Příspěvek: #381

(09.02.2014 0:52)Grof napsal(a):  Už se této diskuzi musím smát. Jak všichni, co to nikdy nevyzkoušeli a ani to neviděli, přesně vědí, proč to nemůže a nebude fungovat.

A diskuzi o GMO už jsi četl?

P.S.: Úly chráněné průmyslovým vzorem jsem si začal vyrábět vloni a problém s tím nemám.

Příspěvek: #382

ANi bych neřekl že vědí že to nemůže fungovat.
Ale nějak postrádají fakta od těch co to zkoušejí a ví že to funguje.

Příspěvek: #383

V prázdných úlech určitě, o tom tu snad už nikdo nepochybuje.

Příspěvek: #384

Grof to taky neviděl a přesně ví.

Příspěvek: #385

Jen bych podotkl, ža tato cestička byla již jednou prokopávána - v 80tých letech kdy se i zahřívaly včely aby se zbavily roztočů.
Právě tehdy se ukázalo podle ingVeselého jakou mají včely schopnost udržet klima v úle, pokud jim "zůstanou" uličky. Jinak ani tehdy nebyl problém postavit nástavek s plodištěm na topnou desku, nebo dát do termokomory, zapíchnout do plástu sensor a topit.
Bylo by to nádherně jednoduché, a buď na to nikdo nepřišel, nebo to i zkusil a nepovedlo se mu to.
Proto jsem tak napjatý a zvědavý, jestli jde včelám zatopit a zbavit je VD a moc nepoškodit.

Takže čím víc průkopníků, tím líp. Ale hlavně z tunelu přineste vzorky - fakta. Jinak je to kopání pro kopání.

Vše musí být měřitelné! Olé.

Příspěvek: #386

(09.02.2014 0:52)Grof napsal(a):  Už se této diskuzi musím smát. Jak všichni, co to nikdy nevyzkoušeli a ani to neviděli, přesně vědí, proč to nemůže a nebude fungovat.

Co se týče mé osoby, tak já mám výhrady k tomu, ponechávat okénko otevřené i přes zimu, jelikož jsem v nějaké starší publikaci četl, že včely v důsledku zvýšeného plodování a neadekvátnímu počasí spotřebují zásoby (i ty pylové) a pak uhynou hlady. Na druhou stranu, papír snese všechno, takže je třeba brát vše s rezervou a spíše věci vyzkoušet v praxi......

Presne, aj naše reakcie a predpoklady vychádzajú z našich vlastných poznatkov a vedomostí získaných štúdiom. Je to veľmi zlé, ak niekto túto diskusiu chápe ako "neprajnícstvo". Treba si vybrať to, čo ma posunie v práci ďalej a nie za každú cenu presadzovať svoju pravdu. Takýchto pseudo patentov a objavov je veľmi veľa. Ako príklad: "rotačné plodisko".

Příspěvek: #387

Chcete-li někdo opravdu zkonstruovat solární úl, dávám, úplně zadarmo, návod, jak na to. Tímto také dávám na vědomí řešení známé pro případné chytráky, co by si to chtěli pak patentovat.

Z plechu udělejte dvouplášťové nástavky a víko úlu tak, aby vznikla v meziplášti dutina. Vnější povrch natřete na černo. Vně se nástavky a víko zateplí vzduchovou mezerou a sklem. Dutina nástavků a víka se naplní parafínem s bodem tání/tuhnutí lehce nad požadovanou teplotou v úlu (nutno najít, vyzkoumat). Parafínu musí být tolik, aby jeho skupenské teplo tání pobralo veškeré přebytečné teplo z celodenní sluneční expozice.
Toto může vést k cíli. Řešení je obdobné a vyzkoušené u solárních akumulačních fasád stavebních objektů. Toto je stejný princip. Kdo z vás má na to energii a čas, zkoušejte a vyvíjejte.
To, abych nebyl jen destruktiv.

Příspěvek: #388

Jako termosolár se po drobných úpravách dá použít i tento úl s nahlížecími okénky.

   

Jen bych tam dal ještě jedno vnější sklo a na místo toho vnitřního stejným způsobem upevnil tenkou polykarbonátovou desku tak, aby otvory směřovaly zespoda nahoru (či zvrchu dolů ), a za ten karbonát uchytil s odsupem kovovou desku, pro přeměnu slunečního záření na tepelné (co nezpracují voštiny polykarboše, to dorazí černý plech). Líbí se mi ten systém "neser se s tím", jak je přichyceno sklo, takže je možné jej snadno vyjmout a vyčistit.

Dá se říci, že jeden nejmenovaný výrobce už vyrábí skoro-termosolár a ani o tom neví.

Edit: Já bych tam však tu plechovou desku nedával, protože sluneční záření je po průchodu karbonátem dostatečně rozloženo, takže není nutná jeho dodatečná přeměna na tepelnou energii. Navíc karbonát, narozdíl od skla, podstatně hůře vede teplo, takže se na něm nebude ani srážet voda, jako na skle a svým radiátorovitým desingem je naprosto luxusní.

Příspěvek: #389

Některé poslední příspěvky se mi zdají jako mlácení prázdné slámy a možná i zesměšňování aktivity RL. Všichni víme, že některé procesy ve včelstvech lze vysledovat, vyzkoušet, odpozorovat pouze krátký časový úsek během roku a co nestihneme teď, musíme přesunout na další rok. Vážím si práce Mgr. RL a jeho ochoty jít s kůží na trh, ale jeho odhady termínů uvedení jeho patentu k použití pro širokou veřejnost byly asi předčasné. Proto zde kolují různé dohady, odsudky a zpochybňování jeho práce. Pane Magistře, nenechte se znechutit některými negativními příspěvky, které však ve svém důsledku jsou vlastně motorem pro Vaši další práci.

Příspěvek: #390

Nemyslím si, že zde někdo zesměšňuje činnost přítele Linharta. Spíše jde o jakési rozporování (jak samotné metody, tak její prezentace) a dlužno poznamenat, že za to může přítel Linhart z velké části on sám. Nicméně právě oponentura je důležitou a nedílnou součástí vývoje čehokoli. Jen tak naokraj - on pan magistr možná bude rád, když jej budete oslovovat jako pana doktora, vzhledem k tomu, že je vzděláním rerum naturalium doctor (RNDr.)

Příspěvek: #391

(11.02.2014 10:15)climax napsal(a):  ... Jen tak naokraj - on pan magistr možná bude rád, když jej budete oslovovat jako pana doktora, vzhledem k tomu, že je vzděláním rerum naturalium doctor (RNDr.)

Pokusím se citovat situaci s tituly s jedno z dílů "Básníků".
...
"tatínku, pan Šafránek je doktor"
" Šafránek je snad taky, ne?"
...

Takže pokud někdo osloví pana Linharta panem Linhartem, nemyslím,že by se ho nějak dotkl nebo urazil.

Příspěvek: #392

Myslím že by tu mali byť používané iba tituly vo vzťahu ku včelárskej praxi.

Ja som napríklad svojim včelám nikdy nezradil svoje vzdelanie, aby mi nepripomínali "zasa si na nás chcel ušetriť", "zasa rýpeš do toho čomu nerozumieš" a podobne.

Příspěvek: #393

Omlouvám se za magistra, snad se pan doktor Linhart neurazil.

Příspěvek: #394

Bylo by dobré vrátit se k tématu.

Příspěvek: #395

Odpověď na dotaz, při jaké teplotě hyne plod pod víčkem, roztoč pod víčkem a roztoč na dospělé včele není jednoduchá, ale pokud na tuto otázku nelze odpovědět, tak celá podstata termosolárního úlu je oslabena v základech. To je můj názor, pane docente.

Příspěvek: #396

Odpověď na takovou otázku si docela dobře umím představit, přestože zde existují tři proměnné: teplota, čas a vlhkost. Také mi vadí, že pan doktor Linhart se tváří, že to nechápe.

Příspěvek: #397

Dobře vám tak. Nemáte se blbě ptát.
Máte si vyžádat seznam povolených otázek.

Příspěvek: #398

Dnes jsem byl u Dr. Linharta a prošel s ním jeho úly v areálu SŠZ a VOŠ Chrudim. Byl ochotný a mohl jsem vidět všechna včelstva. Posílám ukázku, jak vypadají průměrné včely v úlu tenkostěnném a v termosoláru. Dne 18.2.2014. Oba tyto úly jsou od sebe asi 1,5 metru daleko. Včely v 5 úlech tenkostěnných na malé školní včelnici jsou průměrně silné včely. A včely v termosoláru už vypadají jako jiné v druhé půli dubna. Přitom jsem ty včely viděl i na podzim a byly silou stejné. Mají taky stejnou péči. Nikdo je od podletí nekrmí ani nenapájí. Včely z termosoláru taky jako jediné dnes létaly a nosily pyl. Včely v běžných úlech jsou ještě v zimních hroznech a nelétají. Připomínám, že ráno bylo -1°C a teplota ve dne byla jen kousek nad 10°C a to jen na slunci ! Rozdíl ve vývoji včelstev je daný i tím, že včely v termosolárech pijí kondenzační vodu z okénka. Doporučuju si domluvit návštěvu. Já si termosoláry určitě pořídím. V létě jsem se účastnil termosolární léčby a dnes viděl jak v tom úlu včely zimují. Proto mám jasno. Michal Štěpán ZO Nasavrky

Příspěvek: #399

(18.02.2014 22:38)Michal Štěpán napsal(a):  A včely v termosoláru už vypadají jako jiné v druhé půli dubna.

To je v půlce února dobře nebo špatně?

---

(18.02.2014 22:38)Michal Štěpán napsal(a):  Včely z termosoláru taky jako jediné dnes létaly a nosily pyl.

To je při teplotě pod 10°C jen na slunci dobře nebo špatně?

---

(18.02.2014 22:38)Michal Štěpán napsal(a):  Včely v běžných úlech ještě nelétají.

To je při raní teplotě -1°C a denní pod 10°C jen na slunci dobře nebo špatně?

Příspěvek: #400

A kampak poletí Linhartovy včely z termosoláru, koncem února nebo března, pro zásoby?