Příspěvek: #41

Aj nepriek chybám včelára, by sa malo zdravé včelstvo ubrániť. Naopak, aj "dokonale profesionálne vedené" včelstvo padne bez náznakov problemu.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5076640/
Tu je zrejmé, aky rozsiahly výskum včelích výrusov už existuje a stále je to málo:
Nakoniec, vzhľadom na to, že neexistujú dlhodobé epidemiologické prieskumy a osobitne vyhradené protokoly, možný výskyt vírusových chorôb včiel a ich vplyv zostal neviditeľný a nie je možné ho posúdiť. Epidemiologické štúdie by mohli poskytnúť kľúčové informácie pri navrhovaní programov dohľadu nad jednou z hlavných hrozieb celosvetového včelárstva.
Výsledky výskumu využívame všetci, od amitrazu, cez kyslelinovú clonu, plodovú prestávku, selekciu atd.
Napriek tomu stále včelstvá padajú. Riešime to odložencami, ktoré sú močno o 0,01% lepšie. Vulgárne prirovnanie - v čase vysokej detskej úmrtnosti v dobe nedávnej sa rodilo viac detí a viac aj umieralo. Až očkovanie zmenilo túto krivku, ľudí pribúda, ale zvyšuje sa počet hostiteľov pre dalšie vírusy Dokolečka, dokola.

Příspěvek: #42

Pesimistické čtení

Cituju:
Jsou popsány různé přístupy k boji proti virovým chorobám včel ... Očekává se, že žádný z těchto přístupů nepovede v krátkodobém horizontu ke zlepšení zdraví včel.

Příspěvek: #43

Já bych řekl, že od vědy žádný velký přínos nemůžeme očekávat, protože stále se zhoršující situace jim náramně vyhovuje. Navíc vše řeší náramně složitě! Pro nás běžné včelaře stačí, když svojí zootechnikou co nejvíce budem napodobovat to, co se děje ve stromové dutině po miliony let. Vyzkoušejte, uvidíte! R. S.

Příspěvek: #44

Letos mi šlapotání okolo úlů mete jednu paletu. Není rozdíl v paletě a úlech, jen vtom, že medníky jsou železné. Tudíž. Odvozuji od toho, že rosný bod dokáže naředit patogena na tu míru, že změkne a je včelou poživatelný, az letní zaschlé vrstvy se stane očkovací médium. Patogen může být bakterie, houba. Viry jedině co jsou nanich. Nevím, ale nejde jen o viry. Kupř. Stačí mít E. Coli jiný kmen a člověk je posraný, E.Coli je jinak běžný v těle včely a člověka, řekl bych potřebný je správný a prospěšný kmen. A kmen E.Coli je závislý na afinitě s jinými mikroorganismy. Spouštěčem bylo krmení místo v 19h v 17:30. Trochu začaly bláznit. Tím se zvedla vlhkost. Zkusím krmit na takových problémových místech jen cukrovým těstem, si píšu pro příště.

Příspěvek: #45

Ufff!! To je tedy situace, to nemohu říct.

Příspěvek: #46

zdravím . Včera som si bol pozrieť prelety včiel na včelnici, našiel som pred 1 úlom dve hrste včiel a zopár ich pochodovalo vpred. Ihne´d som bol pre KM dal som im asi 50ml cez utierku / 2 nastavky zander či Slov A/ . Dnes kontrola okolo 100 spadnutých včiel na dne , ešte sa aj desiatky trápili na dne tiež pred úlom som nachádzal včely. Takže tak - zrejme už uraduje u nich nosema- včely boli v priebehu augusta /srpna/ liečené 3 krát KM klieštika som dnes nevidel- len.. Včely relativne silné, pochybujem lepšie povedané bol by som rád ak by sa toho zbavili , je možné, že teraz vypadli choré včely, zatial bez rabovky. Ináč nevidím u dalších 32 včelstiev zatial žiadne problémy aj palinový čaj voči noseme som im servíroval v krmení.. No uvidíme

Příspěvek: #47

Jak píše Pavel Holub zdravé včelstvo by se mělo ubránit.......letos se mi taky stalo něco, co jsem ještě nezažil a co bych neočekával. Poprvé jsem vyzkoušel očka a byl jsem línej je před krmením zavírat, česnový vložky se mi taky nechtělo dávat. Po odstranění plodu jsem začal krmit a na jednom stojanu mi protýkal kýbl s krmením, protože jsem měl moc nakloněný úl. Všiml jsem si toho až druhý den a dost lupiček se na to místo zalítalo. Níkde mi neprobíhaly žádný boje ani nic podobného, nicméně celej ten stojan krmil i ostatní včelstva.....skoro ve všech 8 úlech probíhaly tiché loupeže. Včelstva hodně zeslábla a až když jsem jim vše zavřel a začaly hlídat jen česno, tak to ustalo. Ted už včelstva zase celkem narostla, ale jsou slabší než zbytek včelnice. Takže i silné pěkné včelstvo nedokáže v určitých situacích uhlídat tak velké vchody.

Příspěvek: #48

Česno mám celý rok jen jediné na úl a cca 8x120mm. V česně co mám minimální to není, řekl bych, že v poloze té palety plus vzhledu plus ve vůni. O pár metrů jednotlivé včelstva vůbec nic. Včela má jiné vidění a něco vidí opravdu špatně ale bílou nepřehlídne, potom vůně, chybou je že jsem krmil vedne, slídilky měly nějaký čas před soumrakem se zorientovat. Každopádně jsem vzhled palety upravil nazeleno postavením natě topinambur okolo ní stím, že česna měly volný průlet a dnes byl velký klid. Prostě slídilky jsou velkým třídním nepřítelem všech včelstev v okolí.

Příspěvek: #49

(20.09.2021 10:33)Rudolf Stonjek napsal(a):  Já bych řekl, že od vědy žádný velký přínos nemůžeme očekávat, protože stále se zhoršující situace jim náramně vyhovuje. Navíc vše řeší náramně složitě! Pro nás běžné včelaře stačí, když svojí zootechnikou co nejvíce budem napodobovat to, co se děje ve stromové dutině po miliony let. Vyzkoušejte, uvidíte! R. S.

Rudo, je jasné, že to už nie je možné. Koncentrácia včelstiev, medzistienky, zabránenie rojenia, inseminácia. Verne môžeme napodobniť včelstvo v lese tak, že ich nebudeme chovať na včelniciach a necháme im čas na reštart, ale to nikto nedopustí. Akákoľvek zootechnika je kompromis, ktorý ide proti včelám. Aj brtníctvo

Příspěvek: #50

Já jsem neřekl stejně, ale myslel jsem, co nejvíc to napodobit. A protože to praktikuji u cca 100 včelstev tak vím o čem mluvím. Žel stále dolaďuji a vylepšuji. Že to jde vím ale určitě! R. S.

Příspěvek: #51

(21.09.2021 16:42)Rudolf Stonjek napsal(a):  Já jsem neřekl stejně, ale myslel jsem, co nejvíc to napodobit. A protože to praktikuji u cca 100 včelstev tak vím o čem mluvím. Žel stále dolaďuji a vylepšuji. Že to jde vím ale určitě! R. S.

Ale oto při úlových otázkách jde především. Napodobit to, co je včelstvu nejbližší a dokáže z útočiště vytvořit trvalou mateřskou dutinu. Jestli tomu bylo jinak, je samozřejmě nějak v rozporu s chovem včel.

Takže včem mám vidět ten rozdíl když si jeden myslí že napodobuje stromovou dutinu? A kde je ten mustr podle čeho napodobovat? To mi nějak nedochází.

Jeden z jakéhosi CHKO nato šel od lesa, nachystal dutiny, nachystal pasti a monitoroval obsazenost, výsledek byl, že pozorovaná včelstva uhynula všechna, a to je držel co nejpřírodněji. Prostě jedno je mít dutinu vhodnou a druhé je mít dutinu nevhodnou k přežití. Obě měly vždy nějaký význam. Třeba i proto, že tam co každoročně dojde k vyloupení posílí tu co přezimuje. Jen člověk se svou migrací pomalu ale jistě, hlavně z výzkumného důvodu, dokázal tento přírodní koloběh zvrátit, rozšiřuje v zájmu civilizace svou dopravou věcí z místa na místo včelí choroby, kácí dutiny protože chce mít les jako produkční zemědělskou plantáž pěknou a poslední výstřelek je že dřevo jako palivo konkuruje plynárenským překupníkům takže s motorovou pilou kterou lze sehnat výhodně se kácí a pořeže vše původní kde včela byla po staletí vklidu...

Příspěvek: #52

Pavel Holub
Alberte, jenže mateří kašička je ještě větší lákadlo a ta se spotřebuje snadno. Loupež zvenčí není vidět, jen včely nejsou schopny vychovávat plod, včelstvo zanikne pomalu a pokud je nemocné, tak natropí více škod, než kdyby ho lupičky vyloupily komplet hned.

Pavel, s týmto vysvetlením sa stotožňujem. Otázka znie:
1. Prečo sa včelstvo nebráni /vírusy, alebo NC/ ?
2. Kedy lúpež začne a ako dlho trvá /kontrola ?/?
3. Kedy včelstvo preventívne utratiť /selekcia ?/ ?

Příspěvek: #53

Albert,

Ja by som netvrdil, že sa včelstvo nebráni. Ono sa bráni po určitú hranicu. Pokiaľ je dostatok jedincov z každej kasty. Potom príde vplyvom "choroby" k výpadku a zostane len matkin sprievod, prípadne ani ten nie, alebo sa pridajú k rabujúcim.

Lúpež môže naozaj trvať veľmi dlho, tú tichú nemusíš ani spozorovať, dokonca pri Slovinských matkách mi zostalo osadenstvo na troch rámikoch, kde mali aj zásoby či už peľové alebo medové a zvyšných 7 rámikov dosucha vyčistených

Tretia otázka je neriešiteľná. Každý tu má svoj kus pravdy. Jedni tvrdia, že sa treba zbavovať slabých jedincov, druhí, že prichádzame o perspektívne možné odolné jedince schopné prežiť napadnutie, ďalší sú za totálne bond testy, potom notorickí liečitelia chemicky, prírodne, ...
Každý si bohužiaľ musí poradiť sám. Ty ešte veríš, že sa to zmení, že príde "zázračná" metóda z výskumu,... Ja tomu už neverím, zmeniť sa musíme my.

Příspěvek: #54

1. Prečo sa včelstvo nebráni /vírusy, alebo NC/ ?
Těmto všudypřítomným patogenům podlehnou jen slabí jedinci a to buď z genetické podstata, nebo nějakým vlivem (včelař, pesticidy, potrava, zasviněné okolí stejnou lůzou,...). Základem všeho je začít pracovat na společné odolné genetice ve svém okolí. Pokud je prostředí zamořené pesticidy a herbicidy, je problém se střevní mikroflorou a nic, než opustit stanoviště, nepomůže.
2. Kedy lúpež začne a ako dlho trvá /kontrola ?/?
Patko už odpověděl.
3. Kedy včelstvo preventívne utratiť /selekcia ?/ ? Jakmile může být nebezpečné pro své okolí.

Příspěvek: #55

https://www.nature.com/articles/s41598-017-07290-w
Paťko, súhlasím. Výskum nemusí priniesť zázračnú živú vodičku, ale informácie, ktoré nám pomôžu určiť diagnozu a terapiu. Výskum aj terapia využíva rozdiely cez senzory labákov a my všetci to už využívame dlhodobo. Písal som to už viackrát - aj amitraz prišiel z výskumu.
V odkaze z výskumu v Australii je jasné, že vrahom je DWV A prenášaný VD. Ak teda budeme maximálne eliminovať VD, tak sa DWV nerozšíri ? NIE a dôkazom sú úhyny v Madarsku, napriek totálnej likvidácii VD. Rovnako aj nám pri niektorých rovnako liečených včelstvách padajú rôzne a účasť VD je už veľmi nízka. Otázky pre výskum už nie sú zázračné kvapky proti VD, ale Viagra na imunitu. Výskum môže priniesť pomôcky na diagnostiku vírusu, alebo na úroveň imunity.
Ak nám to výskum nedodá, tak si poradíme sami, skôr včely si poradia sami, a jedinná metoda je potom prijatie a náhrada strát.
Skúsim metodiku JiriV s vytvorením kyslého pH. U nás je jeden včelár na pravom brehu rieky a druhý na ľavom. Jeden má pravidelné úhyny a druhý nie. Liečia rovnako asi 5 rokov, klieštik im padá rovnako. Tak ten ľavý musel mať vírusový potencial na štarte vyšší a už mu to padá ako v automate čísla a tak to aj zostane. Musel by zrušiť úle a chov a vziať si ich od pravého suseda. A to je analogia s prvou chovnou VTstanicou, ktorú nemá kto postaviť.
V mojich znáškových podmienkach pokryjem náklady na chov bez úhynov, ale bez mzdy a zisku. Nemám dôvod pri zhoršenom zdravotnom stave pokračovať v chove včiel a navyše presviedčať a hľadať riešenie. Metoda úhynov je OK

Příspěvek: #56

Hloupý dotaz začátečníka: vrtá mi hlavou efekt domina v loupících včelstvech.

Většina viróz a bakterióz napadá včelí plod, proč by na podzim loupící včelstva měla padnout na virózy před odchodem zimní generace?

Nemůže ten tzv. "domino" efekt být jen jiné rozložení virové infekce v čase? Tj. loupící včelstva jsou už taky poškozená (vadná zimní generace), zatím ale poškození není tak zjevné.

(U nosemy a jiných střevních parazitů nebo nemocí dospělých včel mi relativně rychlý domino efekt smysl dává.)

Příspěvek: #57

http://www.vcelarisobe.cz/2019/04/pricin...ozu-dil-i/ Díl.I Diskusia
Vysvetlenie jesenných úhynov 5. 8. 2020Reagovat
Často pak slýcháme výmluvy na virózy, NC a na záhadné epidemie… Laboratorní rozbory v konečné fázi úhynu včelstva postrádají smyslu, protože tam můžeme najít vše (celá paleta virů a pokaždé jiná, Nosema apis, Nosema ceranae, Serratia marcescens,…), jde o celkovou sepsi organismu

Pavel,
práve lab. rozbory a výskum potvrdzuje, že pôsobením niektorých vírusov/IAPV -izraelský vírus/MV 8-2020 str40/ dochádza ku genetickým zmenám, ktoré uľahčujú zalietavanie a prenos patogénov a ktoré spôsobujú celkovú sepsu včelstva. Takýchto interakcií môže byť pri forézii veľa. Rabujúce včelstva predsa začínajú hynúť až po niekoľkých mesiacoch niekedy v zime, čo uvádzaš aj v článku. Ako je teda možné, že včelstvá hynú masovo už v septembri. Forézia teda musí prebiehať priebežne už predtým = máj až júl, aby vznikol časový priestor na kritické rozvinutie sepsy.
Nechcem byť otravný, pýtal som sa na to aj na VF.
Vážim si Tvoju prácu a prajem veľa úspechov.
Albert
Bol to posledný príspevok a zostalo tam ticho. Po roku zisťujeme, že príčinou jesenných úhynov je tichá rabovka dávno pred septembrovým úhynom, nie sepembrová rabovka v tom istom roku. Rabovanie bomby poškodzuje včelstvá až v dalšom roku tým, že akumuluje vírusy v rabujúcich včelách, nie v zásobách a v prirbehu plodovania ich odovzdáva mladým včelám. Tak sa deje aj na další rok na jar, včelstvo síce ploduje, ale pod infekčným tlakom a stratou imunity začína slabnúť a stráca schopnosť použiť primerané chvaty a nutnú obranu. Je zblbnuté z vírusov. Tak začína rabovka otvoreného plodu a dalšie šírenie infekcie. Ja mám teraz asi 20 takýchto včelstiev a do jari už budem robiť len hrobára. Rozhodujúce je potom, či dokážem včas odhaliť tichú rabovku niekedy v 5-7, ale to už je beztak neskoro. Okrem toho, že včelstvo nemá plod, tak pri zdvihnutí víka je nervozne, rozlietané a agresívne. Normálne včelstvo je pokojné a spomalené.
Nie som si s týmto priebehom istý, je to hypotéza. Tichú rabovku, ako zdroj šírenia infekcie mi vnukol tuším j-k a písal som o tom viackrát.
Marek, to je odpoved aj pre Teba. Zimná generácia je vvychovávaná v infekčnom včelstve, je silno infikovaná a nie je dlhoveká. Takže končí po praslici. Dominoefekt začína tichým rabovaním plodu v 6-8 a následne úhynmi v 9,10. Následky sú až v dalšom roku a samozrejme piramídové. Dokolečka dokola.

Příspěvek: #58

jak uz rudo písal, kopirovat prirodu, resp. vyhybat sa max. tomu, co sa v prirode vo vcelstvach nedeje.. najinfekcnejsia časť vcelstva je plást so svojim obsahom, ci uz pel, med, alebo plod..v prirode sa nestava, aby sa vcelstvo rozmnozilo sposobom, ze si zoberie par zaplodovanych plástov a odleti do novej dutiny.. ani slabe vcelstvo nepride k silnemu, a nezoberie si zaplodovany plást, aby zosilnelo.. vcelstvo v prirode svoje dielo nema vybudovane zo zmesi roznych,moznych aj nemoznych voskov, este k tomu aj degradovanych vysokou teplotou..takisto tie vcelstva niesu nalepene na sebe v desiatkach kusov uplne natesno.. atd atd, dalsie body si doplnte, este su viacere...

Příspěvek: #59

Alberte, to je přesně co jsem měl na mysli, včelař letos v srpnu vidí loňský (špatně rozpoznatelný) problém. Pořád je za nemocí o rok pozadu. Ten efekt domina tam je, ale má roční prodlevu.

Určitě je ten problém pak vidět z jara a zásah je čas nejpozději v podletí.

Josef Karliak tady psal už dříve o "loňských zlodějkách", ale teď si nepamatuju, jak to s nima skončilo.
(Takže předpokládám, že dobře a že se jim povedlo s nákupem získat imunitu?)
m.

Příspěvek: #60

Cau, zlodejky 2019 (ul cislo 2) prezily, ale z 3 VN vcelstva na jare bylo tak pulka VN. Kdyz ostatni rekneme v dubnu mely peknou plochu plodu, tyhle zacinaly a to tam byla stale mlada i stara matka (rok 2020). Stale znatelne pozadu. Az jsem se nastval a vzal jsem formidol a dal jsem ho na ne. A druhej den (jinak se ma po 48 hodinach) jsem formidol vyndal z obalu a provedl jsem "lecbu" sokem. Nekolik malo dni jsem videl na cesnu par vcel, sotva lezouci, zkratka mlely z posledniho. Nicmene od aplikace formidolu tohle vcelstvo bylo k nepoznani, narust plodovani byl snad exponencialni a dokonce jsem si dovolil (nebudu prece oslabovat produkcni vcelstva) vzit nekolik ramku s plodem pro oddelky (byly jen zdroj vcel a ne genetiky - oddelky z toho stale jsou a jsou z toho krasny produkcni vcelstva). Na tu bidu roku 2020 zesilily a sly do zimy jako jedny z nejsilnejsi. Jinak bile matky se zbavily tusim v cernu 2020, tedy tu jsem tam videl naposled, sotva lezouci, proste stara zaslouzila babca. Vcelstvo bylo v roce 2021 ukazkovy, s minimalnim spadem. Az do cca pulky srpna doslo k nejakymu narustu vahy (jsou od r. 2019 na vaze) a nasledne zacinal spad VD. Tomuto vcelstvu jsem delal na konci cervence analyzu pomoci CO2, cca 300 vcel z plodiste, bylo tam 3 ks VD. Sousedni ul na tom byl stejne. Ty vcely pak nasledne sly do lihu, v lihu jsem nic nevyplachl. Takze verim tomu, ze ten narust VD je z rabovky nekde. Reseno Thymolem, teplo bylo, do sublimace stavelky uz vydrzi, zadny znamky DWV atd.
Uvidime co s nima dale, ale aspon se nenudim a sbiram zkusenosti, to se vzdy hodi.
Chose