Příspěvek: #1

Hezký den. Jen co nejstručněji:
Včera jsem prohlížel podložky. Našel jsem jednu uhynulou matku se spoustou včel.(dvě hrsti). Zbytek včel sedí v plodišti. Celý podmet byl plný ledu, namrzlé i stěny v podmetu. Ta vysoká vlhkost mě dost překvapila.
Pokládám si otázku, zda za to může nadměrné podzimní a hlavně zimní léčení aerosolem a nebo varoáza. Na podložce po kontrole okem žádný spad VD nebyl.
Pokud jste se s tímto někdo setkal, prosím napište.
Máte nějaké nápady, jak včelstvo zachránit? Koupil jsem ho totiž v podletí od souseda za 700+nakrmení+léčení, čili mě to docela finančně mrzí.
Děkuji za postřehy.

4x fungl-nové zateplené tachováky na 9 rámků. Včely zimuji ve dvou nástavcích.

Příspěvek: #2

Jak to včelstvo hučí? Možná udělaly tichou výměnu a toto je ta stará matka, která jen dožila do zimy.. Mladá se však nemusela stihnout oplodnit a může tedy být trubcokladna.

Příspěvek: #3

Včelstvo hučelo, jako by bylo vše v pořádku. Trubcokladná matka klade pouze trubčinu...to by znamenalo, že ty včely to mají defacto za sebou že? Snad s nimi budu moct na jaře alespoň posílit ty zbylé, přeživší. Mimochodem, myslíte, že v případě, že včelstvo osiřelo, přežije do jara? Potom na jaře je třeba přidat(posílit) jiné včelstvo přes ten novinový papír a nebo se může jednoduše přesypat? Děkuji

Příspěvek: #4

koubin007 napsal(a):Máte nějaké nápady, jak včelstvo zachránit?

Vidím, že věren svému číslu, provádíte na svých včelách jeden z Bond testů: přežije x nepřežije?
Ale teď vážně. Pokud je včelstvo bez matky, zimu by nepřežilo. Vy ale přece jen něco udělat můžete.
Připravte si síťovinu, kterou včely neprolezou, třeba proti mouchám. Odkryjte jedno další včelstvo a tu síť dejte přímo na rámky. Včelstvo bez matky postavte na tu síť. Samozřejmě , jenom ty dva nástavky, bez dna. Ale nahoře zateplené a zastřešené.
Klasické tachovské nástavky nemají očka. Přemístěné včelstvo ho ale nutně potřebuje. Pokud očko nemáte, máte dvě možnosti. Vzít vrtačku, vrták 10 mm a někam, třeba doprostřed dolního nástavku přemístěného včelstva vyvrtat díru.
Druhá možnost je vložit mezi oba nástavky přemístěného včelstva dřevěný rámeček, vepředu na cca 4 cm neuzavřený. Stačí provizorně sestavit z 8 mm tlustých latiček.
Pak už budete jenom čekat na předjaří. Koncem března se podívejte do Vašich dalších včelstev a pokud tam už bude slušně plodu, zkontrolujte to přemístěné. Jestli tam plod nebude,nahraďte síť mateří mřížkou a včelstva tím spojte. Vzniklé silné včelstvo Vám jarní snůškou částečně vynahradí investované peníze a nezapomeňte z něj co nejdřív udělat oddělek.
Komplikací by bylo, kdyby v horním včelstvu byl pouze trubčí plod. Tady bych asi za pěkného, teplého dne včelstvo komplet smetl do rojáku, vstupy do úlu zakryl mateří mřížkou a odkrytý roják postavil alespoň 20 m od úlu. Všechny včely jsou létavky, vrátí se k úlům a vžebrají se.
Ideální by bylo, kdybyste našel normální dělničí plod. Pak stačí úl přemístit na původní stanoviště. Počkejte si na předpověď několika dnů mizerného počasí. Včely nebudou několik dní vylétávat a pak se znovu zalétají.
Zlomte vaz a dejte vědět, jak jste dopadl.

Příspěvek: #5

Na první pohled trochu drastická metoda, ale již několikrát jsem jí úspěšně použil...
Jestliže opravdu nemá to včelstvo matku(já to poznám poslechem a při samotné operaci se i přesvědčím), tak lze i v zimě spojit včelstva.
Vše si připravit dopředu, aby to bylo po ruce!
Zásah rychle,ale ne zbrkle.
Vytipuje se včelstvo, ke kterému přidám to osyřelé. Vše si připravím a pak jen ve včelstvu kam budu přidávat osyřelé udělám místo. Chomáč příjemce je dejme tomu na 6 uličkách.... Udělám místo pro vložení osyřelce a to tak, že vyjmu krajní plást, či dva na levé straně(tam mam vždy vetší uličku) a posunu obsazené plásty doleva, pak z pravé strany odeberu zase plásty. Zůstanou plásty s chomáčem. Osyřelé včelstvo oberu o všechny neobsazené plásty(lepší je to udělat dopředu) a vložím k chumáči "příjemce". Samozřejmě nesmím příjemce obrat o krajní zásobní plásty, aniž by na plástech vkládaného osyřelce zasoby nebyly! Toto platí pro včelstva na jednom vysokém nástavku.

V případě NN to jde jednodušeji, prostě (nastavek, či dva) osyřelce vložím na jiné včelstvo tak, abby se oba chumáče dotýkaly(vyberu takové včelstvo-příjemce, který už má chumáč pod folii-u stropu).
U osyřelce je dobré zkontrolovat, jestli jsou opravdu osysřelé...matka se snadno najde-pokud tam je.

Příspěvek: #6

Děkuji pane Vladimíre za vyčerpávající odpověď. To s tou sítí je mi jasné, rámeček jsem moc nepobral, asi mi chybí představivost. A pokud v horních nástavkách nebude vůbec žádný plod, postupovat podle stejného postupu jako při trubčině? Tedy nechat si vplížit létavky kam je jim libo.
PS: moje tachováky očka mají. vyráběl je pan Toman z Nýrska.

Příspěvek: #7

Minulý týden jsem pročítal Včelařství ročník 2004 č. 4. Zde byl článek Josefa Vaculíka "Nezoufete a dejte do tepla" o podobné situaci jakou zmiňuješ. Autor přenesl zmrzlé včelky do místnosti, kde se ohřály a většina včetně matky se vzpamatovala. Nějak je udržel do oteplení a pak prý matka normálně kladla a dokonce její včelstvo dalo nejvyšší medný výnos z těch co měl.
Tak jsem taky hledal na netu něco o oživení zmrazených včel. Sem tam někde uvádějí že opravdu část zmrzlých včel je schopna obživnout.
Zmíňka třeba zde : http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thr...tus+noform

Příspěvek: #8

Pro koubin007: Pokud nebude plod, pouze odstranit síťku a místo ní dát mateří mřížku. Jinak na včely nesahat.

Příspěvek: #9

Děkuji pánové za užitečné rady. Vše jsem udělal podle návodu a kupodivu včelky zatím vesele bzučí. Tak uvidíme na jaře. Akorát, Vladimíre proč nemůžu na jaře, pokud bude matka s plodem v úlu, ty dva nástavky normálně sundat a tak je znovu oddělit?

Příspěvek: #10

Vladimír Polyster napsal(a):Ideální by bylo, kdybyste našel normální dělničí plod. Pak stačí úl přemístit na původní stanoviště. Počkejte si na předpověď několika dnů mizerného počasí. Včely nebudou několik dní vylétávat a pak se znovu zalétají.

Můžete je sundat a tak znovu oddělit. Slovem úl jsou míněny ty 2 nástavky, který jste umístil nad dolní úl. Asi Vás zmátla ta věta o špatném počasí. V době, kdy včely zkontrolujete a najdete tam normální dělničí plod, budou už včely zalítané na své umístění nad dolním včelstvem. Pokud byste je přemístil za pěkného počasí, mohla by se většina včel vrátit a vžebrat do dolního včelstva. Pokud je přemístíte v době, kdy se očekává pár dní"bezletového" počasí, znovu se zalítají na své nové stanoviště.

Příspěvek: #11

(14.02.2012 10:46)koubin007 napsal(a):  Děkuji pánové za užitečné rady. Vše jsem udělal podle návodu a kupodivu včelky zatím vesele bzučí. . .

Není nad dobře míněnou radu, která opravdu pomůže. Ta je nad 100 příspěvků o nesmrtelnosti chrousta.

Příspěvek: #12

Je možný že by mi vlivem tohodle počasí spadly obě moje zbývají včelstva?? před těma velkejma mrazama byli relativně ok... dnes se oteplilo u nás byli 3 nad nulou tak sem do nich zadem opatrně nakouk a v obouch hromada mrtvolek

Příspěvek: #13

Já se chystám nahlédnout na podložky a po té na síta zítra. Jestli tam najdu co ty, tak se "měsíc nemodlím". A jestli budou mrtvolky , tak jenom doufám, že mezi nima nebude i matka.

Příspěvek: #14

Pánové, kolegové, přátelé, musím se zeptat, zda jsou včelstva slyšet? Já například ke včelstvům v zimě vždy nosím hadičku. Jsem jak ten ruský vynálezce telefonu . Avšak jeden konec hadičky nestrkám v rozporu s Josipem Ivánovičem Uchanovem do řiti nýbrž do česen a druhý v souladu se jmenovaným vynálezcem, do ucha. Pak vím, zda mám včelstva v pořádku, nebo zda je nutno je v nejbližším možném termínu vymést. Je ovšem pravdou, že někdy je nález na podložce i smutný.


Tak ať k tomu nedochází moc často.
JK

Příspěvek: #15

S tou hadičkou sem to zkoušel ale já slyšim jen šumění asi jí tam strkám špatně nebo je tam mrtvo

Příspěvek: #16

Proč zrovna hadička, stačí zaťukat něžně na nástavek a hučení je slyšet pouhým přiložením ucha na bedýnku
Akorát, zda jsou včely v pohodě a nebo ne nedokážu identifikovat podle zvuku. Jinak Viktore snad matku v podmetu nenajdete, ale mrtvolky jsou přirozená věc. Zajímavé je, že u mě, na stejném stanovišti, zcela stejná včelstva, nakrmená stejným(nemalým) množstvím cukru, v naprosto identických úlech mají zcela rozdílný spad mrtvolek. Někde jsem dokonce našel trubce pánové. Rozhodně varoáza stále o krok před námi.
Už aby někde vyšlechtily matky s odolností na VD. Budu první, kdo si takové včely koupí a bude mi šuma fuk, jestli mají pozměněný genetický kód nebo nikoli. Stejně to tak dopadne, poněvadž ať chceme nebo ne, tak takhle razantní léčení jako letos, musí mít negativní dopady na včelstva. Ne hned, ale pokud se bude pokračovat, tak určitě v brzké budoucnosti. Kdyby se to stoplo, tak jdou výnosy do háje a možná by trvalo i několik let než by si příroda poradila sama, ale bráno selskou logikou, by se holt v úlu usídlil nějaký ten brouček, který by si VD dával k obědu. A tak to taky v přírodě vždycky bylo, je a bude. Šumava vždycky byla smíšený diverzifikovaný les, to až člověk pro svůj užitek z ní udělal obludnou monokulturu a tak narušil přirozenou rezistenci ekosystému. Pak se nemůžeme divit, že kůrovec vede. Kdyby se to teď nechalo, tak to tam určitě všechno padne, ale za 100 let se tam vytvoří opět to co tam patří, tedy smíšený les. Z pohledu člověka je 100 let hodně, ale z pohledu přírody je to prd!

Příspěvek: #17

VT není o změně genetického kódu, ale cílené selekci, sledování, testování, vyhodnocování . . .

Příspěvek: #18

(06.02.2012 15:04)Vladimír Polyster napsal(a):  Připravte si síťovinu, kterou včely neprolezou, třeba proti mouchám. Odkryjte jedno další včelstvo a tu síť dejte přímo na rámky. Včelstvo bez matky postavte na tu síť.

Dobrý den, pane Vladimíre, je možnost při tom spojování včelstev udělat toto?
Včelky asi zimu bez problémů přežily. Vaše rada zabrala.

1. pokud nebude v horních včelách plod tak vezmu rámek z vedlejšího úlu s plodem a vložím ho do osiřelého včelstva? Včelky by si měly narazit matečníky a vychovat novou matku.
2. Spojit včelstvo osiřelé s neosiřelým přes noviny a posílit je tak.
3. Pokud bude plod tak nic zatím neřešit a nechat obě včelstva na sobě tak jak to je doposud.
4. Pokud bude plod za špatného bezletového počasí sejmout horní včelstvo a dát na dno vedle.

Kterou z variant bych si měl vybrat?

Děkuji za radu Petr.

Příspěvek: #19

Varianta 1/ nevhodná, v období, kdy musí matka na snubní prolet, ještě nebudou říjní trubci.
Není li žádný plod, spojit s neosiřelým. Dá se to i bez papíru, ale raději dejte jednoduchý tenký papír(noviny) a na více místech, třeba deseti, ho propíchejte nožem, nebo rozpěrákem.
Pokud plod( a zejména vajíčka) naleznete, včelstvo není osiřelé. Záleží pak na tom, jestli je alespoň na 4 rámcích- pak bych ho dal na dno vedle. Jak jste napsal, nejlépe za špatného počasí.
Je li slabé,dejte mezi něj a dolní včelstvo mateří mřížku.To včelstvo nad mřížkou by mělo mít otevřené jedno očko.
Vznikne dvoumatečné včelstvo, které půjde rychle do rozvoje. Až se matky silně rozplodují a bude už k disposici alespoň mírná snůška, můžete to horní dát na dno jinam na stanovišti, alespoň několik metrů daleko. Po 2 - 3 dnech, až se zabydlí, mu dejte cukrovou vodu 1:1, protože většina létavek se vrátí na původní místo. Pokud by včelstvo mělo v plástech dostatek zásob, stačí mu du jednoho prázdnějšího plástu nalít vodu.
Podle místních poměrů a počasí se tato akce provádí v druhé polovině dubna.
Dejte vědět, jak to vše dopadlo

Příspěvek: #20

to Vladimír Polyster - plný souhlas, zvláště 3. odstavec.
Pokud najdeme na včelnici jakékoli slabé včelstvo, bez milosti jej likvidujeme. Nejlépe způsobem popsaným Vladimírem.
Emoce a pocity stranou. Buď přes noviny, nebo přes mřížku. Pokud by ve slabém včelstvu byla (i nekladoucí) matka, včely ji buď zlikvidují, nebo jsou chvíli dvoumatečné, nebo ji (v případě mřížky) likvidujeme později my. Každopádně je dobré toto spojené včelstvo po několika dnech zkontrolovat a nesrovnalosti případně upravit.
K otázce co se slabým nebo bezmatečným či jinak defektním včelsvem - na to po čase přidete sami. Samozřejmě uvažuji pouze zdravá včelstva. Z bezmatečného nebo slabého čelstva stejně ten rok výsledek nebude. V případě, že se ho rozhodnete napravovat, nebo posilovat, oberete o rozvoj ostatní a z těch pak nebude očekávaný výsledek taktéž.
Nejlepší metoda je radikální cesta. Vyhnete se tak zklamání z objemu naprosto zbytečných prací. V létě pak udělat, nebo objednat tolik oddělků, abych po potenciálně předpokládaných zimních ztrátách měl na jaře tolik včelstev, kolik potřebuji. % zimních ztrát zpočátku počítejte kolem 10 - 20%. Časem, jak budete získávat včelařské zkušenosti, se toto procento bude dost snižovat.
Osobně tvrdím, že chci - li mít na jaře 10 včelstev do snůšky musím jich zazimovat 13 - 14. Předpokládám totiž 1 - 2 zimní ztráty, 2 - 3 spojím jako slabochy (Paretův zákon). A mám pak celý rok vlastně zívačku.
Sice se mnou nemusíte souhlasit, ale zákony Matky přírody neumím předělat ani já.
iRP