování se nedá se na tom postavit ani selekce ani metoda ošetřování proti V.d. Tedy pokud budeme brát v úvahu i ekonomiku. Proto jsem mluvil o souvislostech,ale vidím, že jsem u vás obou narazill. Přátelé, nevybítejte jen co se vám hodí a raději udělejte to co já, popište jak to děláte. Pane Holub, já mluvím o přestávce, která je včelám přirozená, mají k ní genetické dispozice a lze jí event. využít.

Promiťe mi, že jsem se vložil do debaty, myslel jsem si, že v otevřené části fóra je to normální.
Co se týče mě známé metody, tu jsem již popsal.

Jen mi nejde do hlavy, jak docílíte toho, aby na přelomu dubna a května (největší rozvoj) všechna včelstva jako na povel vysadila plodování (pokud už nevyletěla), a pak tam vložil trubčí plást či stavební rámek a matka jej zrovna zakladla. Na to jsem opravdu krátký, ještě mám co dohánět.

Příspěvek: #16

Na konkrétní dotazse pokusím o konkrétní odpověď. Nejprve ale trochu připomenutí. Já tuto metodu nepoužívám. Koncem dubna již mívám oplozené matky, tedy v posledních létech, když už celkem zvládám časný chov trubců. U nás je hlavní snůška ovocné stromy, řepka, javor, akát, který v posledních 4 létech nebyl. To je prakticky vše na co se dá spoĺehnout. Pak je jen nějaké to paběrkování. 70-80% medu je ale z jara. Omezování matky v tuto dobu (duben, květen) by bylo nesmysl, nedělám to, včelstva by snůšku dobře nevyužila. S roji problém nemám ani nejmenší. Letos jsem na jaře marodil a neměl jsme tolik času. Přsto se mi nevyrojilo žádné včelstvo. Já dokonce nemívám ani naražené misky. Já vím, že jste dříve říkal, že je to u vás opačně, bude to nejsípíš těmi geny.Máme tedy rozlišné výchozí podmínky a možná i snůškové. Jeden roj jsem ale měl. To mi totiž jeden včelař přinesl roj z včelstva ve staré kovárně, které nikdo neléčí a včely tam jsou nepřetržitě min. 7 let.
Mám však některá včelstva (linie BŠ-7), která zcela pravidelné přestanou téměř plodovat v červnu a znovu začnu v červenci. Přesto ani ta v červenci nazakládají novou trubčinu, ani tu , kterou v úle již mají. K potlačení V.d. to zcela nestačí (ta pauza). 7 let nepoužívám mezistěny, proto u mně mají včelstva celoročně od 5-30% trubčiny, mohou ji tedy použít dle libosti.Proto mám docel slušné infomrace o jejím rošíření ve včelstvech (u mne) Já jsem posal metodu, kdy se odstraní zavíčkovaná trubčina na jaře- duben, začátek května. To má slušný brzdící účinek v rozvoji V.d. ,u nás to někteří včelaři s úspěchem dělají, já od r. 2002 ne.
Tito včelaři ale nevedou svá včelstva na volném díle jako já. Proto ta včelstva po trubčině touží a matka ji zaklade prakticky ihned i když je v úle hodně dělničího plodu. To se dá k tomu cílenémo odstranění trubčiny využít. Má to podobný účinek jako KM na jaře. O trubčině na přelomu 6-7 u mně jsem to již popsal dříve, tak se k tomu nebudu vracet.
Vidím, ale že si nerozumíme. Vy mluvíte o metodě, kdy např. zaklíckujete matku, třeba na přelomu 6-7 uměle uděláte přestávku v kladení a pak následně odstraníte sám zavíčkovaný plod všeho druhu (zde si nemohu být jistý, zda tu trubčinu včelstvo znovu nezaloží, nemám s tím takovouto zkušenost, u mne to včelstva samaopd sebe nedělají, musím je k tomu navést v případě pozdního chovu matek). To je něco jiného, než jak vedu svá včelstva já. Kdybych chtěl něco podobného udělat, využívám oddělky (tady je třeba bezvadný timing) , smetence a pod. Tím přivedu včelstva do jiné rozvojové fáze a jinak je i ošetřuji.
Tak, to jsme si tedy nerozuměli. Vidíte ale, že vzhledem k snůškovým poměrům u nás plodová přesvávka třeba 2-3 týdny v červenci je pro mne nežádopucí (o jaku ani nemluvě), chci-li svojí současnou metodikou využít jarní snůšku. Kdyby u mně byly snůka v červenci, bylo by to možná jinak a zřejmě bych choval včelstva s jinými genetickými dispozicemi nebo upravil provozní metodu. Tak nyní je to už snad srozumitelné pro nás oba.
L.Dvorský

Příspěvek: #17

Chybí mě erudovanost autorů posledních příspěvků, ale nemohu si nevšimnout, že úspěšnost této metody byť doplňkové, je založena na důkladné znalosti dějů uvnitř včelstev v korelaci s liniemi chovaných včel, místních podmínek apod. Těžko tedy doufat, že by nalezla širší uplatnění při dosažení nejvyšší míře efektivnosti. A navíc mně koliduje se sloganem čistě-jednoduše-blíže k přírodě.

Příspěvek: #18

Včelaři, rád bych se zeptal na váš názor ohledně vyřezávání trubčiny, jakožto jedno z opatření proti varroáze. Příslušné téma jsem na tuto problematiku nenašel, tak zakládám nové.

- Jelikož včelařím teprve dva roky, trubčinu jsem zatím nevyřezával, člověk se všechno nenaučí hned, až do včerejška. Byl jsem v jednom včelstvu, odebral jsem dva rámky se zavíčkovaný medem na vytočení a měl jsem tam dva stavební rámky, které byly kompletně zakladené trubčinou. Trubčina byla všeho stáří. Rámky jsem odebral a nahradil je opět stavebními. Nějaká tručina byla i na okrajích některých dalších rámků, tu jsem samozřejmě neřešil. Zásob jsem tam nechal nad míru, odebírám včelkám obvykle tolik, že to ani nepoznají, točím vícekrát. Trubců bylo ve včelstvu opravdu hodně - stavební rámky musely být proplodované určitě 2x, protože bylo dílo už celkem tmavé.

Poté jsem ale začal uvažovat, zda jsem udělal dobře. Co myslíte?

Vyřezáváte trubčinu? Myslíte si, že je to správné nebo je to spíše kontraproduktivní?

Většinou mám ve včelstvech trubčinu spíše rozházanou, takže ji moc neřeším, zde jsem ji měl ale krásně naservírovanou, tak jsem se rozhodl pro tento zásah.

Díky za reakce a pěkný den.

PetrM upravil 10.06.2015 8:55 tento příspěvek z důvodu: Spojeno s existujícím tématem

Příspěvek: #19

Pokud je to v tématu Biotechnické léčení pak jste udělal dobře.
Pokud by to bylo v tématu Metoda LVB tak jste udělal špatně, protože se to má dělat později.
Pokud by to bylo v tématu Mamevcely.cz tak zase špatně, protože jste měl zlikvidovat s trubčinou i veškerou dělničinu.
Pokud by to bylo v tématu Varoa destruktor tak jste měl nejdříve diagnostikovat stav vašeho včelstva a na základě toho se rozhodnout zda je nutno vůbec zasáhnout.

Příspěvek: #20

Pokud vyřežeme opravdu všechnu trubčinu a budeme to dělat pravidelně, tak kde se budou brát trubci na oplodňování matek? Od sousedů?? A co když soused taky vyřezává??

... Přemýšlejte trochu

Rada možnosti vylepšení metody pro skalní zastánce vyřezávání:
- zkuste preventivně vyřezat i dělničinu, výsledek je potom daleko lepší, než když vyřežete jenom trubčinu. A čím víc, tím líp! Pokud ani to nepomůže, tak ještě doporučuji preventivně vysířit včelstvo, to by taky mělo všechny VD zabít. Pokud ani to nepomůže, tak pak už jedině preventivní léčba plamenem...

PS: už vidím ty Vaše inzeráty na koupi trubců