Příspěvek: #641

(26.06.2015 14:40)josef napsal(a):  Mám problém a proto se ptám. Občas se mi stává , že i přes úspěšnou léčbu dojde k reinvazí roztočů ale za boha nemůžu přijít na metodu jak poznat ty cizí reinvazní.Nemám je značené. Má někdo zkušenost jak je rozpoznat?

Josef

Tak trochu ano. Při invazi ("reinvaze" je paskvil made in Dol) roztoče dojde většinou ke zjevnému nárůstu spadu tmavých jedinců.
Pokud padou jenom tmaví a žádní světlí, roztoč se zatím nereprodukuje na plodu.
Padou-li hojně světlí, roztoč se úspěšně reprodukuje na plodu.

Pan Linhart se sám usvědčil v tom smyslu, že bezprostředně po ošetření byl enormní spad. Byl to tedy spad roztočů mimo plodové plásty na včelách, pak muselo být zamoření včelstva značné, protože mimo plod je do 20% populace roztoče. Tento spad považuje za důkaz. Tento spad je jen malým podílem populace roztoče ve včelstvu. Nyní je otázkou, jak obstála populace roztoče na plodu.
Ono to podstatné v mém příspěvku zapadlo bez povšimnutí. Plod se brání přehřátí odpařováním vody. Teplota vzduchu v okolí plodu může být i o 10°C vyšší, než je povrch plodu a přesto se plod neohřeje více. Je to stejný případ, jako člověk v sauně. V sauně je okolo 100°C (i 140°C) a člověku se po čtvrthodině nic nestane a jeho povrchová teplota stoupne jen ke čtyřicítce. Podobné to je s plodem a roztočem na plodu. Čekal jsem, že nám pan doktor sdělí právě to, že následně při postupném líhnutí plodu nastal postupný pokles podílu spadu světlých a postupný nárůst podílu spadu převážně tmavých roztočů. Toto jsem očekával, že pan doktor potvrdí a takový scénář se zřejmě neděje. Proto má nedůvěra k jeho systému termosolární terapie.

Příspěvek: #642

Myslím, že hodnotit by měli ti, kdož to vyzkoušeli. Jinak jsou to teoretické tlachy.

Příspěvek: #643

(26.06.2015 22:15)Jose68 napsal(a):  Myslím, že hodnotit by měli ti, kdož to vyzkoušeli. Jinak jsou to teoretické tlachy.

Sme už takí, že keď investujeme do niečoho ..., tak sa s tým moc nechválime, alebo produkt vychvaľujeme aby sa opálil aj niekto iný. Tam by som čistú pravdu hľadal až po určitom dlhšom období.

Příspěvek: #644

(26.06.2015 22:06)Pavel Holub napsal(a):  

(26.06.2015 14:40)josef napsal(a):  Mám problém a proto se ptám. Občas se mi stává , že i přes úspěšnou léčbu dojde k reinvazí roztočů ale za boha nemůžu přijít na metodu jak poznat ty cizí reinvazní.Nemám je značené. Má někdo zkušenost jak je rozpoznat?

Josef

Tak trochu ano. Při invazi ("reinvaze" je paskvil made in Dol) roztoče dojde většinou ke zjevnému nárůstu spadu tmavých jedinců.
Pokud padou jenom tmaví a žádní světlí, roztoč se zatím nereprodukuje na plodu.
Padou-li hojně světlí, roztoč se úspěšně reprodukuje na plodu.

Nevím proč by "reinvaze" měl být paskvil "Made in Dol".....Jak potom nazvat "znovunapadení" včelstev, která byla v srpnu bez VD díky odstranění veškerého plodu....a, bohužel, mou chybou přeléčena dvakrát Varidolem a jednou MP10 Fum.....a při první fumigaci v říjnu v jednom spad přes 140 ks a ve druhém okolo 350.....?

Příspěvek: #645

Vždycky jsem přemýšlel proč je v tom slově REinvaze to re. Prostě invaze roztořů z okolí, nikde není řečeno, že musela být před tím.

Pan Linhart měl dvě dlouhé odpovědi, ale to podstatné pořád nenapsal.
Ověřený vliv na populaci roztoče. Jednoduché a možná i průkazné. Asi proto jsem se odpovědi a nejlépe čísel nedočkal.
Nechápu proč by to za něj měl dělat Dol, nebo ministertvo, jak tady zaznělo v nějakém příspěvku.

Asi to bude stejná jako u Rašovské metody - je na včelařích aby dořešili přechod včel v zimě z tmavého díla na světlé. On jenom navrhl metodu. Jak mi odpověděl v jedné diskusi, když jsem upozornil na toto "drobné" úskalí metody

(26.06.2015 20:19)Roman Linhart napsal(a):  Podívejte, dlouho jsem to nechtěl říkat, ale obviňujete mě neprávem z toho, že se vyhýbám serióznímu testování. Tož si nalijme čistého vína. Slušně, korektně, na základě jasných důkazů, ale pravdivě.
Nejdříve mrkněte na oficiální Stanovy ČSV

Je to vaše věc proč jste v ČSV, ale stanovy vám nezakazují abyste porovnal účinnosti vašeho a obyčejného úlu - tedy jaký vliv to má na populaci roztoče.

Nechápu co mají stanovy společného s ověřením funkčnosti kterou slibujete.
Není to nic ekonomicky náročného (aby se na to sháněly někde prostředky) a je to věcí toho, kdo tvrdí že to funguje.

Příspěvek: #646

Keď som v osemdesiatych rokoch minulého storočia chodil do školy pre spolupracovníkov s veterinárnou službou, tak nám tam prednášali aj o termickej metóde ošetrovania včelstiev v súvislosti s varroázou včiel. Už vtedy boli rozpracované podrobné metódy na liečenie klieštikovosti včiel. Pri termickom ošetrovaní včelstiev sa vtedy (a aj dnes) včely striasli do sieťovaného valca v "práčke", kde bola teplota udržiavané v rozpätí 45° až 49°C, čo je teplota, pri ktorej roztoče Varroa po pätnástich minútach bezpečne hynú a padajú na podložku pod sitom valca, pričom včely túto teplotu vydržia. Matku treba pred ošetrením vyhľadať, vychytiť a po ošetrení vrátiť späť do včelstva. Mimochodom, keď včely zoberú matku do klbka, pri akej teplote zomiera? Tú "práčku" na včely som videl pracovať na vlastné oči. Teplotné hodnoty a čas potrebný na usmrtenia klieštika uvádzajú aj MVDr.Ľudovít Roško a MVDr.Miloš Halaša CSc. Na Slovensku je uvedená termická metóda považovaná ako liečebná, pretože je rovnako spoľahlivá ako chemická.
Termické ošetrovanie včelstva priamo v úli je možné považovať zatiaľ len za diagnostické. Prečo? V ruskom časopise Včelárstvo číslo 8 z roku 1983 napísala dvojica I.A.Akimov a I.V.Piletskaya z Ústavu zoológie Akadémie vied Ukrajinskej SSR, Kyjev, odborný článok o pozorovaní vývoja roztočov Varroa v uzavretej bunke. V experimentálnych podmienkach študovali životaschopnosť vajíčok roztočov Varroa v plodových bunkách trúdov 2 až 6 dní po zaviečkovaní bunky, pri rôznych teplotách od 30 do 40°C a pri rôznej vlhkosti od 20 do 100%. Podľa popisovanej štúdie pri teplote 32°C a 38°C klieštik nie je schopný reprodukcie bez ohľadu na relatívnu vlhkosť. Pri teplote 34°C a relatívnej vlhkosti vzduchu 60 až 80% má klieštik najoptimálnejšie podmienky na reprodukciu a len 10% vajíčok roztočov Varroa nebolo pri tejto teplote a vlhkosti životaschopných. Pri tých istých teplotných podmienkach, 34°C, ale na hranici extrémnych hodnôt relatívnej vlhkosti, t.j. 20 a 100%, bolo 50 až 72% vajíčok roztočov Varroa neschopných ďalšieho vývoja. Avšak Alexander Yerko v ruskom časopise Včelárstvo č. 6 z roku 2001 k tomu poznamenal, že pri dlhodobom pôsobení teploty 35 až 36°C zničenie vajíčok roztočov Varroa môže dosiahnuť 50 až 95%.
O ďalšej možnosti využívania termoliečby, šoku samičiek Varroa z vysokej teploty, som tu už písal.
Osobne som termické ošetrenie priamo v úli s pomocou slnečnej energie vyskúšal, podľa mňa neúspešne, nedokonale, pretože všetky včely vyšli von a vytvorili obrovskú bradu na úli, ale o tom som písal niekde na začiatku tohoto vlákna a nemienim sa k tomu vracať.

Příspěvek: #647

Podle toho co říkal Ing. Veselý na přednášce, tak samozřejmě zkoušely zahřát celý úl místo smetání včel.
Byly překvapeni velkou schopností termoregulace včel v úlu, dokud jsou v uličkách kde mají dostatek zásob, vody atd..

Zahřát celý úl napadne skoro každého kdo slyší o termoléčbě, takže tato cesta byla pravděpodobně vyzkoušena si skoro v každém státě kde se provádí výzkum kolem včel..

Příspěvek: #648

Proto já si myslím, že např. Varroa-controller má vyřešenu řadu věcí lépe.
Jiří

Příspěvek: #649

Tož to pojďme prozatím uzavřít:
Skutečně objektivní testování je v ČR problém. Hovořil jsem například s vynálezcem varroa lampy, panem Dr. Duškem a vím, jaké měl potíže...Nebudu zde podrobnosti říkat za něho, případně ho kontaktujte. Byl na něho prý zvyšován hlas atd. A to je pracovníkem jiného výzkumáku v Olomouci ! Tedy instituce důvěryhodné.

Mnozí se zde odvolávají na reinvaze. Jenže pokud k nim dojde až po ukončení termosolárních ošetření (třeba po druhé půlce září) , pak už nejsou nebezpečné. Zimní včely jsou již vychovány a nějakých 50 kleštíků neublíží včelstvu v čase, kdy s plodováním končí. To co zabíjí včely je masivní napadení v červenci a srpnu, kdy se líhne zimní populace včel. Případné roztoče z podzimních reinvazí jednoduše včelař upeče při prvním slunném dnu v předjaří, před nasazením medníků.

Roztoč se nemůže přemnožit v takovém úlu, kde je jeho plod dlouhodobě ohříván nad 36°C. Proto nedochází k tomu, že by byl problematický. A víte, že v horkých létech a na výhřevných stanovištích s ním největší problém není. Ale za let chladných ano.

Víte i to, že vysoké teploty hubí viry. To téměř všechny viry. Termoterapií se například od virů ozdravuje i jahodníkovbá sadby. Nebo se jí lidské tělo brání chřipce-je to univerzální. Ne roztoč, ale právě viry jsou tím, co narušuje vývoj včel a napříkald působí jejich bezkřídlost! Proto lze očekávat (ačkoli to nikdo nestudoval), že bude ohřev mít schopnost tyto viry hubit.

Video jste viděli a víte i to, že jsem nabízel ukázku jevu, k němuž by nemělo dle pana Ing. Titěry docházet. Tedy prohřátí plodiště úlu nad 40°C. To v běžném letím dnu, pouze sluneční energií.

Víte, že i mezi Vámi jsou tací, kdož s termoterapií pracovali a potvrzují, že nevadí plodu. To že nevadí plástům a včelám můžete na mém videu také vidět.

Víte, že v zahraničí pracují jiná zařízení na bázi ohřevu a to s teplotami i časy expozic, které používám také. Viz videa zahraničních výrobků na mé stránce. To, že roztoče hubí až teplota 52°C je pohádka. Ze včel počíná padat již při 38°C. To vím bezpečně-stačí za dosažení této teploty kouknout do varroa dna.

Víte, že včela indická se brání kleštíkovi na základě ohřevu plodu nad 35,5°C. A proto také chemickou léčbu nepotřebuje.

Víte, že existují varroa tolerantní včely (například ty afrikanizované) v Brazílii. A jistě není náhodou, že tato včelstva nacházíme po světě jen tam, kde jsou tropy a teplo. Proč je nenacházíme také v mírných šířkách a zde jsou divoké včely zdravé jen pod střechami z plechu a břidlice? Jak mi volal jeden náš člověk z Norska.

Dle mého názoru je doslova nemožné termoterapii jako metodu neuznávat, napadat, či s ní nesouhlasit, aniž by človek nešel proti obecně známým faktům, publikovaným i světovou literaturou. Nyní si dejte všechny tyto důkazy na stůl, a sami uvažte, zda je termosolární úl dobrý nápad či nikoli. Já nemám zatím k tématu co říci nového. Jen sem ještě brzy zavěsím odkaz na další video, které ukáže srovnání míry napadení trubčiny v úlu tenkostěnném a termosolárním. To ačkoli vím, že to budou mnozí shazovat. Jiné ale asi zaujme.

Příspěvek: #650

(27.06.2015 8:38)Jiří Matl napsal(a):  Proto já si myslím, že např. Varroa-controller má vyřešenu řadu věcí lépe.
Jiří

Tam je důležité to "Befeuchtung". Bedna je zcela utěsněna a zvlhčený vzduch cirkuluje. U termosolárního úlu nelze dosáhnout relativní vlhkosti blížící se 100% tak, aby bylo možné ohřát i plod. Při takové vlhkosti se z vlhkých povrchů už nic neodpařuje a teplota tak může stoupat (přestane fungovat termoregulace odparem).

Že termosolární úl není účinný na roztoče na plodu, tomu pan doktor Linhart zatím neoponuje. Zdá se tedy, že termosolární úl je určen k likvidaci benigních roztočů a roztočů na včelách v krátké fázi hledání nových buněk. Vhodné tedy pro včelstvo bez plodu. Kdyby se měla zasáhnout veškerá populace u plodujícího včelstva, muselo by se ošetřování opakovat cca obden 14 dnů, stát u toho a regulovat proti přehřátí.
Jak už někdo psal, pro diagnostiku dobré.

Příspěvek: #651

(27.06.2015 9:05)Roman Linhart napsal(a):  Tož to pojďme prozatím uzavřít:
Skutečně objektivní testování je v ČR problém. Hovořil jsem například s vynálezcem varroa lampy, ........bla, bla, bla.

Velké části včelařů by stačilo, kdyby znalo vaše čísla. Pak by šly ověřit - samozřejmě u něčeho jako je solár bude záležet vždy na podmínkách.

Vy jste si to nikdy nezměřil, kolik roztočů v tom úlu ubyde proti kontroní skupině?

Příspěvek: #652

Vy jste si to nikdy nezměřil, kolik roztočů v tom úlu ubyde proti kontroní skupině?
Že termosolární úl není účinný na roztoče na plodu, tomu pan doktor Linhart zatím neoponuje.

Nezlobte se, ale já Vám nějak nerozumím. Uvádím přece od začátku, že mrtví roztoči padají z plodu po ohřevu 12 dní u dělničiny a 14 dní u trubčiny. Jestliže ohřejete celé plásty s veškerým plodem na 40°C a více, pak je úmrtnost roztočů na plodu po 150 minutách 100%. Počítáno od okamžiku dosažení 40°C na spodu plodového tělesa. Pokud takto prohřátý plod otevřete po léčbě a vyjmete roztoče, jsou mrtví. Pokud víme, že se na plodu tou dobou drží asi 80% roztočů, pak v souladu s tím uvádím 80% účinnost prvního ohřevu, myšleno vůči celé populaci roztoče ve včelstvu. Pokud budeme hovořit o úspěšnosti jen vůči těm na ohřátém plodu, pak je účinnost 100%. Navrhuji, abyste se obrátili na pana RNDr. Karáče, na zeptali se ho. On velmi pečlivě studoval vliv ohřevu na roztoče. A také já z jeho dat vycházím a srovnávám ta svá a jeho. Pracoval ve Výzkumném ústavu živočišné výroby a je to velmi zkušený včelař. Také on vytvořil zařízení na ohřev včelstev a tak je povolanou osobou, aby Vám podal vysvětelení. Jeho stránky jsou zde: http://www.hivet.sk

Příspěvek: #653

Pane Linharte proč už ty úly nemáme když jsou tak skvělé? V čem to vázne?

Příspěvek: #654

(27.06.2015 7:23)KaJi napsal(a):  Vždycky jsem přemýšlel proč je v tom slově REinvaze to re. Prostě invaze roztořů z okolí, nikde není řečeno, že musela být před tím.

Pan Linhart měl dvě dlouhé odpovědi, ale to podstatné pořád nenapsal.
Ověřený vliv na populaci roztoče. Jednoduché a možná i průkazné. Asi proto jsem se odpovědi a nejlépe čísel nedočkal.
Nechápu proč by to za něj měl dělat Dol, nebo ministertvo, jak tady zaznělo v nějakém příspěvku.

Asi to bude stejná jako u Rašovské metody - je na včelařích aby dořešili přechod včel v zimě z tmavého díla na světlé. On jenom navrhl metodu. Jak mi odpověděl v jedné diskusi, když jsem upozornil na toto "drobné" úskalí metody

(26.06.2015 20:19)Roman Linhart napsal(a):  Podívejte, dlouho jsem to nechtěl říkat, ale obviňujete mě neprávem z toho, že se vyhýbám serióznímu testování. Tož si nalijme čistého vína. Slušně, korektně, na základě jasných důkazů, ale pravdivě.
Nejdříve mrkněte na oficiální Stanovy ČSV

Je to vaše věc proč jste v ČSV, ale stanovy vám nezakazují abyste porovnal účinnosti vašeho a obyčejného úlu - tedy jaký vliv to má na populaci roztoče.

Nechápu co mají stanovy společného s ověřením funkčnosti kterou slibujete.
Není to nic ekonomicky náročného (aby se na to sháněly někde prostředky) a je to věcí toho, kdo tvrdí že to funguje.

Na vašich strábkách citujete toto:
After 10 years of research and testing in cooperation with Palacky University we developed a thermosolar beehive, which can kill Varroa Destructor with 100 per cent efficiency, completely without any drugs. The hive has been improved every season and it differs from the first models in many aspects.

10 let testování a spolupráce s Univerzitou Palackého a žádná oficiální srovnávací studie?

Příspěvek: #655

Pane Linharte, že padají roztoči je pěkné.

Jen bych chtěl vědět když do toho investuji, že po ošetření tím úlem dojde k poklesu populace Vd v úlech o 90%, polovinu, třetinu, desetinu a to tak, že prokazatelně změřeno. Tedy data.

Mám pocit že učíte na nějaké střední škole. Tam se experiment a jeho vyhodnocení neprobírá?

Příspěvek: #656

Takzvaná Rašovská termosolární technologie ochrání včelstvo před parazity a nemocemi, ale díky ní budou včely poskytovat i více medu.

Podle Romana Linharta obyvatelé jednoho úlu vyprodukují za rok průměrně 30 kilo medu pro včelaře. Zbytek zužitkují pro vlastní potřebu.

„Včely za rok zkonzumují 100 kilo medu, který nikdo nevidí. Spálí jej na teplo a tím vnitřek úlu vyhřívají na průměrných 33 34 stupňů Celsia. Celkový energetický výkon včelstva odpovídá tomu, jako kdybyste v úlu rozsvítili čtyřicetiwattovou žárovku a nechali ji svítit celý rok. V novém úlu je rovnice jiná. Slunce zasvítí, teplo se vyrobí samo, aniž by včely musely konzumovat med, a tudíž jej pošetří pro včelaře," říká vynálezce Roman Linhart.
Teplo i v zimě

Mezi včelaři platí pravidlo, že když dají do nového úlu roj, tak tento rok od něj nemohou čekat žádné výnosy, protože včely si musí postavit plástve, aby královna měla do čeho klást larvy. Avšak v novém typu úlu se včely chovají jinak. „Když jsme jej testovali, tak nám nový roj dal ještě ten rok 20 kilo medu," zmiňuje Roman Linhart.

Starosti a obavy včelařů o své svěřence nikdy nekončí, a to hlavně v zimě, kdy hrozí, že včely umrznou. Rašovská termosolární technologie však tomu umí zabránit.

„Když je pod mrakem, tak nemůžeme čekat mrazy, a včelám teploty kolem nuly nevadí. Když však teplota klesne hluboko pod nulu, tak je jasné nebe. Úl se sluncem ohřeje, teplo se uloží do vosku, který jej pak přes noc uvolňuje," říká vynálezce.
Zdroj: http://www.denik.cz/ekonomika/vcelarum-s...-8r8i.html

Příspěvek: #657

No, 40 Wattů žárovka - to bych rychle odstranil.
Včely nepřemění všechnu energii jen na teplo!

Příspěvek: #658

(27.06.2015 13:32)Roman Linhart napsal(a):  Vy jste si to nikdy nezměřil, kolik roztočů v tom úlu ubyde proti kontroní skupině?
Že termosolární úl není účinný na roztoče na plodu, tomu pan doktor Linhart zatím neoponuje.

Nezlobte se, ale já Vám nějak nerozumím. Uvádím přece od začátku, že mrtví roztoči padají z plodu po ohřevu 12 dní u dělničiny a 14 dní u trubčiny. Jestliže ohřejete celé plásty s veškerým plodem na 40°C a více, pak je úmrtnost roztočů na plodu po 150 minutách 100%. Počítáno od okamžiku dosažení 40°C na spodu plodového tělesa. Pokud takto prohřátý plod otevřete po léčbě a vyjmete roztoče, jsou mrtví. Pokud víme, že se na plodu tou dobou drží asi 80% roztočů, pak v souladu s tím uvádím 80% účinnost prvního ohřevu, myšleno vůči celé populaci roztoče ve včelstvu. Pokud budeme hovořit o úspěšnosti jen vůči těm na ohřátém plodu, pak je účinnost 100%. Navrhuji, abyste se obrátili na pana RNDr. Karáče, na zeptali se ho. On velmi pečlivě studoval vliv ohřevu na roztoče. A také já z jeho dat vycházím a srovnávám ta svá a jeho. Pracoval ve Výzkumném ústavu živočišné výroby a je to velmi zkušený včelař. Také on vytvořil zařízení na ohřev včelstev a tak je povolanou osobou, aby Vám podal vysvětelení. Jeho stránky jsou zde: http://www.hivet.sk

Varaoterminator od pana Karače je funkční výsledky výborné, dále testujeme , na vliv na populaci následných včel, při ošetřeni plodových plastu. Toto zařízeni při dodržení metodiky udržuje teplotu v rozmezí max 1-2 stupňů dle nastavení.

Příspěvek: #659

Je možné varroaterminátor nastaviť na dlhodobé udržiavanie teploty v rozpätí 36° +- 1°C? Dlhodobé, tým myslím nepretržité, povedzme od polovice júna do polovice septembra.

Příspěvek: #660

(28.06.2015 7:45)MilanBencúr napsal(a):  Je možné varroaterminátor nastaviť na dlhodobé udržiavanie teploty v rozpätí 36° +- 1°C? Dlhodobé, tým myslím nepretržité, povedzme od polovice júna do polovice septembra.

Muselo by se to odzkoušet ale teoreticky ano- jenom je problém že v terminátorech co jsem měl. jsou jen úzké štěrbiny na průchod včel. Proto by se musel terminator upravit také z důvodu denních a nočních rozdílu teplot.
Takže teoretická ano. Pozor dodržet dostatku vody. Jinak bude docházet k vysychání larviček(otevřeného plodu)