Příspěvek: #1

Včel samotářek je hodně moc druhů. Většinou mají hnízdo v dutinách - úzkých trubičkách. Jako obydlí se jim dávají např. navrtané dřeva, cihly, svazek rákosu, větviček a podobně. viz http://www.vcelky.cz/hnizdiste.htm. Já bych krabici přenesl na podobné místo, kde ale nebudou vadit... pokud je krabice nenahraditelná, tak bych je opatrně přendal do jiné...

Příspěvek: #2

Na plote okolo rodinného domu mám už niekoľko rokov upevnené rákosové rohože. Plot mám chránený pred dažďom aj snehom po celej dĺžke strieškou. Rákosové rohože nezatekajú vodou a diery v stonkách sa stali domovom pre včely samotárky a útočiskom pre ich potomstvo. Je priam ukľudňujúce sedieť poblíž a sledovať prácu rôznorodého množstva tohoto užitočného hmyzu pre každú záhradu. Alternatívnym opeľovačom sa ľudia venujú aj v paneláku na balkóne. Tiež uvediem niekoľko odkazov, ktoré určite mnohých milcov eko a zelenej čokoľvek potešia.
http://solitarybee.com/blog/2010/03/2010...-emerging/
http://www.crownbees.com/
http://www.beesource.com/forums/showthread.php?t=238992
http://nasapravda.blogspot.com/2010/06/p...tarky.html

Příspěvek: #3

Tohoto tvorečka jsem viděl včera na keři.
Nejprve jsem si myslel, že to je včelka, ale zdála se mi moc černá, malá a hlavně příliš chlupatá.
Nemohlo by jít také o nějakého čmeláka?

       

       

Příspěvek: #4

Je to samotarska vcela z rodu Andrena-piskorypka. Urcit blize druh by slo,ale to bych ji takrikajic potreboval na spendliku... Typoval bych to na Andrena nycthemera Imhoff, 1866, sle muze jit o jiny druh..

---

(24.08.2010 10:10)Reykur napsal(a):  Dobrý den, děkuji všem za rady, že to jsou čmeláci byl náš první názor, ale jsou velmi malí, menší než je obvyklá včela, a proporce těla mají také spíš včelí - nejsou moc "baculatí". Posílám ještě 2 fotky, dnes ráno mi zapózovali trochu ochotněji.
Do podzimu určitě hnízdo nechám, a pokud bych věděl jak, tak bych jim nějak zpříjemnil zazimování. Stačí připravit hnízda podle odkazu uvedeného výše, nebo je třeba ještě něco víc?
Děkuji, Zdeněk

Jde o cmelaky, presne to dilo na kterem jsou je typicke pro cmelaky.

Příspěvek: #5

Díky za informaci Tomáši.
Alespoň vím, jak vypadá ten, komu chci na chalupě postavit obydlí. Snad se tam také nějaké najdou.

Příspěvek: #6

Neni zac Rozhodne jim tam neco postav, vsad se ze tam jsou vsude, akorat pocet druhu se lisi podle typu lokality.

Příspěvek: #7

Tuto jsem vyfotil v Praze. Asi tu mají lepší podmínky - teplo, více škvír v domech...

Příspěvek: #8

Petre v tom mas rozhodne pravdu, v Pha je mnoho druhu samotarek(a zensky tim nemyslim ) jednak je to dano celorocne vyssi teplotou(antropogenne zvysenou) a take tim, ze Praha ma velmi rozmanitou floru. Je v ni mnoho cizokrajnych rostlin, ktere poskytuji lepsi pastvu.
Mam nasbirany nejaky material pod Pha, kde jsem bydlel, jeste je to nevytridene, nevypreparovane, ale jak bude cas, tak se do toho pustim. Zrovna v tom miste, kde jsem bydlel, tak je napr. asi 5 druhu cmelaku, ktere jsem tam nalezl, ale jsou velmi pocetne. Na jare jsem na jednom palouku videl stovky cmelacich samicek-bylo to uzasne pozorovat-jako rojeni cmelaku...
Samotarek tam bylo docela dost druhu, spise mrnave druhy, pak nejake calounice, videl jsem tam i drvodelku fialovou. Zajimavosti bylo, ze na stejne lokalite zily oba poddruhy srsne. Jak Vespa crabro crabro, tak i Vespa crabro germana. U nas na Loketsku jsem zjistil jen V.c.germana.
Jinak je ta oblast nad Zbraslavi, kousek od Zavisti chuda na velke druhy strevliku, malych druhu je tam pomerne dost, nektere i raritky Je tam beznych hodne druhu tesariku a take casty navstevnik primo na zahrade byl rohac obecny. Taky se tam vyskytuje sarance modrokridla..
A co je typicke pro tu oblast z obratlovcu mlok skvrniti-uzasna podivana, kdyz si to podesti smidoli cela armada mloku. Je je trochu sem se rozepsal...

Příspěvek: #9

Mám v sadu už 3 sezóny tyhle potvůrky, a "chovám" je v těchto panelácích
viz. foto.

Příspěvek: #10

Netušil jsem, jak takové vlákno může být zajímavé ... Pánové, díky! Letos jim také připravím něco ku přebývání.

Příspěvek: #11

Po loňských neúspěších se čmeláky jsem se rozhodl, že se nebudu snažit násilně vnutit svoji představu o vhodném stanovišti volně žijícímu hmyzu, ale dám možnost samotářkám, aby si samy obydlely připravené stanoviště. V nejbližších dnech jim vyrobím byteček, inspiraci jsem našel na webu vcelky.cz

Příspěvek: #12

(06.04.2011 8:59)Vlasatej napsal(a):  Mám v sadu už 3 sezóny tyhle potvůrky, a "chovám" je v těchto panelácích
viz. foto.

Krasna potvurka, je dobre, ze jim nabizis ubytovani
V tomhle pripade jde o čalounici
tipl bych to na Megachile centuncularis (Linnaeus, 1758), hrubejsi zarazeni Megachilidae - čalounicovití.
Pokud si tahle vcelka vykrojuje listy rostlin na stavbu hnizda a taha si je do dutin, mohla by to byt ona.

Příspěvek: #13

Lehce tečované vlákno ... Tomáši, klobouk dolu. na dvoře máme hodně plicníku temného, na něm jsem před chvílí rozlišil asi tři druhy čmeláků, ale ani jednu včelu. Usuzuji z toho správně, že včela dovnitř květu nedosáhne?

---

Zpátky k vláknu: díky Tvé identifikaci jsem zjistil, že, - Andrena sp. piskorypka -samotarska vcela - mám právě teď před sebou ve skleníku. Jdu ji pustit ven.

Příspěvek: #14

U rostlin, ktere maji dlouhe trubkovite kvety, jsou hlavnim opylovatelem cmelaci, pripadne nektere druhy nocnich motylu. Pokud je nektar dostupny i pro vcely, tak kvety take navstevuji-intenzita jejich navstev je dana atraktivitou zdroje. Pokud je mala nabidka snuskovych zdroju, vcely vyhledavaji i hure dostupny nektar. V opacnem pripade radeji navstevuji snadneji dostupne zdroje. Podstatnou soucasti atraktivity dane rostliny-kvetu je koncentrace cukru v nektaru. Cmelaci si nekdy zjednodusuji pristup k nektariim a vykusuji trubkovite kvety z boku a "pasuji" tak nektar. Napriklad u nektery druhu jetelu to delaji. Tim zpristupni nektar i pro vcely a ty zacnou pasovat nektar take.
U vcel je dalsi dulezita vlastnost, ktera urcuje, jestli vcela kvet navstevuje, nebo ne. Jde o florokonstantnost. Prave pro vcelu medonosnou je florokonstantnost typicka. Najde-li vydatny zdroj snusky, napr. jablone, intenzivne se venuje tomuto zdroji. Proto je vyborny opylovatel. Naproti tomu cmelak tuto vlastnost nema a leta chvilku na jablonove kvety a pak treba na smetanku, ktera roste v sadu mezi stromy. Tim se snizuje ucinnost opylovani je-li zavysla jen na cmelacich. V pripade, ze mate sad, a smetanky je v ni opravdu hodne, tak i vcela se na ni zaleta. Dochazi tak ke konkurenci v opyleni mezi jabloni a smetankou. Vlivem florokonstantnosti vcela leta prednostne na ten zdroj, ktery je pro ni vyhodnejsi, vice koncentrovany nektar, vetsi pocet rostlin na jednom miste. Je danemu droji "verna". Vyschne-li dany zdroj, rychle se preorientuje na jiny a je mu opet "verna"
Vceli musi shromazdit velke mnozstvi zasob na zimu, proto vyhledava rostliny s nejvetsi atraktivitou a vydatnosti. Oproti tomu cmelak nemusi tolik nanosit a tak sbira "po ceste" na co prijde. Je to odlisna strategie podle rozdilne potreby vcely a cmelaka.
Zajimavou kapitolou ve vztahu opylovatel a rostlina je strategie, kterou si vyvynuly nektere rostliny. Napr. nektere druhy orchidei napodobuji tvarem kvetu samicky hlavniho opylovatele a samecci daneho druhu se snazi oplodnit "falesnou" samicku, pricemz vlastne jen opyluji kvety rostliny"podvodnice-imitatorky" Jde o uzky, takrikajic intimni vztah mezi konkretnim druhem rostliny a konkretnim druhem napr. samotarske vcely. staci, aby dany druh vcely na lokalite vymizel a vymizi i rostlina.

Příspěvek: #15

https://picasaweb.google.com/bastlu90/Bz...directlink

tak tydle bzučáci nám lítaj pod koberec co je připravenej už od loňska na bazén a nevim co to je. takže otázka je jasá CO TO JE???

Příspěvek: #16

To je naprosto jasné. Je to na 100% africká včela zabiják

Příspěvek: #17

to asi ne ja mezi nima chodim dokonce sem zkoušel jak regujou na dýmák a jestliodletej kdyz je zadimim.. pač sem tam stavěl bazén ani jedno žihadlo.. nic

Příspěvek: #18

Se synem jsem vyrobil pro samotářky ubytovnu. Už máme dva nájemníky.

Příspěvek: #19

Paráda! Už jsem taky začal ...

Příspěvek: #20

Já jsem obšlehl Vlasatýho a navrtal jsem trámek.
Za tři týdny se naplnilo 6 dírek.
Před týdnem jsem je přesunul víc na slunko, protože tak kde jsem je fotil byl později stín a jak slunce stoupá výš, tak by byl stín i přes den.
Tak uvidím, zda to bude mít vliv.