Příspěvek: #81

Našel jsem zajímavé obrázky o šíření včely až sem k nám, tak se o ně s Vámi podělím.

Příspěvek: #82

A jak se šířily zmíněné afrikanizované včely po Americkém kontinentu.

Příspěvek: #83

K afrikanizované včele - na Apimondii v Kyjevě byl úsměvný moment. Po promítání filmu More Than Honey (mimojiné získal Zlatou medaily) byla diskuze a otázky na autory. Ve filmu je i několik scén s chovatelem včel v USA, který na své afrikanizované drobečky nedá dopustit, jsou jediným plemenem, s kterým v polopouštních oblastech na hranici s Mexikem může včelařit a daří se mu postupně i omezit léčení akaricidy. V diskuzu se přihlásila jedna Brazilka, co všichni máme s touto "rasou" a jejím "propagováním" jakožto agresivním plemenem, že oni s ní již léta úspěšně včelaří a bez ní by si domácí (přeneseně i Jihoamerický) obor včelařtví nedokázala představit.

Takže z mého pohledu: Vše je to o selekci.

Příspěvek: #84

Mlho, máš zdroj těch obrázků? Pomíjejí tam Gibraltar a šipku u ibericy mají obráceně než známe u nás. Rád bych to prozkoumal blíž.
I.Č.

Příspěvek: #85

Apis mellifica mellifica presla presla pres Pyrenejský poloostrov, Gibraltar az do oblasti dnesního Maroka. Dúkazem tohoto sírení Amm je podplemeno Apis mellifica major Apis mellifera dans la classification systematique

Příspěvek: #86

seznam chovných stanic Tmavé včely Apis mellifera mellifera:

Anglie:

David Campbell
mailto: d.campbell@me.com

Roger Patterson
E-mail: patterson@bibba.com

Dark Galtee Queens
Micheal MacGiolla Coda,


Belgie:

Mellifica
Hubert Guerriat
E-mail: hubert.guerriat@mellifica.be


Česko:

Svaz chovatelů včely tmavé


Dánsko:

Brunbi
Carl-Johan Junge
Læsø Biavlerforening
E-mail: http://brunbi.dk/?&mailform

Ole Hertz
E-mail: o_hertz@post12.dk


Finsko:

Lassi Kauko,
E-mail: lkauko@netti.fi

Aimo Nurminen
E-mail: aimo.nurminen@pp.inet.fi

Kari Pirhonen,
E-mail: mail@pirhonenpatent.fi


Francie:

Ruchers du Boulonnais, Nordfrankreich
E-mail: infodor@infos-fr.com

Vincent Bondois, Nordwestfrankreich
eMail: vbondois@cegetel.net

Yves Layec, Bretagne
E-mail: yves.layec@wanadoo.fr

Bernard Nicollet
E-mail: http://www.abeille-et-nature.com/tele.htm

LA MIELLERIE
Vincent Pericard
E-mail: vincent.pericard@free.fr

Marc Gatineau,
Email: gatineau.marc@orange.fr

Le Rucher D'oc,
John Kefuss
eMail: jkefussbees@wanadoo.fr

Gilles Fert
E-mail: Gilles.Fert@wanadoo.fr


Litva:

Dr. Jonas Balzekas,
Email: balzekas@lzi.lt


Německo:

Mellifera Reinzüchter
Roland Wörsching
Amselstr. 10
74199 Untergruppenbach
Tel. 07131-701540
Email: roland.woersching@gmx.de

Mellifera Reinzüchter
Gerhard Glock, Baden-Württemberg
Homepage: http://www.dunklebienen.de
Email: Schreinerei_Glock@t-online.de

Die Dunkle Biene


Norsko:

Bjørn Dahle,
E-mail: bjorn.dahle@norbi.no

Norges Birøkterlag
E-mail: post@norbi.no

Nils & Ilona Drivdal,
Kvelland, N-4400 Flekkefjord
E-mail: drivdal@online.no


Polsko:

Pasieka Wedrovna Barć

David Lutz
0048666520271


Rakousko:

Imkerschule Imst in Tirol
Email: lla-imst@tsn.at

Hermann Habel
Belegstellenleiter Hinterautal
Kreith 5
A-6162 Mutters
Tel.Nr. 0043 512 546161

Landesverband für Bienenzucht in Tirol,
Email: tir.imker.ibk@utanet.at

Imkerei Hölzl
Email: apis-hoelzl@aon.at


Švédsko:

NordBi
Ingvar Arvidsson
E-mail: ingvar.arvidsson@telia.com


NordBi
Håkan Rönnberg
E-mail: hakan.ronnberg@mandator.com

Jamtbi
Patrik Berg, Jämtland
E-mail: patrik.berg@jamtbi.se

NordBi
Per Ruth
E-mail: per.ruth@sofiehem.ac


Švýcarsko:

Imkerei Soland
Email: soland@honigbiene.ch

Bienenfarm Seeland
Ernst Hämmerli
E-mail: ernsthaemmerli@bluewin.ch

Mellifera Schweiz
Verein Schweizerischer Mellifera Bienenfreunde
Balser Fried
E-mail: fried@mellifera.ch

Walter von Allmen
E-mail: w.von-allmen@bluewin.ch

Roland Hanselmann
E-mail: info@schweizer-bienenhonig.ch

Andrea Groll und Roland Eugster
E-mail: andrea@appenzellerbienenhonig.ch

Příspěvek: #87

(12.07.2019 11:45)tom.50 napsal(a):  K tomu něco jen z doslechu.

Už se přestalo snad blbnout se včelou tmavou, nejspíš šlo jen o dojení dotací a tak to vyšumělo. Nezažil jsem to s ní (u nás byly už jen kříženky s Vlaškou - snad ještě zuřivější), ale jen slyšel, že tohle měly hodně a že včelař chodil do včel se hřebíkem v ruce a furt to musel likvidovat. Ten druh včely tohoto zavíječe toleruje. Naposledy jsem to slyšel od Milana Havelky, možná by to mohl vysvětlit a upřesnit.

Takže jenom ne tuhle včelu, včelu Tmavou. Zuřivě bodá, má menší než malé výnosy, žádný jarní rozvoj a hlavně má jednu příšernou a dnes už zapomenutou vlastnost. Když bylo vč déle otevřené a nebo se dělalo malinko zbrkle a nebo úplně bez příčiny, někdy včely uchvátily matku do klubka a zabily jí. Včelařství je do příchodu Kraňky článků o tomto jevu plné, doporučuju studium staré literatury než někdo začne podporovat...

Co píšu je zdánlivě mimo téma, jen je tady tahle souvislost a je dobré o ní vědět.

Kdo pamatuje včelu tmavou, tak by si měl vzpomenout také na to, jak se tehdy včelařilo, kdo tu včelu šlechtil a kolik včelařů si tehdy koupilo matky. Rozmnožovalo se prakticky jen roji. Každé plemeno jde vyšlechtit na mírnost a stejně tak každé plemeno může být bodavé.

Příspěvek: #88

Jak dlouho že včelaříte? Už tři roky?
......
Tak asi tak.

goro upravil 13.07.2019 9:41 tento příspěvek z důvodu: odstránený text smerujúci k osobným útokom a flamu (príspevok mimo témy vlákna)

Příspěvek: #89

Ty 2 roky se projevili.

Příspěvek: #90

Já krajně nesouhlasím s editací příspěvků. Buď ho celý smažte, nebo ho nechte tak, jak je, ať vidíme, co je zač. Nebo ..... sfoukněte.

----------------------------
Nakonec to, co tam zbylo mne uráží více, než to, co bylo smazáno.

goro upravil 13.07.2019 11:36 tento příspěvek z důvodu: Odstránený text smerujúci k útoku na na iného prispievateľa..

Příspěvek: #91

Pavel,
Tom bol v zmysle pravidiel fóra za písanie príspevku mimo témy potrestaný...

btw.
kto chce vidieť celý príspevok Toma, navštívi vlákno "jen tak", kde si ho ty osobne citoval...
Jeho otázka na to koľko rokov včeláriš ťa môže urážať,
ale
má na ňu právo, nakoľko toto vie len ten, kto ťa pozná osobne,
takýto údaj (na rozdiel od Toma) si v profile neuvádzaš....

Příspěvek: #92

Nebylo mimo téma říct, že pan Holub píše nesmysly (nepasal jsem že blbosti a podobně, co tu běžně Goro toleruje jiným když se vyjadřují o mě a mých názorech). Pan Holub tvrdil, že kdo pamatuje včelu tmavou, že pamatuje taky, že se neuměly chovat matky a že se vč množila jen rojením. To je neodborný nesmysl a lež a urážení starších lidí obecně a proti tomu jsem se ohradil. Tvrdím, že by si měl pan Hlub doplnit včelařské vzdělání a z něj by pak vyplynula i obecná povědomost o tom, kdy se u nás začaly chovat matky a nebo počkat pár desetiletí aby měl praxi, která by ho opravňovala k posuzování starších praktiků a lidí obecně. A když nic z toho udělat nechce, měl by ctít staršího a zkušenějšího a neurážet. Zajímavé je, jak on se cítí být uražen, ale stejné pocity z jeho narážek mít druzí nesmějí.

Vlastnosti VT a o ně šlo jen a pouze, jsou dané geneticky a jak by je bylo možné měnit šlechtěním? Proč? Za jaké peníze? Tvrdím, že odborný svět má otázku VT na našem území vyřešenou asi 50 let.

Goro, jen ještě dodám stran včely tmavé a mého ohrazení vůči páně Holubovým výrokům: "A přece se točí!"

Příspěvek: #93

(13.07.2019 11:40)tom.50 napsal(a):  Nebylo mimo téma říct, že pan Holub píše nesmysly ....

súhlasím, že takéto vyhlásenie by nebolo mimo témy....
lenže nič také ste v príspevku nenapísal...klamete/lžete alebo si náročky nepamätáte...
Tu je odstránený text, nájdite mi tam niečo o tmavej včele ...

(12.07.2019 22:09)tom.50 napsal(a):  Když jsem dostal ban přede dvěma lety, žadonil jste v SZ o rady ode mě jako čerstvý vyjukaný začátečník a najednou máte moře po kolena. Jak příznačné.
Když jsem se po dvou letech vrátil a napsal vám SZ s nabídkou pokračovat v započaté korespondenci, najednou mi odpověděl velmi, ale velmi seběvědomý starý včelařský mazák, že rady nepotřebuje a ode mě už vůbec. Sice jste to naspal zaobaleněji, nicméně v tomto smyslu.

Btw
Už začínam chápať prečo chcel Pavel text ponechať....

Příspěvek: #94

Trestáte za příspěvek bez jediného vulgárního slova s pouhým konstatováním skutečnosti.

Goro, bylo by vážně také dobré chápat příspěvky jako celek s jejich kontextem. Pan Holub se dopustil nepravdy a urážky startších včelařů (kteří pamatují VT) a já jen vysvětlil své tvrzení, že jeho názor nebude úplně relevantní vzhledem k jeho nezkušenosti a včelařské nedovzdělanosti když neví, že se před 50 lety cílevědomně chovaly matky, v té době už nejméně 50 let.

Já totiž když najdu, i dva roky starý dopis, tak na něj považuju za slušné odpovědět. V tomto případě jsem dosatal studenou sprchu.

Pro pořádek. Já už "čistokrevnou" VT nepamatuju. Zato pamatuju víc než živě její křížence a mám načteno, že ti kříženci jsou agresivní vždy navzdory šlechtění. To všechno může znát každý, tedy když si to nastuduje.

Příspěvek: #95

Vnesu do této debaty troch retro vzpomínek.Kolem včel se pohybuji poměrně dlouho i když je to spíše relativní pojem vzhledem k mému věku oproti exsitenci včely.Tak tedy někdy na přelomu 70-80 let to chodilo s matkami pokud posuzuji své okolí nějak takto.Pravdou je že většina včelařů množila hlavně roji samotné rojení nebylo považováno jako něco škodlivého spíše jako samozřejmost s kterou se počítalo i když už tehdy se dělalo protirojové opatření a to tím způsobem že se vylamovali matečníky.Je ovšem třeba vzít v potaz že většina včelařů měla jen malý počet včelstev a včelař s třiceti včelstvy byl považován za velkovčelaře.Abych se vrátil k tématu už v té době se ale našli včelaři kteří si chovali matky ze začátku většinou z vlastního materiálu kde se vyskytovalo všechno možné od včel tmavých přes včely zrzavé až po včely opravdu světlé.Všeobecný názor byl asi takový čím tmavší matka tím lepší.Pravdou také je že i povaha byla různá od hotových ďáblíků k beránkům.Už někdy kolem osumdesátého roku se pak dali koupit matky inseminované.Tyto matky se pak přes organizace dostávali mezi vybrané včelaře kteří z nich měli množit.Už nebyl problém koupit takzvané F1 pamatuji že sme kupovali matky převážně z Moravy od Brna.Někdy v té době začala být kraňka in a začlo opravdové šílenství ve šlechtění.Je pravda že vlastnosti včel se měnili ovšem jestli to prospělo samotné včele je otázkou a moc se nedivím tomu že tak jako tehdy i dnes se někteří pokouší najít včelu vhodnou do dnešních podmínek které což je důležité se markantně změnili.Asi budou vždy včelaři s různým názorem na táma jakou že vlastně chovat včelu což je zcela přirozené.Jisté je to že kříženci budou vždy.Dovolil jsem si trochu zabřednout do historie co si pamatuji ze svého okolí ohledně matek nemohu říct že chované matky skutečně patřili k plemeni kam je jejich chovatelé zařadili. Je také možné že někdo může mít zkušenosti jiné.

Příspěvek: #96

Z vlastní statistiky ve svém okolí vím, že víc než polovina současných včelařů včelaří rojovým spůsobem. Myslím, že tím, že o včelařích řeknu, že včelaří rojovým způsobem nikoho neurážím a tím jejich způsob včelaření neodsuzuji. Chovají včelstva ve své nejvyšší přirozenosti. Možná právě díky nim tu ještě nevypukla ta pravá CCD v té apokalyptické podobě.

Včela tmavá je na našem území včelou autochtonní, tedy tou, kterou nám určil během tisíciletí přírodní výběr.
Křížením plemen a i křížení ekotypů v rámci plemene dochází k výrazným odchylkám ve vlastnostech a například ta bodavost je jedna z nich. Stejně tak se může zvýšit nebo snížit medný výnos, rojivost, odolnost vůči nemocem a podobně. Vzniká tak pestrá paleta včelstev s různými vlastnostmi. Pravdou tedy je, že jsou hybridi s velkou pravděpodobností bodavější a je na chovateli, aby selektoval.
Dále musím poznamenat, že znám dost včelařů, kterým bodavost vůbec nevadí a dokonce i ty, kteří ji vyžadují. Současné situace s eagri a ve společnosti tomu dává smysl.

Příspěvek: #97

Jen upresnim,ze vcela tmava neni puvodni na celem uzemi CR a co pamatuju vypraveni starych vcelaru (dnes uz vcelari vetsina z nich nahore) tak pro cast Moravy ani nikdy autochtoni nebyla.Byl zde meziplemenny krizenec ustalenych vlastnosti,ktereho zvrzly az ruzne dovozy vlasek atd,pak uplne zlikvidoval smer slechteni na "barvu",kdy se neuspesne nekteri pokouseli vratit k tomu,co zde bylo,az to preslo v prekrizeni krankou vetsinou materialem z Jablonan.Nicmene v kazdem obdobi byly vcelari,kteri meli mirnou vcelu diky vyberu a slovy zemreleho pana Vseticky,vcelari HOVADA,kterym bylo naprosto jedno,ze vcely bodaji 50 metru od ulu.Rojovy zpusob chovu matek je prirozeny stale,a nic na tom nezmenila ani osveta ze vsech stran,ba rekl bych,ze matky pokud jsou z vykonych a mirnych vcelstev jsou k nezaplaceni.Rojeni se da velice snadno predejit.
Ona hovada mezi vcelari jsou porad.Ale zpatky na zacatek.Tvrzeni,ze AMM je puvodni,je znacne zavadejici.Pouze na casti uzemi,na dalsim prevladala nazval bych to zemska vcela,prechod podle reliefu krajiny mezi AMC a AMM.Neni zde zadna prekazka,ktera by branila prirozenemu prechodu plemena v plemeno..Navic zde byla znacna nemecka enklava (Vyskovsko,Konicko a v ni samozrejme vcelari s vlastni vcelou,pry se hodne dovazel material z Rakouska,coz tezko byla AMM).Tohle srovnavani je naprosto k nicemu,to puvodni bylo nenavratne zniceno a dalo zaklad dnesni ruznorodosti barev vcelich matek,pridani kranky pouze vylepsilo vlastnosti krizencu a mirnost materialu,a prisny vyber to dokonal."Kdo se kde zrodi,tam se taky hodi"

Příspěvek: #98

Tá hranica asi bola naozaj na morave, pretože včela tmavá bola v Nemecku a v Čechách, ale na Slovensku nie ...
...jedine talianka sa sem nosila a krížila s u nás pestovanou krankou a občas vidieť jeden žltý pásik na našich krankách ako dedičstvo po talianke...

Příspěvek: #99

Pokud mam potomstvo po koupene F1 jsou delnice sedive jak mysky,generace F2 u delnic uz meni barvu a objevuji se cervenohnede pasky,nektera vcelstva maji takovych "barevnych" delnic vic,nektera min.Na vlastnosti ci mnozstvi medu nema vliv ani barva matek( cerna jak uhel,pruhovana,skoro zluta) a ani uniformita delnic.Dulezite jsou vlastnosti,bodavost a ochota nosit z lesa.Nejakou zralost na repku uz davno neresim.

Příspěvek: #100

(13.07.2019 16:33)JosPr napsal(a):  Jen upresnim,ze vcela tmava neni puvodni na celem uzemi CR a co pamatuju vypraveni starych vcelaru (dnes uz vcelari vetsina z nich nahore) tak pro cast Moravy ani nikdy autochtoni nebyla.Byl zde meziplemenny krizenec ustalenych vlastnosti,ktereho zvrzly az ruzne dovozy vlasek atd,pak uplne zlikvidoval smer slechteni na "barvu",kdy se neuspesne nekteri pokouseli vratit k tomu,co zde bylo,az to preslo v prekrizeni krankou vetsinou materialem z Jablonan.

To je pohled z Moravy, můj pohled je ze Šumavy.
Tam u vás a na Slovensku by to měla být spíše Apis mellifera carpatica.