Příspěvek: #1

Dobry den, chtel bych se zeptat jak to mate s otevrenim cesna. Muzu jej nyni otevrit po cele dylce ulu? Mam obavu kdybych jej otevrel moc, zda jej vcely uhlidaj pred pripadnymi loupezemi. Mozna se ptam blbe, ale nikde to nemohu najit...

Příspěvek: #2

Tohle vždy hodně záleží na místních podmínkách, počasí a snůšce. Já sám jsem ještě česna neotevřel naplno, protože snůška není nic moc a včelstva nemám moc silná. A potýkám se s masivním loupeživým tlakem u oddělků.

Příspěvek: #3

Zatím mám česna otevřená z jedné poloviny délky úlu, tak doufám že jim to stačí......pouze u oddělku mám česno dost zůžené

Příspěvek: #4

Todle by mě taky zajímalo podle čeho se vlastně volý otevření česna??

Příspěvek: #5

(08.06.2011 9:31)zbynek_ napsal(a):  Dobry den, chtel bych se zeptat jak to mate s otevrenim cesna. Muzu jej nyni otevrit po cele dylce ulu? Mam obavu kdybych jej otevrel moc, zda jej vcely uhlidaj pred pripadnymi loupezemi. Mozna se ptam blbe, ale nikde to nemohu najit...

Včelstvo v žijúce v prírode si niekdy nestanovuje veľkosť letáčového otvoru, musí prijať taký otvor ako je v prírodnej dutine a nemá s stým problém ani v zime ani v lete. To len človek pretože je vymýšľavý tvor tak im to zlepšuje, v zime aby im zima nebola, v lete aby ich nevyrabovali iné včely a pod.

Letáčové otvory upravujem na zimu hlavne ochrany včelstva pred vonkajšími škodcami, ale pri jarných teplotách nad 16°C otváram letáče-česna naplno. Šírka otvoru je je na šírku úľa t.j. 380 mm a jeho výška 20 mm. Včelstvo, ktoré je aspoň v priemernej sile si dokáže letáč ustrážiť a vplyv vonkajšej teploty je na život včelstva neutrálny.

Jednoducho s tým dlhé roky nemám problém. Ja viem, že každý začiatočník je neustále atakovaný rôznymi radami a môže byť z toho zmetený, čo sa po čase ako pribúdajú roky stratí a každý si vytvorí nejaký svoj systém ako to urobiť. Vzťah človeka ku včelám, je dať im maximálne "lásky", pritom ho včely ani tak nepotrebujú, človek si myslí, že on to vie lepšie ako príroda a tak im "pomáha".
Anton

Příspěvek: #6

A kdybych měl česná zůžit im že po druhym točení v létě se u včel dostavuje slídivost. Takže bych měl teďka nějak po odkvetu lipy připravit na zůžení??

Příspěvek: #7

Je dobré to sledovat, Lukáši. A bude-li mazec, tak třeba i zúžit. Jak to popsal výše Anton, silné, integrované a zdravé včelstvo by si mělo česno uhlídat ...

V téhle souvislosti mě napadla možná nepřípadná otázka, ale ...: jak je to s česnem u "volně" žijících včelstev? Tedy myslím s jeho velikostí. Mohou si je včely třeba nějak rozšiřovat? Třeba vykousáním? To, že si tmelí a zakrývají škvíry a otvory, je známé ..., ale může tomu být i naopak? Sledoval to někdo?

Příspěvek: #8

Ahoj Jirko a i ostatní,já si myslím,že včely divoké,nebo včely než se z nich divoké stanou,si vyberou budoucí příbytek instinktivně a hlavně dobře s ohledem na bodoucí uspořádání svého prostoru a i tzv.česno s ohledem na přežití nemusí zásadně měnit.Určitě nevlezou do každé díry,která by se nám lidem zamlouvala,ale jim a oni už to ví před stěhováním,že se pro třeba dutinu ve stromě rozhodly správně.Asi nepostupují cestou pokusů a omylů,to už by tady nebyly.Možná by taky nebyla ztráta času se častěj vrátit v naší honbě za poznáním o pár
tisíc let zpět.Včely neničíme tolik technikou moderního včelaření(úzka nebo širší česna,teplá,nebo studená,nástavky,nebo Budečáky adt.)ale špatným životním prostředím.Nemám nic proti chemii,jsou to stavební kameny veškerého života,ale časem,nepoučíme-li se z přírodních zákonitostí nás ty kameny taky semelou.

Příspěvek: #9

Toto je obrázek zhotovený 23.10.2010 kdy provádím odejmutí podstavených medníkových nástavků a současně vážím včelstva ke zjištění množství zimních zásob. Včelstva mají celoročně naplno otevřené hlavní česno v podmetu a ve třech nástavcích otevřená očka. Regulaci ponechávám na včelách.



Přidám trochu vyčteného mudra a vlastních zkušeností. Musíme si uvědomit, že česno jsou dveře do včelstva. Dveře, kudy do včelstva vstupuje vzduch, potrava, vlastní včely ale i nepřátelé. Česno úlového dna je otevřené přez celou šíři o výšce otvoru 7 mm. Projde včela ale neprojde rejsek ani myš. Proti očkům jsou ve vzdálenosti 7 mm boční loučky hoffmannových rámků. včely projdou, rejsek ne. Za mrazů se očka uzavírají námrazou. Při oblevě se otevřou. Ani v době po podzimním medobraní, kdy včelstvům podstavuji medníkové nástavky k vylízání a ochraně před zavíječem jsem nezaznamenal dosud loupež. Očka v těchto nástavcích jsou uzavřena. Podmínkou ale je, že nechováme slabochy. Včelstva musí svůj úl ovládat. To znamená, že podstavujeme medníkové nástavky neprodleně po vytočení medu - cca do 12-ti hodin tedy dříve, než včelstva počnou redukovat své početní stavy (brady na česnech). Platí zde jedna zásada: Jakou velikost česna mají včelstva v podletí, kdy se připravují na zimování, takovou velikost musíme zachovat i při zimování. Tedy při a po zakrmení již žádné "šmrdlání" s česnem a očky. Ale nemusíme se bát. Včelstva přežívají i proti vůli včelaře jim v dobré víře pomoci .

Příspěvek: #10

(13.06.2011 13:41)Smetana Bohuslav napsal(a):  ...,že včely divoké,nebo včely než se z nich divoké stanou,si vyberou budoucí příbytek instinktivně....

Neviem kto to publikoval, ale bol to niekto VUVč Dol, ako si včely regulujú letáčový otvor propolisom. Takže matka "Príroda" to má vyriešené. To, že včely hľadajú podľa vhodného otvoru považujem za nezmysel. Videl som roje, ktoré prežívali so vstupným otvorom od 1cm až do 25cm špáru. Dokonca sú roje, čo žijú voľne medzi konármi, prístupné zo všetkých strán!

Myslím si, že skutočný problém s veľkosťou letáčového otvoru je v priveľkom množstve včelích rodín na jednom mieste. A keď sa včelár dopustí chýb, ako je rozliaty sirup, voľne pohodené medové plásty, má na problém zarobené. Určite si každý z nás všimol. že keď rozšírime včelám otvor, ešte týždeň lietajú po starom.

Příspěvek: #11

Vojto, je teraz pozorujem čas od doby zmeny letáča až po tieto dni a niekoľko včiel prilietajú na pôvodný letáč, ktorý bol na d terajším hlavným ešte i teraz a to je toho dňa už 50 dní! To znamená, včely môžu žiť v jarnom čase oveľa dlhšie ako sa to udávali štúdie o dĺžka života krátkovekých včiel. Dlhoveké v tom čase už vo včelstvách neboli. Je to zaujímavé a pre včelstvo včelára dôležité poznanie, že jeho včely sa môžu oveľa dlhšie podieľať na živote včelstiev. Anton

---

(13.06.2011 11:09)Lukáš Bašta napsal(a):  A kdybych měl česná zůžit im že po druhym točení v létě se u včel dostavuje slídivost. Takže bych měl teďka nějak po odkvetu lipy připravit na zůžení??

Lujkáš, neviem prečo sa okolo toho točí toľko otázok a pochybností. Aj teraz som skončil vytáčanie agátového medu z 72 včelstiev a nerobil som žiadne opatrenia, nič sa na letáčoch nedialo! a takto je to aj pri poslednom vytýčaní medu začiatkom augusta-srpna, kedy je už sliedivosť včelstiev vysoká.
Dôležité je pri odoberaní medových plástov a ich vracaní do včelstiev dodržať isté zásady, nedať poletuijúcim včelám ani najmenšiu možnosť, aby sa dostali k npr. rozliatemu medu, len tak voľne pohodeným plástom, prípadne nerobiť dlhú manipuláciu s medovými plástami.

Prvá zásada je, odobrať plásty s medom a rýchlo ich omietnuť od včiel.

Druhá zásada je, plásty ukladať do prepravky (npr. ľahká debnička) a okamžite debničku zakrývať.

Tretia zásada je, vytočeňé plásty taktiež nevystavovať včelám, ale takisto prepravovať v zakrytej debničky a rýchlo preložiť do včelstva. Plásty netreba postrekovať vodou, včely si s nimi poradia a naviac nevyvolávajú taký ruch na včelnici a nesliedia.

Takýmto opatrením nemôže vzniknúť na včelnici neželateľný stav, t. j vzájomné rabovanie a potom netreba robiť na letáčoch ich zužovanie.

Příspěvek: #12

(13.06.2011 14:47)Josef Křapka napsal(a):  podstavujeme medníkové nástavky neprodleně

Josefe, pokud byste namísto podstavení, umístil zmíněné nástavky zcela nahoru, byl by v tom rozdíl? Pokud ano, proč?

Příspěvek: #13

Děkuji za vysvětlení antone... já sem všude možně čet o loupežích a o zužování česen.. ale nikde nebylo pořádně vysvětleno jak to udělat... mám dva slabší roje a mám o ně strach aby jim ty silnější neodnosily zásoby...

Příspěvek: #14

(13.06.2011 22:17)architekt odpadu napsal(a):  Josefe, pokud byste namísto podstavení, umístil zmíněné nástavky zcela nahoru, byl by v tom rozdíl? Pokud ano, proč?

Pokud by se jednalo o pouhé vyčištění plástů od zbytkového medu po vytáčení, je možno je umístit nad včelstvo na cca 36 hod - to znamená na dobu, než je počnou opět zanášet medem. To by komplikovalo náš záměr s likvidací nejstaršího díla. Ing. Dvorský nadstavuje vytočené nástavky, ale používá mednou komoru avšak má jiný způsob chovu. Navštivte jeho stránky. Můj způsob spočívá v tom, že medníkové nástavky včely vyčistí, dokonce opraví a ochrání plásty před zavíječem do doby kdy mám čas na jejich vytřídění a vyvaření - to bývá v době měsíce října před prvým ošetřením Varidolem. Další výhoda je ta, že včelstva nedonutíme násilně redukvat své početní stavy na velikost ponechaného prostoru. Pokud chcete medné nástavky po posledním medobraní nadstavovat (je to méně náročné) použijte metodu medné komory jak ji uvádí ing. Dvorský. V případě podstavení medných nástavků potřebujete, abyste nemusel v době slídění včelstva rozebírat, buďto dva pomocníky a bradla ke zvedání úlů nebo manipulační zvedák. Každá z uvedených metod má svá specifika. Máte o čem přemýšlet .

Příspěvek: #15

(13.06.2011 18:53)Anton Turčáni napsal(a):  Takýmto opatrením nemôže vzniknúť na včelnici neželateľný stav, t. j vzájomné rabovanie a potom netreba robiť na letáčoch ich zužovanie.

Slídivost není lokální ale plošná záležitost. Pokud Antoni máš souseda, který to nedělá podle zásad proti slídivosti nebude to co tvrdíš fungovat.

Mám zkušenosti takové, že poznám že šetřílci na jaře nechávají vylízávat plásty a to třeba má vliv na slídění o půl km od jejich stanoviště. Potom mi rozhořčeně sdělují, že ty moje včely u nich v podletí loupily. Proč? Protože létavka co se to jednou naučí, to umí od jara do podletí a prostě slídí, když vidí důvod. Včely vyhledávají cukerné zdroje - je to jejich život.

Pokud se dělá něco s plásty a úlovou vůní a medem špatně, pozná se to i na vylupování oddělku. Proto mám také univerzální postup pro jejich tvorbu. Nemá smysl řešit jestli jde o zjevnou nebo tichou loupež, když soused neumí např. vybírat medné plásty nebo jinou prohlídku.

Tento scénář s vyloupenými včelstvy je oblíbeným tématem když potkám menšího včelaře. Nevím co si vykládají a jak pomlouvají mou práci, ale rozhodně prý mohu zato, že prý nekrmím a moje včely loupí jejich chovy. Ale že dělají prasečiny s vystavenými plásty a neumí bezpečně dělat podle zásad při podletním slídění - to prý nemá vliv, mohou zato jen mé hladové včely. Na schůzi ZO jsem si toho vyslechl ... i jako oficiální stížnost na větší včelaře.

Také menší včelaři pomalu dochází nato, že je nanic doširoka otevřené česno, včely většinou takové otvory ohrožují, že je to blbost mít "česno dokořán".

Proto mám univerzální řešení, oplechované česno po celý rok pouze na 9x120 mm s pozicí napravo. Takové česno si včely uhlídají nemám další jiný problém typu přehřátého úlu atp, protože dokážou ho uregulovat snadno. Včela nepotřebuje takovou ventilaci kterou je často slyšet a je moderní propagovat._gp_

Příspěvek: #16

Obdobnú skúsenosť so "včelármi" mám aj ja. Nedávno kolegyňa kupovala včelstvá a požiadala ma o prehliadku uvedených včelstiev. Návšteva tej včelnice bol malý hororový zážitok - rozhádzané úle, plásty, zrejme po uhynutých včelstvách po zime, porozkladané (alebo rozhádzané?) po včelnici. Ale zato dotyčný vedel, po čom idú včelstvá na internete.

Příspěvek: #17

(14.06.2011 9:02)Josef Křapka napsal(a):  Pokud chcete medné nástavky po posledním medobraní nadstavovat (je to méně náročné) použijte metodu medné komory jak ji uvádí ing. Dvorský.

Místo medné komory se dá použít mateří mřížka, funguje to podobně.
Používám už několik let.

RK

Příspěvek: #18

tak koukám že s uzavíráním česna je to různý... takže to nechám na pocitu když se mi bude zdát že něco nesedí radši je přivřu.. když ne nechám je otevřené...

Příspěvek: #19

(13.06.2011 16:44)Vojtech Langer napsal(a):  Neviem kto to publikoval, ale bol to niekto VUVč Dol, ako si včely regulujú letáčový otvor propolisom. Takže matka "Príroda" to má vyriešené. To, že včely hľadajú podľa vhodného otvoru považujem za nezmysel. Videl som roje, ktoré prežívali so vstupným otvorom od 1cm až do 25cm špáru. Dokonca sú roje, čo žijú voľne medzi konármi, prístupné zo všetkých strán!

Náhodou som natrafil na tieto obrázky, ktoré mi pripomenuly túto preberanú tému. Takže vlastne len dopĺňam svoj príspevok. Tu krásne vidieť, ako to "funguje". Žiaľ, kto je autor, neviem... (Priznávam, že som sa málo snažil. )

obr. 1. http://www.vcelarsky.tym.cz/vcelarskenov...=component
obr. 2. http://www.vcelarsky.tym.cz/vcelarskenov...=component

Příspěvek: #20

lenže.terajšia zima je neobvyklá.vysoké teploty u nás 10 stupňov.vysoká vlhkosť.