Hodnocení tématu:
- 0 Hlas(ů) - 0 Průměr
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
Tmavé vs.světlé dílo, obměna díla
|
Autor |
Zpráva |
Víťa Vydra
Member
  
Příspěvků: 180
Připojen(a): 04.05.2015
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Tmavé vs.světlé dílo, obměna díla
(07.04.2021 21:44)Tini napsal(a): Hned v prvním odkazu ti sdělují, že přežití plodu je ve starém výrazně vyšší.
Tomu se říká cherry picking - vyberu si jen ta fakta, která potvrzují můj názor  .
Brood survivorship was the only variable significantly higher in old comb...
Navíc jsem nedávno četl podrobnější studii, která byla zaměřená právě na přežití plodu v závislosti na stáří plástu a dělali to na plástech různého (a známého) stáří - už si to bohužel nepamatuju přesně a nejsem schopen to dohledat - ale nejlepší přežití bylo na několikrát zakladených plástech. Panenské bylo horší, hodně staré taky...
|
|
Hlasování: | |
08.04.2021 9:17 |
|
Tini
Posting Freak
    
Příspěvků: 1.057
Připojen(a): 18.11.2015
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Tmavé vs.světlé dílo, obměna díla
Vše může být do času, ale pokud je ve včelstvu problém, přemetení je dobrá metoda. Dle mého především záleží na genetice (jako u všeho živého).
Když někde mrknu na ty výzkumy, tak ta tendence, vidět ve výsledcích to, co chceme, je všude (různá interpretace výsledků). Tady je ale korektně upozorněno na to, že nedává výskledky pro praxi. Taky 5 let není velký rozdíl, viděl jsem i videa z Kanady, kde ukazuje plásty dvacet a více let, které běžně používají v plodišti.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 08.04.2021 10:39 od Tini.)
|
|
Hlasování: | Víťa Vydra (+1), Zdeněk Barnat (+1) |
08.04.2021 10:35 |
|
Ivík
Posting Freak
    
Příspěvků: 1.155
Připojen(a): 14.02.2011
Hodnocení:
Oslovení: Tykání
|
RE: Tmavé vs.světlé dílo, obměna díla
(18.02.2021 12:35)Ivík napsal(a): Tato práce si klade za cíl objasnit některé z potenciálních výhod starého tmavého plodového díla zaznamenáním rozdílů v preferencích včelstev, přežití larev na a antimikrobiální aktivitě voskových plástů, které byly nebo nebyly použity pro chov larev.
Celkově jsme nepozorovali žádné rozdíly v preferencích kolonií nebo přežití larev při při použitá plástů, které byly nebo nebyly dříve použity pro chov larev. Existovaly však antimikrobiální účinky extraktů vyrobených jak z tmavého plodového plástu, tak ze světlého medového plástu proti patogenu včelího plodu, Melisococcus plutonius - bakteriálnímu činiteli odpovědnému za chorobu včel zvanému European Foulbrood (Hniloba včelího plodu). Bylo také zjištěno, že extrakty propolisu inhibují růst M. plutonius, což naznačuje, že antimikrobiální účinky vosku mohou pocházet z propolisu zabudovaného do vosku. Antibakteriální složky voskových plástů jsou však stále neznámé a měly by být dále studovány.
Účinky použitého plodového hřebenu a propolisu na včely medonosné (Apis mellifera L.) a s nimi spojené bakterie, Melissococcus plutonius
Autor: Stephanie K. Murray. (2019). Postgraduální program v entomologii. Ohio State University
Dohledal jsem celou studii:
https://etd.ohiolink.edu/apexprod/rws_et...ion=inline
Jak jsem psal, výzkumy si mnohdy odporují, zde například píšou, že stáří díla nemá na úmrtnost larev vliv. Může mít vliv přítomnost pesticidů, jejichž největším dodavatelem je často včelař.
U druhého výzkumu od Vítě např. porovnávají 5 a 5 včelstev - což je extrémně málo. Obecně je u výzkumů problém velikost vzorku (někde nejsou uvedeny vůbec), také každé včelstvo je proměnlivé a nelze jej standardizovat, proto si výzkumy často odporují.
|
|
Hlasování: | Víťa Vydra (+1), Zdeněk Barnat (+1) |
08.04.2021 11:36 |
|
Radim Gavlovský
Junior Member
 
Příspěvků: 23
Připojen(a): 31.01.2013
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Tmavé vs.světlé dílo, obměna díla
Před léty, když jsem začínal, tak jsem byl na přednášce, kde lektor školy pro profesionální včelaře vysvětloval jak to dělají profíci, jak mají vše zmáknuté, optimalizované a jen točí ty tuny medu. Jedna mladá slečna se nesměle zeptala, jak má vyřešenu v dadantu obměnu díla v plodišti, aby tam včeličky neměly ty ošklivé černé plásty. Borec už na tu otázku čekal, došel až k ní, naklonil se a hlubokým hlasem pronesl. ”Včely musí nejdříve zemřít, abych jim vyměnil dílo”.
Dnes po osmi letech včelaření se s jeho názorem v podstatě ztotožňuji.
|
|
Hlasování: | Jiří H (+1), Ivík (+1), Zdeněk Barnat (+1), Petr L (+1) |
09.04.2021 20:40 |
|
Zdeněk Barnat
Posting Freak
    
Příspěvků: 2.942
Připojen(a): 08.11.2012
Hodnocení:
Oslovení: Tykání
|
RE: Tmavé vs.světlé dílo, obměna díla
(09.04.2021 20:40)Radim Gavlovský napsal(a): Před léty, když jsem začínal, tak jsem byl na přednášce, kde lektor školy pro profesionální včelaře vysvětloval jak to dělají profíci, jak mají vše zmáknuté, optimalizované a jen točí ty tuny medu. Jedna mladá slečna se nesměle zeptala, jak má vyřešenu v dadantu obměnu díla v plodišti, aby tam včeličky neměly ty ošklivé černé plásty. Borec už na tu otázku čekal, došel až k ní, naklonil se a hlubokým hlasem pronesl. ”Včely musí nejdříve zemřít, abych jim vyměnil dílo”.
Dnes po osmi letech včelaření se s jeho názorem v podstatě ztotožňuji.
Já na to došel vlasním úsudkem a podpořil mne ten článek který jsem zde dal.
Králíky pod Kralickým sněžníkem, včelsva umístěna 600-760m.n.m. 230 včelstev 42x36 +42x27,5 medníky 42x17 vše tenkostěnné 22mm
|
|
Hlasování: | Jiří H (+1) |
09.04.2021 21:57 |
|
Josef Křapka
Posting Freak
    
Příspěvků: 2.504
Připojen(a): 03.01.2010
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Tmavé vs.světlé dílo, obměna díla
Jj, chlapci. "Špína do 3 mm hřeje a potom odpadává. Nebo: "Čistota půl zdraví a šína celé". Jako bych se vracel do dob mládí a služby u vojenského útvaru.   
Svým včelám takové šmakulády nedopřávám. Ale , "proti gustu žádný dišputát".
Malá otázka: Proč se včelám tvoří voskové žlázy a proč produkují vosk? Aby jej vyhazovaly? Byl snad v přírodě nalezen usídlený roj kdy bylo dílo černé jako bota?
Nebudu ani připomínat podběrný způsob chovu včel našich předků s roční 50 proc. obmněnou díla. Proč pak asi, jen pro těžbu medu? V dobách mých začátků chovu včel jeden "zkušený" včelař se kterým nyní chodím pokecat na hřbitov, tvrdil: "prý v té emerice profíci mají dílo černé a jak si to chválí". Po letech jsme se shodli, bylo to z lenosti těch profíků. Proč by do včelstev lezli, když ta nebyla pro produkci medu nýbrž na opylování mandloní za kterými tito "profíci" kočovali. Pak jejich vědci vymysleli CCD když včelstva počala padat (patrně i vlivem chemizace zemědělské činnosti pěstitelů). U nás však máme jiné priority. My nejsme placeni za opylovací činnost, ale musíme si vydělat produkcí medu. Tak obměna díla má význam i při snižování tlaku chemie užívané v zemědělství i ve včelařství, tu chemii včeličky naťapou do vosku a ta se kumuluje ve včelím díle. Zkuste o tom popřemýšlet.
Takže chlapci dobrou noc a nechte si včelím díle zdát. 
JK
Ten kdo chce, hledá způsob. Ten kdo nechce, hledá důvod.
|
|
Hlasování: | František Němec (+1), NitraM (+1) |
09.04.2021 23:01 |
|
Kamik
Unregistered
Příspěvků: 1.943
Připojen(a): 18.05.2017
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Tmavé vs.světlé dílo, obměna díla
Na to je dobrá metodika Optimalu, roztržení plodiště novým nástavkem mezistěn se SR uprostřed a dvěma hnědými krycími soušemi. Pro zcelení plodiště to zaklást matka musí a jak zaklade jednou, pak už vždycky.
|
|
Hlasování: | |
10.04.2021 7:59 |
|
Uživatel(é) prohlížející si toto téma: