Příspěvek: #41

To je právě vidění včel přes naši metodologii, kdy měníme každé dva roky matku, měníme každý rok třetinu díla, pak to přemeteme nebo spojíme s oddělkem a nic moc není trvalé.
V příspěvku č. 2 tohoto tématu jsou prezentované včely, které žili 10 let. Myslím, že takto to nějak v přírodě chodilo. Včely nedělají nic zbytečně, i nyní preferují vystavěné dutiny, včelaři semtam chytají roje na tmavou souš, nebo roj obsadí starý úl. Nevypadá to, že by se urojily k smrti, taková genetika logicky jde v přírodě z kola ven - i když nyní ji rozchováváme..
Další věc - v dobách, kdy bylo množství velkých dutin, mohla existovat i obrovská dlouhověká včelstva. Zajímavě o tom píše např. Nymsa nebo třeba Milan Havelka se velkým včelstvům hodně věnoval. Tam procesy fungují trochu jinak něž u včel většiny z nás.
K zavíječi, ano část díla zlikviduje, ale nejvyšší podíl úhynů v dobách bez roztoče bylo v době, když bylo pod 10 stupňů a tedy dílo do léta, než se zavíječ zase rozjel, obsadily roje.

Příspěvek: #42

Jestli se o dílo do té doby ovšem nepostaraly třeba myši, kuny nebo třeba veverky (u těch si nejsem ovšem jistý, jestli by je zajímalo ). Pro myši ovšem vyloženě lahodné místo pro hnízdění.

On ale roj o takové staré dílo podle mě ani nestojí, nepotřebuje ho. Postaví si sám. Spíš se mu líbí ta vhodná dutina, to je důvod, proč si ji zvolí. Je to asi jako když dnes někdo koupí barák. Bydlet by se v tom krásně dalo, ale stejně většina vymlátí interiéry do mrtě, aby vše bylo jako z katalogu, moderní a trendy A aby se nebydlelo "po někom".

Příspěvek: #43

On ale roj o takové staré dílo podle mě ani nestojí, nepotřebuje ho. Postaví si sám.

Dej si na zahradu deset úlů s mezistěnama a jeden úl vyplněný tmavým dílem a vsadím se stebou o co vchceš že jestli se tam nějaký roj usadí tak to bude vždy na to tmavém díle , vždy!! Nebo rači ulétne jinam.

Příspěvek: #44

Nevím, jednu včelnici mám nedaleko od zahrady a každý rok tak dva až tři roje odsud přiletí. Většinou si vyberou sloupec nástavků s mezistěnami, nezřídka ještě nenatavený sloupec s jen nadrátkovanými rámky. Každopádně nikdy neodletí, protože když už přiletí, je to místo bezpečně "odsouhlasené" tipařkami, které krouží na zahradě už několik dní předem.

Ale připouštím, že třeba by nepohrdly ani soušemi, ty ale mám důkladněji zabezpečené, takže do nich nenajdou dostatečnou škvíru, anebo už jsou na konci května všechny souše na včelstvech. Určitě ale roj nemá rád rámky, ve kterých jsou nějaké zbytky zásob.

Příspěvek: #45

Jen mne napadlo, píšeš, že staré souše máš zabezpečené a tam se roj nedostane, jak tedy víš, že na souše se zásobami by nešel? Jen se ptám, zda to máš ověřené, díky.
Že si vybere tmavé dílo, to mám ověřené, ale bez zásob. Taky mi vletěl roj do slabého včelstva a vyměnil matku.

Příspěvek: #46

Že se roji v začátku nesmí dát medové plásty ,že uletí. To jsem čítal ve starých knihách. Je to vysvětlováno tím že rojové včely v roji jsou mohuně nasáté medem a medové plásty se jim protiví . Něco na tom bude. Rámek s plodem kde jsou trochu zásoby nevadí. Plod udrží roj v úlu s velikou pravděpodobností.

Příspěvek: #47

V literatuře se vždy psalo, že roji nevyhovuje i jen trocha zásob, tak se toho držím a s tím plodem to funguje spolehlivě. Ten tam ale musí dát už vědomě včelař, když roj sbírá. Nevím, proč by to včelám mělo vadit, teoreticky by měly být rády, ale z nějakého důvodu to při usazování odmítají. Kdyby byl v plástech pyl, možná by reagovaly podobně odmítavě, třeba z rámků něco cítí, o čem nemáme tušení. Určitě jako vysvětlení existují různé hypotézy. Pokusy v tomto směru jsem ale dál nedělal. Důležité pro mě bylo, že roj chce uplatnit svoji dynamiku do stavby divočiny, tak jsem mu nebránil v rozpuku, využil tohoto pudu a jen s nadšením pozoroval, jak úžasně si dovede vše sám zařídit.

Příspěvek: #48

Sousedovi loňský rok padlo 1 nebo 2 včelstva. Rámky se zimními zásobami dal do nástavků a udělal z nich komín. Roj mu vlétnul přímo do nich. Protože soused, to je starý lenoch, tak do nich ani nekoukal, mají tam prý snad 40kg zásob. V červenci doufal, že bude točit, ale v úlu bylo úplný sucho. Tak je alespoň zakrmil. To jen potvrzuje, že není nic jisté a taky to, jaký hlad a nedostatek snůšky byl loňský rok. Což muselo mít velký podíl na úhynech.

Příspěvek: #49

Zajímavé, žádné pravidlo zkrátka není stoprocentně platné. Tohoto způsobu "chytání" nebo vábení rojů bych se ale bál. Nechat takový komín zásob bez zamezení přístupu včel je dost rizikové chování. Sousedovi je to ale asi jedno, když ke věcem přistupuje, jak píšeš. Považuji v této souvislosti ale za důležité, že stavba nového díla má u roje i určitý ozdravný efekt. Možná je to jen berlička, ale tím, že většinu zásob prostaví, dojde do značné míry k vytrávení nabraných zásob, potenciálně rizikových. Když už málokdo necháváme roj vyhladovět někde ve sklepě, tak aspoň jako určitý kompromis.

Ještě k tématu tmavé vs. světlé dílo, bych si myslel, že považujeme-li produkci voskových žláz u včelstev za přirozený a v zásadě žádoucí projev, bylo by myslím chybou nedat dostatek prostoru, aby včelstva tento stavební pud rozvíjela. Rozvoj včelstev totiž musí být všestranný a vyvážený, každý extrém je na škodu. Když dává někdo jednostranně důraz na uplatnění shromažďovacího pudu akumulací zásob je podle mě stejně chybné, jako když někdo považuje za jedině správnou cestu kompletní obnovu díla každý rok. Ta jedna třetina obnovy je myslím rozumný kompromis. Určitě ne dogma, mně to vyhovuje, každý ať si to ale dělá, jak chce.

Příspěvek: #50

Neříkám,že,komplet obnova díla je špatná,nebo nespatna,jen nemám problém nechat včely stavět.Na to co slyším mnohdy kolem,jsou ty moje stavitelky jako hrom.Je to samozřejmě tím,že většinu doby co vcelarim,tak vcelarim v ochranné pásmu,vyjma pár let bez.

Příspěvek: #51

Jiří Šilhán - Já bych řek že zásoby byly vykradeny a pak teprve se tam usadil roj. Víte jaká bída byla,slídivost byla celý rok. Když to bylo včelám přístupné tak to bylo vyjkradeno dávno před rojem. Jinak by ten roj nebyl na suchu ale na 20kg zásob.

Příspěvek: #52

jednoznacny suhlas s Barnatom.... neviem kolko mal ten sused vcelstiev ale som stopercentne presvedceny ze sa po nich iba zaprasilo a to si nemohol ani len vsimnut...
A kolko medu vitocil.... urcite bol spokojny....

Příspěvek: #53

Kluci, nechci se přít, ale ten roj byl poměrně brzký a v okolí byla ještě snůška. Jezdí sem na chalupu a spíše se věnuje pitnému režimu, než včelaření, ale úly měl u roubenky na zápraží, směrem k severu, takže bych řekl že by loupež pozoroval už dřív. Napsal jsem mu a snad mi pošle fotky. Byla z toho událost, jak má vycvičené včely.

Příspěvek: #54

V pohode, chlapi ti tu len vravia, že vyrabované to mohlo byť pokojne už vo februári (2) marci (3), keď sa na pár dní oteplilo. Ak tam jazdí na víkendy, nevšimne si nič. Ak si raz včely všimnú niekde zásoby, na jar idú rovno tam.

Příspěvek: #55

19. Května. Byly i tam souše, a dva NN plné zásob. Zůstaly na nich. Nejdřív byly nějakou dobu na stromě.

Příspěvek: #56

Takové lákání rojů je špatenka, ale jinak zajímavé. Zkrátka pravdy ve včelařství asi nejsou platné vždy a všude.

Příspěvek: #57

Jojo, to mi popravdě ani nemusíš říkat, takové věci jsou všude v mém okolí. Včelaření mimo bublinu VF, je trošku jiná liga - ale to asi každý z nás zná.
Téma obměny je zajímavé, protože i já jsem žil v domnění, že obměna díla je nedílná součást poctivého včelaření. Z dnešního pohledu všechno to zebrování, přehazování nástavků, doplňování mezistěn, atd., se nejeví jako ideální. Taky měním metodiku a tak uvidíme, jak to dopadne.

Příspěvek: #58

zaujímavý príspevok o malých včelách zo starých plástov na stránke pána Čermáka od David A. Cushan.
https://vigorbee.cz/clanky/#cushman

Příspěvek: #59

Není to tak, že v momentě uskladnění medu stěna zesvětlá díky kyselosti medu a zčerná díky alkalitě zbytků ze včelího plodu? Hrana pannenského základu je velmi tenká, to ukazuje na divočinu. A zčernalá, to vypovídá o využití včelou která jej v počátku používala pouze k výchově plodu. Mám nastaveny ve výrobě mezistěny na silnější ai po 10 letech je stále voskový základ díla světlý.



Včela vykouše stěnu buňky v momentě kdy ji nechutná nebo nějak cize voní či zapáchá.

Myslím si že světlé vrstvy nejsou voskové ale jen přežvýkané kyselé košilky zatlučené hlavou a posléze dobělené medem. Kdo těží pravidelně vosk to pozná a ví.

---

Ještě přidám jeden termín který není moc známý a to je lapování stěn včelích buněk dělnicí. Dělnice není moc dobře schopna čistit buňky, pokud nemá dílo správnou vlhkost a teplotu. Pokud ano, zbytky ze včelích košilek měknou a plní funkci abraziva spolu se slinama a díky té zmíněné vlhkosti a teplotě je schopna připravovat matce dílo k zakladení. Dělnice neleští buňky hadrem, ale lapuje buňky svým tvrdým povrchem těla a používá hlavně hlavu a sosák jako nástroj k přípravě buněk pro plod.

Proto na obrázku je vidět poškození košilek v místě, kde používá dělnice hlavu k lapování, ale nedokáže sosákem a jazýčkem zdrsnit dno buňky které narůstá a je to dobré místo k počítání generací jak léta u stromu.

Příspěvek: #60

Ať se snažím jak chci, žádnou publikaci, která by přicházela s tím, že staré dílo je lepší než světlé nemůžu najít.
Zato těch opačných je spousta. Namátkou:
https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1...icgNnGi6ML
https://www.sciencedirect.com/science/ar...2X1930049X
https://www.researchgate.net/profile/Tah...orkers.pdf
https://scialert.net/fulltext/?doi=ajava.2008.51.53
https://www.academia.edu/download/612483...5994zi.pdf
https://www.apidologie.org/articles/apid...M4012.html