Příspěvek: #341

Krátce v Vašim dotazům:
Je kupodivu i v ČR pravda, že plod má teplotu kolem 35°C-ale jen přibližně. Může mít od 33-34°C do asi 36,6°C. To je normální stav. Kdo si myslí že je teplota plodu všude stejná a navíc konstatní, ten se mýlí. Stačí otevřít knihu Fenomenální včely a je hned jasno. Má měření to také dokládají. Psal jsem, že termosolární úl navýšil teplotu svého nitra na skoro 18°C a v běžných úlech že bylo do 6°C. Termosolár měl tedy o 12°C uvnitř tepleji, než bylo v úlech běžných. A nyní se vžijte do role včelího hroznu. Co myslíte, bude se lépe rozvíjet včelstvo teplem podpořené a nebo to při venkovní teplotě? A jak asi budou včelstva v různých úlech vzdorovat mrazům? Já díky měřením na http://www.dobravcela.cz vím, že termosolární úly mají nejlepší výsledky ve všech důležitých ohledech (schopnost se ohřát, teploty maximální, teploty průměrné, schopnost držet teplo, nejnižší počet hodin mrazových). Kdo neveří, nechť se na této stránce podívá na kolonku zvanou Historie, za několik posledních měsíců. A lze si vyjet také příslušné grafy z jednotlivých dnů. Čímž končí diskuse a nastupují fakta.
Uživatel Docttor by měl uvážit, že jen dobře položené otázky mají své odpovědi. A tyto jeho nejsou dobře položeny. Jde o to, že ani na otázku při jaké teplotě umře člověk, nikdo neumí dát odpověď. Záleží na době expozice a vlhkosti vzduchu. Já v suché sauně ohřáté na 90°C klidně půl hodiny pobudu. Dokáže ale uživatel Docttor půl hodiny plavat ve vodě teplé pouhých 70°C ? Jistě že dokáže. Ale bradou vzhůru Tak je tomu u varroázy, plodu i včel. Já vím jen tolik, že při teplotách zde v diskusi mnou uváděných a doporučené době expozice je vše OK. Mé minulé vstupy se zvrhnuly v dost dramatické výměny názorů a proto se sem zase stavím dát odkaz na nově spuštěný web, až bude v provozu. Do té doby se s Vámi loučím R.L

Příspěvek: #342

(06.02.2014 19:37)docttor napsal(a):  Já bych rád poprosil pana doc. Linharta, aby zde uvedl, při jaké teplotě umírá včelí larva pod víčkem, při jaké teplotě umírá kleštík pod víčkem a kleštík na dopělé včele. Díky.

Veľmi jednoduchá otázka ale ťažká odpoveď. Záleží to napr. od vlhkosti vzduchu v úli a napr. aj od dĺžky pôsobenia teploty. Či pôsobí teplota jednu hodinu alebo tri je rozdiel a je aj iný účinok naklieštika.

Příspěvek: #343

Doktore, dotkl jsi se ega pana doktora. Jakmile to vztáhne na zpochybnění svých tézí, je to špatně položená otázka. Panu doktorovi ani nedojde, že jej prosíš jako odborníka, o odpověď na otázku, která tě zajímá, a hned v tom vidí útok. Než by odpověděl na položenou otázku, nechá tě uvařit v horké vodě a sám si lebedí v sauně.

Příspěvek: #344

(05.02.2014 19:28)Roman Linhart napsal(a):  Ne nadarmo má originální termosolár zabudovaná tepelná čidla jako trvalou součást úlu a tato monitorují stav plodového tělesa. Jeho spodní i horní části. Proto u něho tyto potíže dle mých výsledků nehrozí. Takže co dodat? Snad jen to, že dnes už existuje 4 generace termosolárů a ty makají výborně.

Dobrý den pane Linharte. Mě by zajímalo, co se stane, když ta čidla signalizují teplotu vyšší, než požadovanou.

Příspěvek: #345

Mechanickým prevodom zhasnú na 5 minút slnko, zatiahnú oblakom.

Příspěvek: #346

(06.02.2014 20:31)Roman Linhart napsal(a):  ..."jen dobře položené otázky mají své odpovědi"...

Vážený pane doktore,
rád bych Vám položil otázku, jaký je spad roztočů v terrmosolárním úlu v porovnání s kontrolní skupinou. Jinými slovy, jaká je účinnost léčení pomocí termosolárního úlu. Prosím poraďte, jak dobře položit otázku, abych dostal odpověď.

Příspěvek: #347

Zatím to teda vypadá, že termosolární úl by s otevřeným okýnkem spíš přidělal starosti. Já mám při tomhle počasí 10dm plodu. Kolik by tam asi bylo, kdybych jim ještě zvedal teplotu o 12°C....?A to je pořád začátek února..... V té zvýšené tepotě v úle zatím vidím jen negativa.....už třeba jen v tom,že včely v předjaří budou mít uvnitř tepleji a budou vylétávat za nevhodného počasí a stydnout venku.....Zatím se jen mluví o nových generacích úlů, nových stránkách.....ale výsledky nejsou nikde vidět. Podle mě, je to "šachování" s teplotama uvnitř úlu proti biologii včelstva. Nemá smysl v současné době zvedat teplotu a podporovat zvýšené plodování když zásoby pylu ubývají rychle i bez "topení" a pylová snůška je daleko.

Příspěvek: #348

Moc se v tomto tématu nechci angažovat a jak už jsem dříve napsal, tak dokud neuvidím relevantní výsledky tlumení VD, tak vlastně nemám co komentovat. Nicméně, Milane, to co jsi napsal se netýká VD a já to do posledního písmenka podepisuji. A snad ještě přidám poznámku o tom, že přes den zvýšit teplotu o xy stupňů, která následně v noci opět spadne (tzn. rozdíl bude opravdu značný), mi připadá jako absolutní nesmysl!

Příspěvek: #349

Je tam sice setrvačnost hmoty - hlavně zásob, ale kdysi byl prý úspěšný způsob podněcování teplem tzv ořezáním minim. Ted topit jen za tmy a když klesne venkovní teplota pod limit - myslím že byl 10°C

Příspěvek: #350

Páni,

tých otázok je ďaleko viac, lenže odpoveď na ne nedostanete, nie ste správne "zaťažení" na termosolárne úle. Ono zahrievať sa dalo kedysi, keď bola zima viac menej teplotne stabilná. Čo urobíte teraz, keď sa Vám včelstvá v teplom januári vplyvom TS úľa rozplodujú, metabolizmu včiel začne bežať na plný plyn a vo februári sa na dva týždne poriadne ochladí? Dáte včelstvám do úľov nočníky? Alebo ich začnete cievkovať? Podľa mňa je na škodu veci, že pán Linhart sa snaží dobrú myšlienku odstraňovania klieštika teplom aplikovať na množstvo pre mňa až bizarných aplikácii, ktoré môžu fungovať len za ideálnych podmienok.

Příspěvek: #351

Pane Linharte, máte-li váš systém patentován, tak není co skrývat. Mohl byste tedy zveřejnit číslo přihlášky vašeho patentu? Není pak problém si na ÚPV vaši patentovou přihlášku či patent či průmyslový vzor prohlédnout. Děkuji.

Příspěvek: #352

Podíváme-li se na to nejen z problematiky teploty. Nová informace, že budou třeba i termosolární nástavky, nejen pouze stříška, dělá celou technologii značně složitější. Vidím v tom problém ekonomický - bude to jednoduše dražší kupovat i nástavky. Při minimálních investicích u léčení KM, KŠ nebo dotovaným Varidolem bude na zvážení návratnost. Další otázkou je rámková míra prodávaných nástavků v naší roztříštěnosti, jejich hmotnost apod. No uvidíme.

Příspěvek: #353

(07.02.2014 8:28)KaJi napsal(a):  Je tam sice setrvačnost hmoty - hlavně zásob, ale kdysi byl prý úspěšný způsob podněcování teplem tzv ořezáním minim. Ted topit jen za tmy a když klesne venkovní teplota pod limit - myslím že byl 10°C

Ono to bylo Karle tak, že se opravdu topilo jen v noci, aby se zabránilo vylétávání včel a max. na teplotu 10°C....přes den se nechávala přirozená teplota okolí. Ještě ke všemu bylo nutné podávat cukerný roztok nebo vodu a zohlednit množství pylových zásob, a i tak se to nechalo provádět jen určitou dobu před předpokládaným oteplením. Myslím, že to bylo asi 3týdny....ale nejsem si jistej. Tyhle články se objevovaly ve Včelařství někdy v 80.tých letech a ještě to bylo jako reportáž, tuším že ze Švédska.....

Příspěvek: #354

Jenže p. Linhartem výše zmíněné má naprosto opačný efekt - tedy přes den se topí a teplota se zvýší, jenže po poklesu sluneční aktivity se topit přestane a teplota se začne vyrovnávat s teplotou okolní. Rozdíl mezi minimální a maximální teplotou bude opravdu velký a domnívám se, že pro včely stresující a hlavně nepřirozený! Každopádně autor mlčí...

Příspěvek: #355

Myslím, že je načase diskuzi o termosolárním úlu ukončit. Trvá skoro rok. A pro shrnutí. Princip metody chráněné užitným vzorem je dostatečně srozumitelně popsán na:
http://spisy.upv.cz/UtilityModels/FullDo...024926.pdf
Zbývalo jen zveřejnit výsledky. Protože systém nefunguje, tak výsledky nejsou. Pokud včely obsedají plod a aktivně ho ochlazují, není možné ho přehřát. Pokud teplota stoupne natolik, že včely plod opustí, dojde ke skokovému nárůstu teploty a zhroucení. Plod je možné teplem ošetřit jen bez včel. Vše je jasné. A bylo i na začátku. Většina z nás určitě tak troch doufala v něco revolučního, to se ale nekonalo. Dál bych se tím do zveřejnění hmatatelných výsledků nezabýval. Nejsme přeci ovečky nakupující v obchodních řetězcích, které skočí na kdejakou blbost.

Příspěvek: #356

Než to označit za blbost, raději bych volil termín slepá ulička. Někdo ji prozkoumat musel.

Příspěvek: #357

Takže nyní popořádku:
Někteří se zde pohoršují na tím, že nechci dát jednoznačnou odpověď na tyto otázky:
Při jaké teplotě hyne včela, při jaké plod a při jaké roztoč.

A mnozí se odmnívají, že je vinou mé údajné arogance či neznalosti, že nedávám jednoznačnou odpověď. Jenže dát ji, by bylo z odborného hlediska neobhajitelné a takovou amatérskou chybu neudělám. Jde o to, že tentýž fyzikální faktor (teplota) působí různě, protože jiné faktory jeho působení zásadně modifikují. Těmito modifikujícími faktory v případě hubení varroázy teplem vlhkost vzduchu a čas expozice. Je to stejné jako s varem vody. Když se zeptáte lidí na chodníku při jaké teplotě se vaří voda, tak Vám drtivá většina odpoví, že při 100°C. Jenže var vody závisí na tlaku vzduchu a pokud ho snížíte, bude se voda vařit i při pokojové teplotě. Stejně tak nelze dát odpověď na to, jaká teplota varroázu zabíjí, bez znalosti času expozice a vlhkosti vzduchu. Není mou vinou, že tomu tak je. Tyto tři faktory se mohou téměř libovolně kombinovat a množství takto vzniklých kombinací je astronomické. Já mohu hovořit pouze o rozpětí faktorů (teplota, čas a vlhkost), při nichž je léčba úspěšná. Na takto definovanou otázku se reagovat dá. Na otázku při jaké teplotě hyne varroáza se nedá dát jednoznačná odpověď. Protože neexistuje. Já tvrdím, že je ideální dvouhodinová expozice v rozmezí 40-45°C při běžné úlové vlhkosti. Přičemž samozřejmě připouštím, že vyšší teploty působící po kratší čas mohou fungovat stejně, a totéž platí i o teplotách nižších (asi 38°C), pokud působí několik hodin. Jak jsem řekl, teplota sama neznamená bez dalších faktorů nic.

---

(06.02.2014 23:22)Pavel Holub napsal(a):  Dobrý den pane Linharte. Mě by zajímalo, co se stane, když ta čidla signalizují teplotu vyšší, než požadovanou.

To je docela dořešené. Vzrůst teplot ukončíte nasazením střěchy a tím vyřadíte systém z provozu. Celá tato operace trvá jen několik vteřin. Takto nahřátý úl je koncipován tak, aby držel po nasazení střechy účinné a přitom bezpečné léčebné teploty nejméně 2 hodiny. Pokud se někdo bojí toho, že je termosoár neřiditelné sluneční tavidlo, pak se obává zbytečně.

---

A snad ještě přidám poznámku o tom, že přes den zvýšit teplotu o xy stupňů, která následně v noci opět spadne (tzn. rozdíl bude opravdu značný), mi připadá jako absolutní nesmysl!

Tak zde máme názor odlišný. Velmi by se mýlil ten, kdo by se domníval, že včely chtějí stálou teplotu. Není nic lepšího než to, pokud úl včelám ve dne přitopí a ochrání je před silným mrazem. Tím sníží spotřebu zásob asi o 6,4 kg za zimu, méně se opotřebují včely a úl po většinu noci drží teplotu vyšší než je venku. A pokud ráno poklasene teplota i výrazně pod nulu, pak je to přímo blahodárné.

1. Včely se díky nočním poklesům nepouštějí do předčasného plodování
2. Na čelní stěně úlu k tomu uzpůsobené kondenzuje voda a ta se stává v předjaří motorem plodování.

Z grafů je patrné, že změny teplot jsou v průběhu dne i noci mírné a včelám tyto změny jen prospívají.

---

Myslím, že je načase diskuzi o termosolárním úlu ukončit. Trvá skoro rok. A pro shrnutí. Princip metody chráněné užitným vzorem je dostatečně srozumitelně popsán na:
http://spisy.upv.cz/UtilityModels/FullDo...024926.pdf
Zbývalo jen zveřejnit výsledky. Protože systém nefunguje, tak výsledky nejsou. Pokud včely obsedají plod a aktivně ho ochlazují, není možné ho přehřát. Pokud teplota stoupne natolik, že včely plod opustí, dojde ke skokovému nárůstu teploty a zhroucení. Plod je možné teplem ošetřit jen bez včel. Vše je jasné. A bylo i na začátku. Většina z nás určitě tak troch doufala v něco revolučního, to se ale nekonalo. Dál bych se tím do zveřejnění hmatatelných výsledků nezabýval. Nejsme přeci ovečky nakupující v obchodních řetězcích, které skočí na kdejakou blbost.

Kdyby višchni říkali co vědí a ne co si myslí, to by bylo u Přesličků ticho Pokud se podíváte na diskusi co jste ji nečetl, tak byste věděl, že jsem od počátku uváděl, že včely plod chladí. Pak se ale diferencují podle stáří a zatímco ty staré odejdou, ty mladé zůstávají. Takže při léčbě je plod téměř bez včel. Protože pan Přeslička nedomýšlí souvislosti, tak mu uniká, že úl je plný vosku, medu a plodu. Tedy látek s vysokou tepelnou kapacitou. A proto je ohřev pomalý a rozhodně ne skokový a neřiditelný ....Sorry za zlou ironii, ale když vidím že si někdo vymýšlí, tak nelze nereagovat. O rychlosti vývoje si udělejte názor sami:
Rok 2012, nalezeny včely, které nikdo neléčil 17 let-jen přírodní termoterapie. První úspěšné pokusy. Zahájení úkonů právní ochrany.
Rok 2013, otestovány první termosoláry 2,3,a 4 generace. Založena stránka Dobravcela.cz s měřícími aparaturami a přenosem na web. Testy léčby a medného výnosu. To nezáviským včelařem - výsledky schválně zveřejním až na webu.
Leden 2014 - pozitivní výsledek ohledně celosvětové patentové rešerše.
Únor 2014, podpisy smluv a zahájení výroby během února či nejdéle března.

---

(07.02.2014 12:08)climax napsal(a):  Jenže p. Linhartem výše zmíněné má naprosto opačný efekt - tedy přes den se topí a teplota se zvýší, jenže po poklesu sluneční aktivity se topit přestane a teplota se začne vyrovnávat s teplotou okolní. Rozdíl mezi minimální a maximální teplotou bude opravdu velký a domnívám se, že pro včely stresující a hlavně nepřirozený! Každopádně autor mlčí...

Autor mlčí, ale příroda promlouvá. Kde je větší rozdíl mezi maximální a minimální denní teplotou-na slunné pasece, či ve stínu hlubokého lesa? Zřejmě na pasece, kde slunce ve dne prostor ohřívá a v noci zde je chlad. Zatímco v lese je chlad i ve dne a proto je denní rozdíl menší. A nyní si odpovězte na otázku, proč se všichni motýli nacházejí na slunných pasekách. Proč si staví lesní mravenci kupy na osluněných okrajích lesů, proč si samotářské včely staví hnizda v osluněných písčinách. A ne v tom úžasném stinném lese? Nebo se ptejte, proč je vývoj včelstev rychlejší ve městech, kde je asi o 2°C tepleji než v okolní krajině. Prostě hmyz teplo miluje a kde ho nemá, tak jen živoří. Termosolár tento fakt jen respektuje. Nic více.

PetrM upravil 07.02.2014 18:47 tento příspěvek z důvodu: Pro citování používejte, prosím, tlačítko "Citace" a přebytečný text odstraňte. Ponechte bez změny značky QUOTE. Citace opravena.

Příspěvek: #358

(07.02.2014 9:30)patko79 napsal(a):  Páni,

tých otázok je ďaleko viac, lenže odpoveď na ne nedostanete, nie ste správne "zaťažení" na termosolárne úle. Ono zahrievať sa dalo kedysi, keď bola zima viac menej teplotne stabilná. Čo urobíte teraz, keď sa Vám včelstvá v teplom januári vplyvom TS úľa rozplodujú, metabolizmu včiel začne bežať na plný plyn a vo februári sa na dva týždne poriadne ochladí? Dáte včelstvám do úľov nočníky? Alebo ich začnete cievkovať? Podľa mňa je na škodu veci, že pán Linhart sa snaží dobrú myšlienku odstraňovania klieštika teplom aplikovať na množstvo pre mňa až bizarných aplikácii, ktoré môžu fungovať len za ideálnych podmienok.

Zatím řeším otázku opačnou. V podmetu termosolárů je méně mrtvolek než v běžných úlech. A jen velmi málo měli. Zajímavé taky je, že se hrozen včel skoro na plástech nehýbe. Do úlu vidím a zimní hrozen pozoruji. Včely jsou OK. Zkrátka je zima mírná, a protože tyto úly včelám přitápí, snižují spotřebu zásob. Proto nepoužívám u včel nočníky

---

(07.02.2014 1:45)Jiří Přeslička napsal(a):  

(06.02.2014 20:31)Roman Linhart napsal(a):  ..."jen dobře položené otázky mají své odpovědi"...

Vážený pane doktore,
rád bych Vám položil otázku, jaký je spad roztočů v terrmosolárním úlu v porovnání s kontrolní skupinou. Jinými slovy, jaká je účinnost léčení pomocí termosolárního úlu. Prosím poraďte, jak dobře položit otázku, abych dostal odpověď.

Vážený příteli,
spad může v extrémních případech činit i jednoho roztoče každých 6 minut ! A mám na to i svědka, který ometl podložku a hodinu jsme se o úlu bavili jen 3m od něho. Po hodině bylo na podložce dalších 6 mrtvých roztočů. Tedy padalo cca. 240 roztočů denně !!! A to po dobu 5 dnů-pak jsem onemocněl a nemohl dále spad denně sledovat. Celkový počet roztočů jsem stanovil na cca. 2 500 před léčbou. Před pokusem jsem do včel vložil nástavek trubčiny plné roztočů. Nicméně tyto včely žijí a dnešní zimní spad činí 2 roztoče za měsíc. A to není špatné.

Příspěvek: #359

(07.02.2014 19:24)Roman Linhart napsal(a):  V podmetu termosolárů je méně mrtvolek než v běžných úlech. A jen velmi málo měli. Zajímavé taky je, že se hrozen včel skoro na plástech nehýbe. Do úlu vidím a zimní hrozen pozoruji. Včely jsou OK. Zkrátka je zima mírná, a protože tyto úly včelám přitápí, snižují spotřebu zásob.

Tak takúto situáciu mám aj ja i bez termosolárnych úlov. Koľko to je "menej"? U mňa sa to pohybuje tento rok od 6 do 25ks mŕtvych včiel.... Správna poznámka je... " Zkrátka je zima mírná,..." ostatné je vaša domienka.

Příspěvek: #360

(07.02.2014 18:19)Roman Linhart napsal(a):  To je docela dořešené. Vzrůst teplot ukončíte nasazením střěchy a tím vyřadíte systém z provozu. Celá tato operace trvá jen několik vteřin. Takto nahřátý úl je koncipován tak, aby držel po nasazení střechy účinné a přitom bezpečné léčebné teploty nejméně 2 hodiny. Pokud se někdo bojí toho, že je termosoár neřiditelné sluneční tavidlo, pak se obává zbytečně.

A co když stříšku nenasadím?
Jak včely hospodaří s vodou při zvýšených teplotách?Dospělé včely ji tak nepotřebují,ale otevřený plod ano.

Pavel

PetrM upravil 07.02.2014 21:16 tento příspěvek z důvodu: Pro citování používejte, prosím, tlačítko "Citace" a přebytečný text odstraňte. Ponechte bez změny značky QUOTE. Citace opravena.