Příspěvek: #1

V posledním čísle se píše o jistém termoúle na hubení kleštíka. Co si o tom myslíte vy zkušení pardálové, bude to fungovat nebo v tom vidíte nějaké ale?

Příspěvek: #2

Leoš Dvorský na přednášce minulý týden říkal že souhlasí s článkem pana Linharta v posledním včelařství. Snad je zkušený pardál.

Příspěvek: #3

Článek Romana Linharta mne velmi zaujal. Myslím, že zaujal velmi mnoho lidí, nicméně jsme si myslím už trochu zvykli, že Linhart věci podává dosti sugestivně, což někdy působí dost vyzývavě ke konfrontaci a našince, jak máme tu svou náturu, to plní nedůvěrou a pochybnostmi, i když evidentně na LBV praktikách něco bude. Když tam zmínil, že věc je hodně dobře ošetřená právně, že i když bych si něco podobného měl zbastlit doma, tak mě asi zavřou, tak mi to nedalo, páč jsem potmělouch a našel jsem ten chráněný vzor, abych vůbec po té mlhavé návnadě vyzvěděl o co se jedná. Jak už to tak bývá - byl jsem na školení o právní ochraně duševního vlastnictví - věc je popsána, aby ochrany dosáhl, vůbec jsem však nepochopil o co tam jde. Asi z toho důvodu, že právní texty mi dělají problém. Takže za mě p. Linhart může být v klidu, minimálně tuto sezónu pojedu ještě cestou KM případně dolských preparátů. Nicméně moc bych si přál, aby to opravdu byla díra do světa, výdělek na případných licencích bych mu nezáviděl, naopak přál, protože lidí, co přemýšlí - správným směrem - je třeba.

Příspěvek: #4

Mě to přijde naopak velmi jednoduché. Podle fotek použil pan Linhart dva teraristické teploměry, jejihž sondy byly dole a nahoře v úle. Na vrch na úl umístil střechu s černým nátěrem a na ni sklo. Jediné co není jasné je z čeho je střecha. Samozřejmě vynechal uteplivky. Tipoval bych např hliníkový plech. Kdo by to chtěl zbastlit, tak si to nejprve vyzkouší na prázdném vystrojeném úle a bude měřit průběh teplot v různých místech. Pak už zbývá se jen bát, že okolo jeho úlů pojde p. Linhart a uvidí to.
Trochu mi uniká význam těch bočních tepelných kolektorů, ale patrně to bude něco navíc ....

Příspěvek: #5

(30.04.2013 10:47)Kohout napsal(a):  Leoš Dvorský na přednášce minulý týden říkal že souhlasí s článkem pana Linharta v posledním včelařství. Snad je zkušený pardál.

Měl bych to asi upřesnit. Souhlasím s tím, že V.d. je citlivý na teploty a ideální teplota pro jeho vývoj je nižší než optimální teplota např. dělničího plodu (tedy běžně) a to zřejmě Dr. Linhart využívá. Teplotní režim plodu může ovlivnit jak vývoj V.d, a možná i délku vývoje včel. Psal jsem o tom ve Včelařství. Možná je to další kamínek v té skládačce. Jenže těch cestiček tímto směrem e více. Jak ale mluvit o varroáze, když jejich scénářů je několik (já je mám rozděleny i do skupin A,B,C), což mnozí stále nechápou. Pak je třeba i jiných opatření než jaké dává naše a vlastně i ostatní dosud ve světě používané metodiky proti V.d.
Jinak jeho metodu (Dr. Linharata) posuzovat nemohu, neodzkoušel jsem, tak by to nebylo relevantní. Nejsem tedy ani krtitik, ani propagátor. Podstatná je pro mne myšlenka o využití teplot. Jestli to tato metoda dokáže úspěšně využít, jen dobře. Nevím, jak dlouho ji využívá a jaké jsou statistiky.
Fakt je, že se mnou už někteří konzultovali zařízení, které by teplého vzduchu využívali proti V.d a motivoval je právě článek Dr. Linharta. Jak jsem již napsal, tudy cesta pro mne nevede, pro jiné třeba ano. Tak to snad na vysvětlenou. Já se na varroázu dívám "trochu jinak" , tak se vlastně jmenuje i moje přednáška na toto téma.
LD

PetrM upravil 03.05.2013 9:41 tento příspěvek z důvodu: Pro citování používejte, prosím, tlačítko "Citace" a přebytečný text odstraňte. Ponechte bez změny značky QUOTE. Citace opravena.

Příspěvek: #6

Mě to naopak přišlo úplně bláhové. Včelstvo dokáže udržet teplotu plodu při venkovní teplotě -20° ale také při vysoké telotě povrchu tmavého jednostěnného úlu umístěného na přímém slunci. Zahřívat úl ze zhora je také nedostačující. Ještě jsem neviděl komín, který by byl chopen zahřát kamna jen tím, že do něj svítí slunce tomu bráni termické proudění vzdůru. Roztoče na plodu lze zahřátím zlikvidovat pokud je bez včel (viz příspěvek 221 Videa s včelařskou tématikou). A protože včely před teplem ustoupí do chladnější části úlu (jak píše pan Linhart) odejdou s ním i foretiční roztoči, tak kde je ta očista od roztočů?

Příspěvek: #7

Termokomora alebo termoliečba nie je nič nového. Je to tak staré, pomaly ako VD u nás. Ak si dobre pamätám, na Slovensku sa robili pokusy s ošetrovaním rojov a zmätencov v termokomorách. Nie som si istý, ale zaoberal sa tým Dr. E. Alt alebo Ing. E. Dedinský. Dokonca v niektorom čísle Včelára je aj pár fotiek. Bol aj na niektorej národnej výstave....

Příspěvek: #8

Termoléčba samozřejmě není nic nového. Vím o tom, že určité pokusy byly v osmdesátých letech prováděny na Slovensku, v bývalém SSSR a též i v Německu. Články se objevovali toho času v OVP . Podstatou byla zasíťovaná komora s klikou či jiným hejbrlátkem kam se vsypali včely, pod komorou se topilo a otáčením komory se včely přesýpaly a ztrácely roztoče, další pokusy byly prováděny s různými elektrickými topidly v podmetech úlů. Vše však bylo pracné, zdlouhavé a s neuspokojivými výsledky.

Zařízení Dr. Linharta nejspíše využívá snahu včel větráním upravit zvýšenou teplotu na plodovém tělese (viz poznámka o provozu po podletním medobraní) kdy je plodové těleso pod strůpkem, je otevřeno pouze hlavní česno, nikoli nástavková očka a patrně nebude otevřené ani zasíťované dno. Tepelný zdroj svrchu úlu zabezpečí slunce a "biologický ventilátor" zde představují včely.

Protože, každý vynález je ve své podstatě jednoduchý, může se stát, že po zveřejnění ke kterému bude muset dojít, pokud má autorovi či autorům přinést užitek, se budeme bušit do hlavy, že jsme kolem toho chodili a ono nás to netrklo. Protože nás Dr. Linhart hezky našponoval a nedal nám jinou možnost, budeme muset vyčkat věcí příštích. Věřím však tomu, že již nyní se u nás rekrutují lidoví výzkumníci, kteří budou chtít na to jádro pudla přijít. Tak směle do toho. Vždyť je to jen o tom "šroubku". Jenom vědět který . Jo, jo. Kdo si hraje nezlobí . Jen aby se nezlobil autor vynálezu.
JK

Příspěvek: #9

(01.05.2013 16:21)MartinH napsal(a):  ... Podle fotek použil pan Linhart ....

Kde se dají ty fotky zhlédnout?...

Příspěvek: #10

V posledním Včelařství je článek o termosolárním úle, který vysokou teplotou dokáže pozabíjet VD. Včely mají možnost úl opustit, pokud jim teplo vadí a plodu horko nevadí. Teplo dodává cosi pod střechou úlu - vždy se pro aplikaci oddělá střecha a úl vystaví slunci. Po třech aplikacích je spad 0.

Příspěvek: #11

Pěkný den,
na základě poznatků z přednášky př. Linharta v Nasavrkách si dovolím reagovat, resp. upřesnit. Pochopil jsem totiž, že termo "zařízení" jsou v podstatě dvě. Pokud jde o Termosolární úl, pak se jedná (a je to tak i popsáno ve Včelařství) o "víko" které je sestaveno se soustavy skel naplněné vhodným plynem. Sluneční paprsky jsou přitahovány pomocí černého plechu (který sálá teplo dolů). Př. Linhart ve Včelařství popisuje budoucí "průmyslovou" výrobu celého úlu. Na přednášce však hovořil pouze o výrobě samotného termo víka, což je de-facto skleník. Světlo dopadne na černý plech a v podobě tepla již neprojde zpět skleněným víkem. To je to, co ve svém příspěvku popisujete jako "cosi pod střechou". Předpokládám, že možnosti instalace jsou reálně dvě. Buď sejmete stávající víko, položíte skleník a po "zaléčení vše uvedete do původního stavu nebo v případě "průmyslově vyráběného úlu" nějakým způsobem aktivujete střechu (odkryjete plech) a po zaléčení se střecha zpátky přikryje.
Jako metoda mi to nepřipadá špatné... Konec konců, v zahraničních e-shopech jsou k dispozici obdobné včelí grilly. Je to bedýnka na elektriku, kterou naplníte rámky a nahřejete na stanovenou teplotu... Rozdíl mezi tímto zařízením a víkem Př. Linharta je v tom, že sluníčko není na elektriku...

Následně byl posluchačům prezentován úl se "zařízením" pro zahřívání plodiště, který vypadal tak, že měl jednu z bočnic průhlednou (zakrytou sklem) a v úle byla těsně k plodišti instalována přepážka, která byla ze strany k plodišti izolována vhodným izolantem (polystyrenem) a z druhé strany (ze strany k průhlednému okénku) měla taktéž černý plech, který se dopadem slunečních paprsků zahříval. Efekt je, řekl bych zřejmý, ale tématicky se to výše uvedeného dotazu již netýká. K diskuzi a zamyšlení je to ovšem vhodné.

Příspěvek: #12

Přidám i můj úhel pohledu.
samozřejmě lze jen souhlasit s příspěvky hlavně př. Křapky, Martina H, Leoše Dvorského, Honzy Jindry, RTE a dalších.
Já si myslím, že konstrukčně to je pravděpodobně v dřevěném zvýšeném rámu (nebezpečí poškození) umístěné izolační dvojsklo s tím, že spodní sklo je opatřeno speciálním nástřikem (možná fólií), pokovením (co já vím?), která má za úkol sluneční paprsky přeměnit na teplo a to odrazit dolů (nikoli nahoru). V té zábraně tepelných ztrát směrem nahoru tomu pomáhá už principiální konstrukce dvojskla.
Ovšem sázet na to, že tohle bude všelék, bude docela ošidné (jjvčela).
K jeho úhlu pohledu si ale dovolím namítnout, že ve chvíli, kdy foretický roztoč zaleze do buňky a nechá se tam zavíčkovat - končí. Nejpozději při dalším léčebném zásahu. Tedy počet foretických roztočů se zákonitě zmenší, ale nejsou dalšími nahrazeni - neměli se z čeho vylíhnout. Proto jsou zjevně uváděny ony 3 aplikace.
Pokud bych ale třeba z 90 % zlikvidoval všechny roztoče v tu chvíli přítomné na plodu (90% úspěšnost), bude to obrovský posun. Roztoč bude začínat vlastně z nuly, resp. z foretických roztočů. A já na ně dalším kolem.... ehm aplikací.
Nebude se to ale moci aplikovat u monolitních úlů (nelze odejmout strop), úlů ve včelínech (nedostane se sluníčko) včelnice ve stínu (stejný důvod) nepřebernou škálou úlových systémů a z toho vyplývajících půdorysů pokračujíce.
Zase ale na druhé straně je třeba vymýšlet i zdánlivé pitomosti, leckdy na první pohled úplné zvrácenosti. Samozřejmě s tím, že jsem terčem kritiky a posměchu jako úplný blázen. Jenže ten, kdo v tomto trendu vytrvá, na to musí jednoho dne přijít.
Z tohoto důvodu musím př. Linharta jen podpořit, jistě i on potřebuje hlavně morální podporu. Kolikrát proti všem.
iRP

Příspěvek: #13

Tu je už pár rokov staré riešenie termosolárneho úľa Warre so skleníkovým boxom.

   

Příspěvek: #14

(01.05.2013 21:23)petrmachac napsal(a):  

(01.05.2013 16:21)MartinH napsal(a):  ... Podle fotek použil pan Linhart ....

Kde se dají ty fotky zhlédnout?...

Tady:
http://www.ulozto.cz/x7wvu12G/termosolar...zaloha-doc

Příspěvek: #15

Dobrý den všem diskutujícím, věřícícm i pochybujícícm. V prvé řadě Vás chci ujistit, že nekalím vodu, ale zařízení opravdu existuje a metoda skvěle funguje. Pokud bych blafoval, byl by to hodně blbý vtip...Škoda, že redakce Včelařství tak znehodnotila mé fotky, protože na nich byly znát důležité detaily. Někteří z Vás zde rozvíjíte humoronmé teze o tom, že budu jezdit po krajině a lustrovat Vaše úly, zda nemají mé zařízení. Jde mi ale jen o to, abych mohl výrobci svých výrobků nabízet exkluzivitu. To také v zahraničí. Sám jsem jako kutil začal, zjistil že to funguje a ...nechal toho. Zařízení sice fungovalo, ale jen za slunného dne v červenci a srpnu, při nejméně 28°C venkovní teploty. A to je pro podmínky ČR nevyhovující-takových dnů je málo. V úlu k tomu účelu vyrobeném a také za profesionálně vyrobeného termosolárního zařízení, lze dosáhnout až teploty 53°C, za 13°C venkovní teploty a to v únoru! To je také naměřený fakt a nikoli fikce. Je tedy dramatický rozdíl mezi výrobkem na koleně udělaným a profesionálním výrobkem. Vím o čem hovořím. Budu usilovat o to, aby byly do července na trhu jak jednotné termosolárbní úly pro rámkovou míru 39X24 a 37x30, i Langstroth, ale také možnost objednání samostatných termosolárních stropů a nástavků. Jednání s velmi kvalitním a výkonným výrobcem jsou v plném proudu. Jinak se omlouvám za sugestivní projev, ale když jste autory metody která umožní komukoli vyléčit třeba i 1 000 včelstev denně a to s časovou náročností do 6 vteřin na včelstvo, tak už je to důvod k radosti. Tím spíše, že druhé termosolární zařízení v období jara urychluje vývoj včel nejméně o dva, spíše ale o tři týdny. Tepelná pohoda je tak výrazná, že včely dokonce ruší krycí plásty, aby nebránily ohřevu plodu. Dle mého názoru je roztoč Varroa živoucí fosílií. Vyhynula, jen o tom ještě neví. Tak PSSSSSSST Úspěšnou sezónu 2013 přeje všem RNDr. Roman Linhart

Příspěvek: #16

A ako to bude s kvalitou medových zásob? Pri zohrievaní úľového priestoru nad 40 stupňov Celzia med prestáva byť medom a stane sa len obyčajným sladidlom!

Příspěvek: #17

(01.05.2013 19:09)jjvcela napsal(a):  Mě to naopak přišlo úplně bláhové. Včelstvo dokáže udržet teplotu plodu při venkovní teplotě -20° ale také při vysoké telotě povrchu tmavého jednostěnného úlu umístěného na přímém slunci. Zahřívat úl ze zhora je také nedostačující. Ještě jsem neviděl komín, který by byl chopen zahřát kamna jen tím, že do něj svítí slunce tomu bráni termické proudění vzdůru. Roztoče na plodu lze zahřátím zlikvidovat pokud je bez včel (viz příspěvek 221 Videa s včelařskou tématikou). A protože včely před teplem ustoupí do chladnější části úlu (jak píše pan Linhart) odejdou s ním i foretiční roztoči, tak kde je ta očista od roztočů?

K výše uvedenému toto:
Pokud bude slunce naplno svítit na povrch dřevěného tenkostěnného úlu, stoupne teplota uvnitř nástavku jen o 3°C. Měřil jsem to. O termické proudění vzduchu zde vůbec nejde. Využívám přímé sálání tepelných vln, nikoli proudění vzduchu! Roztoč při 40°C padá ze včel do několika minut. U zavíčkovaného plodu je třeba delšího ohřevu, protože vosk je tepelný izolant. Protože má ale i larva a kukla srdce, cirkulující hemolymfa snadno zajistí vyrovnání teplot mezi hlavou kukly pod víčkem a zadečkem. Roztoč pak nemá šanci ani na nejhlubším místě buňky. I zde se nutně přehřívá a umírá. Jen to netrvá minuty, ale hodiny. Je to ale zadarmo a zcela jisté. Brzy již budeme diskutovat o výsledcích. Zdraví R.L

---

(07.05.2013 12:28)MilanBencúr napsal(a):  A ako to bude s kvalitou medových zásob? Pri zohrievaní úľového priestoru nad 40 stupňov Celzia med prestáva byť medom a stane sa len obyčajným sladidlom!

Myslím, že Vašeho jistě předpisově uloženého medu ve sklepě se to nedotkne. Metoda se totiž užívá v podletí po posledním vytáčení Medu tedy nemůže ublížit. R.L

Příspěvek: #18

A co když nechávám včelám med na zimování?

Příspěvek: #19

(07.05.2013 13:16)docttor napsal(a):  A co když nechávám včelám med na zimování?

Pak na něm včely budou normálně zimovat. Nezaznamenal jsem, že by se se zásobami stalo cokoli špatného. Ba právě naopak. Nezapomínejme, že v tenkostěnných úlech se včelaři setkávají s problémem řídkého medu. V úlech uteplených tomu tak nebývá. A je tedy předpoklad, že v úlech zateplených a ještě vyhřívaných sluncem tento problém nevzniká. Jde o to, že med je hygroskopický a to tím více, čím chladněji je. Proto 10% vlhkost v úlu za termosolární léčby sníží obsah vody v zásobách. O což včelám jde, aby nekvasily. Nezaznamenal jsem žádné problémy u pokusných včelstev se zásobami, po termosolární léčbě. Zde tedy není třeba vidět problém.

Příspěvek: #20

(07.05.2013 12:46)Roman Linhart napsal(a):  Metoda se totiž užívá v podletí po posledním vytáčení

V loňském roce začal u nás masivně narůstat spad Vd, začátkem července. Poslední vytáčení medu je až koncem července, pro někoho i v půlce srpna. Když si vezmeme, že dlouhověké včely se začínají líhnout již během července, minimáílně se na nich podepíší 3 generace Vd. Nebude tedy použití termosoláru již vcelku zbytečné, když teoticky příjdeme o polovinu zimních včel?

Na druhou stranu, při jarním přeléčení, by to bylo mnohem rozumnější než "typický" nátěr plodu.