Příspěvek: #61

Hned v prvním odkazu ti sdělují, že přežití plodu je ve starém výrazně vyšší.

Příspěvek: #62

(07.04.2021 21:44)Tini napsal(a):  Hned v prvním odkazu ti sdělují, že přežití plodu je ve starém výrazně vyšší.

Tomu se říká cherry picking - vyberu si jen ta fakta, která potvrzují můj názor .
Brood survivorship was the only variable significantly higher in old comb...
Navíc jsem nedávno četl podrobnější studii, která byla zaměřená právě na přežití plodu v závislosti na stáří plástu a dělali to na plástech různého (a známého) stáří - už si to bohužel nepamatuju přesně a nejsem schopen to dohledat - ale nejlepší přežití bylo na několikrát zakladených plástech. Panenské bylo horší, hodně staré taky...

Příspěvek: #63

Máš pravdu, vybíráme si obecně ty argumenty, které podpoří naše přesvědčení. Já se hodně řídím intuicí a ta mi říká, že tmavé dílo je příroda. Fotografie a videa z rozebraných zalétlých rojů ukazují staré dílo a co nejdál od česna nové, jak rozšiřují včely dílo. Nikde, kde včely aktivně žijí a mají plodiště, nevidíš panenské dílo. Je to můj názor a jako takový může být mylný.

Příspěvek: #64

Ten výzkum, co nemůžu najít do určité podporuje tohle dotazníkové šetření:
https://beeinformed.org/wp-content/uploa...mb-age.pdf
Jasně a signifikantně negativní vliv má komplet nové dílo (jde o norské zimování nebo jsou to začátečníci?), pak se stářím díla zímní mortalita včelstev trochu roste, ale nijak dramaticky, konfidenční intervaly se překrývají... A opět může to být zkresleno prostě jen tím, že ti co mění dílo často si včelstev více všímají, víc o ně pečují a mají proto o něco menší úhyny...

Příspěvek: #65

Vše může být do času, ale pokud je ve včelstvu problém, přemetení je dobrá metoda. Dle mého především záleží na genetice (jako u všeho živého).
Když někde mrknu na ty výzkumy, tak ta tendence, vidět ve výsledcích to, co chceme, je všude (různá interpretace výsledků). Tady je ale korektně upozorněno na to, že nedává výskledky pro praxi. Taky 5 let není velký rozdíl, viděl jsem i videa z Kanady, kde ukazuje plásty dvacet a více let, které běžně používají v plodišti.

Příspěvek: #66

(18.02.2021 12:35)Ivík napsal(a):  Tato práce si klade za cíl objasnit některé z potenciálních výhod starého tmavého plodového díla zaznamenáním rozdílů v preferencích včelstev, přežití larev na a antimikrobiální aktivitě voskových plástů, které byly nebo nebyly použity pro chov larev.
Celkově jsme nepozorovali žádné rozdíly v preferencích kolonií nebo přežití larev při při použitá plástů, které byly nebo nebyly dříve použity pro chov larev. Existovaly však antimikrobiální účinky extraktů vyrobených jak z tmavého plodového plástu, tak ze světlého medového plástu proti patogenu včelího plodu, Melisococcus plutonius - bakteriálnímu činiteli odpovědnému za chorobu včel zvanému European Foulbrood (Hniloba včelího plodu). Bylo také zjištěno, že extrakty propolisu inhibují růst M. plutonius, což naznačuje, že antimikrobiální účinky vosku mohou pocházet z propolisu zabudovaného do vosku. Antibakteriální složky voskových plástů jsou však stále neznámé a měly by být dále studovány.
Účinky použitého plodového hřebenu a propolisu na včely medonosné (Apis mellifera L.) a s nimi spojené bakterie, Melissococcus plutonius
Autor: Stephanie K. Murray. (2019). Postgraduální program v entomologii. Ohio State University

Dohledal jsem celou studii:
https://etd.ohiolink.edu/apexprod/rws_et...ion=inline

Jak jsem psal, výzkumy si mnohdy odporují, zde například píšou, že stáří díla nemá na úmrtnost larev vliv. Může mít vliv přítomnost pesticidů, jejichž největším dodavatelem je často včelař.
U druhého výzkumu od Vítě např. porovnávají 5 a 5 včelstev - což je extrémně málo. Obecně je u výzkumů problém velikost vzorku (někde nejsou uvedeny vůbec), také každé včelstvo je proměnlivé a nelze jej standardizovat, proto si výzkumy často odporují.

Příspěvek: #67

Někteří začátečníci vůbec nevnímají že v oddělku na světlém díle koupily i mladou matkou a vše vzkvétalo. .Třetí rok už mají včelsvo na tmavších plástech a včelsvo už nevskvétá a nenosí. Vysvětlení začátčníka tedy je že na tom světlém díle jaké mněli prvním rokem ty včelsva prosperují lépe a na tmavém díle už to nejde. Že je to zestárlou matkou vůbec nechápou.

Příspěvek: #68

Ještě že nejsem včela. To by mě včelař vymetal a měnil v chalupě vše permantně k nepoznání.

Příspěvek: #69

(08.04.2021 12:15)František Němec napsal(a):  Ještě že nejsem včela. To by mě včelař vymetal a měnil v chalupě vše permantně k nepoznání.

To už je věc metodiky. Obměnu díla jde dělat i velmi citlivě a jemně...

Příspěvek: #70

Manželka to dělá citlivě a jemně ale přesto.........

Příspěvek: #71

Před léty, když jsem začínal, tak jsem byl na přednášce, kde lektor školy pro profesionální včelaře vysvětloval jak to dělají profíci, jak mají vše zmáknuté, optimalizované a jen točí ty tuny medu. Jedna mladá slečna se nesměle zeptala, jak má vyřešenu v dadantu obměnu díla v plodišti, aby tam včeličky neměly ty ošklivé černé plásty. Borec už na tu otázku čekal, došel až k ní, naklonil se a hlubokým hlasem pronesl. ”Včely musí nejdříve zemřít, abych jim vyměnil dílo”.
Dnes po osmi letech včelaření se s jeho názorem v podstatě ztotožňuji.

Příspěvek: #72

Radime, jaký je obecný pohled pohled na obměnu díla ve Švédsku?

Příspěvek: #73

...asi až vtedy sa obmiena ked dostanu MVP a v najlepsom idu na medzisteny, najhoršie do ohna...

Příspěvek: #74

Moc se to tu neřeší, ale záleží asi od typu člověka. Dnes je v módě sterilita a tak ti co mají sterilní domácnost mají obdobný přístup ke včelám. Včelaři co znám dílo moc nemění. Erik Ö vyřazuje jen špatně vystavěné plásty a nebo ty s trubčinou. Dá se ale říct, že on do plodiště v podstatě nechodí, takže je černé jak bota. Nedávno jsem našel u jednoho včelstva rámek, na kterém jsem dostal moje první včely od Erika. On má Lang1/2 takže ostatní jsem už dávno vyřadil. Ten rámek byl v plodišti nejmín 12 let možná i 20. Krásně voňavý, jen ty buňky na původní ms 4,9 byly už opravdu maličké. Důležité ale je, že nepoužíváme tvrdou chemii, takže se v takovýchto plástech nehromadí.

Příspěvek: #75

(09.04.2021 20:40)Radim Gavlovský napsal(a):  Před léty, když jsem začínal, tak jsem byl na přednášce, kde lektor školy pro profesionální včelaře vysvětloval jak to dělají profíci, jak mají vše zmáknuté, optimalizované a jen točí ty tuny medu. Jedna mladá slečna se nesměle zeptala, jak má vyřešenu v dadantu obměnu díla v plodišti, aby tam včeličky neměly ty ošklivé černé plásty. Borec už na tu otázku čekal, došel až k ní, naklonil se a hlubokým hlasem pronesl. ”Včely musí nejdříve zemřít, abych jim vyměnil dílo”.
Dnes po osmi letech včelaření se s jeho názorem v podstatě ztotožňuji.

Já na to došel vlasním úsudkem a podpořil mne ten článek který jsem zde dal.

Příspěvek: #76

jen ty buňky na původní ms 4,9 byly už opravdu maličké

Co že, tak oni vkládají mezistěny s menšími buňkami a ještě to tam nechaj na doživotí ??? Vtom případe mateří mřížka není pro včely opravdu žádná překážka ?? To normálně prolítnou

Příspěvek: #77

Jj, chlapci. "Špína do 3 mm hřeje a potom odpadává. Nebo: "Čistota půl zdraví a šína celé". Jako bych se vracel do dob mládí a služby u vojenského útvaru.
Svým včelám takové šmakulády nedopřávám. Ale , "proti gustu žádný dišputát".
Malá otázka: Proč se včelám tvoří voskové žlázy a proč produkují vosk? Aby jej vyhazovaly? Byl snad v přírodě nalezen usídlený roj kdy bylo dílo černé jako bota?
Nebudu ani připomínat podběrný způsob chovu včel našich předků s roční 50 proc. obmněnou díla. Proč pak asi, jen pro těžbu medu? V dobách mých začátků chovu včel jeden "zkušený" včelař se kterým nyní chodím pokecat na hřbitov, tvrdil: "prý v té emerice profíci mají dílo černé a jak si to chválí". Po letech jsme se shodli, bylo to z lenosti těch profíků. Proč by do včelstev lezli, když ta nebyla pro produkci medu nýbrž na opylování mandloní za kterými tito "profíci" kočovali. Pak jejich vědci vymysleli CCD když včelstva počala padat (patrně i vlivem chemizace zemědělské činnosti pěstitelů). U nás však máme jiné priority. My nejsme placeni za opylovací činnost, ale musíme si vydělat produkcí medu. Tak obměna díla má význam i při snižování tlaku chemie užívané v zemědělství i ve včelařství, tu chemii včeličky naťapou do vosku a ta se kumuluje ve včelím díle. Zkuste o tom popřemýšlet.
Takže chlapci dobrou noc a nechte si včelím díle zdát.
JK

Příspěvek: #78

Tak určitě je v tom lenost a obrovská úspora práce. Pro naše podmínky a mentalitu by stačilo posunout obmněmu díla jen o nějaký rok. V mém případě obliba tmavého díla spočívá v lepším rozvoji včelsva obvzlášť v jaru jaké je letos. Pokud se neustále potýkám se zimou a nedostatkem snůšky tak je to velmi znát.Včelsva na světlém díle jsou viditelně hendykepována. Ve tmavém díle je schromažďováno až nepochopitelně více pylu který mi právě nyní vytváří snůškové včelsvo. Těžko tomu uvěříte ale dosavadní přínos pylu u mně by prozatím apsolutně nestačil na veliké plodování. V beznůškovém období se včelsva světlého díla štítí. Nechtějí v něm plodovat a když nemají na výběr tak plodují méně a pak tam nemusej mít ani ten potřebný pyl.

Příspěvek: #79

Myslím si , že by bolo nájsť správny kompromis- to že tmavé dielo, resp , včely na tmavom viac krát zaplodovanom diele idú viac, lepšie do rozvoja atd.... to je jedno či včelstvo či oddielok je svatá pravda. Bez akýhkolvek pochýb. Len teraz nájsť rozumnú mieru obmeny diela- lebo poniektorí to aj s tou černotou až priveľmi prehánajú resp. kašlú na to..

Příspěvek: #80

Na to je dobrá metodika Optimalu, roztržení plodiště novým nástavkem mezistěn se SR uprostřed a dvěma hnědými krycími soušemi. Pro zcelení plodiště to zaklást matka musí a jak zaklade jednou, pak už vždycky.