Příspěvek: #781

Kolik stojí přehřívání úlu ve spotřebě zásob a medu?

Ú testuji schválně i za maximálních veder bez stínítek. Výsledek je pokles výkonnosti, protože včely musí větrat. Se stínítky je výnos vyšší než v jiných úlech. Proto metodika radí stínítka v létě používat.

Dá se opakem tvrdit, že když natřu úly bílou barvou, budu mít více roztočů než když si pořídím na jižní stranu nástavku sklo a černý rámek?

Ano, do jisté míry to tak může být. Jde o to, že jeden základní fakt se uvádí špatně. Není totiž pravdou, že je teplota plodu stále stejná a regulovaná na desetiny °C. Jak tuším v příspěvku na který jsem poslal odkaz říká pan Ing. Titěra. Včelstvo je přechodem mezi teplokrevným a studenokrevným systémem. Vytváří si své teplo, ale regulace je nedokonalá a kolísá v průběhu dne. Okrajové partie plodiště mívají nižší teploty než centrum. Takže naměříte výkyvy od 33 do 35,5°C. Před rojením prý i 36°C. A ví se, že tam kde je zima je roztoče více, než tam kde teplo. Proto je jisté, že ohřev černou stěnou může tvýšit teploty periferie plodu (o několik desetin °C. Na to bych si vsadil. Ale nemá to efekt v podobě hubení-jen to může roztoči mírně znepříjemnit život. Nyní ale hovořím o úlu běžném. Termosolár tcela běžně navyšuje teplotu plodu i v centru plodiště nad 36°C za slunných dnů. A tuto teplotu pak drží třeba 8 hodin denně. Tam už tento efekt potlačení roztpoče funguje opravdu viditelně. Viz. jedno z mých videí.

Jaký vliv má takový prostředek který dělá úl termosolárním na rojivost?
Zde je odpověď jasná. Včely se v zimě méně opotřebují, nejsou nosematické a prudce sílí. Proto se mohou rojit i o 14 dní dříve než včely v jiných úlech. Ale rojivost je za protirojového chovu nulová. S tím problém není. Včelaření v tomto úlu je jiné vlastně jen v tom, že jsou včely výrazně urychleny. A s tím se musí počítat.

Jaký vliv má v souvislosti s termosolárním ohřevem úlu na imigraci a emigraci dělnic a trubců?
Zde nevím, jak je věc myšlena. Pokud je jim horko, jdou do chladného podmetu či na úlovou stěnu. Pak se zase vrací.

Jaký vliv má v souvislosti s termosolárním ohřevem úlu na potravinový řetězec ve včelstvu, s ohledem hlavně na jeho kvalitu a kvantitu pro krmičky plodu?

Mateří kašička je cenná obsahem proteinů. K jejich denaturaci dochází za mnohem vyšších teplot než se zde užívají. Vývoj včel je normální a délka jeich dožití spíše delší-méně práce s ohřevem plodu. Uvažte, že normální je teplota 35°C a my užíváme asi jen o 6 - 10°C vyšších teplot. Nicméně zde jeden vliv očekávám. Tím vlivem je potlačení virů, které se mohou krmnými sekrety šířit. Stejně tak je tomu v případě Nosema apis. Její spory také ohřev nesnáší.

Příspěvek: #782

Nevýhody mé termosolární technologie

Celá tato diskuse směřuje k jedinému - odhalit skutečné či jen teoretické nedostatky termosoláru. Já ho logicky hájím jako jeho autor. Ale to neznamená, že některé nedostatky nemá. Vím o nich a uvedu je:

Cena:
S cenou je to složité. Ty, kdož je zvyklí na cenu do 3 000kč za úl nutně odradí. Pro cizince je to naopak až podezřele levné. Zejména když to srovnají třeba s varroa controllerem za 62 000kč. Jiní se naopak diví, že úl nestojí nad 10 000, protože je to spíše luxusní kusovka než běžný úl. Nechám na posouzení každému, jak cenu úlu vnímá. Dle mého názoru je plně vyvážena náročností zpracování a přínosy.

Rojivost:
Méně zkušený včelař bude překvapen rychlostí rozvoje a nástupem rojové nálady. To klidně již v polovině dubna. Plodování se totiž od počátku rozvoje odehrává na větších plochách než v jiných úlech. A ten kdo nechová matky na rané oddělky či nechová trubce proti rojivosti, bude mít zákonitě problém. Proto bude součástí příručky na užívání úlu také metodika včelaření. Pak nebude mít s rojením nikdo žádný problém.

Spotřeba zimních zásob:
V čase zimy je nižší než v jiných úlech. V čase zahájení plodování je vyšší. To proto, že včely v termosoláru zareagují na první zvýšení teplot a silněji plodují již koncem února-pokud mají pyl a vodu. Protože je ve dne koncem zimy slunečního svitu málo a noci jsou chladné, tak logicky nastává zvýšená spotřeba zásob. Proto je nutné krmit na nejméně 20kg a stav zásob sledovat a případně je v předjaří dodat. Včelstva v tomto úlu jsou totiž v čase květu třešní zhruba o 100% silnější než včelstva jiná - viz videa letové aktivity a přínosu pylu na mé stránce http://www.kmedubezjedu.cz Mají tedy také v časném jaru vyšší spotřebu. Odměnou včelaři je, že má na počátku rozkvětu řepek již v úlu nejméně 15kg medu a celkový výnos do konce května je někde mezi 35 a 45kg. Což se dle mého krásně vyplatí. Uvažte, že ten úl na videu z vytáčení měl jen 2 nástavky a neměl mateří mřížku. Stejně ale vážil nástavek (tenkostěnný a ne termosolární) 37,5kg.

Těžší nástavek:
Užitá izolační skla jsou těžší než dřevo. Nelze je odlehčit. S tímto neudělám nic.

Nutnost kvalitního drátkování rámků:
Pokud někdo nadrátkuje rámek řídce a vertikálně, pak (pokud bude přetížen medem) může dílo za ohřevu sjíždět. Proto je nutné rámky drátkovat hustěji a horizontálně, zejména v jejich horní části. Pak je vše OK. Ani fyzikální vlastnosti vosku nezměním. Nelze proto než je zohlednit a jiným drátkováním kompenzovat.

Poškození včel:
Za pokusů kdy jsem včelstvo ohříval i 12 x ročně a i nad 50°C jsem našel v každém úlu několik desítek včel bez křídel. Zřejmě byla narušena jejich tvorba v kukle. Jde ale o stav, ke kterému běžně nedochází. Vzniká za velmi vysokých teplot. A týká se jen kukel v zcela konkrétní fázi vývoje. Proto je postižených včel jen malé procento a na celkový stav včelstva nemá léčebný ohřev negativní vliv. Zde efekt vyhubení roztoče mnohokráte převažuje. Včelstva jako biologické celky nebyla nikdy léčbou poškozena.

Nutnost být přítomen léčbě:
Zavžoval jsem zda to je nevýhoda a zda ji sem psát. Mnozí to za nevýhodu považují. Ale u fumigací také musí včelař být, aby mu úly neshřely a aby po léčbě zprůchodnil česna. Dle mého je skoro lepší mít léčbu teplem pod kontrolou a řídit ji, než třeba nechat odpařovat kyselinu náhodně, ve vztahu k teplotě a vlhkosti vzduchu.

Jak řekl pan MVDr. Peroutka na přednášce v Nasavrkách:
Neznáme přesnou koncentraci kyseliny, která hubí roztoče a nepoškozuje plod.
Léčba kyselinou má široké spektrum účinků. Od úplné neúčinnosti, po zničení včelstva...

Proto soudím, že zde je řízený ohřev mnohem lepší.

Mrtvolky v krmítku:
Krmítko v prodlouženém dnu má krom jiných tu obří výhodu, že zde včely netmelí a dírky v prosakovacích sklenicích zůstávají nezatmeleny. To proto, že tento prostor je situován vedle včelstva a dělnice ho nepovažují za svoje teritorium. To umožní snadné krmení i podněcování. Nevýhodou je, že zde tím pádem dělnice také méně uklízejí. Proto zatímco se mrtvolky u česna odklízejí rychle, zde je úklid méně rychlý. A je dobré, pokud včelař občas zasáhne smetáčkem.

Krádeže a vandalismus:
Každý pravověrný vandal si rád hodí kamenem na skla úlu či sklenice na krmítku. A každý zloděj raději ukradne termosolár, než levný běžný úl. S tím ale také neudělám nic.

Kočování:
Vyšší hmotnost nástavku a přítomnost skel nejsou zrovna ideální vlastnosti na kočovné včelaření. Proto jde spíše o úl na stabilní stanoviště.

To jsou veškeré nedostatky, kterých jsem si vědom. Každý musí individuálně posoudit, zda převažují v jeho očích nad výhodami či nikoli. R. L

Příspěvek: #783

tak to jste mě překvapil, že jste vypsal i nedostatky.....a je z nich jastně patrné, že to je úl pro úzkou skupinu lidí. Přitom vaše přítelkyně tvrdila, že váš cíl je dostat váš úl do nařízení SVS jako povinná metodika proti varoáze. Toho bych se upřímně děsil, naštěstí takovou haluz snad nikdo nikdy neprohlasuje. A co se týče toho jarního rychlejšího rozvoje a tim pádem i větších výnosů, tak nevim jestli jste někdy testoval čistě polystyrenové úly, ale ty mají uplně tu samou vlastnost. Mě moje výnosy zdvojnásobily oproti dřevěným zatepleným úlům.....

Příspěvek: #784

No, to aby se termosoár prosadil jako způsob jediný je utopie. Z mnoha důvodů-například ve včelínech je zatím k léčbě nepoužitelný. Ale mohl by se velmi hodit, pokud by selhala chemie díky rezistenci. To ponechme budoucnosti. Já Vám dávám za pravdu, že to není úl pro každého a i v tom, že polystyren je super. Osobně už bych nedělal oddělky do jiných než polystyrenových plemenáčů. Jenže u kmenových včelstev mám výsledky jiné než Vy. Tyto úly mají velmi rychlý rozvoj. Dle mého pozorování i méně roztoče. Jenže se včely v nich musí z jara napájet, a polystyrenový úl izoluje oboustranně. Má zkušenost je tato:
Kvete řepka a tenkostěnné úly létají od rána-slunce je prohřeje. Trhnu rámkem a teče sladina. V úlu utepleném trhnu rámkem a ...nic. Včely sedí doma a musí topit plodu. Létají více odpoledne. Jasná výhoda je, že mají menší spotřebu medu za chladných dnů. A výnos jsem měl v obou úlech (testovány za stejných podmínek dva od každého) na chlup stejný-rovných 40kg. Nebyl tenkrát moc dobrý rok. Dle mého názoru je cesta ke zvednutí medných výnosů v tom, že připravíme včely na jarní snůšku-ta je mohutná a jistá vždy. Lze získat i nad 40kg medu na jediné vytáčení. Rozdíl mezi termosolárem a teplodržným úlem je ten, že termosolár teplo aktivně vyrábí. Teplodržný úl jen šetří teplem včel. Dokonce z měření teplot v prázdných úlech plyne, že teplodržný úl je v období jara studenějším úlem než je úl tenkostěnný. To proto, že jarní slabé slunce ho ve dne neprohřeje a když už se v něm začne teplota zvedat, tak zas slunce klesá a přichází chlad. Zatímco tenkostěnný se ve dne ohřeje a pak sice také vychladne. Ale díky prohřátí ve dne je na tom co se týká teplot maximálních a průměrných lépe. Já sem časem zavěsím výsledky statistického zpracování statisíců dat z projektu Dobrá včela, která zpracovává jedna studentka UP. Je ale samozřejmě polystyrenový úl výrazně lepší než úly uteplené plstí, protže se v polystyrenu nedrží vlhkost.
Rád bych znal Váš názor, proč se nedaří také jiným lidem napodobit výnosy pana Ing. Smělého-tedy nevím o tom, že by měl někdo 100kg v běžné krajině s těmito úly. Vím ale o lidech, co mají nad 80 i 100kg i v úlech jiných na mimořádně dobrých lokalitách. A nyní kdo se v tom má vyznat Každopádně já si soláru cením proto, že je opravdu co do teplot maximálních, i průměrných zdaleka nejteplejším úlem. A to víte, teplo je energie a energie je život...

Příspěvek: #785

(09.07.2015 17:04)Roman Linhart napsal(a):  Kvete řepka a tenkostěnné úly létají od rána-slunce je prohřeje. Trhnu rámkem a teče sladina. V úlu utepleném trhnu rámkem a ...nic. Včely sedí doma a musí topit plodu. Létají více odpoledne.

Už jsem na podobné vysvětlení několikrát narazil. Něco mi na tom ale nesedí. Je to opravdu tím, že musí topit? Vždyť sedí v silném uteplení a teplota u nich musí být po celý den téměř bez změn.
Možná jim jen později dojde, že je venku vhodná teplota pro práci. To by mohlo vyřešit například prosklené dno.
(nekamenovat, možná je to jen hloupá úvaha začátečníka)

Příspěvek: #786

(09.07.2015 15:21)Roman Linhart napsal(a):  Nevýhody mé termosolární technologie: S cenou je to složité.

Pro vámi uváděné dvojnásobné množství včel a trojnásobné množství medu je nutné koupit úly dva a jedno dno a víko vyhodit, nebo se to všechno do jednoho třínástavkového kompletu vejde?

Příspěvek: #787

tak já tedy nepozoruju, že by v polystyrenových úlech včely létaly na jaře mín nebo později......spíš naopak.....přide mi, že lehčeji vytopí prostor a tak můžou ve více kusech létat, naopak v tenkostěnym musí topit pořád aby udrželi teplo a teplo pořád uníká.....ale nejsem vědec.....je to jen můj pocit

Příspěvek: #788

(09.07.2015 20:04)Louky napsal(a):  tak já tedy nepozoruju, že by v polystyrenových úlech včely létaly na jaře mín nebo později......spíš naopak.....

Napriek tomu že dosť dlho sa hrám so včelami, nepovažujem sa za dosť kompetentného na to aby som porovnal tenkostenný a plastový..., nechodím po včelároch a nepozerám im do úľov ..., ale,

ja mám teraz hliníkové korpusy zateplené 3 cm styrodurom. "Zdravotný dozor" mi vždy pri jarnej prehliadke obdivuje ten úžasný rozvoj a aj stavebnú aktivitu včelstiev.

Teraz rozmýšľam že ten hliník urobím dvojpášť, naplním vodou a vedľa včelína budem kúriť bukovými špalkami, aby som aj toho klieštika odrovnal...

Příspěvek: #789

Veda pracuje na základe faktov. Snaha včelárov vykurovať úľ trvá už pár storočí. Bez úspechu. Včely totiž nikdy nevykurujú úľ. Ani v zime, ani v lete. Včelstvo, to je superorganizmus, ktorý udržuje teplotu svojho "tela" neustálym rozťahovaním a sťahovaním včelieho chumáča. Zdravý superorganizmus európskeho včelstva má teplotu tela medzi 35° a 36°C. Iné hodnoty znamenajú podchladenie alebo prehriatie superorganizmu. Ja osobne som najzdravší rozvoj včelstva zaznamenal v úľoch so slamenými stenami. Z internetu poznám informáciu, že aj murované úle vytvárajú prostredie pre zdravý život včelieho superorganizmu. Všetky ostatné úvahy o úľoch tenkostenných, uteplených, panelových ... sú len želaním alebo vierou včelára. Nie nadarmo sa hovorí, že včely prežijú aj v škatuli od topánok.

Příspěvek: #790

Ah jaj,

a na to, na čo bol ten úľ pôvodne určený sme sa odpoveď zase nedozvedeli. Už konečne pochopte, že výhody, ktoré tu uvádzate ( a nevýhody, ktoré ste obratom zmenili na výhody) vieme dosiahnuť v KAŽDOM úli, len to treba VEDIEŤ !!!! Ešte raz otázka. Je potrebné včelstvá liečiť aj inak ako termosolárom? ÁNO - NIE. Koľko rokov to máte odsledované?

Příspěvek: #791

Chci vědět cenu. Tedy se Vás ptám: Napiště prosím cenu, za Vámi dodaný kompletní termosolární úl. Děkuji za odpověď, Zdeněk Machart.
Prosím cenu veřejně.
Doufám, že na takto jednoduchou otázku odpovíte jednoduchým napsání čísla.

Příspěvek: #792

V prvé řadě jsem netvrdil, že mi dávají včely trojnásobek medu. Proto nevím, proč je mi to podsouváno. Hovořím o výnosech kolem 30 - 40kg na jedno vytáčení v běžné krajině. Zejména o vytáčení prvním, z velké jarní snůšky. Mé rámky čechoslováku váží i nad 4kg. Tak proč by v 11 rámcích v medníku nemohlo být třeba 35kg ? Opět odkazuji v tomto na své video s plásty váženými mincířem.

Dále jde o to, že včely se sice snaží vytápět jen plodiště, v čemž má pan Bencůr pravdu. Není ale pravda, že se jim to daří a nevytápí úl. To je z fyzikálního hlediska demagogie, šířená účelově příznivci (zejména výrobci) tenkostěnných úlů.
Je to takto:
Protože je plodiště teplejší než okolí, tak teplo samozřejmě vyzařuje. Jde o druhý termodynamický zákon a nejsou z něho výjimky. Ostatně na snímcích z termokamer je jasně vidět plodiště jako horká skvrna ve včelstvu. Pokud by plodiště nesálalo do okolí, pak by takovou skvrnou na snímku nebylo. No a to vyzářené teplo můžeme nechat utéct (tenkostěnný úl) a nebo ho zadržet (teplodržný úl) a teplotu v úlu kolem plodiště zvýšit. Pokud teplo uteče a bude kolem plodiště zima, budou muset včely topit více. Topí činností hrudních svalů-viz kniha Fenomenální včely. A to na základě spalování medu-je to tam moc hezky popsáno. Takže nám med takzavně proplodují, což v neuteplených úlech za deštivého a studeného počasí znamená slušné ztráty.
Je nutné si uvědomit, že intenzita teplotního toku z tělesa teplého do studeného se řídí teplotním rozdílem mezi nimi. Čím je rozdíl větší, tím více tepla přetéká mezi nimi za jednotku času. A tím rychleji teplé těleso chladne a to studené se ohřívá. Ruka ponořená ve vodě teplé 5°C také ztratí za jednotku času více energie, než pokud ji ponoříme do vody teplé 25°C.
Pokud používáte s úspěchem úly teplodržné z polystyrenu, pak jen proto, že zvyšují teplotu v úlu okolo plodiště. Ne ale v plodišti samém! To tím, že brání úniku plodištěm vyzářeného tepla z prostoru úlu. To snižuje teplotní gradient (rozdíl) a plodištěm a úlovým prostorem. Tím klesají teplotní ztráty plodiště a včely na udržení teploty plodu v okolním teplejším vzduchu spotřebují méně medu. To je logické ne? Pokud je byt uvnitř řadového domu a sousedíte s byty vytápěnými v zimě na 23°C, také za zimu spálíte méně než ti v bytech krajních, sousedících s venkovní teplotou 3°C.
Berte v potaz, že stěny polystyrenového úlu neizolují samo plodiště, ale jeho okolí. Tedy celé včelstvo. Je velkou chybou srovnávat termosolár s teplodržným úlem z polysytrenu a tvrdit, že jde o analogické mechanismy. Jde zde totiž z hlediska fyziky o něco jiného.

Osluněný termosolár ohřívá nejprve jen vnitřek úlu a ne primárně plodiště. Tím bez nutnosti konzumace medu ze strany včel do úlu zdarma přidává energii. A protože včely nechávají teplotu v úlu vzrůstat do určité doby bez odporu, zvedá se časem teplota v úlu nad teplotu plodiště. Tím se tepelný tok obrátí a plodiště se stane chladným bodem v úlu a tedy příjemcem tepla. Počne vzrůstat teplota plodu. To právě až k 36°C. I mírně více. To - jak pan Bencůr uvedl, je pro roztoče šok a i literatura praví, že mu to brání v množení. Možná si říkáte, proč včely do 36°C prakticky nečiní nic pro ochlazení plodu na nějakých 34,5°C-tedy na teplotu běžnou? Je to proto, že takový teplotní vzrůst je před vyrojením normální. Na této bázi jsou ostatně už k mání detektory rojivosti, které teplotu v plodišti měří. Vzrůst teplot k hranici 36°C indikuje brzké vyrojení. Teprve po překročení teploty 36°C počínají včely více větrat.

No a speciálně pro pana Patko - pokud úl zahubí prakticky 100% roztočů již druhou léčbou před srpnovou výchovu zimních včel, je chemická léčba nutná? Dle mých pozorování nikoli. Je ale bohužel dosud nařízená. Závěr nechť si udělá každý sám. Já o tom vím od roku 2011 své. Léčil jsem a vyléčil silně zdevastovaná včelstva a vrátil je bez kapky chemie k životu. Proč je asi ve Švýcarsku termoterapie uznána za rovnocennou chemické léčbě? Proč tam funguje sekce hyperterních včelařů? Proč se prodává varroa controler a pračka na včely? Proč má pan Dr. Karáč certifikát o funkci varroa terminátoiru? Proč v Dole kdysi také chtěli jít touto cestou? Není to náhodou tím, že ohřev vážně funguje?

---

Cenu zde mohu uvést ale nechci-rád ji sdělím na požádání-je ostatně taková, jak ji zde uvádíte. Vysvětlím zde důvod:
Na dnes prodávaném úlu nikdo nemá odpovídající marži. Je opravdu výrobně velmi náročný a dnešní ceny jsou spíše zaváděcí. Já se ale bráním výraznému zdražení pro naše včelaře. Chci zachovat prodejnost úlu v ČR. Proto bych rád zde cenu udržel a ceny upravil pro movité zahraničí. Víte, pokud bere v Řecku důchodce 60 000, pak nebude Němec řešit, zda dá za úl 8 200, 8 500, či 10 000. Na západ od našich hranic se lidé na cenu neptají vůbec. To ze zkušenosti vím. Ty zajímá jen funkce a řemeslná kvalita výrobku. Dobře totiž vědí, že je u nich med drahý a úl se jim brzy zaplatí. Proto nechci cenu v ČR nikde vytrubovat, abych nepodrážel cenu zahraniční a aby zahraniční prodej trochu pomohl subvencovat výrobek v ČR. Ale dva z cenových údajů zde uvedených jsou pravdivé. Jeden pro úl 39x24 a druhý pro úly s našimi většími mírami 37x30 a 39x30, či 39x27,5. Jistě poznáte, jaké údaje to jsou.

Příspěvek: #793

(10.07.2015 10:41)Roman Linhart napsal(a):  V prvé řadě jsem netvrdil, že mi dávají včely trojnásobek medu. Proto nevím, proč je mi to podsouváno. Hovořím o výnosech kolem 30 - 40kg na jedno vytáčení v běžné krajině.

Mně zmátlo tohle.

(02.07.2015 17:08)Roman Linhart napsal(a):  Ono totiž těch Vámi opovrhovaných 20kg medu je více, než celostátní průměr na včelstvo. ...

(10.07.2015 10:41)Roman Linhart napsal(a):  Mé rámky čechoslováku váží i nad 4kg. Tak proč by v 11 rámcích v medníku nemohlo být třeba 35kg ?

Tři nástavky tedy ke včelaření ve vašich úlech stačí.

Příspěvek: #794

Mno sláva, takže máte v solároch 5 rokov ničím iným neliečené včelstvá. To som chcel počuť

Příspěvek: #795

Co Vám mám povídat-když to odkývu, vrhne se na mě veterina. Takže čtěte mezi řádky....

---

Ano, používám úly na 3 nástavcích po 12 rámcích 37x30. Víte, ono je to také dáno jednoduchou matematikou. Matka v maximu ploduje na 12 rámcích - 8 dělničích a 4 trubčích. A z každého se vylíhne tolik včel, že obsednou rámky 3. Tedy 3x12 = 36. Proto jsem si ty úly tak nechal udělat. Takže dost místa na plod i med.

Příspěvek: #796

Myslím, že tu nikto termoliečbu včelstiev nespochybňuje. Termoliečba spoľahlivo funguje a aj na Slovensku je už tridsať rokov jej účinnosť rovnocenná s chemickým ošetrovaním včelstiev. Tu sa však už pár rokov bavíme o účinnosti termosolárneho úľa. A to Vy, pán Linhart, nedokážete jednoduchou odpoveďou včelárom objasniť. Aby bol termosolárny úľ spoľahlivý, musí dlhodobo zabezpečiť stálu prevádzkovú teplotu a k nej primeranú vlhkosť. A to Váš úľ zatiaľ nedokáže. Prečo to tak musí byť som už pred rokmi v tomto vlákne napísal. Podľa mojich vedomostí to v krátkosti zopakujem.
1. Klieštik hynie a padá mŕtvy zo včiel pri teplote 45° až 49°C. Na základe tohto poznatku pracujú termopráčky na zmetené včely. Takú termopráčku má aj môj kolega Kamil Kramný a funguje mu to. Kto pozorne sleduje toto vlákno od začiatku, tak aj Vaša prvotná myšlienka bola, liečiť včely termosolárom pri takýchto vysokých teplotách. Až na základe oponovania nás ostatných účastníkov tejto diskusie ste svoj názor prehodnotili a prešli ste na nižšie teploty. Pri tých nižších teplotách priamo v úli to Kamilovi Kramnému nefungovalo.
2. Klieštik padá zo včiel, ale nehynie, pri teplote 39° až 44°C. Na tomto princípe pracujú včelie sauny. Tie sú vybavené na dne nádržou s vodou a valčekovým prepadovým roštom, aby bola zabezpečená potrebná vlhkosť a aby sa klieštik nemohol vyšplhať späť na plodové plásty. Na takéto riešenie sa často vo svojich reakciách odvolávate, pretože je vo svete zaužívané, ale nikto z nás nevie či Váš termosolárny úľ tiež takto pracuje.
3. Pri dlhodobej teplote v úli 32° a 38°C, bez ohľadu na vlhkosť, klieštik nehynie, ale nie je schopný ďalšej reprodukcie. Všetky samičky vyjdu spod viečka neoplodnené a už sa nikdy neoplodnia. Pri dlhodobej teplote 33° až 35°C sú v úli ideálne podmienky na reprodukciu klieštika. Pri dlhodobej bezpečnej teplote v úli nad 35°C až do 37,5°C, a pri zabezpečenej potrebnej vlhkosti, samičky klieštika dostanú tepelný šok a nebudú sa ďalej rozmnožovať.
Keď Váš termosolárny úľ bude schopný zabezpečovať podmienky uvedených troch bodov, až potom bude spoľahlivo pracovať. Možno. Zatiaľ mňa Vaše reakcie nepresvedčili o spoľahlivosti Vášho termosolárneho úľa. Aj napriek rôznym našim pohľadom na problém vždy som Vám v tomto projekte fandil a fandím Vám aj do budúcnosti.

Příspěvek: #797

1. Klieštik hynie a padá mŕtvy zo včiel pri teplote 45° až 49°C. Na základe tohto poznatku pracujú termopráčky na zmetené včely. Takú termopráčku má aj môj kolega Kamil Kramný a funguje mu to. Kto pozorne sleduje toto vlákno od začiatku, tak aj Vaša prvotná myšlienka bola, liečiť včely termosolárom pri takýchto vysokých teplotách. Až na základe oponovania nás ostatných účastníkov tejto diskusie ste svoj názor prehodnotili a prešli ste na nižšie teploty. Pri tých nižších teplotách priamo v úli to Kamilovi Kramnému nefungovalo.

No tak to je tedy slovo do pranice. Pan Dr. Karáč například používá teploty 41- 43°C. Ne ale vyšší. Podívejte se na jeho webové stránky a zjistíte že říkám pravdu. Přitom teplotu řídí dosti přesně elektronicky. A má potvrzenu funkci za této teploty. Podotýkám výslovně, že velmi pečlivě studoval přežívání roztoče a nečerpal jen z literatury. Já od něj mám informace z první ruky. A mohu potvrdit že má pravdu. Takže údaj o úhynech nad 45°C nemůže být pravda. Víte, ono totiž je to tak, že od teploty 35,5°C se kleštík cítí špatně a pokud tato nemilá situace pro něho trvá, tak uhyne. Čím více je přehřát, tím uhyne dříve. Což je logické. Takže ho teplotou nad 38°C sterilizujete, při 50°C ho vyhubíte v řádu minut a teplotami kolem 40°C ho vyhubíte v řádu hodin. To je myslím asi nejlepší popis situace. Zkrátka k jeho hubení je třeba sladit míru přehřátí a čas expozice.
Jenže krátkodobým ohřevem vysokou teplotou (viz zde uvedený pokus o fénování plástů) stejně neprohřeje dílo. Ale několikahodinovou expozicí při 40°C a více plásty ohřejete do hloubky s jistotou. Pak tedy zabíjíte i roztoče v plodu. Pokud trváte na tom, že roztoče zabíjí až oněch nejméně 45°C vždy, pak ale napiště, proč má Dr. Karáč úspěchy při teplotách do 43°C. A proč to tedy má zkušebnou v SR potvrzeno?

K panu Kramnému tolik, že pokazil co mohl. Teplotu měřil teploměry za okénky a ne v plodu-podívejte se na fotky na jeho webu. Dále ty úly vyrobil jako pozorovací jistý výrobce - nebyly ani izolovány-sdělení toho výrobce. Měly běžná skla, úly prý dostal bez skel a dodělával doma..A léčbu netřeba komentovat. Nebyl řízen její průběh. A tak pan Kramný do Včelařství psal o bezkřídlých včelách, atd. Když dva činí totéž, nebývá to totéž. Proto bych Vám osobně radil, nechodit za těmi kdo umí málo. Jděte k těm co mají úspěchy. A Dr. Karáč z Nitry je má. Setkání s ním je zážitkem a doporučuji ho.

Příspěvek: #798

Ale ja metódu pána Karáča predsa nespochybňujem.

Příspěvek: #799

Já skálopevně věřím tomuto:
http://fcelar.blogspot.cz/2010/06/optima...arroa.html
Protože mám stejné zkušenosti. To vysvětluje vše. Proč je méně roztoče v úlech polystyrenových než v tenkostěnných. Proč přežívá včela indická bez léčby. Proč jsou afrikanizované včely varroa rezistentní. I to proč funguje termosolár, a všechna jiná zařízení na termoterapii. A ujištuji Vás, že teplota mírně nad 35,5°C je v mých úlech v létě skoro pořád...

---

A ještě jednu cennou informaci v textu najdeme. Zmínku o tom, že klimatické podmínky ovlivňují teplotu plodiště. Což je v rozporu s tvrzením mnohých, že je zde teplota konstantní a plně řízená včelami. Opravdu tomu tak není.

Příspěvek: #800

Je tedy zajímavé, že ve Středomořských státech mají běžně nad 40°C a termosolár tam přirozeně funguje od nepaměti a úhyny tam mají od expanze VD.