Příspěvek: #21

už nás asi všechny přestalo bavit dohadování o tom, který rozměr rámku je nejlepší, jestli je lepší zateplený nebo tenkostěnný úl, jestli teplá nebo studená stavba ,......................

tak se teď tady budeme zcela nesmyslně dohadovat o tom, jestli je třeba zachovat alespoň zbytky populace původního plemena pro většinu českých zemí. Nestálo by za debatu něco plodnějšího a pro včelařství potřebnějšího ? uvítal bych tuto diskuzi bez invektiv vedenou spíše věcně. Největším škůdcem včely je přátelé pořád člověk, ať si to přiznáme nebo ne. V touze po zvládnutí přírody nadělal spoustu přehmatů a chyb. I náš v současnosti nepřítel číslo jedna Varroa destructor se k nám dostal jen za přispění člověka. a to je jen jeden případ z mnoha.
fandím redaktorů MV, že se nebáli rozvířit hladinu stojaté vody na našem včelařském rybníku a doufám že nepoleví a otevřou více takových témat

Příspěvek: #22

Já to mám jednodušší, já ten článek nečetl.
Je to stejné, jako kdyby zde sdružení výrobců standartu IBM PC brojilo porti cizáckým Macům.

Víte co může vzniknout zkřížením Maců a PC v podnikové sít?

Děs si to představit.

Na druhou stranu, představte si, že na druhé straně hranic bude někdo chovat jinou včelu než Kraňku. To u hranic zavedeme právo dvacetimílové? Tedy že 20mil za hranicemi nebude taky být jiná včela než Kraňka. Aby z toho nebyla další válka. .-) A nebo zákaz kočování z 30km ochranného pásma u hranic? Vždyť nám můžou roztahat cizácké geny po naší vlasti?

Redakci patří dík za otevření ožehavé otázky. Právě první články jsem četl několikrát, protože mi v nich chyběla fakta, tak jsme je hledal. Logicky tam být nemohla, nejsou zkušenosti.
Možná zkušenosti právě jen s těmikříženci. Vždyť nikdo nemůže znát nic jiného, než křížence.

Jenže ti kříženci vznikli v době, kdy slovo chov matek mělo asi jiný význam. Kolik včelařů je dnes stále jen držiteli včel, ne chovateli.

Takže zde máme ke GMO rostlinám další náboženské téma ve věci víry pravé.

A já jsem nevěřící, stále pochybuji

Příspěvek: #23

Článek o tmavé včele jsem četl, následné vyjádření odborníků a stanovisko taktéž. Pravdu má každý. Odborníci z hlediska současného plemenářství a zastánci mellifery z hlediska biodiverzity.
Problém je v tom, že chovatele matek mají možná oprávněné obavy, že by mohlo dojít k znehodnocení jejich letité práce. Nadruhou stranu je škoda, že mellifera ze svého přirozeného areálu výskytu vymizela. Jestli si to dobře pamatuji, tak v padesátých letech byla snaha "vyčistit" chov mellifery. Hledání a selekce čistého materiálu však selhalo, neb již tenkrát tu nebylo možné nalézt čistou melliferu, ale jen bastardizovaný materiál. Bohužel vlivem dovozu různých plemen byla mellifera natolik překřížená, že nebylo z čeho pořádně vybrat. Na základě onoho zjištění se přistoupilo k dovozu a rozchovu čistých linii kraňky.
Osobně jako chovatel bych také nebyl nadšeny, kdyby se v mém okolí vyskytovaly mellifery a jejich kříženci. Ono stačí, že za celou dobu včelaření se setkávám s kříženci s ligustikou. Dáse to dá jednoduše pozorovat vlivem zabarvení 1-3 článku zadečku. Přibližně ob rok se mi na stanovišti objeví matka s potomstvém, které je až z 50% "zabarvené". To znaméná, že buď někdo v okolí tyhle křížence chová, nebo se to sejde časově, že u někoho v okolí došlo k tomu samému, jako u mne.
Zbavit se "zlatušek" je jednoduché,alespoň na čas. Hned jak na to přijdu, tak měnim matku.
Na ligustikách je krásně vidět, jak se některé znaky udrží a to dlouhodobě v populaci.
Při návštěvě jednoho německého kolegy na statku Bernard, kde je umístěno několik včelstev včelařského kroužku si všiml těhle zabarvených včel a ptal se, zda je u nás dovoleno chovat Buckfast Jal sem se mu vysvětlovat, že jde o něco jiného a že to rozhodně u nás dovoleno není. V souvislostí s tím sem si vzpomněl, na "porevoluční léta" a vím, že sem(do ČR) několik včelařu buckfast dovezlo. Nejspíš z toho naštěstí nic nebylo a tihle experimentátoři od toho upustili.

Příspěvek: #24

Kdysi Tome choval takové včely někdo ve Sportovce tuším - někde naprosti v barácích, jak bydlel Ševčík, ale teď tam myslím už pár let nic takového není. Co na to říci - dělej to jako u nás - rozdávej svůj materiál a budeš mít větší šanci, že i po přirozeném páření se zachovají čisté linie.

Příspěvek: #25

(05.05.2012 6:14)Tomáš Blecha napsal(a):  Při návštěvě jednoho německého kolegy na statku Bernard, kde je umístěno několik včelstev včelařského kroužku si všiml těhle zabarvených včel a ptal se, zda je u nás dovoleno chovat Buckfast Jal sem se mu vysvětlovat, že jde o něco jiného a že to rozhodně u nás dovoleno není. V souvislostí s tím sem si vzpomněl, na "porevoluční léta" a vím, že sem(do ČR) několik včelařu buckfast dovezlo. Nejspíš z toho naštěstí nic nebylo a tihle experimentátoři od toho upustili.

Pokud se nemýlím, tak p. Žák (výrobce plast. rámků) na svém webu píše, že pokusně chová Buckfast plemeno.

Příspěvek: #26

Pro odborníky amatérský dotaz - co je to?




Před focením odchycen živý materiál 1.5.2012. Program na měření loketního indexu podle odkazu z MV nemůžu najít, nevím jestli je volně přístupný.
Takže nejde o aprílový vtípek. Jinak k té čistotě rasy zde probírané, u nás na hranicích s Rakouskem (nejde o Šumavu) je dost k vidění - kříženci s jedním žlutým pruhem i dvěmy pruhy. Matky krásně žluté, že je najdete na plástu ihned. Včelaření s nimi - individuální chování někdy mírné jak kraňka jindy čertíci.
A čistota rasy - nejbližší rozmnožovací chov cca 20 km - otec má čistotu na 95% a syn k 50% a rozdílu v zásadě nepoznáte.

Příspěvek: #27

Program najdeš na stránkách www.vigorbee.cz.

Příspěvek: #28

(05.05.2012 17:19)Axolotlik napsal(a):  Kdysi Tome choval takové včely někdo ve Sportovce tuším - někde naprosti v barácích, jak bydlel Ševčík, ale teď tam myslím už pár let nic takového není. Co na to říci - dělej to jako u nás - rozdávej svůj materiál a budeš mít větší šanci, že i po přirozeném páření se zachovají čisté linie.

No to máš na mysli p.Hamerníka. Choval tam i 8O včelstev přímo v zástavbě(sousedé neustále pobodaní, kamarád bydlel hned vedle a co léto, tak několikrát anafylaktický šok...) ovšem je třeba podotknout, že sousedé byli dost tolerantní a souseda včelaře "nedusili".. Ta směska co měl to byly snad největší bestie, které existují. Kdysi jsem od něj koupil 5 včelstev a s nimi se nedalo pracovat. Tyhle potvory byly schopne párat švy na kombinéze
Pak starý pán umřel a postupně si to ostatní rozebrali. Nový majitel domu byl zoufalý z posledního úlů co tam zustal, tak sem je odvezl. Dokud tam bylo tohle stanoviště, tak nešlo udržet chov mírných včelstev. Musel sem brakovat až 80% matek z chovu. To stanoviště bylo necelý km od mého.
Co se týká těch kříženců vlašek, tak to vetšinou nejsou "bodavá" včelstva, dá se s nimi pracovat v klidu. Ovšem jsou to včely "na maso" . Nějaký čas sem měl pár takových včelstev a to je tedy něco... klidně měly 44 plodových plástu(5 N 39x24), ale zásoby žádné. Byly pořád na suchu, přitom sousední včelstva byla plná medu. Jediné na co se hodily byla tvorba oddělku a odběr včel na smetence, připadně do oplodňáčků. No,ale matky měly krásné-oranžové byly jak kus pomerančové kůry... Pokusně sem je jednou zimoval a tedy nic moc. Velký spad mrtvolek , velká spotřeba zásob, plodovaly celou zimu, na jaře nosema a slaboch...

Příspěvek: #29

Včera jsem natíral na zahradě chatku a přiletěla se na mě podívat včelka co mě zaujala, protože byla celá černá, žádné barevné pruhy jako kraňky a jen na ní svítili řepkové pilové rousky.
Dokonce počkala až najdu mobil a zkusím ji vyfotit, ale výsledkem je jen fotka černého fleku v trávě.
Tato včela byla však menší než klasika kraňka, kdežto v MV se psalo že AMM má být větší.
Nemáte někdo tušění co to mohlo být za tvora?

Příspěvek: #30

Mohla to být stará, upracovaná létavka která má odřené chloupky a jeví se celá tmavá i menší.

Příspěvek: #31

Tipuji na 99%, že to byla kraňka jednak pro vzácnost výskytu a.m.m. a také:
ad1 - malá - mohla být z velmi starého díla (buňky se každým použitím zmenší) a pak i včelky jsou menší
ad2 - tmavá - často se opticky zdají včelky tmavší, když z nějakého důvodu příjdou o obrvení (nesprávně někdo říká chloupky), např. při rvačce u loupeže...

Z toho, co jsem o včele tmavé nastudoval, si myslím, že vizuální rozdíly o proti kraňce jsou tak nepatrné, že bez možnosti současného porovnání se vzorkem kraňky a nejlépe i změření loketního indexu, ji nelze s jistotou určit.

Příspěvek: #32

mohla to byt aj nejaka samotarska vcela,tiez som take nieco videl.

Příspěvek: #33

Gusto má pravdu, jedná sa podľa popisu Pepeho o včelu samotárku, sú druhy, ktoré skoro dosahujú veľkosti včely medonosnej. Jasa každý deň na včelnici pozerám na tieto rýchle lietajúce tvory, ktoré navštevujú kvitnúcu smohlu lekársku-Pilát lékařský.

Příspěvek: #34

Včela se k tobe chová tak, jak si ji vychovás. Jsou dny, kdy te ani Kraňka nemiluje. S kourem vetšinou ukecáš kazdou včelu, aby te nechala na pokoji.
Pokud to pocasí dovoluje, mohu se na vcelnici pohibovat nahá a nikoho to (z vcelstva) nezajímá. Pokud moje včela na mne nemá náldu, zakrouzí kolem hlavy a já si vezmu kuklu.
Ja si drzím poulicní včelu Kraňku s nádechem Buckfast, kterou jsem letos stáhla z kaštanu, je pilná a hrozne lidumilovná. Kampinoska (Tmavá včela) je pomalejší ve vývoji, ostrazitejsí, ale nikoho neotravuje.

Příspěvek: #35

To 2. video je skvostné a díky za něj! Vloni jsem měl včely, které se nebyly schopny bránit a celé to bylo na levačku. Špatná sezona, žádná snůška, moc vos a slabé včely a permanentní problém. Ale veliká škola v pozorování česna a toho, co se děje před ním a okolo něj.
Letos silné a zdravé oddělky s Vigorkami (sorry, nejsou tmavé a kříží se nám tu téma ) a pozoroval jsem stejné výjevy jako na tom videu. Vosa přiletí, oblétává, ale strážkyně jsou naprosto neúprosné a nedají šanci. A vosa to po chvíli vzdá. Nebo dostane na budku ...
Ještě k té domluvě se včelami. Tu, v tomto tématu se to zaměřilo na údajnou bodavost tmavé včely. Ale ono je to (snad kromě nenapravitelných bodalek) vždycky o té vzájemné domluvě. Hraje tam spolu spousta faktorů, od potu, pachu, dechu, stylu pohybů etc., po ty faktory, které ovlivňují náladu včel a o nichž víme tak málo. Jenomže je vidíme, cítíme a slyšíme. A to jsou dostatečné signály na to, abychom poznali, kdy je to přes čáru a je třeba je zavřít a jít domů ... Je to v podstatě jednoduché. Nejít přes tu čáru a respektovat je. Jsme to my, kdo jim leze do kuchyně ... . Pardon, že to trochu vybočuje z tématu ...
Jiří

Příspěvek: #36

(28.10.2012 13:39)Jiří Matl napsal(a):  Letos silné a zdravé oddělky s Vigorkami (sorry, nejsou tmavé a kříží se nám tu téma ) ...
...Ale ono je to (snad kromě nenapravitelných bodalek) vždycky o té vzájemné domluvě. Hraje tam spolu spousta faktorů, od potu, pachu, dechu, stylu pohybů etc., po ty faktory, které ovlivňují náladu včel a o nichž víme tak málo. Jenomže je vidíme, cítíme a slyšíme. A to jsou dostatečné signály na to, abychom poznali, kdy je to přes čáru a je třeba je zavřít a jít domů ... Je to v podstatě jednoduché. Nejít přes tu čáru a respektovat je. Jsme to my, kdo jim leze do kuchyně ...

Ale ono se nám nekríží jen téma, ale i včely a na to si musíme zvyknout . A kdo si nechce zvyknout, musí si dělat starosti, že Mellifera přelétne kopec.

A já si myslím, že to není dúvod k rozsirování paniky. Když se na našem trhu objevila Kraňka, musely jsme se učit, jak naše Mellifera zdivoší, když si tukne s kraňskými trubcem. A tuhle výuku si dodnes pěstujeme v mozku.
Já nechci tvrdit, že by moje Tmavá včela byla tak trpělivá jako Kraňka, ale vetšinou mě přátelsky toleruje. Jak Jiří píse, ono tam hraje vždycky spousta faktorů a nakonec jde jen o tu vůli k vzájemné domluvě.
Debora

Příspěvek: #37

Debora, mám obavy, že sa nejedná o včelu tmavú a k autochtónnu, včela na druho, videu v strete s osou je včela kranská, je čierna len preto že stratila svoje šedé ochlpenie a taká istá je i včela zadočkom smerom k nám, na prvom videu sú všetky vyletujúce včely z úľa šedé, zdá sa, že toto včelstvo má orientačný prelet.

Příspěvek: #38

Pro správné posouzení jestli je to včela tmavá by se musel porovnat loketní index.
Právě že jsem kdysi někde četl, že tmavá včela na našem území byla mírná, ale tím, že se ji snažily v 19. století různě "vylepšit" třeba dovozem vlašky se sní stala vzteklá potvora. Pak aby se situace uklidnila, začala se rozchovávat kraňka v cca 60- letech.

Příspěvek: #39

(29.10.2012 0:02)Anton Turčáni napsal(a):  Debora, mám obavy, že sa nejedná o včelu tmavú a k autochtónnu, včela na druho, videu v strete s osou je včela kranská, je čierna len preto že stratila svoje šedé ochlpenie a taká istá je i včela zadočkom smerom k nám, na prvom videu sú všetky vyletujúce včely z úľa šedé, zdá sa, že toto včelstvo má orientačný prelet.

Ahoj Antone,
más pravdu, včelstvo má orientačný přelet a Kampinoska má nádech Kraňky.
v koši mám Kraňku s nádechem Buckfast, ta nebyla naplánovaná, ale nikdo se nechtel vypravit do koruny kaštanu v patnácti metrech.
V magazínech jso odchované matičky Kampinosky oplodnené na včelnici. Tak dopadne každá Tmavá včela, pokud neprosazujeme rasové zákony. Tento problém se snažíme vyřesit na oplozovací stanici Amm v Krottenbachu (Německo), viz článek MV 1/2012.
Samozřejme je zapotřebí hodňe trpělivosti a hlavňe hodňe nadšení, než se nám zatmaví před očima.

Příspěvek: #40

Debora, myslím si, že v mori šedej včely sa utopí aj prípadná Apis Mellifera Mellifera. Ja viem, že nie každý sa ženie lne za medom, ale aj pre mňa platí, že včelárenie je hrou, takže sa hrajme.

Minule so videl na mape hranicu čiernej včely, ktorá prebiehala aj od Česka severnejšie od Anglicka po Rusko, u nás už dávnejšie skupina výskumníkov z Liptovského Hrádku dokázala, že slovenská kranka je autochtonná-pôvodná a prečo by to nemohlo
tak byť i u vás. Takých čiernych včiel aj ja na svojej včelnici pozorujem, ale môže to byť čierna choroba včiel, ktorú zapríčiňuje vírus, ale skôr sú to počkodené včely padnutú do cukrového roztoku apod.

Mne sa raz podarilo odchovať matku žltooranžovú a odteraz ju na včelnici rozmnožujem. Vidieť jej dcéry a trúdov je pre mňa niečo nové a pritom tieto včely sú "normálne" ako šedé, žiadne bojovníčky za svoje práva, ak s nimi pracujem ako sa má.
Tak nech sa nám darí.