Příspěvek: #141

Ešte jedna poznámka k dadantu. Otvorím úľ zhora, pozriem, prípadne vytiahnem rámik, a viem posúdiť stav včelstva. Otvorím NN úľ, pozriem, vytiahnem rámik a raz za toho oneho neviem, čo sa deje v nižších nadstavkoch, aká je sila včelstva a podobne...

Příspěvek: #142

Jen jsem nepochopil jak jsi zimoval - co máš vlastně nyní nahore? VN nebo NN.

Příspěvek: #143

VN. Zimoval som s NN dole. Teda dno, NN, VN, vrchnák. NN som však už odstránil, pretože som ich potreboval poopravovať, i tak boli v nich väčšinou prázdne plásty a nevystavané rámiky. Dal som ich tam na jeseň, aby včelám neťahalo odspodu a kvôli odvetraniu cez očko v NN. Včely som však umiestnil ku koncu zimy 30cm nad zem, takže vplyv prízemného chladu sa tak minimalizoval (podľa literatúry je 30cm účinná výška).

Příspěvek: #144

Tak jestli můžu.

Zpitpomělý Boháčem a jeho nesmysly z osmdesátých let 20 století (a popravdě taky Brennerem) a taky Ptáčkem a též Čermákem jsem od těch 80tých let furt nutil včelstva zimovat s KK (krmnou komorou) = NN(39x15) nahoře, na vysokém plodišti 39x30, vše čtvercové na 11 rámků. Sice jsem moc chtěl včelařit moderně, progresivně, jenže mi neušlo, že do KK se zásobami utíká veškeré teplo, což je v předjaří, kdy se včelstva snaží vytápět daný prostor celkem velká vada. To nemělo řešení. Dokonce jsem vymyslel a udělal "buchty", jakési přepážky vyplňující prostor dvou a půl rámku a ty jsem dal do NN po stranách tak, že v té krmné komoře, tedy NN "nad hlavou" na prostředku bylo jen 6 nízkých rámků (ty krajní stejně jen plesnivěly a nebyly tam k ničemu). Stále to nebylo ono, včelstva se v n.m.n. kolem 500m nerozvíjela jak Boháč a další tvrdili. Jo, přiznám se, vždy jsem byl líný (už mladý) na gymnastiku a nerad jsem handloval nástavky, nikdy mi to nepřineslo pražádný efekt, jen tu gymnastiku.

Jednou koncem srpna jsem z lesa přivezl NN s melecitozním (cementovým) medem. Zastavil se u mě na kus řeči kámoš, pomohl, já zvednul plodiska a on "naházel" na dna (pod nohy) ty NN s nevytočitelným medem. Šlo to rychle, med byl "uklizený", ušetřila se starost s uložením nástavků s medem.

Zjara, netuším kdy to včely vynesly, byly při prohlídce ty NN prázdné a nebo skoro prázdné. A ta včelstva byla v takové síle a kondici, že jsem to do té doby nikdy nezažil!!! Jen mě mrzelo, že jsme to neudělali u všech!! A to jsem ještě neobjevil Blinovu přepážku (doma po rodičích byly, já je jen neuměl používat).

U dvou vč jsem ty spodní suché nástavky v předjaří při první prohlídce neodstranil, jen jsem dal na prostředek ob rámek dva stavební. Taky jsem uvažoval jako že aby měly pod nohama jakési "nárazníkové" pásmo, kde se jaksi předehřeje vcházející vzduch. Možná naivní představa, ale zjišťuju, že vy Jaroslave uvažuje stejně.

Včelstva s podstavenými NN s cementem byla mnohem lepší než ta s KK "nad hlavou". Ovšem ta dvě s ponechaným suchým NN vespod byla ještě lepší, nechtěla se rojit, velice se osvědčil onen "manipulační" NN pod plodištěm z vysokých rámků.

No a proč to píšu. Doporučuju vám pane Stoklaso nechat teď zjara vespod ty suché NN, ale dejte do nich ne dva, ale asi 4 stavebňáky a nechte včely, ať si tam celý rok dělají co chtějí. Napodzim (15.9. jak radí pan Cimala) jim to vezmete a dáte jim tam, tedy pod nohy, plnou KK medu (nebo cukerného invertu, samosebou). A zjara, tedy v předjaří (teď) jim vyhandlujete 4 souše za stavební rámky.

To je celé to kouzlo. Ať se daří!! Tom.

Příspěvek: #145

pochopil som to spravne? zimuju zo zasobami dole a nad sebou nemaju nic?

Příspěvek: #146

(25.03.2014 1:03)tom.50 napsal(a):  Tak jestli můžu.

Zpitpomělý Boháčem a jeho nesmysly z osmdesátých let 20 století (a popravdě taky Brennerem) a taky Ptáčkem a též Čermákem jsem od těch 80tých let furt nutil včelstva zimovat s KK (krmnou komorou) = NN(39x15) nahoře, na vysokém plodišti 39x30, vše čtvercové na 11 rámků. Sice jsem moc chtěl včelařit moderně, progresivně, jenže mi neušlo, že do KK se zásobami utíká veškeré teplo, což je v předjaří, kdy se včelstva snaží vytápět daný prostor celkem velká vada. To nemělo řešení. Dokonce jsem vymyslel a udělal "buchty", jakési přepážky vyplňující prostor dvou a půl rámku a ty jsem dal do NN po stranách tak, že v té krmné komoře, tedy NN "nad hlavou" na prostředku bylo jen 6 nízkých rámků (ty krajní stejně jen plesnivěly a nebyly tam k ničemu). Stále to nebylo ono, včelstva se v n.m.n. kolem 500m nerozvíjela jak Boháč a další tvrdili. Jo, přiznám se, vždy jsem byl líný (už mladý) na gymnastiku a nerad jsem handloval nástavky, nikdy mi to nepřineslo pražádný efekt, jen tu gymnastiku.

Jednou koncem srpna jsem z lesa přivezl NN s melecitozním (cementovým) medem. Zastavil se u mě na kus řeči kámoš, pomohl, já zvednul plodiska a on "naházel" na dna (pod nohy) ty NN s nevytočitelným medem. Šlo to rychle, med byl "uklizený", ušetřila se starost s uložením nástavků s medem.

Zjara, netuším kdy to včely vynesly, byly při prohlídce ty NN prázdné a nebo skoro prázdné. A ta včelstva byla v takové síle a kondici, že jsem to do té doby nikdy nezažil!!! Jen mě mrzelo, že jsme to neudělali u všech!! A to jsem ještě neobjevil Blinovu přepážku (doma po rodičích byly, já je jen neuměl používat).

U dvou vč jsem ty spodní suché nástavky v předjaří při první prohlídce neodstranil, jen jsem dal na prostředek ob rámek dva stavební. Taky jsem uvažoval jako že aby měly pod nohama jakési "nárazníkové" pásmo, kde se jaksi předehřeje vcházející vzduch. Možná naivní představa, ale zjišťuju, že vy Jaroslave uvažuje stejně.

Včelstva s podstavenými NN s cementem byla mnohem lepší než ta s KK "nad hlavou". Ovšem ta dvě s ponechaným suchým NN vespod byla ještě lepší, nechtěla se rojit, velice se osvědčil onen "manipulační" NN pod plodištěm z vysokých rámků.

No a proč to píšu. Doporučuju vám pane Stoklaso nechat teď zjara vespod ty suché NN, ale dejte do nich ne dva, ale asi 4 stavebňáky a nechte včely, ať si tam celý rok dělají co chtějí. Napodzim (15.9. jak radí pan Cimala) jim to vezmete a dáte jim tam, tedy pod nohy, plnou KK medu (nebo cukerného invertu, samosebou). A zjara, tedy v předjaří (teď) jim vyhandlujete 4 souše za stavební rámky.

To je celé to kouzlo. Ať se daří!! Tom.

Tak pod tohle se můžu podepsat ,došli jsme uplně ke stejným závěrům. NN nad VN v době časného rozvoje uplně degraduje výhody vysokého rámku. Nad plodovým hnízdem je zas ta mezinástavková mezera která odvádí teplo.Je to ještě horší než u NN úlu proto že matka se urputně snaží plodovat jen na velkém souvislém rámku a nízký nástavek nad sebou včelstvo jen zbůhdarma vytápí a zásoby mizí. Pokud mám nad dadantem přez zimu NN mednou komoru (a to nemusí být špatné) musí tato hned po proletu okamžitě dolů. NN nástavky trvale pod mám pod všemi včelstvi a je to nýborný nárazníkový a protirojový prostor.Stačí když tam jsou jen 3-4 vyřazené plásty prostřídané prázdnými rámky - tam se můžou vyřádit.

---

(25.03.2014 5:45)peter.d napsal(a):  pochopil som to spravne? zimuju zo zasobami dole a nad sebou nemaju nic?

Zásoby v podsazené medné komoře jsou zásoby na jarní rozvoj. Ve velkých rámcích je dostatek zásob na přezimování do proletu a pak už si včelstva postupně přenáší zásoby od spodu a podněcují se.

Příspěvek: #147

Takže, jestli to chápu dobře, tak na podzim před zakrmením dám NN na VN a zakrmím.
Nechám ho tam celou zimu a na jaro po proletu jej podsunu pod VN.
Dáváte na zimu pod VN ještě druhý NN jako ''polštář''?

Příspěvek: #148

Tohle je v Řeháčkově metodice - vhodné do nížin. Ve vyšších polohách se většině co znám - i mě už v Brennerech osvědčuje mít VN nahoře od září.

Většinou nejsou blbé a odnosí si to v září, říjnu nahoru. V malém Brenneru to byl pak problém když to neudělaly, na větších rámcích do ledna obvykle vydrží, pak si natahají zdola pokud to na podzim neudělaly

Příspěvek: #149

(25.03.2014 23:38)Josef Pospíchal napsal(a):  Takže, jestli to chápu dobře, tak na podzim před zakrmením dám NN na VN a zakrmím.
Nechám ho tam celou zimu a na jaro po proletu jej podsunu pod VN.
Dáváte na zimu pod VN ještě druhý NN jako ''polštář''?

Ne Josefe, nechápete to správně. Jak níž píše KaJI, je mnohem lepší dát tu KK pod VN už v půli září. Prostě krmit VN a nad ním NN jak píšete, ale přehodit to ještě před zimou!!! Nevíme totiž, kdy si to přenosí a je to celkem fuk. My taky nevíme, kdy bude prolet a kdy je ten správný čas (taky to nemusí dovolit počasí) k přehození NN zezhora dolů pod VN.
Když je NN podstavený už napodzim, celou zimu do něj neutíká teplo. To v zimě asi nevadí, ale opakuju (proto to píšu dvakrát v jednom příspěvku), my nevíme, kdy včelstvo začne vytápět daný prostor a když mu utíká teplo nahoru, nezačne s rozvojem dost včas. Začne později, až je venku menší zima. A nám jde o skoro každý den, toto ale může znamenat týden, dva i víc!

Příspěvek: #150

Já mám v plodišti 11 rámků 42x36 s podsazeným NN 42X17 Nepoužívám žádnou mednou komoru ani nepřehazuji žádné nástavky.Nakrmím do velkého rámku a je to bez starostÍ.Je to takové jednoduché přehledné včelaření kde i začátečník snadno odhadne sílu ,zásoby a i kvalitu matky. Mám i plodiště 42x27,5 a to je prostě jak na zimu tak na maximální rozvoj malé, musí se tam šachovat s mednou komorou a nebo nejlépe používat dvě plodiště 42x27,5 nad sebou.

Příspěvek: #151

Děkuji Tom.50. Konečně v tom mám jasno. Letos jsem zimoval dvě včelstva ve smíšeném systému ( 10 rámků 44,8x28,5 + 44,8x13,7). Jedno bylo s NN dole a druhé nahoře. Jenže jsem takto uspořádal nástavky už před zakrmením. Tak na podzim vyzkouším po zakrmení přehodit ten NN dole. Jen se ještě zeptám, kdy zakrmujete včelstva? U Nás bývá ještě na konci srpna medovicová snůška a teprve pak krmíme. Nezůstane včelám nad plodovým tělesem málo zásob?

Příspěvek: #152

Souhlasím se Zdeňkem. Podle mě je metodika Dadantu nucena řešit relativně malý 39*30. Do velkého rámku se vejde v podletí zásob dost.
Já tu rotaci dělal hlavně proto že jsem měl cement, takže jsem jim to dal dolů v říjnu. A široké NN jsem uskladnil pod plodiště. Mám totiž NN široké jako plodiště (12r), ale medníky standardní 10r.
Ale kupodivu jsem zjistil že si cement stahovaly z medníků dolů samy bez přehazování v tu dobu (září-říjen).
Takže je to možná u velkých plodišť s velkými rámky zbytečné.

Na setkání Dadantklubu ukazoval Pavel Cimala že má dole na zimu dva NN a do nich odloží z plodiště zásobní krajní. Tím zabrání plesnivění krajních plástů v plodišti a dole mu to vyberou.

Příspěvek: #153

Také mám dva polonástavky pod velkým a přecházím na dva velké a pak medníky. Důvod: Větší včelstva, větší výnosy snadná instalace LBV, primitivní, časově nenáročný chov matek špičkové kvality. Nevýhoda: asi o 20 min na obsluhu včelstva více ale s každoroční výměnou matek navrch. Bohatě zaplaceno!!! Zdraví R. S.

Příspěvek: #154

Tak na tom budeš jako já dřív

Když se mě někdo ptá jestli to stojí za to předělávat plodiště z 10r na 12 nebo 13 tak vrtím hlavou.

Jednoduše jde ( u nás asi tak za měsíc a trochu - když jedou a staví) vzít při 10r půdorysu zdola 3 plásty a dát je nahoru mezi MS a stavební, dole nahradit třeba stavebními a za chvíli je nahoře vystaveno a matka tam.

V té chvíli se zvedá vlastně jen jednou horní VN, dolní se odebere a podle potřeby z něj udělá něco na chov mladé matky/matek a v horním je sice stará loňská ale může být při prohození těch 3 rámků na panenském díle a na tom vychová podletní i zimní generaci.

A z toho spodku kde je víceméně starý plod a pyl -

A to jsem nezkoušel starý fór z Brennerů dospod dá matečník v ochraně a mřížku a nechat to na včelách. Je to pak moc vysoká kombinace.

Když ono je tolik možností, jak si má člověk vybrat? Ale ty 12r plodiště + plemenáč se mi nezdají taky špatný, hlavně nižší a stabilnější.

Příspěvek: #155

Otázka na dadantisty.
Také Vám včely letos hodně ukládají sladinu do vysokého plodiště, i když je nad ním je dost nízkých medníků a omezují tak matku v kladení?

Příspěvek: #156

Nie. Všetko našťastie trepú do medníkov.

Příspěvek: #157

Letos mi opravdu moc nahoru netahají. Je to různé. Vyzimovaly s velkými zásobami, postupně se proplodovávali do zadní části rámků. Když jsem dělal oddělky, tak jsem to takto hodnotil: letos je to z hlediska včelaře nejlepší na NN, pak 24 pak 10r 45*30 a nakonec 12r 45*30.

Teď jsem jim udělal v plodištích opět místo, takže zase nebude květový pro včelaře.

Zrovna jsem o tom včera přemýšlel, vezl jsem tam večer ty dva oddělky a neodolal a zkontroloval jak makají. U mě je to i tím, že medníky na dadanty nejsou úplně vystavěné, tam kam jsme dal jako medník 2/3L co byl zaplodovaný apd, tak ty jsou plné.
Možná skutečně chtějí na jaře ukládat do tmavých plástů. Zhodnotím až, pokud budu, vytáčet.

I když já nemohu z hlediska jarní snůšky moc hodnotit. Letos je to pro mě po hodně x letech první květen kdy mám včely v kupě a počasí a příroda trochu dává.

A u mě se spíš vyplatí jim ten jarní med nechat a čekat zda přijde ten další. S tím prvním je spousta komplikací. Tady ze stromů nic moc, na poli je to řepka, tam nosí víc a možná to bude stát za vytáčení.

Příspěvek: #158

Kluci chcem sa spýtať.Keď dám dva NN orig. dadant na seba prevesím do nich veľký plodiskový rámik orig. dadant??

Příspěvek: #159

(15.05.2015 7:47)KaJi napsal(a):  Letos mi opravdu moc nahoru netahají. Je to různé.
Možná skutečně chtějí na jaře ukládat do tmavých plástů. Zhodnotím až, pokud budu, vytáčet.

Nejni to černejma plástama.
Mám dvě vysoký plodiště, kdy horní jsou prakticky mezistěny - a jsou dost plný aj tak.
Možná to vyvolává otázku, zda to už nejni jako medník - ale v normálních letech je proplodovaný víceméně durch.
Letos byl velmi hojný rok i zimní zásoby zbyly. Takže je přesně vidět rozdíl mezi včas / tj. velmi brzo / rozšířenýma a těma pozdě.
To, kam to nanosí je podle mne daný vystižením okamžiku nasazení dalšího nástavku v době kdy rozšiřují plodiště a ještě nemamoní, což bylo letos nezvykle brzo k poměru včel v úlu.
Jinak řečeno, nás to většina nevystihla, čímž místo rozšíření plodování, došlo k jeho utlumení pozdním nasazením a následným zanášením. Je to o tom zlomu křivky plodování/hamonění, která je dost tenká.
Ty opravdu brzo nasazený jsou jak maj, nehledě na barvu plástů.
Ty úplně prošvihnutý pak medník prázdný a včely na jabloni.

Příspěvek: #160

Mám pár jedenáctirámkových dadant úlů, ve kterých zkouším pět let včelařit.
Vše by bylo docela dobré, jenom mě u nich trápí jedna věc a to je malá možnost obnovy díla ve vysokém plodišti.
Za sezonu se mi povedou vyřadit tak dva rámky, víc ne.
Je v nich buď dost pylu, zásoby a nebo už i plod, prostě včely na jaře úl už docela obsedají a nedá se tak moc dobře nějaký rámek posunout nebo vyměnit.
Jak děláte obnovu díla u jedenáctirámkových dadantů, aby se dalo vyřadit víc plástů?
Potřebuji jich vyřadit víc, než jen dva za sezonu, mám obavu z nemocí atp.
Děkuji za pomoc, Honza.