Příspěvek: #21

Dobre pripravenému odložencu-oddělku nikdy letáč nezužujem, nieto prečo. Obyčajne si rabovanie práve založeného včelstva zapríčiní sám včelár tým, že ešte neskonsolidovanému včelstvu podá cukrový roztok, ktorý skôr objavia sliedivky, ako včely z novoutvoreného včelstva. Potom je jedno či zúžim letáč alebo nie! Správny technologický postup tvorba odloženca, je alfou a omegou dobrého začiatku a konca uvedenia nového včelstva do života.
Myslím si, že včelárski začiatočníci nemajú naštudovanú problematiku každého aktu pri zrode nového včelstva.

Příspěvek: #22

(15.04.2011 8:20)Anton Turčáni napsal(a):  Obyčajne si rabovanie práve založeného včelstva zapríčiní sám včelár tým, že ešte neskonsolidovanému včelstvu podá cukrový roztok,

Odložence boli kúpené a odvezené na nové stanovište kde sa zalietali aj lietavky ktoré boli v odložencoch ( ak tam boli ) a preto kŕmenie cukrovým roztokom, nemohol vzniknúť podnet na rabovku, ak včelár pochopiteľne neporozlieval sirup.

Příspěvek: #23

Já zužuji česno, neboť si myslím, že ho tak líp uhlídají, tak i zároveň u slabšího včelstva uzavírám podmet z téhož důvodu (přívod vzduchu). Roztok podávám sklenicemi které potom omotomám mokrýmy hadry a slídivky ve včelíně vůbec neznám. Příteli Antone kde bych si mohl najít podle vás nejvhodnější postup rozvoje nového včelstva. Díky

---

Ke snůžce byla ještě z líp,trochu spadku, podněcování bylo 2-4 dni (vzdálenost bydliště-včelín 3km) kontroloval jsem jen včelstva, která měla viditelně pomalý rozvoj po 7-10 dnech ( posílení 2krát dvou včelstev už plodem před vylíhnutím bez včel) Výměna matky možná by asi byla dobrá volba, ale nebyla odvaha a zkušenost. Ještě jak jsem dopad s hrboplodem. Spojil jsem ho se včelstvem kde matka málo kladla. Včera ůl bez matky a otevřený matečník. Takže ůl uzavřen, potažen mokrou hadrou, včely vysypány ať se vžebrají. Drůhé včelstvo s málo plodující matkou úmístěno do kazety pro odchov matek (a převezeno na jiné stanoviště) bylo podněcováno a pravdu měl přítel Skala. Matka se nerozkladla asi 50 vajíček.

Příspěvek: #24

Dnes jsem se byl podívat, co ty holky dělají a zjistil jsem, že jedny padly. Včely obsedaly asi 3 rámky. Byly v chomáči, ale bez známek života. Že by padly hlady to jse mi nezdá, protože zásob měly kolem sebe a nad sebou dosti. Byl to ten nejsilnější oddělek na 3 nástavkách. Nevíte někdo proč mohly padnout ?? Je mi to divné...

Příspěvek: #25

No pokud byly na 3 nástavkach a "smrskly" se na 3 rámky, tak bych to viděl na malé množství dlouhověkych včel... Tohle je typické pro silné poškození zimní generace VD. Taky mohly padnout již na podzim.. 3 rámky, nebo 3 uličky? Byly včelky zalezlé v buňkách? Jak daleko od chomáče ty zásoby měly?

Příspěvek: #26

Ne ne, na podzim nepadly. Musely někdy teď. Zásoby okolo chomáče bylo dost, i nad sebou zásoby měly. To bylo vidět. Jestli byly včely zalezlé do buněk, tak to jsem si nevšiml. Jen sem provedl rychlou kontrolu při návratu z lesa a nijak jsem to nestudoval a nerozebíral - chvátal jsem. Neozývaly se, tak jsem jen nadzvedl horní nástavek a už jsem to viděl. Ve středu tam zajedu znovu a pořádně to prohlédnu ( zítra bohužel ne - škola je škola). A ohledně těch 3 rámků nebo uliček - spíš bych řekl ty 3 uličky, ale jak říkám, prohlížel jsem to jen v rychlosti...... Ve středu budu moudřejší .

Příspěvek: #27

václav a aká bola vonkajšia teplota? U nás bolo mínus 12 stupňov a vtedy včielky strapec/hrozen "zahusťujú", jednoducho sa zmrskli, nie sú tak "rozlezené"ako to bolo v jeseni a preto sa ti ich vidí menej. Včely ak si dobre preliečil a zakŕmil prežijú aj na jednom či dvoch nízkych nástavkoch aj ked je to slabší oddelok, vydrž do jar, neruš ich stále aby si neprišiel náhodou o matku .....
oni sa jari dožijú, dlhšie sa budú rozbiehať ale radosť ti urobia....

Příspěvek: #28

Tohle je právě ta největší komplikace s takovým napadením. Ono to pořád vypadá dobře, včely v úle jsou, žijí, jenom je jich pořád méně a pak najednou nejsou ... Nebo jsou, ale mrtvé. Je to asi tak, jak napsal Tomáš. Sice se to podařilo zdánlivě zvládnout na podzim, ale dlouhověká generace včel byla poškozena, tedy už nebyla dlouhověká a holky odešly teď. Někdy je to ještě dřív, koncem listopadu nebo v prosinci. Právě z toho důvodu je třeba se zamyslet nad letním ošetřením a provést ho v pravý čas. I já jsem vloni ošetřil příliš pozdě ... Jsou to zkušenosti, ale platíme za ně holt docela tvrdě ...
Jiří

Příspěvek: #29

Goro v tomto případě by bylo zarážející, kdyby jen tyhle jedny včely byly smrsknuté a nereagovaly a přitom ty tři ostaní by vykazovaly pohyb a aktivitu i když třeba sníženou díky venkovní teplotě. Spíš bych se přiklonil k názorům Tomáše Blechy a Jirky Matla, že tam chyběla ta dlouhověká generace včel. Zdravá dlouhověká generace. I když ošetření proti varroáze jsem provedl... Ale co se dá dělat. Do začátku dobrá zkušenost. Z jara si domluvím nové oddělky, popř. si je udělám sám pokud mi přežijí zbývající tři.

Příspěvek: #30

Václave, opravdu bych počkal s nějakým radikálním zásahem do nich (likvidací).
Mám obdobnou zkušenost začátečníka z brzkého jara (začátek března, sníh, v noci -6 stupňů) - patero včel aktivních a jasně "živých" a jedny, tehdy jsem myslel "mrtvé". Teprve když jsem je začal v tom skoro mrazu vymetat z rámků, začaly "obživovat". Následoval velký fofr a umísťování zpět do nástavků. Strašně jsem si pak vyčítal svůj špatný odhad situace, hodně jich padlo - ale až mou blbostí nezkušeného. Celou následující sezonu byly z těch šesti nejslabší. Doporučuji vydržet.

Příspěvek: #31

Pokud by bylo po nich,tak by byly nacpané v buňkách,jak už se zde píše.Jen prdýlky by koukaly. To ale stejně ještě neznamená,že jsou všechny úplně v pánu.Může zůstat ještě živé klubko kolem matky.To se mi stalo,když jsem podcenil malé včelstvo a dodal jim málo zásob.(Čím menší včelstvo,tím relativně více zásob)To ale nemají jak píšeš.Na jaře mi zbylo z tohoto včelstva minivčelstvíčko s plnými plásty mrtvých včel.Podpořil jsem je cukrem a do podzimu neuvěřitelně zesílily.Zimují teď ve dvou nástavkách 423x232. Hele, opravdu je po nich? Mě se to moc nezdá.Ony to hned tak nevzdají. Co v podmetu? Kolik bylo mrtvolek? Když je zima,dokáží se neuvěřitelně semknout a z velkého včelstva je najednou jakoby "hrstka včel". Čím větší zima tím se také pomaleji pohybují.Pokud máš na strůpku folii,tak se podívej zda se tam kondenzuje voda,to by byla známka také toho,že to žije. Pokud tam ale kondenzace žádná není,tak to také ještě nic neznamená.Jedna z věcí která mě u včel překvapila byla ta, jak jsou neuvěřitelně houževnaté.

Příspěvek: #32

Jak poznat, že to "mají opravdu za sebou"? V případě, že jsem o nějaké včelstvo či oddělek přes zimu přišel, vždy byly včelky zalezlé v buňkách a trčely ven jen zadečky, plus volně včelky v chomáči. Mrtvé včely pusobí takovým "olezlým" dojmem, jsou jakoby divné, nevím jak bych to přesně popsal. Pokud totiž přes zimu uhyne včelstvo, tak je to vždy vyhladověním(včelky v buňkách). To se může stát z několika příčin.

1. Včelstvo bylo v podletí, případně později vyloupeno a zůstolo mu jen tolik zásob, že vystačily na několik měsíců,ale né až do jara. Stává se to tak, že takové včelstvo je vylupováno a přítrž tomu uděla náhlé ochlazení a příchod zimy. Prostě zlodějky nestačí "doloupit" Z větší části za to může nekvalitní matka, nebo její nepřítomnost.
2. Velký počet VD v kombinaci s některou virozou. Postupně se včelky ztrácí, až zůstane hrstka včel s matkou, často na malém kolečku plodu. Typické je, že zůstanou zásoby,ale bez včel(pokud nedojde k jejich odnosu ještě v případně teplejším podzimu). Ta hrstka včel většinou nežije,ale viděl jsem i případy, že to "pidivčelstvíčko" žilo, včel tak několik set a matka. Urputně se snažily přežít a zahřívat malou plošku plodu. Nepřežijí to, neb malé množství včel musí více metabolizovat glycidové zásoby, aby vyhřály chomáček a plod. Vyloženě se vyčerpají. Pod určité množství včel v chomači již také nejsou schopny udržet teplo. Dle pozorování jsou 3 obsazené uličky minimum pro přežití.
3. včelstvo se rozploduje a přesto, že ma dostatek zásob, tak se od nich odtrhne-neposune se za zásobami(nikdy neopustí plod). Silnému včelstvu, které ovládá prostor(plod bezpečně v prostoru chomáče a zásoby v přímém styku se "zonou" chomače) se to nestavá.
4. vyhladovění vlivem konstrukční chyby úlu. Příliš velká mezera horní-spodní loučka u nástavkových úlů. U klasických je to nízká rámková míra v kombinaci s centralně umístěným česnem a teplou stavbou.

Tedy důvodem úhynu je vyhladovění! Dále takové zeslábnutí, že včelstvíčko nezvládne teplotní režim chomáče.
Experimentálně jsem zimoval několik oddělku s mladými matkami nad silnými včelstvy. Na kmenových včelstvech byl rám s dvojitou síťovinou(neprůlezný, nemohly včelky odd. přijít do styku se včelstvem pod nim). Zimoval jsem tak 3 a 4 rámkové oddělky na 3/4 lang. Přežil jen jeden oddělek, kterému vystačily zásoby. Ostatní oddělky vyjedly vše a padly hlady. Na vyšším rámku by to vyšlo(dostatek zásob). Ten oddělek co přežil, měl zasoby od loučky k loučce, zimování začalo na "deskách" zásob. Po proletu jsem odstranil síťovinu a vložil mateří mřížku. Vzniklo tak silné dvoumatečné včelstvo nebývalé síly, které jsem v květnu rozdělil.
Loni se mi podařila další zajímavost. Jeden z oddělku byl velmi slabý, v podstatě hrst včel a matka. Matka byla mladá a kvalitní. Tu jsem odebral a vhodil jí do nástavku se zásobními plásty. Nástavek byl nad silným kmenovým včelstvem, na kterém byla mateří mřížka. K mátce se do několika hodin natáhlo dostatek včel. V kmenovém včelstvu byla dvouletá matka. Vzniklo tak dvoumatečné včelstvo se zdárným vývojem. Toto jsem udělal v březnu. V květnu byl ten oddělek již na 2 nástavcích plný plodu(18 plodových plástů). Myslím, že kdyby ona matka byla nekvalitní, nosematická, tak by se za ní včelky nenatáhly.

Příspěvek: #33

Smutný den pro začínajícího včelaře. Tenhle loňský oddělek (silnější ze dvou) zimu nedal. Zdá se mi ale na tom divných pár věcí. Budu moc vděčný za radu, třeba se podobné chybě podruhé vyhnu:

1. Pokud by oddělek umřel hlady, měly by být včelky hlavičkami zalezlé do plástu. To ale nejsou. Všechny mrtvé včely jsou v podmetu. Na nosemu to ale nevypadá, nic pokáleného tam není.
2. V rámkách 5 a 6 (zleva) je zásob plno. Tam si ale nedošly, třebaže to není nějak daleko od středu. Proč?
3. Více mrtvých včel bylo u zasíťovaného očka v podmetu, stejně jako u větracího očka nahoře. Budilo to dojem, že se dusily. Je to možné?
4. Zdá se, že úhyn matky nastal před cca dvaceti dny, protože poslední chomáčky včel seděly na líhnoucím se plodu. To by ale znamenalo, že matka začala plodovat příliš brzy nebo příliš hodně. Může to být tím, že matky Singer jsou prostě orientované na výkon a jedou jak mašiny zima nezima? A že včely nebyly schopné opustit zaplodovaný plást a vydat se za zásobami, protože musely plod zahřívat?
5. A ve finále, když úl už nebyl střežen, se tam asi dostal rejsek a vykousal do plástu díru.

Díky za každou radu nebo poukázání na to, co jsem udělal blbě.

Galerie fotek je tady.

Příspěvek: #34

Tipoval bych možnost č. 4 a 5, protože moc zásob za a nad plodem neměly, do toho Rejsek, co je stres a chomáč se rozvolní a u Nosemy ceranae nejsou příznaky jako u Nosema apis, pokálené rámky apod. U Nosemy c. nejsou vlastně žádné příznaky vidět, na to je třeba rozbor pod mikroskopem.
Jinak je taková ústně předávaná poučka, že pokud při zimním úhynu mají včely vystrčený jazyk, tak uhynuly hladem ikdyž nejsou zalezlé v buňkách. Ale to berte jen jako orientační a bez záruky.

Příspěvek: #35

Můj úhel pohledu je varianta č. 4. Obyčejný sprostý hlad. A odpověděl jsi si sám. Ano velmi správně. A možná jsi se o to "zasloužil" i sám, nechci ale sahat do svědomí.
Pokud jsi nijak nehýbal plásty, je jedna z chyb ponechání původních tmavých plástů (z těch, ze kterých byl původně vytvořen oddělek) pohromadě. Ty měly být už v podletí a na podzim prokládány novými mezistěnami. Takto se oddělek jakoby semkne na těch tmavých plástech a doslova se na nich rozvojem zabrzdí. Prostě na nové mezistěny nepůjde a nepůjde. Tam ho musíš donutit. Pokud to totiž "rozbiješ" novými mezistěnami, matka musí. Ten prázdný prostor jim překáží natolik, že ho musí postavit a následně matka zaklade. A pokud tohle uděláš 2 -3 x za podletí, ty tmavé plásty tam jako konkurence nejsou a oddělku nezbývá nic jiného, než "valit" a tím tu zimu přežijí.
Včela po slunovratu sama od sebe moc nestaví a světlým plástům se obloukem vyhýbá. Pokud nemáš tmavší souše, nezbývá, než násilí.
O celkovém dostatku zásob myslím není řeč, to se probíralo v jiném tématu už v podletí.
Pokud jsem si všimnul dobře, ty mrtvé včely jsou na prakticky "suchém" plástu - prostě nepřešly. Navíc díky výše popsanému nemusely být z nejsilnějších, i když z pohledu na množství mrtvolek ve dně to pravda být nemusí.
No a celé je to umocněno pověstnou neúsporností kraňky jako takové. Ta bude plodovat, i když je už bez zásob a klidně padne hlady. Prostě na krev.
Takže příště. Snad zkušenější s poučením.
iRP

Příspěvek: #36

(11.03.2013 20:08)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  Tam ho musíš donutit. Pokud to totiž "rozbiješ" novými mezistěnami, matka musí. Ten prázdný prostor jim překáží natolik, že ho musí postavit a následně matka zaklade. A pokud tohle uděláš 2 -3 x za podletí, ty tmavé plásty tam jako konkurence nejsou a oddělku nezbývá nic jiného, než "valit" a tím tu zimu přežijí.
iRP

No jasně donutit - "poručíme dešti, větru", technokrati tu přírodu donutí, aby dělala, co chceme my, co jsme tady x tisíc let a poručíme těm, co jsou tady miliony let.
jako se říká "ohněm a mečem"

Příspěvek: #37

V tomto případě se nejedná o nějaké drastické nucení.I když když se to tak veme už jsme se těm včelám do života začli plést a nutit je k tomu tak jak nám to vyhovuje a dávno je nenecháváme rozhodovat o jejich bytí či nebytí.
To že včely a obzvláště oddělky zimují radši na teplejším starém díle(tak jak to dělali miliony let) je věc jasná ,souhlasím s Rosťou že staré souše měli být od sebe a mimo plodové hnízdo někde v krajích celkového prostoru.Také si myslím že oddělek nebyl nijak obzvláště silný na prostor který mu byl poskytnut soudíce podle obrázků.V oddělcích o této síle zimuji záložní matky na 5-6 rámcíc kterým odpovýdá i prostor k zimování. Zásob mimo dosah chomáče je zřejmě dostatek při jiném uspořádání by oddělek zřejmě bezproblémů přežil.Včelstvo dle máho soudu padlo již v teplejších dnech tedy nedávno kdy došlo k částečnému rozmělnění chmáče který ale nebyl schopen přesunu na zásoby kterých bylo jinde dostatek proto není vidět klasický úkaz pozalézaných včel v buňkách ,také tomu nasvědčují mrtvolky po celém dně.K oddělkům je třeba přistupovat citlivěji než ke kmenovím včelstvům.Je také třeba počítat s tím že kritická doba pro přežití není až tak zima jak období které právě nastává v této době dochází nejvíce k odtržení od zásob a vyhladovění včel matky začli klást pár dní bylo teplo a teď se prudce ochladí pokud bude zima trvat dlouho včely se z plodu nehnou i když je to bude stát život a to i přes dostatek zásob v jiné části úlu obzvláště to platí u oddělků s podobným uspořádáním o kterém to diskutujeme kdy matka klade na starých souších kde byli zásoby dávno spotřebovány jelikož jich tam bylo minimálně již při zazimování.Zde bylo soustředěno celé dění v plodovém hnízdě v době krmení a jak je známo včely si střed plodového hnízda pokud mají možnost uložit zásoby jinam nezanesou a začínají zimovat n teplejším díle bez zásob teprve v průběhu zimy se pomalu posouvají po zásobách.

Příspěvek: #38

(11.03.2013 16:20)winepunk napsal(a):  5. A ve finále, když úl už nebyl střežen, se tam asi dostal rejsek a vykousal do plástu díru.

Piskor-rejsek nie je myš hlodavec, ale hmytzožravec, preto nikdy nevyhrýza diery do plástov. Piskor v úli nežije v úli ako myš, ale do úľa chodí len za potravou. Ak mu zamedzíme odchod z úľa, tak uhynie. Myš naopak sa dokáže v úli aj rozmnožiť, preto nám zničí plásty, myš zhrýza bunky v ktorých je peľ a med, samozrejme mimo obsadených plástov včelami. Takže ak to zhrniem, piskor v úli hľadá v úli len potravu čerstvé mŕtvolky ale i živé včely na okraji včelieho chumáča a v kúte dna si urobí záchod a nehryzie drevo-rámiky, pretože to nedokáže.

Příspěvek: #39

Díky kolegovi Skalovi a precizní analýzu. Moc poučné ...
Jiří

Příspěvek: #40

(12.03.2013 8:17)Josef Skala napsal(a):  .................... kritická doba pro přežití není až tak zima jak období které právě nastává v této době dochází nejvíce k odtržení od zásob a vyhladovění včel matky začli klást pár dní bylo teplo a teď se prudce ochladí pokud bude zima trvat dlouho včely se z plodu nehnou ................

Poprosil bych o vysvětlení - ....pokud bude zima trvat dlouho.... Jsou to tři dny, týden, dva týdny?