Příspěvek: #321

Včela recyklující propolis:

Příspěvek: #322

Tak opět naprosto demagogickou reportáž jsme slyšeli včera na veřejnoprávní televizi v pořadu Gejzír, pokud se chcete podívat koukněte sem (čas 6:15):
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10...298-gejzir
Začíná to naprosto signifikantně demagogickým citátem, který Einstein nikdy nepronesl.

Příspěvek: #323

Jedna technická připomínka. A. Uváčik plete pojmy. Singer není plemeno, ale kmen.


Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád: štíhlopasí (Apocrita)
Nadčeleď: včely (Apoidea)
Čeleď: včelovití (Apidae)
Rod: včela (Apis)
Druh - včela medonosná
Poddruh (také plemeno nebo rasa) - kraňská
Kmen - Singer

Příspěvek: #324

Ono těch blbostí tam zaznělo více, např. lípa a akát nekvetou společně. Slícících vos, sršňů (a kupodivu i čmeláků) mám kolem úlu v Praze daleko více než kolem úlů mimo město. Dále nechápu, proč při každé podobné reportáži zazní, že včelaření ve městě je fenomén, který k nám přišel z emeriky? V zemích bývalého Rakouska-Uherska bylo nařízeno patentem mít včely u každé fary, u každé školy či každé usedlosti za vlády Marie Terezie. Každopádně je docela alarmující, když taková reportáž nabádající kaženého neználka pořídit si včely, zazní 14 dní poté co se Praha ocitla v ochranném pásmu MVP a v reportáži o tom není ani zmínka. Holt jak někdo začne přednášku, či reportáž zaručeně pravým citátem ejnštajna, tak je asi nejlepší se zvednout či vypnout TV. BTW tento nesmysl si neodpustil ani pan Hradil na své pondělní přednášce.

Příspěvek: #325

..u nás sa vyhliadky zlepšujú...nedávno som zachytil z niektorého slovenského média,že nie štyri,ale päť rokov nám zostáva po uhynutí poslednej včely

Příspěvek: #326

To je tými istotami...

Příspěvek: #327

Včelkám Zdar!

Příspěvek: #328

hm... dosť veľa tvrdení pomimo... Strata času.

Příspěvek: #329

I na paní to bolo dosť!

Příspěvek: #330

Já tam neslyším moc věcí ve kterých by byl mimo

Příspěvek: #331

stačilo mi ,když jsem slyšel, že se používá na léčení tvrdá chemie, i když není třeba. To kdo dělá?

Příspěvek: #332

Obecní fumigátoři.

Příspěvek: #333

To je něco jako obecní blb?

Příspěvek: #334

Něco jako kozel.

Příspěvek: #335

Na obrazku na pozadi ma muchu..

Příspěvek: #336

Taliansky včelár dr.pescia,známy aj z reportáží,uverejňovaných v MV..v posledných rokoch sa u mňa vyskytujú včelstvá s rovnakým a aj výraznejším oranžovým zafarbením prvých dvoch tergitov,aké je vidieť na jeho včelách..neviem odkiaľ vietor fúka,naposledy matka odchovaná z F1 praděd,voľne spárená na včelnici,má potomstvo úplne bijúce do očí..

Příspěvek: #337

Ono to zafarbenie nie je už ono, je to dost pokrížené z tmavou včelou. ono orginál je včela temer žltoorandžová. Čistá rasa je taká, chová a množí sa v Californii. Ja som také mal, je to čela mierna, nebodavá. Dá sa bez masky pracovať aj keď je búrka. Sú dobré na med, také matky VT som poslal do Zamutova, okr. Vranov nad Topľou. pánovi, mislím že sa písal Olejár, bol tam štátnym včelárom. Výsledky a ohlas na tieto včelstvá bol pozitívny. Potom som tie včelstvá krížil aj z inou rasou, nie európskou.
Ono aj trud je takí sfarbený, dosť výrazne, orandžovočervený.

---

Příspěvek: #338

(08.12.2014 20:12)jirka.marx napsal(a):  Já tam neslyším moc věcí ve kterých by byl mimo

Přiznám se, že taky v tom videu nevidím nic v zásadě špatného.
Samozřejmě: problematika je mnohem širší a je hodně těžké ji v tak omezeném prostoru shrnout, navíc pro laiky … Vyrovnal se s touhle těžkou rolí se ctí ...
Debatoval bych (nehledě na pár zkratů a nepřesností) jen o jeho apriorní kritice oněch „nových“ metod a o směru návratu k těm „starým“. Tu je problém mnohem složitější, naše nová situace je dosti z řady příčin komplikovaná a nejsem si jist, zda by ji vyřešil jen návrat ke starým postupům. Ostatně on to kolega Kuntoš zase až tak striktně netvrdí …
Uvedu příklad: jak se zdá, je za současné situace velmi důležité stále sledovat zdravotní stav včelstva. Což je v přímém rozporu s požadavkem nechat včely vlastně být a nerušit je.
Stejně tak návrat k původním prostorům, jako jsou dutiny, kláty, košnice a pod. Je to super, ale potřebujete si najít kompromis, jak opět sledovat i u nich zdravotní stav, monitorovat je a pod. Tedy pokud to chcete, můžete je taky nechat fungovat a sledovat, které to zvládnou a které ne, ale to není stejně objektivní selekce ...
Samozřejmě to jde, ten kompromis nalézt lze. Nehledě na to, že až jednou dojdeme k té vysněné odolnější včele, tak se to zase zjednoduší.
Zatím je to ale dost složité. Mám zkušenost jenom s TBH, a přestože ji mám udělanou tak, aby bylo možno spodem monitorovat aspoň spad, vidím spoustu komplikací oproti volně rozběrnému dílu. Už jen to maso při odřezávání přistavěných plástů k bočním stěnám. To raději nedělám, tudíž ale taky nevídím, jaký je uvnitř stav, jen přes okno či skrze pozorování včel na česně ...
Ale uvidíme ...
Zajímaly by mne zkušenosti chovatelů, kteří mají košnice a skutečné kláty ... Ale to bychom asi měli probírat v relevantních vláknech ...
Jiří
P. S. k tomu 2. videu:
Paolo Pescia: http://www.dottorpescia.com/ - hodně zajímavé stránky ...
https://plus.google.com/1177488471638789...l=cz&hl=cs

Příspěvek: #339

Já bych řekl, že by to chtělo návrat ještě dál, kdy byly opravdu velké stromy (nikdo je nekácel) a v nich opravdu velké dutiny. A nebazíroval bych na téměř nerozběrném díle, spíš na opravdu velkých plástech s přirozenou stavbou. A samozřejmě genetika.
Ve sledování zdravotního stavu je hrozně důležité mít pod kontrolou prostor po česnem, kam padají včely bez křídel, vynesený plod a vůbec to, co včelky za noc vynesou z úlu.

Příspěvek: #340

Jo, souhlas. Je to o nalézání funkčních kompromisů ...
Pokud jde o tu genetiku: jak ji testovat? Tedy při nerozběrném díle ...
Při rozběrném díle si třeba můžeme udělat pin test na hygienické chování. Ten nám dá docela cenné poznatky. Takže to je myslím argument pro možnost dílo nějak rozebrat ...
U nerozběrného díla v podstatě musíme jen počkat, které včelstvo přežije?
Tu je problém: jedno včelstvo může výrazně zkomplikovat život těm ostatním, která by normálně přežila ...
Ale beru zpět, tohle je vlastně asi tak trochu i ten přírodní výběr? Tedy kdyby to nebylo na včelnici, kde jsou včelstva vedle sebe. Což samozřejmě v přírodě není ...
Zatím neuvažuji v těchto úvahách o situaci, kdy přijde veterinář a z pověření státu bude chtít odebrat vzorek na nějaký test. To samozřejmě lze. I z té košnice ...
Ale jako chovatel zaměřený na nějaký genetický progres bych ta včelstva potřeboval (asi ...) sledovat víc ... Nebo ne?
Lze monitorovat přirozený spad u košnice? Lze tam (a jak?) aplikovat biotechnické metody či nějaké typy ošetření v případě krize? Nevím, jen se ptám zkušenějších ...
Přiznám, že tohle jsou účelové úvahy. Při posledním jednání o nákazové vyhlášce na SVS 27. 11. byla velmi poučná debata o požadavku ČSV chovat jenom v takovém díle, které umožňuje rozebrání, odběr vzorků a pravidelný monitoring zdravotního stavu. V podstatě na tom byla shoda, akorát padla námitka (ŠPV - L. Dvorský), že pak jsou v podstatě vyloučeny typy "úlů" jako kláty, brtě, košnice ... Tedy způsoby chovu hodně v současné době rozšířené - a zvláště "u sousedů". Přičemž vlastně ti, kteří v těcho prostorech chovají, garantují často lepší principy chovu, zejména pokud jde o hygienu ...
Vzhledem k tomu, že ten základní požadavek asi ve vyhlášce bude, považuju to za téma hodné obšírnější debaty ...
Jiří