Příspěvek: #21

(10.06.2015 8:32)Honza P. napsal(a):  Poté jsem ale začal uvažovat, zda jsem udělal dobře. Co myslíte?
Vyřezáváte trubčinu? Myslíte si, že je to správné nebo je to spíše kontraproduktivní?

Funguje to. Koneckonců, proto to bio včelaři používaj, ne ?
Myslím, že tak jak jste to udělal, je to O.K.
Z vlastních zkušeností zvláště loni v krizovém roce se to velmi pozitivně projevilo.
Načasování je dobré. Sám jste si všimnul, že se v tudle dobu od jara nalíhli už několikrát - já bych spíš typnul tak 4x - a jejich dost. Taky se právě včervnu roztoči začínají stěhovat na dělničinu.
Vzít celý plást je nejednodušší a nic proti ničemu - trubců už je dost. Ani proti LVV - protože v červnu se rojí včely už jen magorům / není to hanlivé označení, jen výraz nepochopení, jak se někomu můžou rojit včely v půli června /.
Jirka Marx, ale teď nevím kde to uváděl, vykoumal, že nejvíc se roztoči koncentrujou spíš uvnitř hnízda - z tohodle pohledu pak vyřezání i menších ploch od půli června má velký význam.
Jde to s ostrým nožem snadno - ofouknu včeliy čuďákem a nad kbelikem vyříznu.
Samozřejmě to můžu i různě kontrolovat, ale v tudle dobu je jednodušší rovnou řezat - ta pravděpodobnost,, že budou čistý, je mizivá. Jiný je to z jara.
Ekologicky to jde velmi dobře využít pro slepice - já teď zkouším přikrmovat mravence, zdá se to být taky nadějné. Karel Crha je peče na pánvi, chutnaj prej obstojně.

Příspěvek: #22

Jirka asi jen potvrdil logickou úvahu že VD nebude skákat po plástech a hledat trubčinu.

Proč a jak preferuje trubčinu není moc známo, nejlepší text je na vigorbee.cz a pokud je to jen tím, že trubčina je atraktivní delší dobu pro naskočení do buňky, tak pak mu musí "stát v cestě", on ji hledat nebude.

Taky se na to chystám, a je to ten můj boj, zda volnou stavbu na špejli (na 45*30) nebo drátkovat a mít univerzální rámky. Trocha MS v plodišti je vítaná hlavně při tvorbě oddelků.

Prostě na plástech je okolo dělničiny trubčina a jde to snadno vyříznout pokud tam nejsou drátky.

Příspěvek: #23

..aké je asi reálne zamorenie,keď som na trúďom plode 42x35cm našiel po dôkladnom rozmrvení 5ks varroa?plást bol zo stredu plodiska..

Příspěvek: #24

(10.06.2015 10:35)frojta napsal(a):  Pokud vyřežeme opravdu všechnu trubčinu a budeme to dělat pravidelně, tak kde se budou brát trubci na oplodňování matek? Od sousedů?? A co když soused taky vyřezává??

... Přemýšlejte trochu

Rada možnosti vylepšení metody pro skalní zastánce vyřezávání:
- zkuste preventivně vyřezat i dělničinu, výsledek je potom daleko lepší, než když vyřežete jenom trubčinu. A čím víc, tím líp! Pokud ani to nepomůže, tak ještě doporučuji preventivně vysířit včelstvo, to by taky mělo všechny VD zabít. Pokud ani to nepomůže, tak pak už jedině preventivní léčba plamenem...

PS: už vidím ty Vaše inzeráty na koupi trubců

Frojta to myslel ironicky. Trubci mají ve včelstvu také své místo. Nebral bych to až tak drasticky.

Příspěvek: #25

Díky hoši za komenty. Zvažoval jsem, zda není ještě příliš brzo, ale trubčí plásty už začínaly včelky pomalu zanášet sladinou (hlavně v okolí rámků - na vedlejších rámcích už byly předeším zásoby). Kdybych tam přišel za dva týdny, možná už by to byl samý med a roztoči už i na dělničím plodu. Tak si myslím, že jestli jsem to měl udělat, tak jsem to udělal v dobrou dobu. Jinak s varroázou nemívám problémy, ale taky spíše ještě začínám, takže problémy teprve můžou přijít a je dobré jim předcházet.

Taky si myslím, že je to lepší, než dávat v létě třeba i tu napůl eko kyselinu mravenčí.

Příspěvek: #26

Tím se nabízí otázka za 100 bodů. Opravdu po vyříznutí trubčího plodu bude napadení včelstva tak malé, že té kyseliny nebude třeba?

Snížení absolutního počtu roztočů ve včelstvu tím nezpochybňuji.

Příspěvek: #27

Minulý týden jsem ze zvědavosti rozpytvával trubčí plod a žádné roztoče jsem nenašel. Já bych se spoléhal spíše na celkový monitoring spadu a podle toho zasáhl.

Trubci ke včelstvu patří a vyřezávání mi přijde dosti drastické, zvláště když preferuji volnou stavbu.
Myslím, že pokud bude napaden trubčí plod, tak bude i dělničí , ale možná v menší míře.
Přijde mi to vyřezávání spíše jako prevence, ale proč odstraňvat trubce, když tam nejsou roztoči ?

Příspěvek: #28

u nás (150mnm) matky ešte kladú do trubčiny,ale už je problém nájsť súvisle zaviečkovaný plást..vo veľa bunkách čerstvá sladina aj med,tak vyrezávam lokálne,na rámikoch s pomiešanou stavbou vyrežiem trubčinu a dostavujú to povačšinou čistým robotníčím dielom,tým získavam plásty s voľnou stavbou s robotníčím dielom..ak som mal z min roka viac rámikov s pomiešanou stavbou,tak lbv na jar bol problém,včely na vložených rámikoch stavali pomiešané alebo čisto robotníčie dielo a vkladanie stavebných rámikov sa míňalo efektu..

Příspěvek: #29

Včelky si to staví po svém, no co naděláme.

Nechejme jim aspoň trošku svobody.

Příspěvek: #30

(10.06.2015 15:45)PavelN napsal(a):  Tím se nabízí otázka za 100 bodů. Opravdu po vyříznutí trubčího plodu bude napadení včelstva tak malé, že té kyseliny nebude třeba?
Snížení absolutního počtu roztočů ve včelstvu tím nezpochybňuji.

Pavle, vloni bylo napadení dosti vysoké už koncem května a vyříznutím nějaké trubčiny (nikoli veškeré) jsem celkové napadení výrazně snížil (vyřezanou trubčinu jsem samozřejmě dále testoval na napadení, takže jsem měl představu o jejím tehdejším napadení).
I tak ale bylo nutno aplikovat KM tam, kde jsem usoudil, že to bude nutné. To byla ale jiná situace a dosti značný infekční tlak z okolí, kvůli němuž se napadení stále vracelo a rostlo i přes jinak efektivní zásahy.
Letos je tomu jinak a vlastně ani nepozoruji významné rozdíly mezi včelstvy. Tak uvidíme, neměl jsem to asi ani říkat nahlas, abych to nezakřikl ...
Jiří

Příspěvek: #31

(10.06.2015 15:45)PavelN napsal(a):  Tím se nabízí otázka za 100 bodů. Opravdu po vyříznutí trubčího plodu bude napadení včelstva tak malé, že té kyseliny nebude třeba?

Nejde o to, jak bude napadení malé, ale že to je účinnější jak kyselina a ne tak problematické.
A napadení je tuším 8 : 2 pro trubce, nejvíc prý pro trubčice. Tuším, že to souvisí s delší otevřenou dobou, další je ale i kvalita množení - zatímco na dělničím to ne vždy vyjde, na trubcovi otočí i víc generací.
Aby to nebyla velká patlárna, je třeba vyřezávat ještě před líhnutím, pak tam toho medu není tolik.

Příspěvek: #32

Nedávno někde někdo publikoval své počítání - 1:13 až 1:14 myslím.

---

PavleT - a co výsledky monitoringu - v souladu s nulou na trubčině?

Příspěvek: #33

Na podložkách zatím nula, letos mám nově upravené dna, tak můžu sledovat spady. Doufám, že ty spady neupravují mravenci.

Příspěvek: #34

(10.06.2015 10:35)frojta napsal(a):  Pokud vyřežeme opravdu všechnu trubčinu a budeme to dělat pravidelně, tak kde se budou brát trubci na oplodňování matek? Od sousedů?? A co když soused taky vyřezává??

... Přemýšlejte trochu

Rada možnosti vylepšení metody pro skalní zastánce vyřezávání:
- zkuste preventivně vyřezat i dělničinu, výsledek je potom daleko lepší, než když vyřežete jenom trubčinu. A čím víc, tím líp! Pokud ani to nepomůže, tak ještě doporučuji preventivně vysířit včelstvo, to by taky mělo všechny VD zabít. Pokud ani to nepomůže, tak pak už jedině preventivní léčba plamenem...

PS: už vidím ty Vaše inzeráty na koupi trubců

Kdo kdy z propagátorů vyřezávání trubčiny uváděl vyřezat všechnu trubčinu - tedy i ty buňky mezi dělničím plodem?

A kdyby se přemýšlelo organizovaně a provedlo se toto ošetření plošně tak se nemusí preventivně do včel ládovat dotované sračky.

Příspěvek: #35

(10.06.2015 16:30)Michal Schützmeister napsal(a):  Nejde o to, jak bude napadení malé, ale že to je účinnější jak kyselina a ne tak problematické.
A napadení je tuším 8 : 2 pro trubce, nejvíc prý pro trubčice. Tuším, že to souvisí s delší otevřenou dobou, další je ale i kvalita množení - zatímco na dělničím to ne vždy vyjde, na trubcovi otočí i víc generací.
Aby to nebyla velká patlárna, je třeba vyřezávat ještě před líhnutím, pak tam toho medu není tolik.

Ale právě o celkové napadení jde. Trubčího plodu je v úlu jen zlomek oproti dělničímu. Nevím, odkud je ten poměr napadení 8:2 pro trubce, ale i kdyby platil, bude pořád většina roztočů parazitovat na dělničím plodu. Vyříznutí části trubčího plodu, obzvlášť v době, kdy už je ho méně, je dobré na odlehčení, ale neřeší samo o sobě celkové napadení. Navíc u minimálně napadených je zbytečné a u silně napadených je to jen jedna z věcí, kterou je třeba udělat.
A méně problematické? Každé tahání rámků z plodiště je problém. A ne jen pro riziko zranění matky. Dalším problémem je, že dokud je trubčiny dost, nebývá příliš napadena(duben,květen), napadení roste v době, kdy trubčiny už ve většině včelstev ubývá a trubčí dílo je plněno sladinou.
Za sebe bych to shrnul tak, že trubčina je dobrá pro monitoring, případné vyříznutí napadené trubčiny sníží celkové napadení včelstva(určitě dobrý a rychlý zásah), ale nevyřeší ho, v takovém případě je potřeba dělat další kroky, třeba aplikovat tu kyselinu.

---

(10.06.2015 16:27)Jiří Matl napsal(a):  Letos je tomu jinak a vlastně ani nepozoruji významné rozdíly mezi včelstvy. Tak uvidíme, neměl jsem to asi ani říkat nahlas, abych to nezakřikl ...
Jiří

Já mám na konci řady favorita, který má zase nejvíc. Jako majáček je to super

Příspěvek: #36

Hlavně biotechnický přístup není zdaleka jen o odstraňování plodu, je to jen jeden možný bod, který zdaleka nemusí přinést úspěch za všech okolností. Včely (tedy ty co přežívají) v přírodě ty biotechnické postupy ukazují samy a dá se říci, že obecně stojí na principech koncentrace, ředění populace kleštíka i aktivního omezování. Je to algoritmus, tedy ne jednotlivý mechanizmus. Jenže na to my lidé máme asi málo znalostí, trpělivosti a raději využíváme jednoduchá řešení v podobě přehnaného používání chemie, jedů. Když je po nich poptávka, zákonitě se objeví i nabídka. Tu poptávku mají v rukou samotní včelaři, nikdo jiný. Tak to ale funguje všude, nejen ve včelařství. LD

Příspěvek: #37

Existuje také možnost koncentrace zavíčkovaného plodu do oddělků, smetenců,.... Nastává doba, kdy je ještě dostatek včel a pouštění žilou neuškodí . Potom chemicky ošetřovat jen tyto oddělky, pokud to bude nutné. Rozdělit své hospodářství na ekologicky ošetřované a na tvrdě chemicky ošetřované, míním tím hlavně plásty a úly.

Příspěvek: #38

(14.06.2015 13:38)Pavel Holub napsal(a):  Existuje také možnost koncentrace zavíčkovaného plodu do oddělků, smetenců,.... Nastává doba, kdy je ještě dostatek včel a pouštění žilou neuškodí . Potom chemicky ošetřovat jen tyto oddělky, pokud to bude nutné. Rozdělit své hospodářství na ekologicky ošetřované a na tvrdě chemicky ošetřované, míním tím hlavně plásty a úly.

Tak to je trochu něco jiného, to je princip ředění populace V.d. Koncentrace je něco jiného, to ovládají včely i bez nás, jen to využít, resp. jim to umožnit. LD

Příspěvek: #39

V letech, kdy bylo roztočů hodně, jsem plod odebíral tam, kde se rýsovala krize (t. zv. metoda Sv. Anna, ale dřív než na sv. Annu, prostě podle potřeby, množství odebraného plodu podle situace, již znám).
Pak stačí v oddělku nechat plod vylíhnout a než včelky zavíčkují plod nové matky, ošetřit kyselinou mléčnou. Je to efektivní a pro oddělky přijatelně pracné, akorát se musí trefit ta správná doba.
Akorát, jak tak letos na to koukám, zatím žádná krize (ťuk, ťuk, ťuk ...), uvidíme začátkem července.
Někdy jsem bral všechen zavíčkovaný plod (to je dost pecka a jinými zlosyny oslabené včelstvo to nemusí ustát), jindy jen jeho část.
Samozřejmě to spíš patří do sféry zootechniky, ale funguje to, je třeba to udělat tak, aby si včelstvo ještě stačilo vychovat silnou zimní generaci ...
Tedy za předpokladu, že nejsou virózy. Pak je lepší plod vzít a zlikvidovat. Rámcově se to snad odhadnout dá podle toho, jak se včelstvo v sezoně chová ...
Plodové pasti jsou taky velmi efektivní, ale zrovna tak si to člověk musí ohlídat a nepoplést ...
Jiří

Příspěvek: #40

Po chemické kůře (nejdříve po týdnu) je možné vylíhlé mladé včely nasypat zpět do včelstev, která to potřebují, nebo oddělek využít i pro výměnu matky. Kontaminace pesticidy mateřského včelstva přes včely je jen teoretická.