Příspěvek: #361

(07.02.2014 18:19)Roman Linhart napsal(a):  Tak zde máme názor odlišný. Velmi by se mýlil ten, kdo by se domníval, že včely chtějí stálou teplotu. Není nic lepšího než to, pokud úl včelám ve dne přitopí a ochrání je před silným mrazem. Tím sníží spotřebu zásob asi o 6,4 kg za zimu, méně se opotřebují včely a úl po většinu noci drží teplotu vyšší než je venku. A pokud ráno poklasene teplota i výrazně pod nulu, pak je to přímo blahodárné.

1. Včely se díky nočním poklesům nepouštějí do předčasného plodování
2. Na čelní stěně úlu k tomu uzpůsobené kondenzuje voda a ta se stává v předjaří motorem plodování.

Vážený kolego, pokud některé tvrzení předkládáte jako fakt, měl byste jej opřít o nezpochybnitelný zdroj - vzhledem k Vašemu vzdělání způsobem vědecky obvyklým. Takže bych si prosil výše uvedené tvrzení nějakým způsobem důvěryhodně podložit. Děkuji!

Mimo jiné bych Vás rád taktně upozornil hned na několik protimluvů, kterých jste se ve svém příspěvku dopustil. Mnou citovaná a zvýrazněná část je dobrým příkladem...

Příspěvek: #362

A jak to vypadá vlastně s tím termoúlem nyní? Už se to nechá někde koupit,nebo kdy a kudy se to bude nechat sehnat? Mám zrovna peněz,že nevím co s nimi.

Příspěvek: #363

(07.02.2014 19:24)Roman Linhart napsal(a):  Vážený příteli,
spad může v extrémních případech činit i jednoho roztoče každých 6 minut ! A mám na to i svědka, který ometl podložku a hodinu jsme se o úlu bavili jen 3m od něho. Po hodině bylo na podložce dalších 6 mrtvých roztočů. Tedy padalo cca. 240 roztočů denně !!!

Pane doktore, omlouvám se dopředu za ironii( ikdyž ne zlou!).....6 VD za hodinu není jeden VD každých 6 minut.....ikdyž se vám může zdát, že vás "chytám za slovo", nestálo by za to nechat ty teploty a časy někomu přepočítat?.....Dál už bez ironie.......Já vám docela fandím, ikdyž mám spoustu výhrad k vámi propagovanému rychlejšímu rozvoji....teď už i k úspoře zásob.....Podle mě byste se neměl rozptylovat podružnými věcmi a soustředit se opravdu jen na toho VD. To, kolik padá Vd jste napsal ale kolik při léčbě zajde včel a larviček? Pokud termosolární úl bude léčit ve výsledku tím, že zničí plod.....(to umíme udělat všichni a nemusíme k tomu mít okýnka a drahý úl)....tak to nebude mít cenu. Jo, a málem bych zapoměl.....pokud je Někdo na Něco odborník, tak dokáže odpovědět i na špatně položenou otázku....My ostatní jsme ohledně termosolárního úlu ve vašich očích laici....tudíž by to vám nemělo dělat problém pro laickou veřejnost odpovědět.
S úctou, Milan Havelka

Příspěvek: #364

Vážený pane doktore,
nepochopil jste, na co jsem se ptal. Pro lepší orientaci jsem si dovolil připravit kostru pro odpovědi:
Jak velká byla kontrolní a zkušební skupina: … …
Jaký byl denní spad VD před léčením u kontrolní a zkušební skupiny: … …
Jaký byl denní spad VD během léčení u kontrolní a zkušební skupiny: … …
Pokud jste po ukončení léčby prováděl fumigaci nebo smyv, tak jaký byl zbývající počet roztočů po ukončené léčbě u kontrolní a zkušební skupiny: … …
Jak velká byla účinnost v %.

Pokud jste termosolární úl seriozně testoval, tak data zveřejněte. Z ohledem na to, že vše máte chráněné, a hodláte úl prodávat, nenapadá mě důvod, proč jste to zatím neudělal. Snad jen to, že žádná data nemáte, nebo léčení v termosolárním úlu je neúčinné.

(07.02.2014 18:19)Roman Linhart napsal(a):  Leden 2014 - pozitivní výsledek ohledně celosvětové patentové rešerše.

Prosím o vysvětlení. Na termosolární úl nemáte patent, ale užitný vzor. Tam se přeci celosvětová patentová rešerše neprovádí. Patentový úřad užitný vzor zaregistruje bez zkoumání novosti. To je rozdíl mezi patentem a užitným vzorem. Mimo to, že průmyslový vzor má délku trvání čtyři roky. U patentu je to dvacet let.

Příspěvek: #365

Dobrý den,

Sledoval jsem diskusi s představiteli ČSV.
Nechtěl jsem se do toho vmísit, nemám dobré zkušenosti s podobnou diskusí, ale mám k tomu přece jen co říct.

Můj názor- nějak to asi bude fungovat, nečetl jsem všechno.

Je to především o způsobu, ten můj je asi trochu jiný. Jen mne mrzí to, že když jsem s tím přišel já tak o to neměl nikdo zájem.

Moje zařízení-provedení na kterém jsem pokusy provozoval bylo jiné, jednodušší. Plechové nástavky ( nerez ) natřené načerno, zasíťované otevřené dno, bezproblémová kombinace se stávajícím systémem. Trvalá sluneční expozice, možnost tlumení vložením izolace z vnější části pro testování vlivu. Na tomto videu ( od 4:20 dále ) je vidět plechový nástavek vpravo.


Výhody :
Materiál z hlediska moru a životnosti OK, nižší spotřeba zimních zásob, na jaře prudký rozvoj, kompatibilita se stávajícím systémem.

Nechtělo se mi to vyrábět, práce jsem měl dost, nechtělo se mi konkurovat dřevěným levnějším nástavkům, nesnažil jsem se to nějak prosazovat. Nakonec jsem zůstal u výroby medometů. Pak přišlo fluidní odvíčkování, objev prospěšnosti fluidního medu, medomaty,
osobní a finanční ztráty... není jednoduché něco opravdu hodně nového prosadit, jít proti směru a slyšet pořád NE.

Vše nejde zvládnout a jednou si člověk řekne prostě dost, že mu to za to už nestojí. Stále se držet ideálů být nějak užitečný včelařství a být ochotný se kvůli tomu i zničit, tak ty myšlenky už mne pomalu opouští. Ale v každém případě rozjeté projekty dokončím.
Ale velmi mne mrzí situace ve včelařství. Nepřípustný střet zájmů, byznys, mimo ideály a stanovy. Výzkumný ústav má zkoumat a komerční firma má vyrábět, protože byla založena za účelem zisku. Dělat to obráceně je prostě průšvih.

A nejvíce energie člověk nakonec nestráví tvůrčí činností, ale bojem jak něco prosadit. Chápu pana Linharta, dokážu se vžít do jeho pozice, tak snad se mu to podaří dotáhnout kde je třeba.

Příspěvek: #366

Tož nejlépe k těm protimluvům:
O žádný protimluv samozřejmě nejde. V běžných úlech mají včely silný mráz pořád, pokud je i venku. V termosoláru ho mají jen v druhé půli noci. Protože pro ně není nebezpečný ani velký mráz po krátký čas, je to pro ně přínos-psal jsem už proč. Nevím jak Vy, ale já se při mrazech rád projdu tak dvě hodinky. Ale být v mrazu třeba dva týdny bych nebral-Vy ano? Proto je snížení počtu mrazových hodin naopak přínosné. A k těm citacím toto:
Citování zde nepřipadá v úvahu. Proto, že pokud je technologie nová a právně chráněná, tak ji z podstaty věci nikdo nemohl testovat a výsledky publikovat. Pokud by toto někdo dříve udělal, pak by bylo po patentování. Jenže takové práce nejsou a proto není koho citovat. Tedy, pokud bych necitoval sám sebe. Což jak jistě uznáte by nebylo přijato kladně. Ale jestli chcete, (Linhart 2013)

---

Ano, mám nyní užitný vzor pro ČR a SR. Na ty se patentová rešerše neprovádí. Ale tuto jsem si uhradil a dopadla negativně. Proto můžeme hovořit o tom, zda je či není termosolární systém tak efektivní jak o tom hovořím. Je ale opravdu nový a tím unikátní. O tom není pochyb.

Příspěvek: #367

(07.02.2014 18:19)Roman Linhart napsal(a):  Velmi by se mýlil ten, kdo by se domníval, že včely chtějí stálou teplotu. Není nic lepšího než to, pokud úl včelám ve dne přitopí a ochrání je před silným mrazem. Tím sníží spotřebu zásob asi o 6,4 kg za zimu

Až si pan Smělý pořídí vaše úly, bude zimovat na 2,1 kg zásob?

Příspěvek: #368

Rozloučím se s Vámi reakcí na příspěvky pana Přesličky a Vodičky.
Za dva roky testování jsem prováděl termosoární léčbu 21 x . To v různých prototypech termosolárů při jejich vývoji a jejich různých konstrukčních modifikacích. Některé léčby u včelstev běžných a jiné u včelstev velmi silně zamořených. S přirozeným spadem až 9 roztočů denně. Tedy šlo o včelstva, která by díky takovému červencovému spadu neměla šanci na přežití a fumigace by se ani nedožila. Kontrolní skupina činila nejméně 30 včelstev -chovám jich cca. 4O už 24 let. Některá včelstva jsem do termosolárů před léčbou překládal, protože jsem jich neměl vyrobených dost. Výsledek byl vždy stejný. Při včasné léčbě se postižená včelstva zachránila a zregenerovala. Spad po kontrolní fumigaci s kontrolní skupinou je nesrovnatelný. Běžné včely mají spad po první fumigaci kolem 50 roztočů. Včely v termosolárech jen jednotky kusů z pozdních reinvazí. Rozdíl ihned viditelný bez nutnosti jakékoli statistiky. Vzhledem k tomu, že se v některých cíleně zamořených pokusných včelstevch nacházelo až 2500 mrtvých roztočů po tepelném ošetření v červenci a po první fumigaci byla bez roztočů či měla roztoče jen do 5 kusů, šlo zřejmě o účinnost téměř 100%. Přičemž pokud takto včely ošetříme v červenci a srpnu, tak je jasné že během září a října proběhnou slabší reinvaze. Roztoče z nich najdeme ve spadu z fumigace. To ale ničemu nevadí, protože je důležité, že při výchově zimní generace včel byly kukly bez parazita.

Pan Vodička mě potěšil. Konečně někdo kdo něco vůbec solární ohřev testoval jasně napsal : Nižší spotřeba zimních zásob, prudký jarní rozvoj !
To je jasný důkaz všem, kdož zde zpochybňují fakt, že termosolární ohřev není správnou cestou rozvoje včelstev. Sluneční teplo včely silně podporuje. A rozhodně jim neškodí. Pouze je třeba si uvědomit, že slunce nesvítí stále a že pokud má nástavek plnit zde uvedené funkce, musí umět také teplem včel šetřit. A protože je kov tepelným vodičem, tak se sice sluncem dobře ohřívá, ale kovový nástavek teplo včel bez přídatných izolací za zatažené oblohy a v noci ztrácí. Dosažení obou cílů (trvalé šetření teplem vyráběným včelami na bázi spalování medu či cukru a získávání solárního tepla když slunce svítí) je možné jen novou koncepcí nástavku úlu.
Mě ale mrzí něco jiného. Proč už panu Vodičkovi za jeho příspěvek někdo neposlal v této diskusi palec nahoru? Proč nebyl o jeho vynález roky zájem? Proč je tolik staromilců a přátel chemie a varroázy? Proč si zde pochlebují jen ti, kdož se utvrzují v tom, že něco nejde?
Mým zájmem není utrácet stovky hodin života v nikam nevedoucích diskusích. A už vůbec nechci přesvědčit každého. To co táhne jsou příklady a lidí se zájmem tyto úly vlastnit a testovat je naštěstí více než dost. Pana Vodičku chci ujistit, že tuto věc dotáhnu do konce. Proto mám na léto dojednánu také návštěvu včelařícícho veterináře, který bude léčbě přítomen a své výsledky bude publikovat. Více udělat nemohu. Úspěšnou sezónu 2014 všem přeje R.L

---

(08.02.2014 9:51)Kohout napsal(a):  

(07.02.2014 18:19)Roman Linhart napsal(a):  Velmi by se mýlil ten, kdo by se domníval, že včely chtějí stálou teplotu. Není nic lepšího než to, pokud úl včelám ve dne přitopí a ochrání je před silným mrazem. Tím sníží spotřebu zásob asi o 6,4 kg za zimu

Až si pan Smělý pořídí vaše úly, bude zimovat na 2,1 kg zásob?

Tak se podívejte na vývoj teplot v silně utepleném úlu systém Ing. Smělý na http://www.dobravcela.cz a ihned uvidíte, že zateplený úl je horší než termosolár.
Nyní je v termosoláru (čidlo 9-světle zelená čára grafu) už 9,6°C a venku asi 4,6°C. Myslíte, že se toto sluneční teplo dostane skrze 8 cm silný polysteren také do úlu Ing. Smělého? To ani náhodou!

Příspěvek: #369

(06.02.2014 19:37)docttor napsal(a):  Já bych rád poprosil pana doc. Linharta, aby zde uvedl, při jaké teplotě umírá včelí larva pod víčkem, při jaké teplotě umírá kleštík pod víčkem a kleštík na dopělé včele. Díky.

Pán Linhart sa v celom tomto vlákne vyhýba konkrétnej odpovedi. Ja som už v mojich reakciách na tomto vlákne zodpovedal na položenú otázku, ale zopakujem to znova. Celý vedecký svet vie, že teplotný rozdiel medzi životom a smrťou lariev, kukly a roztočov Varroa destruktor je iba 1 až 1,5 stupňa Celzia. Limit pre ošetrenie plodu termickou metódou je 42 až 43 Celziových stupňov počas dvoch hodín. Klieštik na dospelej včele hynie za 15 minút pri teplote nad 45 stupňov Celzia.
Je dokázané, že pri zvýšení teploty v plodisku nad 36 stupňov Celzia počet plodných samičiek Varroa rýchlo klesá z dôvodu tepelného stresu. Nie sú schopné ďalšej reprodukcie bez ohľadu na relatívnu vlhkosť v úli. Ak by termosolárne prídavné technické zariadenie pre ktorýkoľvek úľ regulovalo teplotu v plodisku pre priaznivý vývoj mlade na 37,5 až 38,5 stupňa Celzia počas pár slnečných hodín jarného alebo jesenného dňa, čo je už teplota nepriaznivá pre vývoj ďalších reprodukcie schopných roztočov, a naša včela by rešpektovala zvýšenú teplotu v plodisku, potom táto "hitzenmetóda" so skleníkovým nadstavkom, zabezpečeným moderným technickým vybavením, je naozaj dobrým znamením pre včelára,
Termosolárne ošetrovanie včelstiev v skorej jari skleníkovým boxom alebo preskleným dnom úľa je už pár rokov staré riešenie.

Příspěvek: #370

Pne Linharte. Prošel jsem rešeršní databázi ÚPV a váš užitný vzor jsem nenašel. Váš úl je tak pro mne pouze imaginární fikcí, která je jen ve vašich představách a odmítáte ji konkretizovat případným zájemcům. Tak, jak postupujete vy, postupují domovní prodejci senzačních novinek. Chcete-li být seriozním, není možné nic skrývat pod přívlastky ale musíte s technickým řešením a zdůvodněním na světlo světa. Ta věc se musí stát pro případného zájemce reálnou. Nelze ji jen olepit senzačními přívlastky a kliente věř.
Jak už zmiňujete, váš vklad do pokroku máte chráněn. Tak proč stále váš úl zahalujete tajemstvím.

Příspěvek: #371

Ale pane Holub, nač ta skepse?
Vždyť zde už jiní diskutující ten dokument uváděli a našli ho bez potíží. Jako podomní prodejce Vám oznamuji, že tato imaginární fikce je v ČR vedena pod číslem 24926. Datum zápisu do rejstříku užitných vzorů je ze dne 11.2.2013. Na Slovensku byl vystaven stejný dokument, vedený pod číslem 6116. Datum zevřejnění přihlášky 3.6. 2013. Nyní Vám již jistě půjde hledání lépe. R.L

Příspěvek: #372

(08.02.2014 10:25)Roman Linhart napsal(a):  Myslíte, že se toto sluneční teplo dostane skrze 8 cm silný polysteren také do úlu Ing. Smělého? To ani náhodou!

Nemyslím. Proto se ptám jestli by přeložením včelstev do vašich úlů snížil spotřebu zimních zásob o 6,5 kg jak inzerujete.

Je v tomto ohledu (ohřev vnitřku úlu sluncem) moje 19 mm tmavě hnědě natřené dřevo lepší než jeho 8 cm polystyrenu? Nemám teploměry, jak nás KaJi pro ně posílal do Lídlu tak jsem se na to vyflák.

Příspěvek: #373

...mal to byť varroakiller,dokonca už sa niečo spomínalo o propagácii a marketingu bezchybného medu,narozdiel od nekvalitných medov ostatných včelárov,zaťažených liečivami..vadil mi sposôb prezentácie,za blbcov boli tí,ktorí spochybňovali hotovú,funkčnú a patentovanú vec..tých plkov padlo veľa v diskusii,až mi je ľúto času,ktorý som venoval s nádejou pri jej čítaní..sa mi ani nechce veriť,o čom je zrazu reč..Patentovaný super termo úl,na vykurovanie včelstiev,zavádzanie od hlavnej témy,cez rok prebehli pokusy,praktické výsledky nikde,rozťahovanie debaty do nepodstatných smerov...pripadám si ako termosolární vúl

Příspěvek: #374

(08.02.2014 19:14)gusto napsal(a):  ...mal to byť varroakiller,dokonca už sa niečo spomínalo o propagácii a marketingu bezchybného medu,narozdiel od nekvalitných medov ostatných včelárov,zaťažených liečivami..vadil mi sposôb prezentácie,za blbcov boli tí,ktorí spochybňovali hotovú,funkčnú a patentovanú vec..tých plkov padlo veľa v diskusii,až mi je ľúto času,ktorý som venoval s nádejou pri jej čítaní..sa mi ani nechce veriť,o čom je zrazu reč..Patentovaný super termo úl,na vykurovanie včelstiev,zavádzanie od hlavnej témy,cez rok prebehli pokusy,praktické výsledky nikde,rozťahovanie debaty do nepodstatných smerov...pripadám si ako termosolární vúl

Varroakiller, Varroaterminátor - to si pletete můj Termosolár s výrobkem pana Dr. Karáče. Ten ho na stránce http://www.hivet.sk nabízí. To je ale něco jiného. R.L

---

(08.02.2014 18:46)Kohout napsal(a):  

(08.02.2014 10:25)Roman Linhart napsal(a):  Myslíte, že se toto sluneční teplo dostane skrze 8 cm silný polysteren také do úlu Ing. Smělého? To ani náhodou!

Nemyslím. Proto se ptám jestli by přeložením včelstev do vašich úlů snížil spotřebu zimních zásob o 6,5 kg jak inzerujete.

Je v tomto ohledu (ohřev vnitřku úlu sluncem) moje 19 mm tmavě hnědě natřené dřevo lepší než jeho 8 cm polystyrenu? Nemám teploměry, jak nás KaJi pro ně posílal do Lídlu tak jsem se na to vyflák.

A právě od toho tu je již doporučený web dobravcela.cz. Jindřicha Meduny. Tam se totiž netestuje jen termosolár. Tam se také testují tenkostěnné úly vůči utepleným. Anglický úl s dvojitou stěnou, úl teplodržný dle vzoru Ing. Smělého atd. Sám se můžete přesvědčit, jaké jsou mezi nimi rozdíly v kolonce Historie. Já loni na zimních zásobách ušetřil 6,4kg zásob u termosolárů. A jasně vidím, o kolik méně měli mají termosoláry oproti úlům jiným. Protože spotřeba zásob v nich zásadně klesá. Vaše tmavé dřevo je co do ohřevu mnohem lepší než tlustý polysteren. Ale zase tato stěna neudrží teplo. Proto mají obecně tenkostěnné úly výborný ohřev, ale nízkou tepelnou stabilitu a rychle vychládají. Maximální teploty jsou v tenkostěnných úlech vyšší, než v úlech uteplených. Ale průměrné teploty jsou zpravidla vyšší v úlech uteplených. Ale záleží na míře slunečního svitu. Každý koho opravdu upřímně zajímá rozdíl mezi úly, by se měl podívat na výsledky dnešního měření sem: http://www.dobravcela.cz/img_temp_s2d.php
Rezavá čára grafu je úl tenkostěný-dosáhl 14,5°C
Modrá čára je úl uteplený-dosáhl 12,7°C
Zelené čáry jsou dva typy termosolárů. Jeden dnes vyšplhal na 24,9°C a druhý na 26,9°C. Také se můžete podívat, jak bude teplota klesat v různých úlech v průběhu noci. je to napínavé a je to pro včelaře detektivka. Protože ušetřené teplo je ušetřený med. Právě z glycidových zásob totiž včely teplo vyrábějí.
Abych zase nečelil útokům ohledně toho že včelám zimní přitápení škodí, podotýkám, že jde o srovnání prázdných úlů. Abych věděl, jak si který úl stojí ve schopnosti teplo z okolí získat a udržet ho. Termosoláry samozřejmě mají zařízení na zaclonění aktivních povrchů a lze tento ohřev vyřadit-pokud si to bude včelař přát.

Příspěvek: #375

(08.02.2014 19:18)Roman Linhart napsal(a):  ... Já loni na zimních zásobách ušetřil 6,4kg zásob u termosolárů. ...

Ja by som ani nepotreboval šetriť na zimných zásobách. Kľudne by som radšej napr. o 6 kg cukru prikŕmil, pokiaľ by mi to zdravé včelstvo v podobe medu v sezóne vrátilo.

Teda nepotrebujem aby sa tu preberali výhody tepelnej zotrvačnosti ..., ale účinnosť samotnej liečby proti VD. To mi tu akosi chýba.

Příspěvek: #376

Díky pane Linharte, už mám představu o tom, o čem se bavíme.
Nenašel jsem tam ale žádná čidla a akční členy, tedy systém regulace, který by v prostoru plodiště udržoval požadovanou teplotu prostředí. Mám tedy obavy, že se může prostor nekontrolovaně přehřát, čímž může dojít k poškození plodu a matky.

Příspěvek: #377

Termosolární úl, sauna pro včely,tež tepelna obrobka, nebo termoobropka.
Z knihy Alchimia včel. Popsané v této knize na třech stránkach. Uzdravení včel bez léku.
Vyprodukovaná v Japonsku na počátku 70 let. Bogomolow a Jarankin 2011 teplotu regulovali na 0,1°C.
V knize je snímek, dvě osoby za jednu hodinu ošetší tři včelstva.....
Z grafu si umím odvodit co se ve včelstvu děje,ale tento graf by měl být alespoň
7 dnu, 24 hodin v kuse. Nejlepe celoroční graf, jako na HOBOS.de

Příspěvek: #378

Vážený pane doktore,
jste vědec, a tak jsem očekával adekvátní úroveň testování účinnosti léčby v termosolárním úlu. Sám dobře víte, jak se tvoří metodika pro průkazné testování. Jak se testy vyhodnocují, a jak se závěry publikují. Závěr…“Spad po kontrolní fumigaci s kontrolní skupinou je nesrovnatelný“… je, jak zmiňoval Pavel, spíš pro podomního obchodníka než pro vědce.

Navštívil jsem stránky http://www.dobravcela.cz. Sledování teplot v prázdných úlech je bezesporu zajímavá aktivita. Co ale především včelaře zajímá, je spad roztočů a medný výnos. To jsou použitelné veličiny, které se při sledování prázdných úlů nedovíme. Úly osazené včelami budou testované teprve letos na jednom včelstvu pro každý typ úlu.

Co se týká spotřeby zásob v zimním období. Je to dáno spíš rozlohou plodu a sílou včelstva, než typem úlu. V různých typech úlů se včely chovají různě. O vhodnosti či nevhodnosti nám toho sledování prázdného úlu moc nepoví. Například v tenkostěnných úlech včelstva začínají plodovat o něco později než v uteplených. V určitém období tak mají včelstva v tenkostěnných úlech menší spotřebu zásob než v uteplených. To se ale po nástupu plodování srovná. Můžeme diskutovat o tom, co je vhodnější. Můžeme argumentovat tím, že když zateplíme dům, tak logicky méně protopíme. U včel to ale naplatí. Srovnávací pokusy dokázaly, že v tom není žádný průkazný rozdíl. Bylo by zajímavé, pokud by byla ona dvě testovaná včelstva na váze. Určitě by bylo poučné sledovat přírůstek na váze termosolárního úlu za horkého letního dne. Kdy mnoho létavek bude místo sladiny nosit vodu na ochlazování. V tomto případě je vyšší teplota termosolárního úlu nedostatek (2013-08 Max.77,5^oC !!!). Na možnost přehřívání a možné technické řešení tohoto problému jsem psal v příspěvku #120.

(02.06.2013 12:08)Jiří Přeslička napsal(a):  ...Není mi ale jasné, jak je zajištěna ochrana před přehřátím. V popisu jsem nic takového nenašel. Aby to vše fungovalo, je podle mého názoru potřeba, aby po dosažení požadované teploty došlo k přerušení dodávky tepla. To by se mohlo docílit zastíněním (žaluzie ovládané bimetalem…).
Pokud by teplota dále stoupala, bylo by potřeba zajistit větrání. Buď pasivní otevřením větrání, třeba za pomoci zmíněného bimetalu nebo aktivní například:
http://beecoolventilators.com/ ...

Každopádně, vhodnost či nevhodnost pro chov není možné dělat bez včel.

Přeji Vám hodně úspěchů s pokusy, a především s věrohodnou publikací výsledků práce. Pokud bude úl pracovat tak, jak popisujete, přeji Vám i komerční úspěch.

Příspěvek: #379

(08.02.2014 9:43)Roman Linhart napsal(a):  Tož nejlépe k těm protimluvům:
O žádný protimluv samozřejmě nejde. V běžných úlech mají včely silný mráz pořád, pokud je i venku. V termosoláru ho mají jen v druhé půli noci. Protože pro ně není nebezpečný ani velký mráz po krátký čas, je to pro ně přínos-psal jsem už proč. Nevím jak Vy, ale já se při mrazech rád projdu tak dvě hodinky. Ale být v mrazu třeba dva týdny bych nebral-Vy ano? Proto je snížení počtu mrazových hodin naopak přínosné. A k těm citacím toto:
Citování zde nepřipadá v úvahu. Proto, že pokud je technologie nová a právně chráněná, tak ji z podstaty věci nikdo nemohl testovat a výsledky publikovat. Pokud by toto někdo dříve udělal, pak by bylo po patentování. Jenže takové práce nejsou a proto není koho citovat. Tedy, pokud bych necitoval sám sebe. Což jak jistě uznáte by nebylo přijato kladně. Ale jestli chcete, (Linhart 2013)

---

Ano, mám nyní užitný vzor pro ČR a SR. Na ty se patentová rešerše neprovádí. Ale tuto jsem si uhradil a dopadla negativně. Proto můžeme hovořit o tom, zda je či není termosolární systém tak efektivní jak o tom hovořím. Je ale opravdu nový a tím unikátní. O tom není pochyb.

V bežných úľoch včely nemajú!!! silný mráz,pokiaľ je i vonku,to by sa potom jari nedožili.Len ony nevykurujú celý úľ,ale len chumáč,v ktorom zimujú.
Z praxe vieme,že pre včely je užitočnejšia dobrá tuhá zima,čo sa zimovania týka,nie ako ako napr.tá,čo je teraz.Takže aké prikurovanie cez zimu?
Nezabudnime,že včely prežili dobu ľadovú a nik im neprikuroval.To asi nemáte čo na prácu,keď sa zaoberáte nezmyslami.Keď chcete riešiť liečenie,tak riešte liečenie.
Ani sa nedivím,že včelstvá padajú,keď toľko pokusov pomôcť im,im nepomáha,ale skôr škodí.Len človek môže za ten stav,aký je.

Příspěvek: #380

Už se této diskuzi musím smát. Jak všichni, co to nikdy nevyzkoušeli a ani to neviděli, přesně vědí, proč to nemůže a nebude fungovat.

Co se týče mé osoby, tak já mám výhrady k tomu, ponechávat okénko otevřené i přes zimu, jelikož jsem v nějaké starší publikaci četl, že včely v důsledku zvýšeného plodování a neadekvátnímu počasí spotřebují zásoby (i ty pylové) a pak uhynou hlady. Na druhou stranu, papír snese všechno, takže je třeba brát vše s rezervou a spíše věci vyzkoušet v praxi. Rovněž bych se v rámci komlexního řešení zabýval i dodávkami vody do včel, aby na jaře zmateně nevylétaly z vyhřátého úlu do mrazu za vodou a pak hynuly, což může být problém zejména ve vyšších polohách. A poslední výtku mám k umístění okénka, a "radiátoru", který je podélně s prvním rámkem, kdy se počítá s tím, že ohřátý vzduch bude vevnitř cirkulovat vhůru, pak podél střechy a následně ochlazený dolů, resp. bude vytlačovat chladnější vzduch dnem ven. Více by se mi líbilo, umístění "radiátoru" z boční strany rámků, aby teplo sálalo jak vzhůru, tak bylo vyzařováno do uliček (viz. topné sálavé panely). Jsou to však všechno pouze mé osobní a ničím nepodložené úvahy, které bude nutné ověřit v praxi. Předpokládám, že pan Linhart testoval i tuto variantu a vybral z toho to nejefektivnější. Nemůžeme však očekávat, že se s námi podělí o praktické zkušenosti při testování různých typů úlů, protože díky české vychcanosti by jeho námaha a vložené finanční prostředky vyšly vniveč. Pak se zde na fóru budeme setkávat s různými druhy, kulantně řečeno - šetřílků, kteří si obdobu tohoto úlu zhotoví sami (aniž by jej sami viděli) a pak budou šířit moudra, že už to zkoušeli a nefunguje to, jelikož jsou sami bez nápadů a nedokáží se poučit ze svých konstrukčních chyb a svůj, či jiný nápad dotáhnout do konce, či přivést k dokonalosti. A pak jsou tu tací, co to prostě bez rozmyslu obšlehnou, ale ti se se svými zkušenostmi raději chlubit nebudou.

Pokud to nebude fungovat na varoázu, tak na jarní rozvoj jistě ano, za předpokladu, že se bude jednat o úl zateplený, aby se naakumulovaná energie co nejdéle zadržela a nedocházelo ke ztrátám přes stěny. Otázka však zní, na kolik má smysl zateplovat, když prakticky po celém dně je díra se sítem, což jistě zodpoví měření prováděné panem Linhartem.

Přeji mnoho úspěchů všem experimentátorům, snažícím se o pokrok, protože ti to nikdy neměli a ani nebudou mít lehké.

P.S.: Je velký problém, otočit tento úl na východ, tak aby se včely ráno nastartovaly a zároveň s tím se předešlo přehřátí přes poledne (i bez regulace teploty)? Problém to může být pro ty, kteří neví, kterým směrem je východ. Jarnímu rozvoji i snůšce to jistě pomůže a s varoázou se poperu klasickými způsoby. GL.