Příspěvek: #581

Humorné je, že ti co už nemají co léčit jsou z obliga a černého petra si vytáhne ten, kdo odevzdá měl s brouky, protože ten je jistě vinen, že to v okolí všem popadalo, neboť je nemyslitelné, že by to mohlo být i jinak. Kocourkov hadra.

Klika, že máme orgány na buzeraci, a asi žádný, zabývacící se něčím, co by včelám či včelařům pomohlo, aniž by to někomu přineslo zisk. Výhoda je, že až nebude co léčit, nebude ani koho za co buzerovat, takže si z toho těžkou hlavu nedělám.

Příspěvek: #582

Zpět k tématu. V časopise Včelařství 1/2015 vyšel na straně 21 příspěvek, na nějž bych zde chtěl reagovat.

Jeho autor uvádí v níže uvedených bodech následující tvrzení:

č. 1) Vlastnosti termosolárního úlu jsem vyhodnotil vzhledem k jeho tepelné nestálosti jako nevyhovující. Ráno se sklo velmi rosí a v podmetu je voda.

Reakce: Autor neuvádí, jaký typ dna má a jak konstrukčně vyřešil skleněnou stěnu a solární plochu. U konstrukčního řešení s polykarbonátem k ničemu takovému nedochází a co se týče rosení, tak v ranních hodinách je zamlžená pouze vnitřní strana vnějšího karbonátu (a to ještě ne vždy), ale nedochází tam ke stékání vody, resp. nezaznamenal jsem to jednak přímým pozorováním a ani následky, které by to provázely jako např. plísně, atd.


č. 2) V případě slunečného dne je úl přehřátý – včely musí úlový prostor intenzivně větrat.

Reakce: Toto není pravda, pokud je úl správně otočen na jihovýchod, pak se nepřehřívá ani v parném létě za předpokladu, že jsou ostatní stěny úlu řádně izolovány.


č. 3) Nahřátí celého úlu vzhledem k biologii roztoče a včely nemůže bez poškození včelího plodu fungovat.

Rakce: Tento bod se vztahuje k bodu č. 2), kdy já jsem nic takového v průběhu sezóny nezaregistroval ve svých 20 solárních úlech.


č. 4) Bohužel i roztočům se v termoúlech daří.

Reakce: Pokud se daří včelám, jistě se bude dařit i roztočům, přičemž tvrzení autora článku si v bodech č. 3, 4 vzájemně protiřečí, i za předpokladu, že by se včelám v úlech nedařilo, na rozdíl od roztočů.

Dále autor článku v bodě č. 4 píše o tom, že upustil od jarního nahřívání úlu tepelnou deskou vloženou do podmetu i přesto, že ji již měl vyrobenou.

Reakce: Aplikace jiných zdrojů tepelné energie než slunce je dle mého názoru naprostý nesmysl, protože se pak včely nevyvíjí s ohledem zejména na jarní průběh počasí, a při přehřátí externím zdrojem nemohou v nepříznivých podmínkách regulovat teplotu, např. nošením vody. Kdy takto zmiňovaná aplikace nesouvisí s bojem proti varoáze.


Autor článku pak osobně preferuje v boji s roztočem:

a) Monitoring

Reakce: S čímž lze souhlasit, i když je to pouze orientační, a může mít jistou vypovídací hodnotu při vyloučení např. mravenců, větru, či při provádění monitoringu např. cukrem.

b) Léčbu v bezplodovém období.

Reakce: Obecně mám za to, že bezplodové období je toliko přes určitý úsek zimy, ev. podzimu, kdy už může být na léčbu pozdě, pokud ovšem není matka v průběhu sezóny klíckována, aby se zamezilo kladení, o čemž autor nehovoří. Pokud měl autor na mysli výpadky v kladení matky v průběhu sezóny, např. v bezsnůškovém období, lze s tím souhlasit, avšak tato technika je vhodná pro zkušené včelaře, nikoliv začátečníky, kdy navíc někteří zkušení včelaři se snaží za účelem zvýšení medných výnosů podporovat včely a matku v kladení podněcujícím přikrmováním tak, aby matka nevypadla z rytmu a včely byly na snůšky nachystány v plné síle po celé produkční období.

c) Vyřezání trubčího plodu brzy na jaře a v létě.

Reakce: Já se domnívám, že je lepší vyřezávat trubčinu průběžně tak, aby včely měly vždy nejméně jeden rámek s odvíčkovaným trubčím plodem a tento následně vyřezávat až po zavíčkování, neboť je to skvělý lapač varoázy, při správném umístění těchto rámků v plodišti.

d) Přirozenou stavbu včelího díla v plodišti.

Reakce: Domnívám se, že tento bod s bojem proti varoáze nesouvisí, ale je součástí přirozené obměny díla, která není u mnohých včelařů ani přirozená a ani obvyklá.

e) Vhodný úl, který umožní co nejkratší vývoj včelího plodu, čímž se omezí počet vylíhlých roztočů.

Reakce: Nevím co tím autor myslel. Z mého pohledu to tímto bodem naprosto zazdil, protože neznám žádný úl urychlující vývoj včelího plodu, přičemž o vhodnosti úlu zatepleného, nezatepleného, solárního či krabice od bot, se vedou již dlouhá léta nikam nevedoucí diskuze a to opominu rámkovou míru, což je téma obdobné.

f) Obměnu díla.

Reakce: tento bod se vztahuje k bodu d), řekl bych že je s ním totožný, a rovněž dle mého názoru s varoázou nijak nesouvisí.



Mé reakce se vztahují k použití úlu jakožto solárního, nikoliv termosolárního, takže se nemohu vyjadřovat k léčení. Zkušenosti doktora Linharta s léčbou, doložené fotografiemi jsou pro mě dostatečně vypovídající i věrohodné. Nevím zda autor článku provádí přednáškovou činnost, a tímto článkem si musel splnit publikační činnost, ale když už se do toho pustil, měl svá tvrzení doložit a nevměšovat do článku s bojem proti varoáze nesouvisející tvrzení. Navíc si myslím, že by bylo nutné poněkud přesněji vymezit terminologii, protože termosolární úl patentovaný doktorem Linhartem slouží v prvé řadě k léčbě včel, v druhé řadě k lepšímu rozvoji. K lepšímu rozvoji, ale bez možnosti léčby slouží úl solární, alespoň z mého pohledu. Solární střecha k léčení se dá použít i na běžných úlech, za které považuji úly izolované, aby při ohřevu nedocházelo k tepelným ztrátám. Pokud se někdo rozhodne k aplikaci solární střechy, jistě nebude hazardovat tím, že nepoužije teploměr, aby předešel přehřátí úlového prostoru s následným borcením díla. Pokud se někdo rozhodne používat úl solární, jistě jej nebude orientovat ke slunci tak, aby mu v době nejvyšší intenzity slunečního záření docházelo k ohřevu solární plochy. Odsuzovat tuto technologii pro vlastní pochybení či nezvládnutí technologie je poněkud nevědecké.

Toliko můj pohled, pokud se v něčem mýlím, rád přijmu osvětu.

P.S.: A abych nebyl zlý jenom na autora článku. Domnívám se, že určitou korekturu by měla s autorem provádět i redakce Včelařství, či její odpovědný člen, neboť se jedná o odborný tisk, který by měl mít určitou úroveň, kdy tvrzení v článku by neměla být ve vzájemném rozporu, ať už se jakkoliv erudovaný autor vyjadřuje k čemukoliv, ev. prezentuje své osobní zkušenosti. Pokud jsou v rozporu články od různých autorů, s tím problém nemám, pokud si autor sám neprotiřečí, viz. výše.

Příspěvek: #583

Grof - k reakci na bod 4.
Pokud jsem to dobře pobral, tak autor článku chtěl tepelnou desku používat k léčbě varoázy, nikoliv k trvalému ohřevu ve prospěch vývoje včelstva !
Je škoda, že autor nenapsal, jaké úly vlastně zkoušel, jestli se jednalo o úly od pana Linharta. Konkrétně, jaké sklo bylo použito. Na výstavě jsem viděl, že úly mají izolační dvojsklo - tam by kondenzace být neměla.

Příspěvek: #584

Dobrý den, také jsem článek v posledním čísle Včelařství četl a je tak vážný, že na něho alespoň zde budu krátce reagovat.
S panem Kramným (jeho autorem) je to smutný příběh. Nejdříve se prý roky snažil léčit roztoče na bázi tepla, produkovaného za užití elektřiny. Jak sám v článku uvádí, neuspěl. Pak se pozval na mou včelnici, aby viděl osobně termosolární léčbu mého prvního prototypu. To za účasti paní MVDr. Pollákové ze ZO Přelouč. Byl jsem tomu rád. Úl fungoval a dosáhl v plodišti 41°C. Psal se rok 2013.
Pan Kramný byl nadšený, a chtěl vědět tajemství konstrukce úlu. To jsem mu samozřejmě nesdělil. Měl ale chuť na tomto poli bádat a protože byl již úl patentově chráněný, nemohl mě v prioritě ohrozit. Sdělil jsem mu, že nebude úspěšný, protože vyrobit tento úl jen tak nejde. On ale naléhal, abych mu alespoň povolil tyto úly zkusit vyrábět a testovat. Třeba i s možností, že se později stane jejich výrobcem. Řekl jsem si proč ne? Tehdy ještě oficiální výrobci nebyli a tento úl nešel ani koupit. Pokud má upřímný zájem a dokonce sám na poli termoterapie bádá, mohl by to být dobrý partner pro diskusi a další vývoj. A pokud by v těchto úlech včelařil a doporučoval mi možná zlepšení, bylo by to přínosné. Například s panem Jindřichem Medunou z Chocně máme tento typ vztahu inteligentních a slušných lidí a funguje dobře. Nakonec i metodu protirojového chovu trubců testovala veřejnost a dopadlo to dobře.
Proto jsem panu Kramnému důvěřoval, vyhověl mu a ujistil ho, že pokud si bude pro svou potřebu pokusničit, nebudu ho právně napadat. To jsem také dodržel. Vymínil jsem si ale, že mě bude o výsledcích svých pokusů informovat. Abych mohl úl zlepšovat. A že napíše do Včelařství článek, kterým doloží, že můj úl skutečně dosahuje léčebných teplot. Což u mě osobně viděl.
Pan Kramný si tedy jakési úly kdesi pořídil a počal v nich pokusničit. Pak mě informoval, že mu nefungují-což jsem mu říkal hned. Žádný článek samozřejmě nenapsal. Naše komunikace brzy zcela ustala a on svou část dohody nedodržel. Dva roky mě neinformoval o ničem.
Pak napsal po letech radikálně zamítavý článek, o kterém hovoříte. Tam bez jakýchkoli dokladů a číselných údajů termosolární úl pomluvil. Podotýkám, svůj zpackaný úl, nikoli úl od mých akreditovaných výrobců! Ten nemá a nikdy neměl.
Přitom to by mi nevadilo, pokud by uvedl, že testoval jen úly na koleně dělané a tedy zfušované. Bez patřičných izolací, s jednoduchým sklem místo skla izolačního. S teploměrem venkovním za okénkem, namísto teploměru digitálního v plodišti, s příliš silnou čelní stěnou, která neumožní ideální osvit ploch, které v úlu produkují teplo. Prostě děs. Ten úl s teploměrem z tržnice za sklem namísto v plodu je k vidění na fotogalerii autora. Kdo má zájem, podívá se tam.
Nevadí mi, když například na zdejším Včelařském fóru vystupuje jistý pán s přezdívkou Gróf. Ten se sice nechal mými úly volně inspirovat a vytvořil něco podobného. Nenazývá ale tyto úly termosolárními a nemate tak veřejnost. A ačkoli si libuje v tom, že je v nich rozvoj včel dobrý, neléčí v nich teplem. Prý ty jeho modely toto neumí. Proti takovým lidem nemám nic. A pokud se mi ozve na e-mail, rád ho poznám a můžeme popovídat.
Po vydání článku pana Kramného mě kontaktovali 4 včelaři, kterým se pan Kramný s těmi úly dříve chlubil. A sdělili mi, že mu tyto úly vyrobil jeden známý výrobce úlů, kterého výslovně jmenovali. Proto jsem se tomuto výrobci ozval a seznámil ho s tím, že je včelaři spojován s výrobkem, který vyrobil, a pan Kramný ho veřejně prohlašuje za nefunkční. Což vlastně poškozuje i jeho jméno.
Výrobce ale popřel, že by panu Kramnému právně chráněné úly vyráběl jako speciální. A vše jsme si vyjasnili. Popřel dokonce i to, že je vyráběl celé. Pan Kramný od výrobce prý získal jen nástavky bez skel a doma si zřejmě dodělával dna a vše ostatní. Výrobce vyráběl běžné nástavky bez čelních skel, v domnění, že jde o úly pozorovací...
Aby toho nebylo málo, tak útok na můj termosolární úl pan Kramný vedl na článek v časopise Včelařství 11/2014. Který ale psal někdo jiný, kdo nemá s termosloárními úly nic společného a tento pojem ve svém článku nikdy nepoužil. Pan Kramný si totiž spletl výrobek můj, s návrhem výrobku jiného autora. Prostě chaos...
Dál jsem si uvědomil, že pan Kramný ve svém článku zaměřeném na posouzení možnosti hubení varroázy za využití sluneční energie končí s tématem nesouvisejícími výroky. Stejně, jako pan Grof zde již psal.
Například, že preferuje chov včel s tak krátkým vývojem, aby na nich roztoč nemohl parazitovat. Znáte někdo takové? Pokud je máte, chci matku !
Nebo uvádí, že preferuje obnovu díla. To já také, ale ne kvůli roztoči Varroa. Tomu je kvalita díla fuk, a množí se stejně dobře i na díle panenském, pokud je poprvé zaplodováno.
Původně jsem se na pana Kramného velmi zlobil, protože svým způsobem jednání a vyjádřením nadělal vrásky mě, i uvedenému výrobci. A chtěl jsem ho donutit napsat do Včelařství omluvu, či vysvětlení. On operoval tím, že jsem mu povolil pokusničit. Na své povinnosti ke mě ale jaxi zapomenul.... A sami posuďte, zda je jeho vyjádření odborné a dobře podepřené. Ale když vidím styl jeho jednání, písemného projevu, a úroveň odborných znalostí, mávám nad tím rukou. S tímto člověkem jsem ukončil přátelské vztahy a oznámil mu to. Ostatně co s takovými lidmi-raději pryč od nich! Beru si z toho poučení.
PS: Mám asi 6 hodin telefonickou informaci, že na jedném stanovišti kde byly dva termosoláry a úly běžné proběhnula komisionální fumigace. A zatímco z termosolárů nepadalo skoro nic, z jiných úlů byl spad značný. Více se dozvím v sobotu od majitele úlů. Tito lidé (majitel i svědek) prý rádi do Včelasřtví krátký článek na toto téma pošlou. Uvidíme, zda jde o pravdivé informace a také, zda bude o článek zájem a vyjde. Úspěšný rok 2015 všem. R. Linhart

Příspěvek: #585

Pane Linharte, děkuji za upřesňující informaci. Zvažuji, že vám, jeden svůj solární úl zašlu k porovnávacímu měření (pokud bude pouze jeden kousek stačit), jelikož bych rád věděl, jak je tento typ úlu účinný co se týče tepelného zisku/teplodržných poměrů a jarního rozvoje (prozatím jsem neměl dost odvahy/drzosti Vás s tímto oslovit). Pokud bude lepší počasi a podaří se mi provést závěrečnou povrchovou úpravu, nebude tomu nic bránit. Jen bych prosil o zdrženlivost, co se týče provedení, protože se jedná o mou prvotinu (i co se týče stolařské výroby), kdy spíše než o dokonalý vzhled mi šlo o funkčnost, kdy při zkušenostech z letošní sezóny mám jisté nápady k vylepšení, které by se daly realizovat, či zvážit jejich smysl. Zatím jsem v očekávání jara, abych mohl ověřit můj předpoklad, týkající se jarního rozvoje. Budu velice rád, pokud budu vyveden z omylu v případě, že se bude jednat pouze o můj konstruktérský úlet a mé předpoklady budou vyvráceny za pomocí měřící techniky a Vašich zkušeností s tímto typem úlu, což nejsem schopen sám objektivně zabezpečit/posoudit. Jakmile budu mít potřebne k dispozici, dám Vám vědět. Vážím si Vašeho přístupu a ochotě otestovat i jiná řešení, a byť můj výtvor bude slepou vývojovou větví, třeba i Vám přinese některý z mých nápadů inspiraci při vývoji a konstrukci Vašeho úlu. Jsem přesvědčen o tom, že TERMO-solární úl je jednou z cest, jak se vyhnout, či výrazně omezit použití tvrdé chemie ve včelách a po zkušenostech s letošním rokem mám pocit, že už ani ten Varidol není co býval a pokud se zneuznaní a vysmívaní vynálezci nepokusí sami něco vymyslet a pokud možno i prosadit, nebudou mít ostatní za pár let s čím včelařit, jenom jim to ještě jaksi nedochází a namísto toho, aby přidali ruku a mozkové kapacity k dílu, raději vše zpochybnují či zesměšňují, aniž by si to třeba vyzkoušeli, či zašli na nějakou Vámi organizovanou přednášku, či experimentální měření, která v rámci férového přístupu a osvěty provádíte.

P.S.: Co se týče léčení v mém typu úlu, tak já s ním nepočítám a to z důvodu, abych neporušil Vaše pantentové řešení, protože pokud bych Vás chtěl kopírovat, zvolil bych jiné konstrukční řešení, eventuálně bych si jeden z Vašich úlů koupil a pak bych jej sprostě obšlehl a liboval si, jak jsem s tím vypekl. Jsem si vědom toho, že Vaše stávající řešení, tuším o 15 rámcích a dvou nástavích má své důvody o nichž pouze spekuluji, ale nehodlám se o tom rozepisovat zde na na fóru, jelikož nemám potřebu napovídat těm co nic nevymyslí a ani jim moc dobře nejde ani to obšlehávání, jelikož nechápou základní věci. Tím netvrdím, že jsem sežral veškerou moudrost světa, ale některé argumenty co se týče tohoto úlu mi hlava opravdu nebere. Přeji pevné nervy a moho úspěchů, nejenom s tímto úlem.

Příspěvek: #586

Pane Grof, děkuji za nabídku. Termosolár byl primárně vyvíjen pro hubení varroázy a jiné funkce jsou u něho k této hlavní doplňkovými. Ačkoli také důležitými. Proto je Vaše zařízení mému asi podobné, a využívá stejného principu (skleníkového efektu), ale zřejmě není stejné. Možná co do materiálů, možná co do systému umístění termoaktivních ploch.....A hlavně-nesnažíte se klást mezi Váš a můj výrobek rovnítko, a veřejně to tak prezentovat. Vaše úspěchy tedy jsou Vašimi a případné neúspěchy též. Netvrdíte tedy, že jsou Vaše neúspěchy mými, jako pan Kramný. To se mi líbí. A jsem přesvědčen, že Vámi zhotovený úl fungovat v otázce rozvoje včel bude. Mé číslo je 776694598 a e-mail: trubec.vilik@seznam.cz. Pokud budete mít zájem, ozvěte se. To platí také pro jiné účastníky fóra. Na dotazy rád odpovím. S pozdravem R.Linhart

Příspěvek: #587

Zaslal jsem Vám e-mail. Jsem příjemně překvapen Vaším vstřícným přístupem. Tohle vědět, tak už jsem se s Vámi spojil před rokem. Mohl jsem se totiž vyhnout některým nedostatkům, které jsem musel předělávat, kdy ladění některých detailů mi zbytečně prodražilo výrobu, a stále je co vylepšovat.

Příspěvek: #588

Zdá sa, že Hivet, úľ určený na liečbu varroázy teplom, propagovaný na Slovensku, medzi včelármi nezískal fanúšikov. Dokonca aj staršie odkazy na webovú stránku mi spoľahlivo nefungujú. A to len preto, že vo webovej adrese zmenili slovo varroaza na varoaza. http://www.hivet.sk/sk/varroaza

Příspěvek: #589

Taky jsem vyzkoušel hokus pokus pomocí sluníčka. http://www.dilna-maga.cz/wp-content/uplo...3%BAl5.jpg
Jestli to zafungovalo proti varroáze nevím, chtělo byto asi dodělat ten ohřev z boku. Použival jsem to na jaře aby včelky stihly řepku ve větší síle než předešlý rok.
Každý podvečer jsem však strůpky přikryl ještě originálním víkem, aby neunikalo teplo a ráno zase sundal.

Havelka Jan upravil 04.03.2015 8:51 tento příspěvek z důvodu: Nevkládejte velké obrázky, používejte malé náhledy. Ponechal jsem odkaz na obrázek.

Příspěvek: #590

No teda, ohřev strůpkem je jen na krátkodobou léčbu! Velká klika, že si je neuvařil.

Příspěvek: #591

Byl to spíše pokus, úplně mne ta věc ohřevu pomocí slunce pohltila, že jsem začal hnedka tvořit. Vyrobil jsem si ty strůpky jak pro včelstva, tak pro vyzimované oddělky v plemenáčích, abych jim snad pomohl v rozjezdu. Můžu říc,i že na jaro je to super věc, pokud včelaři nevadí chodit ke včelám dvakrát deně( ro mne je to třeba radost)- měl jsem možnost porovnání se včelstvy pro které jsem solární strůpky neměl. Samozřejmě že včely musí sedět v horním nástavku, jinak to nemá velký význam. Později v létě jsem zkusil pomocí strůpku ohřát tak, aby to mělo léčebný účinek. S jakým výsledkem fakt nevím. Jeden nový oddělek na jednom nástavku, který ještě neobsedal ani přes polovinu to nezvládl uchladit. Část díla se sbortila, to bylo pro mne velké sklamání, ale taky poučení že nic se nemá přehánět. Letos plánuji ohřívat strůpkem pouze zateplené úly (palubka/3cm polystyrén/palubka), ty nezateplené se snadno ohřejí samy. I tuto zimu, když teplota venku vyzvala včelky k proletu, byly aktivnější včely v nezateplených a v plemenáčích.

Příspěvek: #592

Mám takové rčení ." Když neumíš pomoct , neubližuj " Toto se vztahuje na lidí, zvířata a vše živé.

Josef

Příspěvek: #593

Pěkné rčení. Bez odhodlání zkoušet nové věci se však nikam nedostaneme. Na zoomu jsem sledoval zajímavý dokument, byl o indiánech a ti měli rčení něco ve smyslu - zemi si půjčujeme od dětí, takže jim ji musíme vráti ve stejném, nebo lepším stavu než jsme si ji půjčili. Fakt pěkné rčení, škoda že se jim neřídíme taky. Snažím se to chápat jako že mám včely zapůjčené od syna a až mu je vrátím tak snad v lepším stavu. Chápu že zkoušet nové metody, je velký risk, ať s léčbou teplem nebo kyselinami. Taky mi to přijde někdy zoufalé. V podstatě se snažíme udržovat včely při životě, mít med a ještě se tvářit skvěle. Za ty nemoci si jako lidi, (myslím to všeobecně) můžeme sami, takže pokud se nespoléhame, že to za nás někdo rychle vyřeší, tak je třeba přiložit ruku k dílu. Je fakt že existují názory že včely by si našly cestu i bez léčení, asi proto jsou zde tak dlouho.
Otázka jestli bychom tu pauzu bez včel přečkali také.

Příspěvek: #594

Nemám nic proti výzkumu který dává smysl prováděným erudovaným výzkumníkem . Je si třeba uvědomit , že výzkum má svá pravidla a bez něj jsou závěry pouze jenom dojmy.
Pokud není prováděn na širokém vzorku včetně kontrolní skupiny co se pák při nesprávně provedených pokusech dovíme ?

Proto považuji pokusy amatéru ( mezi ně se také počítám ) za poškozováni včel. Tyto zavádějící pokusy jsou pak prezentovány na úroveň renomovaných výzkumu a jejich výsledku. ( často je zpochybňuji )

Josef

Příspěvek: #595

http://www.novinky.cz/domaci/367144-cesk...svete.html

Příspěvek: #596

Článek je na prd.....ale ty reakce jsou "boží"..... Třeba ta paní, by chtěla pro pana Linharta "Nobelovu cenu":-D

Příspěvek: #597

(01.05.2013 14:10)MKadl napsal(a):  Článek Romana Linharta mne velmi zaujal. Myslím, že zaujal velmi mnoho lidí, nicméně jsme si myslím už trochu zvykli, že Linhart věci podává dosti sugestivně, což někdy působí dost vyzývavě ke konfrontaci a našince, jak máme tu svou náturu, to plní nedůvěrou a pochybnostmi, i když evidentně na LBV praktikách něco bude. Když tam zmínil, že věc je hodně dobře ošetřená právně, že i když bych si něco podobného měl zbastlit doma, tak mě asi zavřou, tak mi to nedalo, páč jsem potmělouch a našel jsem ten chráněný vzor, abych vůbec po té mlhavé návnadě vyzvěděl o co se jedná. Jak už to tak bývá - byl jsem na školení o právní ochraně duševního vlastnictví - věc je popsána, aby ochrany dosáhl, vůbec jsem však nepochopil o co tam jde. Asi z toho důvodu, že právní texty mi dělají problém. Takže za mě p. Linhart může být v klidu, minimálně tuto sezónu pojedu ještě cestou KM případně dolských preparátů. Nicméně moc bych si přál, aby to opravdu byla díra do světa, výdělek na případných licencích bych mu nezáviděl, naopak přál, protože lidí, co přemýšlí - správným směrem - je třeba.

Užitný vzor je v podstatě o hodně jednodušší než patent. Nižší polatky.
Hlavně se nezkoumá původnost a řízení je nejen jednodšší, ale i kratší.
To co mne víc zaujalo je " Linhart věci podává dosti sugestivně".
Smrtící teplota pro roztočene nemůže být v úlu trvale.
Pokud je teplotní regulace správná a přesná je asi jedno čím vzduch ohřívám.
Pokud se podívám na biologický cyklus roztoče
Pohled pod víčko
tak samičky v buňkách, se zavíčkovaným plodem, asi přežijí. I kdyby ne zavlečení
nákazy nelze zabránit, protože mimo úl se roztoč šíří trubci, rabováním a rojením.
Takže kalendář opatření vypadá následovně (bohužel odkaz nemá datum):
Varroáza - nemoc způsobená roztočem
Je tu ještě naděje, že pokročí šlechtění varroatolerantních včel.
První zprávy byly z roku 2006 šlechtění varroatolerantních včel. Dr. Mike Allsopp z Jihoafrické republiky v r. 2006 zveřejnil výsledky svých výzkumů
a zprávy z roku 2015 nezní příliš optimisticky
získat plně varroatolerantní včely a zvl. rozšířit jejich vlastnosti do celé populace je dlouhodobá záležitost

Příspěvek: #598

DOBRÁ VČELA Srovnávací pokus (-y)
termosolarni-ul
Vysvětlení autora - Informace o RTST - (Rašovské termosolární technologii)
Termoterapie a termosolární úl

Příspěvek: #599

Uvedené jsem si pročetl a mám dva dotazy.
1) Pokud je někdo naprostý začátečník, který si chov chce vyzkoušet s 3 až 4 včelstvy,
je účelné, aby začínal s RTST, nebo by měl začí s klasikou?
Po získání potřebných zkušeností, rozšířit klasiku o 1 až 2 včelstva v RTST?

2) V posledních pár letech, i unás, před tím v zahraničí se rozmáhá včelaření na střeše (i výškových budov). Venku jde o chování pro potěchu a podporu prostředím decimovaných druhů. Jen málo kdy spojeno s produkcí medu.
Pokud vím v Brně a Praze, se hotely chlubí produkcí medu pro hosty.
Jsou známy konkrétbí případy RTST provozovaných na střeše?
Existují včelaři, kteří zkombinovali RTST s Flow Honey - vytáčení bez medometu?
Zdravím,Tamangor

Příspěvek: #600

Myslím, že termosolár může být zajímavá záležitost pro všechny kutily, po chovu trubců chci vyzkoušet i obměnu díla podle pana Linharta. Proč nezkusit něco, co druhý vymyslel a má to logiku. Nicméně by mě zajímalo jak je to s těmi patenty, pokud se nemýlím, tak termosolár je na principu Trombeho stěny.