Příspěvek: #41

V kombinovaných nástavcích snad mřížka být nemusí - kvůli tomu si to snad komplikujeme.

Příspěvek: #42

Mám dojem,že tenhle soubor se jmenuje - Včelaření v kombinovaných nástavcích.Takže byh rád viděl jak
dát vysoký plást do přidávaného nástavku který je poloviční,přec nebudu dávat dva nástavky.A proč v
tuhle dobu mřížku?To jsem nepochopil.

Příspěvek: #43

Zatím s kombinovaným včelařením zkušenost nemám, ale přiznám se, že mřížku bych také osobně dal.
Když se mřížka nedá, neuteče pak nahoru do tepla, k těm převěšeným vysokým plodovým plástům matka?
Honza

Příspěvek: #44

Kombinovaně včelařit lze různě.Pokud vycházme z toho že plodiště bude ve VN a medníky následně v NN pak mřížka není potřeba v tomto případě vycházíme z předpokladu že matka nerada klade do nízkých rámků pokud má k dispozici velké plochy myslím že na tom není nic světoborného k pochopení.
Další varianta je že ještě nad NN medníkový lze vložit VN též jako medníkový pak NN pod ním lze zčásti považovat jako mřížku.
Další varianta je že použiji NN jako nárazový až dospod nad ním bude VN jako plodištní a na určitou dobu pro aktuální stav včelstva mi toto jako plodiště prozatím bude stačit ,ale již začla snůška a ač má matka dost místa mám již dost včel mohu tedy nad tuto sestavu dát buď nízký nástavek jako medníkový bez mřížky,nebo vysoký ovšem nad mřížku s tím že pokud nedám mřížku tak mi matka zřejmě vyběhne nahoru,v tomto případě musím ovšem převěsit nějaký plod nad mřížku abych tam za ním dostal včely.
Další varianta je že mohu mít NN až dole na něm VN jako plodištní a v případě potřeby mohu rozšířit o další nástavek mezi dva stávající nástavky VN vystrojen So+Me pak mi sami včely za určitých podmínek stlačí matku dolů a původní VN plodištní(již bez cukerných zásob) se stane medníkovím do prvního medobraní bez mřížky.
Samozřejmě lze ještě i tyti varianty nějak obměňovat.
Tedy obecně vycházím z toho že matka radši klade do větších ploch.
Pak že zásoby jsou ukládány nad plod ten je tedy jimy tlačen dolů.
A že NN lze využít jako mřížku pro včely nebude vnímán jako překážka
Samozřejmě že nic nelze brát jako 100% a je více faktorů které mi řeknou co a jak použí.To co za jistých okolností funguje může za jiných být jako fatální chyba.
Výhodou je NN na míře která nám dává výšku x2 stejnou výšku jakou má VN mohu pak ve 2 NN použít rámky VN.

Příspěvek: #45

(14.04.2014 9:19)Josef K napsal(a):  

(13.04.2014 12:22)1j1j1j napsal(a):  Mám včelstva vyvěšena v podmetech a celé nástavky jsou úplně plné včel.
Jsou na míře 39x30 s polonástevkem 39x15. Vysoký nástavek je nahoře a pod ním nízký.
Mám už teď na ten vysoký plodištní nástavek položit mřížku, na ní dát vysoký medník se soušemi a mezistěnou a do něj převěsit pár plodových plástů nebo to nedělat, když teď hlásí to ochlazení?
Mám ale obavu je nerozšířit, protože úly jsou opravdu plné včel a rozkvétají tady třešně.
Nedostanou se pak včelstva do rojové nálady, když je zatím nechám?
Díky za rady, Honza.

Na nic nečekej!
Pokud jsou včelstva takhle silná, dej mřížku a nasaď medník.
Do něj dej ke kraji jednu souš a k ní převěs dva plodové plásty, pak zase dvě souše, potom mezistěnu a zbytek souše.

Josef

Mozna jen takova drobnost, plod zasadne zavickovany - pokud tam budou larvicky, nebo vajicka, je velka sance, ze pri ochlazeni se budou citit osirele a vyroji se stejne.

Honza

Příspěvek: #46

1j1j1j napsal(a):Když se mřížka nedá, neuteče pak nahoru do tepla, k těm převěšeným vysokým plodovým plástům matka?

V tomto počasí bych rozšíření o vysoký medník nad mřížkou neriskoval. Dal bych nahoru jen NN, dle možnosti s dostatkem souší a nějakou MS a po oteplení bych zkontroloval plodiště. Mřížku je možno dát, ale já bych to zatím nechal bez ní.

Příspěvek: #47

To jcvelar:

Osiřelé včely si narazí matečník a nevyrojí se!!!!!
Proč by to dělaly? Tohle a jiné ptákoviny se tradovaly ve starých knížkách a pořád se to traduje - po převěšení rámků nad mřížku zkontrolujeme zda nejsou naražené matečníky aby se včely nevyrojily a podobné rady. Taky mě to v začátcích blblo. Ale to by nešly nad mřížkou chovat matky, né????
Prostě si vychovají matku a v úle jsou nějaký čas dvě. POkud je samy nezruší.

Příspěvek: #48

(14.04.2014 14:18)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  

1j1j1j napsal(a):Když se mřížka nedá, neuteče pak nahoru do tepla, k těm převěšeným vysokým plodovým plástům matka?

V tomto počasí bych rozšíření o vysoký medník nad mřížkou neriskoval. Dal bych nahoru jen NN, dle možnosti s dostatkem souší a nějakou MS a po oteplení bych zkontroloval plodiště. Mřížku je možno dát, ale já bych to zatím nechal bez ní.

A kdy tedy nasadit mřížku? Až se oteplí, nebo dle čeho postupovat? Díky.

Příspěvek: #49

V kombinovaných úlech někteří včelaři mřížku používají hned při nasazení medníků, někteří až po červnovém medobraní a mnozí vůbec ne.
Záleží na Vás, jakou cestou se dáte.
Při kontrole plodiště na matečníky po oteplení se podívejte, zda jsou prostřední plásty v horním NN zakladeny. Pokud budou zakladeny více než 3, setřepejte z nich včely do VN, aby Vám nahoře nezůstala matka a můžete dát mřížku.
Pokud do horního NN bude přenesena sladina a zakladen nebude vůbec nebo jen minimálně, můžete zkusit včelařit bez mřížky. Ale i pokud ji dáte, nebude to žádná zásadní chyba.

Příspěvek: #50

(14.04.2014 14:21)KaJi napsal(a):  To jcvelar:

Osiřelé včely si narazí matečník a nevyrojí se!!!!!
Proč by to dělaly? Tohle a jiné ptákoviny se tradovaly ve starých knížkách a pořád se to traduje - po převěšení rámků nad mřížku zkontrolujeme zda nejsou naražené matečníky aby se včely nevyrojily a podobné rady. Taky mě to v začátcích blblo. Ale to by nešly nad mřížkou chovat matky, né????
Prostě si vychovají matku a v úle jsou nějaký čas dvě. POkud je samy nezruší.

No chtel jsem jen upozornit. Sam mam zkusenost se vcelami, ktere Vasi poucku necetly a vyrojily se.

Honza

Příspěvek: #51

No jo, to je ale třeba je vzdělávat. Já jim pravidelně chodím předčítat a po letech to nese užitek.

Často když rozdělím plodiště nástavkem mezistěn a podobně, tak si tam vychovají matku. Ale vzdělány a poučeny, věda že se to nemá, tak se nerojí.

Zrovna tak těm co chovají matrky nad mřížkou se většinou díky důslednému vzdělávání se nevyrojí i když je nahoře dvacet matečníků. Ale někdy když se to přepískne a jsou ne již v chovné ale v rojové, tak pak letí. Ale je to o stavu včelstva, ne o počtu matečníků.

Vzdělané včely se rojí jen když prošly poměrně dlouhým procesem přípravy k rojení. Pouhé přidání matečníků je nevyhecuje. Z toho vycházím já.
Ale taky třeba nemám 100% pravdu, ale pokud bych se toho bál tak nikdy nemůžu chovat matky při matce a ani měnit matku přidáním matečníku v ochraně. Nehledě na spojování včelstev na ostro na jaře.

Příspěvek: #52

(13.04.2014 12:22)1j1j1j napsal(a):  Mám včelstva vyvěšena v podmetech a celé nástavky jsou úplně plné včel.
Jsou na míře 39x30 s polonástevkem 39x15. Vysoký nástavek je nahoře a pod ním nízký.
Mám už teď na ten vysoký plodištní nástavek položit mřížku, na ní dát vysoký medník se soušemi a mezistěnou a do něj převěsit pár plodových plástů nebo to nedělat, když teď hlásí to ochlazení?
Mám ale obavu je nerozšířit, protože úly jsou opravdu plné včel a rozkvétají tady třešně.
Nedostanou se pak včelstva do rojové nálady, když je zatím nechám?
Díky za rady, Honza.

Jestliže mají pod VN NN a plně obsedají už i jen VN, dávám NN bez mřížky. Právě teď při začátku rané snůšky je to dobré a ta hlavní výhoda NN. Bez práce a prohlížení prostě "naházím" na úly NN. A zde je nutné upozornění. Nezebrujte!! Prostě na prostředek dejte asi 6 mezistěn a po okrajích zbývajících 5 (jestli máte jedenáctirámek) rámků dejte souše. Jestli to dáte jako zebru nevyhnutelně se stane to, že včely protáhnou buňky souší a nedostaví na plnou "délku" buňky mezistěn a klidně zavíčkují. Pak budou jedny plásty s medem ztluštělé a jiné "tenké".
Někdy matky zakladou na dvou až 4 rámcích půlměsíčky jako dlaň nad dolní loučkou nízkých rámků. Bohužel med z těchto rámků se dá vytočit až s medem druhým, tedy po vyběhnutí plodu. To je nevýhoda.

Pak je možné převěsit, tedy klasika, NN se dá stranou (nesmí v něm být matka). Do připraveného VN se převěsí asi 3 rámky se zavíčkovaným plodem a případně plást s medem bez plodu, když takový v plodišti je a v plodišti zůstává nadbytek zásob. Převěšené rámky nahradím dvěma M + druhým stavebním rámkem. Na plodiště přijde mřížka, VN s plodem doplněný soušemi (ne mezistěnami, vysoké panenské plásty se vytáčením zdeformují že jsou pak jen medníkové) a na to ten původní, na začátku rané snůšky bez mřížky přidaný NN.

Já bych na vašem místě zkusil nepřevěšovat a pod nyní přidaný NN bez mřížky dát pak další NN a tak dále, prostě vždy a bez výjimky další medník dávat pod ty stávající na VN. Pro matky je atraktivnější vysoký rámek a "trubčáky" je možné mít dole pod VN v NN (aspoň 4) a pak zpravidla matky v medníkových NN "neřádí".

Vše je ale rok od roku jiné, je třeba zkoušet (psát si).

Na vaší poslední otázku zda se nedostanou do rojové nálady. Dostanou jestli je hned nerozšíříte a možná i když je rozšíříte, možná je už pozdě. Ale ani RN svět a včelaření nekončí. Je mnoho způsobů jak to řešit. A aspoň si budete pamatovat, že NN bez mřížky raději o dva dny dřív než o hodinu později. (to je nadsázka, samosebou, příliš brzy se to taky nesmí udělat)

Příspěvek: #53

Vloni jsem u pár včelstev začal zkoušet kombinovaný systém a měl jsem jeden problém.
Když jsem nasadil mřížku a na ní vysoký medník, tak slabší včelstva ho celý ani nenanosila.
Nebylo by lepší, u těch slabších dát do vysokého medníku méně souší a nebo mřížku nedávat vůbec a nasadit jen nízký medník?
Potom ale budu mít problém s obměnou díla, protože jsem spoléhal na to, že s nasazováním toho vysokého medníku budu převěšovat z plodiště vysoké plásty na vyřazení.
Nemáte někdo ten menší počet plástů v tom vysokém medníku vyzkoušený, případně, jak jinak by se toto dalo vyřešit?
Děkuji předem za poskytnutí rad, Pavel.

Příspěvek: #54

Pro pavelno

http://www.dadantklub.estranky.cz/clanky...dantu.html

Příspěvek: #55

Děkuji pane Šumera, to jsou dobré rady, které řeší obměnu díla.
Ani jsem nevěděl, že je to stránkách takto pěkně nově udělané.
A ještě, jestli by jste měl někdo něco k tomu mému návrhu s méně plásty v medníku.

Příspěvek: #56

(21.04.2014 18:25)pavelno napsal(a):  Vloni jsem u pár včelstev začal zkoušet kombinovaný systém a měl jsem jeden problém.
Když jsem nasadil mřížku a na ní vysoký medník, tak slabší včelstva ho celý ani nenanosila.
Nebylo by lepší, u těch slabších dát do vysokého medníku méně souší a nebo mřížku nedávat vůbec a nasadit jen nízký medník?
Potom ale budu mít problém s obměnou díla, protože jsem spoléhal na to, že s nasazováním toho vysokého medníku budu převěšovat z plodiště vysoké plásty na vyřazení.
Nemáte někdo ten menší počet plástů v tom vysokém medníku vyzkoušený, případně, jak jinak by se toto dalo vyřešit?
Děkuji předem za poskytnutí rad, Pavel.

Nerozumím vám úplně. Kombinovaný systém znamená VN pro plod+ NN (několik) pro med a vy píšete jen o VN i ve funkci medníku.

Z toho mála co jste sdělil se domnívám následující. Jestli máte tak slabá vč. že nenanosila ani celý medník, jestli tomu dobře rozumím tak ho ani kloudně neobsedla, pak přece nemůžete vyzimovat na plném počtu rámků. Je nutné si něco přečíst a všude se dá dočíst, že se MUSÍ v předjaří, právě u těchto slabších a slabých vč zužovat. To proto, že vč tepelně nedokáže zvládat daný prostor a tak stagnuje, nerozvíjí se, jen přežívá, doslova čeká až bude venku teplo a pak to dokáže tepelně zvládnout. I superslabému vč se to nakonec podaří. To je ale už po snůšce...

Ke zužování. Tady je právě problém. Vč má na nějakých rámcích plod a nebo je prostě obsedá, na nich ale není většinou (skoro vždy) dost zásob. Na ostatních neobsednutých a doslova ledových plástech je zásob dost, ale pro včely jsou v podchlazeném stavu nedosažitelné. Tehdy je nutné zúžit a ponechat vč jen tolik plástů, které viditelně obsedá. Pak ale může nastat situace, že sice mají teplo, nemají ale zase zásoby. To řeší tak zvaná Blinova (nebo Blinovova) přepážka. Co je tato přepážka a jak jí použít je na jiné téma.

Ať tak či onak, vaše vč nemůžou vyzimovat na plném počtu rámků taky proto, že sebesilnější vč včely medonosné v zimě neobsedají víc než 8 uliček, tedy 9 rámků. (silnější vč protáhne zimní hrozen na výšku, nikdy na víc plástů) Ten fakt umožní zúžit na cca 8 rámků (jeden rámek tam přece chybí od fumigace celou zimu) a i v případě devítirámku lze pak vložit jednu mezistěnu. Zpravidla se ale takto slabé vč musí zúžit na třeba i jen 6 rámků a pak je dost placu pro mezistěny. A i takto slabé vč může přinést hodně přes 20 kilo medu.

Další základní zásada u slabých vč, tedy těch, která vyzimují na jednom VN a nebo ho dokonce ani celý neobsedají je, že se nikdy nesmí dávat vysoký medník celý, ale jen půlka (proto byl vynalezen polomedník neboli NN, jen proto a pro nic jiného). I to dokonale popisuje prazákladní literatura, polopaticky s obrázky je to např. v knize Včelařův rok.
Takže. Slabé vč nevyzimuje na plném počtu rámků. Když doroste do síly a dokonale obsedá celý VN, nesmí se rozšířit o 100%, tedy nesmí se mu dát celý vysoký medník naráz, ale s odstupem asi týdne i víc!!!
Když se vč rozšíří najednou o 100%, pak se jak se říká "podtrhne" a místo by zvládlo medník a nanosilo nějaký med, stáhne se dolů, někdy i opustí převěšený plod v medníku a "čeká" až zesílí.

Popsané je, myslím, přesně váš problém.

Takže, máte tyto možnosti. Pokud máte NN že je to plovina vysokého rámku, pak se dá udělat toto:

1. když vč plně obsedá VN dát bez mřížky NN s plným počtem rámků a čekat asi týden až 10 dní. Pak se situace řeší za:
   
   1. NN se odstaví, nesmí v něm být matka. Na VN se dá mřížka, pak celonástavek, tedy VN s asi třemi až čtyřmi plodovými rámky (ty nejstarší, které by se měly už po sezoně vyřadit) a zbytek medníku vystrojit soušemi, ne mezistěny! Na to se dá NN s prvním, většinou ještě nezralým medem. Musí to být takto a ne naopak, nesmí se dávat vysoký medník nad nízký. Toto vše lze i když by nízký rámek nebyl polovina vysokého.
   2. jestli sice vč plně obsedá Vn, ale v polomedníku se zatím neprojevilo nijak výrazně, pár rámků je vystavěných a trochu zanesených, ale není to prostě na celý vysoký medník, lze toto. NN se odstaví stranou a rámky z něj se rozdělí do dvou NN tak, aby přišly přesně nad sebe, je to v jedenáctirámku třeba 5+5 nebo 6+6 (jeden se ubere či přidá). Do vzniklého prostoru se převěsí plod zezdola. Na plodiště, tedy VN se dá mřížka a takto složený medník. Pak je vysoký medník ale složený zpola z rámků vysokých a zpola z nízkých.
      Je to celkem pracné, nicméně tímto způsobem se dá doslova "vymámit tele z jalové krávy" a takto opatrně vedená vč dokážou dát i nadprůměrné výnosy, hlavně ale z druhé snůšky.
2. Samosebou je nejlepší včelařit v nížině s nadbytkem zdrojů a moc teplo nemuset řešit. Co popisuju je dobré, opakuju u slabých a slabších vč, od 400 m.n.m a výš. Hlavně je to ale už překonaný způsob a lze to dělat lépe viz odkaz v předchozím příspěvku pana Dr. Šumery.

Příspěvek: #57

Tome díky, pěkně napsané a hlavně z praxe, o to mi šlo.
Když ale uvažuju do budoucna, nemohu se ubránit jedné myšlence, že pokud budu včelařit pouze v nízkých nástavcích, budu mít o vše postaráno.
Kdykoliv lze cokoliv a kamkoliv převěsit, a hlavně se dá přidávat vždy jen menší prostor. Je to sice navíckrát, ale citlivější.
No, a teď mě tak napadá, vždyť ono by se také dalo přidat ty nízké nástavky i dva najednou.

Příspěvek: #58

Včelaření v pouze NN asi funguje, ne ale mě ve výšce, kde včelařím. Je na tom pomalejší rozvoj a nemám radost ze včelaření, když potřebuju vč prohlížet, prohlížím dvojnásobek rámků. Hlavně mě ale nic nenutí, dokud mám ostatní vč kombinovaně, muset se naučit něco, co mi není příjemné a většinou nevím co a jak mám honem dělat a proč. Vlastně mi je to tak protivné, že do těch vč s pouze NN ani nechodím a nevím, co se tam děje (až jednou budou na stromě, asi). U vysokých rámků v plodišti včelařím asi tak, jako když jedeme autem tak taky nemyslíme na řazení a práci pedálů, jen pozorně sledujeme provoz na silnici. Asi to není dobrý příklad. Prostě už poněkolikáté zkouším NN způsob a je tak komplikovaný, že to nejspíš zase nedotáhnu do konce a přidám jim vysoký truhlík a "budu doma". Nějak mi nedochází proč si mám komplikovat život.

Zkrátka NN i VN systém mají každý svoje výhody i nevýhody a kdybych znal jen jeden nebo druhý, nijak bych nic neřešil. Jestli se ale v nějakém systému dají zkombinovat výhody, tedy rozvoj a veškerá ostatní práce s vysokými rámky a medování s nízkými, pak se nedokážu dokopat dělat to komplikovaně když vím, že to jde líp. Někdo jiný zase bude tvrdit něco jiného, třeba že se pletou dvě různé rámkové míry. Já jsem tedy nějak nedokázal pochopit, jak si někdo může splést rámek vysoký s nízkým, ale když to odborná literatura tak sveřepě a tolik desetiletí tvrdí, tak je ta záměna určitě velmi reálná a častá. Asi. Mě se to neplete.

Příspěvek: #59

Souhlas s Tomem uvedu jako příklad jednu z variant zimoval jsem na dvou VN následně to stáh na jeden dnes je to na třech VN bez mřížky a teď si mohu vybrat podle aktuálního stavu včelstva buď na to dám 2x NN nebo to nechám do prvního točení nebo z vrchního smetu do dvou spodních méně proplodovaných a dám pod nejvrchnější mřížku.Žádný sarosti s hledáním matky či převěšování rámků a to je jen jedna z variant.A obnova díla při správném vedení je hračka včely stavý prakticky všude a všechno.Souhlasím i s tím že někde je výhodnější pouze nízkonástavkové včelaření někde naopak zase vysokonástavkové je to různé od oblasti k oblasti někde je dlouho zima jinde hodně rané snůšky.

Příspěvek: #60

Čím víc součástí úlu, tím naopak včelaři mají možnost dělat systém složitější. Můj názor je, že hodně systém NN komplikuje rotace nástavků. Pokud to včelař nedělá, nemusí složitě hledat plod na brzké oddělky, protože ho najde v horním nástavku pod mřížkou. Bez mřížky je to složitější. Také se rotací obírá o polštář pro nárazovou snůšku. Pokud tedy nejede s vysokými dny, to pak zase medníky sundává z řebříku Jinak dadant ala NN jde s plastovými mezistěnami, ale je to fin. náročnější.