Příspěvek: #21

Já souhlasím se Z.B. Už jsem to tu psal dřív, že ve starší literatuře se doporučovala výměna díla každé 3 roky z důvodu těžby vosku a kvůli velikosti buněk a tím i dělnic, nikoliv kvůli hygieně díla nebo rezudií ve vosku. Hygienu díla si umí včely ohlídat sami i bez nás (rezudia v té době autoři ještě neřešili) a samotným včelám určitě míň vadí staré dílo než nějaký "pako", co se jim tam pořád vrtá

Příspěvek: #22

Já děkuju Zdeňkovi za vypozorovaný poznatek, že prokládání staršího díla mezistěnami do středu plodiště vyvolává větší rojivost. Začnu si toho více všímat a upravím své postupy. O tom jsem nikde v literatuře nečetl. Ale včelařím teprve 10 let, takže jsem ještě panic.

Příspěvek: #23

Jenže bohužel tobě se včelstva budou chovat uplně jinak než jemu.....sám píše, že se rojí když mají přebytek, což se u něj nestává, u nás se to stává na jaře každému....takže se ty nikdy nedostaneš do situace, kdyby se ti rojily kvůli mezistěně v plodišti, ale kvůli přebytku....

Příspěvek: #24

Ne přebytek, ale místo. Medníky se dají podsazovat do nekonečna na horách jako v nížině.

---

Když dáš pozdě medník nebo nepřeložíš z plemenáče tak nemaj místo a nemusí mít přebytek zásob.

Příspěvek: #25

Však jo já to myslel stejně jako ty....tim že jim dávám dost prostoru, tak se mi prakticky vůbec nerojí, jen jsem tim chtěl říct že ty tam nemáš takovou snůšku, aby ti za den přinesly 10kg sladiny a tim ti vše zaplácaly a šly do rojovky....

Příspěvek: #26

(22.02.2021 9:47)Ivík napsal(a):  .
.
.
Co se traduje:
.
.
.

Dobře Ivo, že jsi to nakousl. Ctělo by to nazvat "boření mýtů".

Příspěvek: #27

Tak když už jsem se naučil to sem dávat tak včíl mudrujte nad obnovou díla

---

OVP 1980 Č2 str.13

---

Domnívám se že to překladatel schoval takto schválně do textu proto že by mu to komunysti a cenzor nedovolili tehdá zveřejnit. Ale mně to neuniklo

Příspěvek: #28

zvětšené

Příspěvek: #29

je to napisane velmi logicky..... dokazem s tymto nazorom suhlasit. Stale sa domnievam ze niektori si pomylili odvetvie zaluby, pripadne prace vcelara s cvicitelom v cirkuse....
Nemyslim to na nikoho konkretne len cisto vseobecna moja uvaha.
Som zastanca teorie ze v jednoduchosti je sila, iked nie vzdy to uplne plati vo väcsine pripadov je to tak....

Příspěvek: #30

ved ten ohen namiesto prírody nahrádza "majster-kat" včelár ...

Příspěvek: #31

Jeden problém starších souší je jejich skladování. Zavíječ přednostně napadá tyto souše a světlé nechává být.
Skladuji souše volně zavěšené na půdě v průvanu. Snažím se vyhýbat chemii (síření). Myslím si, že zůstávají stopové zbytky na plástech a následně se dostávají do včel a medu.

Příspěvek: #32

pecka

ten problém nie je ak máš plodisko a medníky oddelené dielo, to jest plodisko staré súše, medníky len panenské dielo

Příspěvek: #33

(19.03.2021 10:16)pecka napsal(a):  Jeden problém starších souší je jejich skladování. Zavíječ přednostně napadá tyto souše a světlé nechává být.
Skladuji souše volně zavěšené na půdě v průvanu. Snažím se vyhýbat chemii (síření). Myslím si, že zůstávají stopové zbytky na plástech a následně se dostávají do včel a medu.

A kde máš v mede kysličník siričitý? môžeš tak jedine snívať...

Příspěvek: #34

Můžete si o tom povídat jak chcete, ale nevyzkoušíte li si to u sebe budete vědět kulový! Včely v přírodě v nějaké časové periodě obnovují celé plodiště i místo pobytu a o tom se tak nějak všichni zapomněli zmínit. Také se zapomínáte zmínit jak je to v případě MVP, hniloby apod. Pravda bude nejspíš, jak už to bývá, někde uprostřed. Zdraví R. S.

Příspěvek: #35

Roman Linhart v knize Včelařit jako včela píše, že včela se u nás s morem setkávala celou dobu a nebyl to pro naše včelaře zase až takový problém, i když samozřejmě občas udeřil. Tvrdí, že problém s morem rozšířil americký způsob včelaření. I proto je mezinárodní název moru "americká hniloba včelího plodu". A sice tím problémem je rotování nástavků, kdy se včelstvo znovu nutí plodovat na starém díle, kde už plodovalo minulou sezónu. Tvrdí, že v Evropě, kde byly dříve hlavně kláty a košnice a významná část díla se vyřízla s medem a odstranila, byla obnova díla mnohem větší a to mělo ozdravný efekt. Pamatuju si, že na přednášce dr. Klíma vyprávěl, jak býval u morových prohlídek a někteří včelaři po něm málem chtěli, aby měl na sobě skafandr, když byl před nimi u jiné morové prohlídky, aby jim tam mor nevnesl a že ti včelaři nechtějí pochopit, že mor se šíří převážně včelím dílem a to že je hlavní problém u znovuvýskytu moru v pásmech, kdy si včelař schová nějaké starší hezké dílo před spálením, pak ho znovu použije a mor je tam opět. Tedy dle mého rozumu, zárodky moru jsou v plodových plástech a mohou se tam zakoncentrovávat, až najednou vlivem genetiky, aktuálního zdravotního stavu té konkrétní larvy a dalších podmínek, najednou propukne klinika. Podle mě by se dílo z plodiště mělo po pár letech odstraňovat a nahrazovat dílem novým.

Příspěvek: #36

Mor se šíří především přenášením díla mezi včelstvy včelařem. Stáří díla není podstatné.

Příspěvek: #37

Dost tomu nahrávají i srpnové uhyny na " vytraceni" vcel a následně rabovacky.

Příspěvek: #38

Tini Taky si myslím. Kde je morem přímé blízké ohrožení tam to chce asi jiná pravidla a přístup. Přírodní vyzrálé včelsvo má však svou základnu na starém díle a je jedno jestli 5 nebo 20let.

Příspěvek: #39

Na N. Zélandu, kde mají promakaný management moru, došli k závěru, že největším přenašečem moru je včelař. Zcela to podepisuji. Není bez zajímavosti, že ve zvládání moru vůbec preventivní obměnu díla nemají, o preventivní obměně díla tam nenajdete ani řádek. Když mor najdou, ihned spálí postižený úl. Jádro pudla je spíše o rychlosti zásahu, zničení ohnisk. Protože jak jsem psal výše, pokud jsou aktivní ohniska, tak mor jede vesele i na panenských plástech.

Heteopteryx: Tedy dle mého rozumu, zárodky moru jsou v plodových plástech a mohou se tam zakoncentrovávat, až najednou vlivem genetiky aktuálního zdravotního stavu té konkrétní larvy a dalších podmínek, najednou propukne klinika.

To je nedoložené tvrzení - za mě také dogma, je nutno si uvědomit, že včely neustále upravují plodiště. A koloběh materiálu není jen dovnitř, ale i ven. Při této premise by ve všech zemích, kde nemění dílo, museli být zavaleni morem, což se neděje.

Příspěvek: #40

Připadá mi tak nějak logické, že v předklinickém stádiu nemoci musí obměna díla sehrávat pozitivní efekt při snižování infekčního tlaku. A která včelstva jsou v tomto stádiu, to je v terénu vždy nejisté, což je ostatně princip prevence. Takže z mého pohledu je obměna díla racionální, v případě ochranného pásma by měla být povinná a hlavně vynucovaná. Co ale chtít od SVS, která šíření moru svými nařízeními ještě umetá cestu.

A když je příhodný rok, nemusí být tmavé rámky ani mimo včelstvo. Již jsem byl svědkem, že stačí trochu slabší včelstvo, třeba vlivem nezdařené tiché výměny matky apod. někdy v červenci, srpnu - a zavíječ si s dílem (i včelstvem) poradí. Takže tak to asi chodilo dříve v přírodě. Mezitím dané včelstvo vytvořilo několik rojů a zaniklo. Určitě na díle nežilo po několik desetiletí. Včely chtějí stavět, je to jejich potřeba, tak proč jim k tomu nedat příležitost??