Příspěvek: #21

(14.08.2011 10:40)Čermák Kv. napsal(a):  ... Zároveň se ptám - jsou-li plásty postavené na voskových mezistěnách pro včely méně přirozené než volně stavěné, čemu to vadí? Cítí se včely na volné stavbě lépe, jsou opravdu zdravější, anebo co je tam výrazně lepší? Jsou k tomu pádné důkazy, nějaké důkladné studie? Nepřeceňuje se význam původu díla oproti objektivní skutečnosti?

Důkladnou studii na toto téma neznám. Vím o několika včelařích, amatérských i profesionálních, jejichž včelstva měla problémy při konvenčním vedení a v pohodě prospívají na volné stavbě. Ale to může být i jinými faktory, samosebou, např. neznám rozbor vosku jejich mezistěn na rezidua pesticidů a pravost.

Co já vidím jako výrazně lepší na volné stavbě, je pro mě drastická redukce pracnosti a mnohem větší uspokojení z plástu vystavěného bez mezistěny. Tedy je to záležitost lenosti a vkusu.

150 let úspěšného průmyslového včelaření na mezistěnách ukazuje, že to tak rozhodně jde. Nelze vyloučit, že v určitých situacích může být volná stavba nebo mezistěna tím jazýčkem na vahách, který převáhne osud včelstva do prosperity nebo do záhuby. Ale v jakých situacích a proč, to se zatím pouze dohadujeme.

Ivan Černý

Příspěvek: #22

(14.08.2011 22:34)Ivan Černý napsal(a):  Důkladnou studii na toto téma neznám. Vím o několika včelařích, amatérských i profesionálních, jejichž včelstva měla problémy ...Ivan Černý

Práce s rámky vyžaduje více představivosti a umu než práce s trámky. Vyzdvihuje to každý TBH nebo Warré včelař, že jeho práce je jednodušší. Takže to bude o nátuře včelaře a otom, co je ochoten dělat, pochopit a zvládnout podle podmínek co má a co je vlastně jeho cílem.

Je včelař a včelař. Když někdo nezvládne manipulace s rámky, měl by se dát na trámky. Pokud ani trámky, tak na celé dutiny. Když ani tady není úspěšný, tak by se mohl pasivně o včelaření jen zajímat a zkoušet opětovně jeden ze způsobů, dokud se nechytne. Nebo i zabruslit do bádání._gp_

Příspěvek: #23

Takže zhrniem, k čomu sme sa dopracovali:

1. Je úplne prirodzené, že včely v prírode stavajú hranaté úle alebo korytá
2. Je úplne prirodzené, že majú trámiky, vo vyspelejších včelstvách aj s "povoskovanou hranou".
3. Včelí vosk je žltý. (Neinformovaní trvdia, že biely.)
4. V prírode dve včelstvá sú od seba vzdialené minimálne 2km, inak je to "prevčelené".
5. Tí, ktorí chovajú včely v klasických úloch, sú spiatočníci, ktorí spolu so svojimi včelami devastujú prírodu.

PS. Milan a ostatní kolegovia, prepáčte, ale nadalo mi to. Treba tému trochu "odľahčiť".

Příspěvek: #24

(15.08.2011 8:45)Vojtech Langer napsal(a):  PS. Milan a ostatní kolegovia, prepáčte, ale nadalo mi to. Treba tému trochu "odľahčiť".

Bylo na čase, už jsem začínal přemýšlet, co bylo dřív. Slepice nebo vejce?

Příspěvek: #25

(15.08.2011 7:48)gupa napsal(a):  ...Když někdo nezvládne manipulace s rámky, měl by se dát na trámky....

Gusto, tuto úvahu shledávám velmi půvabnou. Kolegům, kteří aspoň jedenkrát drželi v ruce trámek s plástem, jistě projasní pondělní ranní šeď.

Možná by bylo zajímavé tu úvahu protáhnout i na druhou stranu: Na jaký hardware asi dospěje včelař, který je ještě mnohem víc šikovnější, než vyžaduje manipulace s rámky?

Ivan Černý

Příspěvek: #26

Kto by v dnešnom uponáhľanom svete pracne manipuloval s rámikmi? Len starý otec, pre ktorého sa už nevyplatí prechádzať na novšiu, výnosnejšiu a jednoduchšiu metodiku, pri ktorej TBH a NN včelár s dostatočnou predstavivosťou a umom manipuluje s celými dutinami=nadstavkami, čo je hardware pre včelára, ktorý je oveľa viac šikovnejší, ako vyžaduje manipulácia s rámikmi.

Příspěvek: #27

Netřeba dnešní svět, třeba i v L'APICULTURE POUR TOUS z roku 1923 to Abbé E. Warré propagoval, jen praskot._gp_