Příspěvek: #1

Rad bych zde započal diskusi o vlivu obměny díla, která je u nás široce rozšířená. Po poslechu přednášky Ivana Černého a Rudy Stonjeka prvně jmenovaný mluvil tmavém díle s odkazem na jeden výzkum. Protože studií o vlivu tmavého díla je jako šafránu, vyyžádal jsem od Ivana podrobnosti (moc mu tímto děkuji), které sdílím:

Tato práce si klade za cíl objasnit některé z potenciálních výhod starého tmavého plodového díla zaznamenáním rozdílů v preferencích včelstev, přežití larev na a antimikrobiální aktivitě voskových plástů, které byly nebo nebyly použity pro chov larev.
Celkově jsme nepozorovali žádné rozdíly v preferencích kolonií nebo přežití larev při při použitá plástů, které byly nebo nebyly dříve použity pro chov larev. Existovaly však antimikrobiální účinky extraktů vyrobených jak z tmavého plodového plástu, tak ze světlého medového plástu proti patogenu včelího plodu, Melisococcus plutonius - bakteriálnímu činiteli odpovědnému za chorobu včel zvanému European Foulbrood (Hniloba včelího plodu). Bylo také zjištěno, že extrakty propolisu inhibují růst M. plutonius, což naznačuje, že antimikrobiální účinky vosku mohou pocházet z propolisu zabudovaného do vosku. Antibakteriální složky voskových plástů jsou však stále neznámé a měly by být dále studovány.
Účinky použitého plodového hřebenu a propolisu na včely medonosné (Apis mellifera L.) a s nimi spojené bakterie, Melissococcus plutonius
Autor: Stephanie K. Murray. (2019). Postgraduální program v entomologii. Ohio State University

Sám včelařím deset let, z toho 8 let dílo v plodišti neměním. Z uhynulých včelstev odstraňuji pouze plásty s plodem. Za tuto dobu jsem nepozoroval vliv na zdravotní stav včelstva, ba naopak se ukazuje, že propolis na starších plástech může být velmi důležitý. Jsem vemi rád, že Ruda Stonjek vyzkouší praxi na tmavších plástech a budu rád za reálná porovnání i všech ostatních. Kdysi Jirka Marx ukazoval opuštěné úly, kde přežívají včely bez ošetření - co pamatuji tak na fotkách byly hodně zapropolisované horní loučky a před česnem množství vynošeného vosku - včely si neustále plodiště přizpůsobují. Tyto fotky k diskusi by se zde taktéž hodily...

Příspěvek: #2

Zmiňované foto je v tomto článku:

https://www.vcelarisobe.cz/2019/08/duverujme-vcelam/

Příspěvek: #3

No a když k tomu přidáte, že dnes existuje bezproblémová dezinfekce plástů naprosto bez reziduí, je co zkoušet a možná bourat staré mýty. Letos budu mít z pár úhynů/ způsobených mojí blbostí/ nějaké staré plásty a tak na ně až bude vhodný čas přemetu a budu porovnávat se stavbou na mezistěnách. Mám takové tušení, že možná bude vše jinak, než je nám předkládáno. No uvidíme! R. S.

Příspěvek: #4

Mě by docela zajímalo, jak na tom ty neléčené termovčelstava jsou?, neví někdo?

Příspěvek: #5

Pokud jsem to dobře pochopil, tak ani ve Švédsku, si s obměnou díla nedělají těžkou hlavu. Mám přitom dojem, že snad každá včelařská literatura doporučuje výměnu - pokud přes souš neprosvítá světlo.

Příspěvek: #6

Intenzivní výmněna díla je posedlost pouze střední evropy.A pouze v literatuře ze střední evropy to najdeš. Je to jen tradice nebo forma náboženství. A všichni to papouškujou jako apsolutní dogma. Doporučuji přečíst OVČ 1980 strana 13 levý spodní odstavec. Nebo ať to sem někdo přímo naskenuje. Já jsem na to levej.

---

A ještě je jedna zmínka o starých plástech v USA. V OVČ 1983 je na straně 61 odstavec v pravo dole psáno o plástech 25-50starých. Článek je o slunečním tavidle a píšou tam jaké plásty zpracovávali. Taky to sem může někdo naskenovat . Pro začátečníky OVP jsou odborné včelařské překlady.

Příspěvek: #7

Původní matka už v ule není dcery mívají v plodišti vyšší teplotu ale ne tak výrazně. Mám i tři roky nelecenou dceru. Genetika se jeví docela nadějné. Dcery mají výrazný grooming, to je dobra známka.

Jen k tomu dílu, existují výzkumy kde se v ule vyskytují pesticidy a jaké. Nejvíce pesticidu do úlu dodává u nás vcelar pomoci tvrdé chemie. Je to mnohonásobné více, než si odnesou z přírody. Ty pesticidy jsou v plastech!!!!! A bohužel prakticky stejně jich je v mezistenach!!! Když to vztáhneme na to, ze Erik O. tvrdí ze léčení tvrdou ale i měkkou chemii poškozuje imunitu vcel a ty pak padají na virozy, pak se musíme opravdu zamyslet. Já jedu volnou stavbu v plodišti a v mednicich Mezisteny z vlastního vosku bez rezidui

Příspěvek: #8

Zdenku máš pravdu je to tak.....ale zkus se na to podívat z jiného pohledu....kolik jiných nepravdivých dogmat je ve včelařství a za kolik z nich se tady biješ a tesal by si je do kamene....

Příspěvek: #9

nepravdivých podle tebe

---

Já jedu starejch plástech podle vás uplně narvanejch rezidama. A když mi něco umřelo tak za to může vždy brouk nebo vyfouknutá matka. . Já už to vidím jak se to tady zvrhne na virozy.

Příspěvek: #10

(19.02.2021 19:53)Zdeněk Barnat napsal(a):  V OVČ 1983 je na straně 61 odstavec v pravo dole psáno o plástech 25-50starých.

Tyto překlady nevlastním. To se tam píše o medníkových plástech? Nevím, jak malé by po 50 letech musely buňky být, pokud by byly v plodišti a vylíhlo se v nich třeba 300 včel? Moje včely by takový rámek nepochybně vykousaly a postavily si jej znovu. Je tedy otázka, jestli je ten plást pak 50 let starý. A taky si myslím, že by rámek neodolal apetitu zavíječe. Podle mě pro něj naprostá lahůdka. Jakmile by včelstvo bylo oslabeno, bylo by i po rámku.

Příspěvek: #11

Když na něm včely sedí tak vykusují jen kokony košilek . Zavíječ se na ně nedostane proto že jsou stále používány a hlídány včelami. Že to přece nede takhle dlouho, je jen pocit. Praxe na milionech včelstev po celém světě ukazuje skutečnou praxi a pravdu.

Příspěvek: #12

Určitě jste Ivo otevřel zajímavé téma. Je někde k dispozici text celé práce? Vámi citovaný abstrakt se mi povedlo vygooglit, ale celou práci jsem nenašel. Samozřejmě kdo by si nepřál neměnit dílo, pak by veškeré zootechniky byly celkem zbytečné. Nezbytnost starého díla pro rozvoj včelstev a ukládání zásob je asi každému praktikovi jasná. Bohužel z textu nic konkrétního nevyplývá. Skutečnost, že propolis inhibuje klíčení spor M. plutonius, nemusí sama o sobě nic znamenat. Stejně tak je prokázáno, že propolis při pokusech in vitro inhibuje klíčení spor P. larvae, ale v praxi to nemá význam, protože na množení bakterie v žaludku larev nemá propolis žádný vliv (a jinde se nemnoží). Zrovna tak je praxí ověřeno, že radikální výměna díla dokáže včelstva zbavit spor moru. To jistě nevylučuje, že ve vztahu k jiným nemocem tomu nemůže být právě naopak. Jen mi není jasné, jak to ověřit, protože bude obtížné zjistit, jakému druhu a intenzitě infekčního tlaku byla včelstva vystavena, pokud vůbec nějakému. Tedy alespoň do chvíle, než včelstva na starém díle přežijí a na novém padnou, nebo naopak. Či máte někdo nějaký lepší nápad, jak to provést?

Příspěvek: #13

Zdenek B. ma na to stanovište i veľlku skupinu včelstiev cca 230.. a je tuším v okolí aj sám velkovčelár....u polovici bude meniť dielo každe 3 roky, u tej druhej každých 8 rokov.... a nech to skusi aspo 3-5 rokov

Příspěvek: #14

edo mám všechna včelstva na v pruměru 15-20let starém díle v plodišti. A jak staré dílo má přírodní včelstvo které v lípě žije mnoho let? Tak že prdlajs víš a jen blábolíš

Příspěvek: #15

K tomuto tématu přispěji toto: Tak jak jsem leta budoval provoz a rozšiřoval počty včelstev tak jsem leta neplánoval obmněnu díla s plánem a vědomím že do středu včelstev vložím 2 mezistěny a staré dílo bude u krajů kde to nebude vadit. Při zakládání nových včelstev jsem zase ke krajům po dvou dal staré plásty a ve středu byly světlé plásty a mezistěny. Jelikož jsem leta vkládal do včelstev 2-3 mezistěny do středu plodiště v plné snůšce. Všiml jsem si jasné souvislosti s rojením. Dám jim mezistěny ,naruším jim tím harmonyji v plodišti a ony se mi za trest vyrojej. Po dosažení počtu včelstev jsem přestal do plodišť vkládat mezistěny a včelsva nechal v klidu. Rojivost se zázračně vytratila. Rojej se jen špatné a staré matky a tam kde už nemaj včelsva místo. 90% mám zcela bez starostí s rojením a bez jakýchkoli protirojových zásahú.

Příspěvek: #16

Ahoj Mirku, díky za příspěvek, klidně můžeš tykat. Ohledně práce, to je vše co od Ivana mám. Mor samozřejmě zkoušet nejde, pokud není tlak. Jde mi spíše o to, diskutovat mýty ohledně celkového působení tmavého díla na zdraví včelstva, které je dle mého názoru u nás zbytečně démonizováno. Tady lze vyzkoušet mít dvě metodiky a dvě skupiny včelstev a porovnávat.
Co víme docela jistě a souhlasím:
- matka preferuje ke kladení tmavé dílo
- jednorázové přemetení je účinný nástroj proti moru včelího plodu

Co se traduje:
- každoroční výměna obměna díla má vliv na varoózu, viry, nosemu - nevidím žádnou souvislost, je na každém aby vyzkoušel
- mor včelího plodu se nemůže vyskytnout na panenských plástech - mám spolužáka z Hranic, který včelaří na Zlínsku a tehdy jako začátečník měl mor na svých oddělcích i po roce, kdy musel všechna včelstva spálit - zde je klíčový okolní tlak a najít zdroje nákazy; mor ale obecně není současným největším strašákem současného včelaření
- v přírodních včelstvech obnova díla probíhá každoročně přirozeně - nesmysl, zavíječ pracuje nejvíce pracuje v době, kdy zdravá včelstva dílo obsedají a chrání, jakmile teploty klesnou pod deset stupňů, ustupuje i aktivita zavíječe; tedy v přírodních včelstvech zavíječ likviduje pouze opuštěné dutiny nebo po uhynulých včelstvech
- přírodní včelstva žijí na světlém díle - vychází to z předchozího příspěvku, žije na tmavém, roje rády osídlují již vystavěné dutiny - i včelaři používají tmavou souš na přilákání roje; především včely nedělají nic zbytečně, tedy proč by vydávaly energii, aby ničily a znovu stavěly dílo; a kdo viděl pár dutin v poražených stromech, ví, jak vypadá dílo
- včely na tmavém díle jsou menší a nosí méně medu, protože mají menší medný váček - také nepotvrzené tvrzení, včely si staré dílo neustále přizpůsobují a vykousávají, chovatelé na buňkách 4,9 neevidují menší výnosy
- včely stejně musí stavět, na medu se to neodrazí - zde platí zákon zachování energie, včela pro vystavení plástu spotřebuje jisté množství energie, tedy medu

Příspěvek: #17

MVP je aj na panenskom diele a moc o tom nevieš.

Příspěvek: #18

(22.02.2021 10:17)Merkuri napsal(a):  MVP je aj na panenskom diele a moc o tom nevieš.

přečti si to pořádně Merkuri

Příspěvek: #19

- mor včelího plodu se nemůže vyskytnout na panenských plástech.

Jedine za určitých okolností.
Takto je to presne!
1. jedine keď ho matka nezakladla
2. Stačí ho vložiť do včelstva kde je MVP a už je aj v takom panenskom diele
3. Vo včelstve ktorom sa nevyskytne MVP od ostatných pozitivnych na včelnici, sa môžu dat z pozitivnych vystavené medzistienky.

Příspěvek: #20

Taky to Ivik psal jako to,co se traduje.(vyprávění).Mor samozřejmě propukla i na panenské díle,záleží na tlaku okolo..Ja osobně obměňuje ročně,nebo se snažím o 100 % obměnu díla,jako prevenci před mvp,pořád někde v okolí vystrkuje ruzky.Letos šetříme monitoringem jižní část ZO,loni to byla severní strana bez pozitivního nálezu spor.Vzhledem k tomu,že uvnitř újezdu jsou vcelstva spadající pod spravu- nesprávu vojenské veterinární spravy,která asi netuší,co je monitoring mvp,tak je opatrnost na místě.(a to je katastr ve VU blíž bývalému ohnisku než mista,kde se letos provádí setreni).Tam to asi praskne,až mor poteče česnem a vcelar si toho vsimne.Spis si všimne okolí.Ted po zrušení katastru u přesunu to bude obzvlášť výživné téma.