Příspěvek: #301

Pane Filipe, je to takto: Pod termosolárním stropem se udělá jezero horkého vzduchu, teplé pro názornost 50°C. Kolem termosolárních rámků stoupá vzhůru vzduch, ohřátý na 40°C-zhruba (je prostě trochu méně teplý). Nahoře přijde pod vzduch horký a obě vzdušné hmoty se zde teplotně ovlivní a jistě také částečně promíchají (turbulence). Teplejší je ochlazuje a chadnější ohřívá. Vzduch pak uličkami mezi rámky klesá dolů, protože se na jeho místo tlačí další, ohřívaný solárními rámky. Proto v mém úlu najdete jak vzestupné, tak sestupné proudy. Asi jako se voda pohybuje v oceánu v mořských proudech. Pokud Vás to zajímá, v zadní části úlu je často mírně vyšší teplota než v přední, protože v přední části úlu je vyší vliv solárních rámků a v zadní zase vliv solárního stropu. Jinak nezapomínejte, že termosolární strop není primárně pojatý jako ohřívač vzduchu (ačkoli tak také funguje). Jeho primárním smyslem je sálání tepelného infračerevného záření do uliček mezi rámky. Aby se pod stropem nehromadil nebezpečně horký vzduch, je neustále províván vzestupným proudem kolem termosolárních rámků. Úl tedy využívá nejen proudu teplého vzduchu, ale také tepelného sálání z plošného zdroje. Proto to celé funguje. Pokud jde o elektřinu, nic mi nevyčitejte. Já sám mám tuto informaci je dva dny. Také netvrdím že to nejde-sám mám právně chráněnu také modifikaci svého výrobku na elektřinu. Tvrdím ale, že vše má své výhody a nevýhody. Slunce samozřejmě můžete nahradit jiným tepelným zdrojem. Také proč ne? Ale uvažte že u velkých počtů včelstev mimo obydlené zóny není elektřina zrovna výhodou. Nicméně mám z metody svého přítele velkou radost, protože to ukazuje, že termoterapie má opravdu význam a budoucnost.

---

Schválně jsem se díval na příspěvek na který poukazujete. A mohu Vás ujistit, že nejde o hřev topnými spirálami v podmetu. Tak jednoduché to opravdu není.

---

Milý pane Bencůr, pletete všechno dohromady. Nesrovnávám přece včelu medonosnou a indickou. Srovnávám teplotní podmínky vývoje jejich plodu. Protože včela indická chová plod dělnic při takové teplotě, kdy na něm není roztoč schopen žít. A toho je třeba využít i u včely naší. Prostě inspirace přírodou. Už jsem uváděl, že teplotu 55°C jsem dosáhl při pokusech ohledně tolerance plodu k různým teplotám. Nikdy jsem neříkal, aby včelaři léčili takto. Ale to Vy velmi dobře víte. Jen děláte že ne. Víte moc dobře, že hovořím o léčebném rozpětí 40-45°C po dobu nejméně dvou hodin. Pouze připouštím, že plod snese i vyšší teploty. Těch 36°C a více jsou teploty, které nemají za cíl roztoče zabít, a není jich dosahováno za léčby. Vznikají i bez aktivace termosolárního stropu, jen činností solárních rámků. To jsem také výslovně uváděl. Nejde tedy o teploty léčebné (zabíjející roztoče), ale spíše bránící jeho reprodukci. Vznikají ale jen za velmi teplých dnů a proto lze o tomto efektu vědět, lze ho i využívat, ale nelze na něj spoléhat. Za polojasných dnů termosolární rámky teplotu nad 36°C nenavyšují.

---

Ještě k tomu, jak zajistím pokles relativní vzdušné vlhkosti v úlu:
Vůbec nijak! Je to automatický proces. Pokud se podíváte na grafy na níže uvedené stránce, zjistíte že zde jsou jak grafy teplotního vývoje, tak grafy vývoje úlové a venkovní vlhkosti. A čím je v úlu tepleji, tím je vzduch relativně (nikoli absolutně) sušší. Například nyní je dle grafu venkovní vlhkost 52,2%. Ale v úlu je již jen 32,5%. Kdo nevěří, nechť se podívá. Od toho tu ty grafy přece jsou. Pěkný den všem R.L
http://www.dobravcela.cz/

---

U vlhkostního grafu značí:
Červená čára relativní vlhkost vzduchu venku.
Fialová čára relativní vlhkost vzduchu v termosolárním úlu.
U teplotních grafů je to stejné, jen je zde měřenou veličinou teplota.

---

A ještě malé vysvětlení změny-jeden z termosoárních úlů byl nahrazen úlem běžným. Jemu nyní odpovídá modrá čára v grafech. Srovnáním čáry fialové (termosolární úl) a modré (běžný úl) lze zjistit, jaký rozdíl ve °C mezi nimi díky využívání solární energie je. Fotografické sekvence zachycují jeden termosolární úl osazený včelami a sami můžete kdykoli sledovat, zda se včely nějak přehřívají a jsou vyvěšeny na česnu a nebo nikoli. Časem nahradí fotografické sekvence kamerový přenos.

---

A abych si tu samomluvu užil, ještě k výrobku mého přítele ze SR:
Tento výrobek k hubení roztoče je určen k užívání v jeho výborných úlech. Ty mají ale 8cm polystyrenu ve stěnách, nulové teplotní mosty a jiné vychytávky. Nemyslím si, že by to stejně dobře fungovalo v úlech horší kvality, v nichž skoro všichni včelaříme. Pokud ano, bude to super. Ale já bych tedy byl zatím v tomto zdrženlivý.

Příspěvek: #302

Čistě teoreticky-nešlo by termosolárním ohřevem uvést melecitózní med alespoň do částečně vytočitelného stavu?

S pozdravem Pavel

Příspěvek: #303

To myslim že ne, ale určitě by šlo naplnit prázdný termosolární úl sklenicema se zkrystalizovaným medem a ztekutit ho tam pomocí solárního ohřevu. Může to být (pro ty co si to koupí) útěcha třeba v případě kdyby se to celé ukázalo jako nefunkční

Příspěvek: #304

Stejně by tam měla být regulace na 40 st.

Příspěvek: #305

Ačkoli jsou poslední příspěvky míněny žertem, mají částečně pravdu. Opravdu jsem tuto technologii testoval v otázce přípravy na vytáčení-to loni. Výhodou je, že snadno v medníku ztekutíte hustší medy-zejména mírně zatuhlou řepku, pokud se opozdíte s vytočením. Také horko z medníku před vytáčením vyžene včely. Takže ano, i toto se dá využít. Ztekucení melecitózy jsem netestoval a bylo by tedy neodpovědné tvrdit opak. Základním regulačním prvkem v tomto úlu je dílo, které mnoho tepla pohltí. Také včely, které větrají. A samozřejmě včelař, který musí ohlídat, aby nemohlo dojít k překročení hranice nebezpečné pro plásty. Prázdný termosolární úl bez těchto regulačních mechanismů je svého druhu solární tavidlo a sami můžete z grafů vidět, že dosáhnout v něm 50°C a více není problém. Takže nahřátí konve ztuhlého medu by něměl být žádný problém. R.L

Příspěvek: #306

Keď je vo včelstvách priam neudržateľne rozmnožený roztoč Varroa, tak vidíte pred úľmi, v tráve, na chodníku, pochodovať včely postihnuté vírusom deformovaných krídel. Tento obrázok sa na včelniciach takmer pravidelne opakuje každých päť, šesť rokov, niekedy aj skôr. Keď sledujem v blízkosti včelstiev takéto divadlo včiel s pochodujúcimi včelami bez krídel, musím práve v tomto čase vyčistiť úľ tak (môžeme to pozorovať v máji, ale aj v auguste), aby môj biologicko-chovateľský postup splnil viac funkcií v sezóne a do budúcnosti. Navrhujem rozobrať plodisko po častiach, vybrať všetky plásty so zaviečkovaným plodom. Včely z plástov zmetiete a plásty odložíte do manipulačnej debničky. Takéto plásty so zaviečkovaným plodom budú vo včelstve tri, možno štyri rámiky. Ostatné plásty so zásobami, s otvoreným plodom a vajíčkami v plodisku ponechám, aby včely pokračovali ďalej vo svojej práci.
Možno sa to bude niekomu zdať brutálne, ale ďalší postup termickým ošetrením "včelstva" pokračuje v teplotných hodnotách pod bodom mrazu. Všetky odstránené plásty so zaviečkovaným plodom necháte zmraziť po dobu nie kratšiu ako 24 hodín (zabíjanie roztočov pod viečkom). Po viac ako 24.hodinách môžete plásty rozmraziť, zahriať a vrátiť späť do úľa. Včely ich vyčistia a znovu použijú na plodovanie. Pred vrátením rozmrazených plástov do úľa môžete zaviečkovaný plod odviečkovať. Pomôžete tak včelstvu v jeho rýchlejšom zotavení.
Túto metódu termoošetrovania včelstiev môžete použiť v ktoromkoľvek období včelárskej sezóny. Odstránením zaviečkovaného plodu zmrazením sa dajú výrazne znížiť počty roztočov Varroa vo včelstve, čo je v dlhodobom horizonte užitočné pre každý úľ. Mraznička sa nájde v každej domácnosti.

Příspěvek: #307

Milan, myslíš to vážne? Invázia klieštika vrcholí koncom júla a v auguste, ak včelár podľa tvojej rady odoberie včelstvu ako píšeš 3-4 rámiky so zaviečkovaným plodom (a to málokedy nájdeš 4 rámiky úplne záviečkované), tak včelstvu odoberieš pri priemernej ploche plodu 16 dm (u B-éčka), tak zabiješ 13 tis včiel. To včelstvo sa len ťažko do zimy spamätá. Pritom to sú potencionálne dlhoveké zimné včely a tie už do zimy nezískaš. Pritom v tom čase, myslím že už okolo úľov pobehúvajú včely, je vo včelstve aj tisíce foretických-voľných klieštikov na včelách, ktoré ak nepodnikneš rázne opatrenie na ich zničenie, včely znovu vychovajú len kriple-choré včely, takže tvoja práca vyjde nazmar a úle ostatnú aj tak prázdne, takže neviem aká nová nádej.
Ja by som bol veľmi zvadavý na tvoje individuálne pokusy, ktoré si istotne robil

Příspěvek: #308

Anton, ja som tu len napísal o možnosti znižovania počtu roztočov Varroa vo včelstve termickým ošetrovaním nízkymi teplotami. Táto metóda sa dá využiť pri biologicko chovateľskom postupe ošetrovania včelstiev. Biochovateľské postupy sú celosezónny proces a nemožno túto metódu časovo porovnávať, napríklad, s termínmi Tvojej chemickej metódy jednorázového a jednohodinového ošetrenia včelstiev amitrazom. Nechcem to ďalej rozoberať, pretože by to už nepatrilo do tohto vlákna.

Příspěvek: #309

Ono to ale výjde nastejno. Zda odejde 13 000 včel zmrazením nebo bez křídel.
Dál by to stačilo, přefouknout Varidolem a dodat tři plásty s plodem od jiných, zdravějších včelstev.

Příspěvek: #310

Mno..., myslím, že takhle razantní zákroky lze provést bezbolestněji, než mrazit....tudíž pozabíjet 1,5kg včel.....

Už tady někdo o tom psal,nevzpomenu kdo,.... ale on se určitě ozve.

Pokud by bylo napadení tak velké, bylo by možné vytvořit přeletákem včelstvo pouze s otevřeným plodem, matkou a létavkama. V druhé části zůstane zavřený plod a mladší včely. V části s matkou udělat fumigaci, a v druhé části, byť s matečníkem, udělat to samé po odlíhnutí plodu.....Následně spojit a výsledek by měl být uspokojivý.

Kdysi jsem to zkoušel....je to pracné, ale aspoň mi tenkrát včely přezily.

No, a pokud by to mělo vypadat tak, že všechny včely ze zavřeného plodu budou poškozené.....Pak by bylo nejlepší odstranit plod všechen....a po fumigaci nejlépe 3x nechat matku začít s čistým štítem.

Příspěvek: #311

Přátelé kteří jste testovali termosolární úly, jaké máte spady po fumigaci?

Příspěvek: #312

Je už termosolární úl v prodeji? Pokud ano, kdo jej vyrábí a prodává. Děkuji za info.

Příspěvek: #313

Nějak ticho, zdá se.

Příspěvek: #314

Po vysokých letných teplotách sa ochladilo,vychladli aj horúce hlavy...Ktovie,možno aj cena budúceho "pokroku" zbrzdila túto debatu.

Příspěvek: #315

že by to přece jen fungovalo??

"Kontrolní fumigace u RNDr.Linharta (listopad 2013) - pouze 4 roztoči v termosolárním úlu bez chemického ošetření - oproti 64 roztočům v případě fumigace po léčbě Gabonem!!!! "

zdroj: http://www.apiterapie-kamil.cz/apiterapie/9

Příspěvek: #316

To znamená, že gabon je neúčinný alebo nedostatočne účinný

Příspěvek: #317

Pre mňa je zaujímavejšie to prvé číslo, číslo 4.

Příspěvek: #318

(11.11.2013 23:00)frojta napsal(a):  že by to přece jen fungovalo??

"Kontrolní fumigace u RNDr.Linharta (listopad 2013) - pouze 4 roztoči v termosolárním úlu bez chemického ošetření - oproti 64 roztočům v případě fumigace po léčbě Gabonem!!!! "

zdroj: http://www.apiterapie-kamil.cz/apiterapie/9

Ja mám zateplene styr.30mm, kolega má nezateplene a pri liečení sme zistili že v zateplených úloch bol spád VD /pri predošlom spoločnom liečeni/ minimálný, oproti drevu. Tak odhadom 1/10 . Podotýkam sme na jednom stanovišti.
A teraz bud mudry. Myslim že je to tým teplým rokom.

Příspěvek: #319

Na teplý rok bych nesázel. Pokud by to platilo, byli by kolegové v okolí středozemního moře, Turecku atd. vysmátí. Ale nejsou.
Taky jsme měli včely s kolegou vedle sebe a rozdíly byly podobné. Měli jsme, ale naprosto stejné úly jediné co se lišilo byly termíny ošetření. Možná je to i u vás důvod rozdílů.

Příspěvek: #320

1:10 som zaznamenal v rovnakých úľoch na jednom stanovišti v oddelkoch. Jeden je zo začiatku leta a druhý z konca júla.
Z toho májového spadlo v prvý deň 6 a neskôr 2-3 klieštiky (KM) a z toho júlového spadlo v prvý deň 60 a potom po 20 ...
Teraz už bez KM nájdem striedavo 0 až 2 denne.
(Úle sú plechové, uteplené 3 cm styrodurom)