Příspěvek: #1

Kolegyně a kolegové,
myslím, že tohle téma tu ještě není. Měl bych dotaz. Během konce září a v říjnu jsem objevil na síťce občas pár včel s DWV. Nebylo jich mnoho, ale byly. V té době, vlastně celé teplé září, byly ve včelstvech Nassenheidery s KM (65%), v prvních ještě teplých dnech října pak houbičky s KM 85%.
Konsultoval jsem to s několika kolegy, protože mi bylo jasné, že jakmile se taková včela s poškozenými křídly objeví, je třeba bít na poplach. Větší rozšíření jsem nezaznamenal, teď to dokonce ustalo a už je nenacházím. Takže bych se rád zeptal: znamená skutečnost, že teď je nenacházím, že dlouhodobé nasazení odpařovačů s KM vir potlačilo? (tak se alespoň dosud soudí). Dodám ještě, že jsem dvakrát grifinoval, s olejem, 16. a 30. 10., jak jsme se ve spolku dohodli. To je tedy další otázka: jak na DWV působí Varidol, působí-li? Mé záznamy jsou přístupné na VMS - Dobřichovice na dolní Mži (Berounce, chcete-li) , JZ od Prahy zvané jadrně i Hoštaplerštat .
Díky za Vaše zkušenosti.
Jiří

Příspěvek: #2

Z toho, co vím, si troufám říci, že KM ani amitraz tento virus, ani ty další, nelikviduje. A pokud ano, tak ne významně. VDW je snad nejběžnější virus v úlovém prostředí a jeho množení a šíření V.d. velmi napomáhá. Pokud ve včelách nevidíme včely s deformovanými křídly, neznamená to ještě, že tam virus není nebo že je ho velmi málo. Některá včelstva (hygienicky na výši) včely s deformovanými křídly krátce po vylíhnutí vytahují z úlu ven, jak jsem si letos všiml a hodně postižených včel se ani nevylíhne, hynou ve fázi kukly a způsobuje to částečnou mezerovitost plodu.

Příspěvek: #3

Díky, pane inženýre. Aha, takže když třeba najdu na síťce kuklu ještě bez křídel (vyhozenou těsně před líhnutím), tak vlastně DWV také vyloučit nemohu ...

Příspěvek: #4

Ahoj Jiří,
podle názoru odborníků je prostředníkem šíření viru deformovaných křídel roztoč VD. Mechanizmus šíření tohoto viru není potravní cestou, kde by si již nepřátelské (obranné) prostředí (v bříšku) larvičky dokázalo s virem poradit, ale vir je zanášen přímo do oběhu hemolymfy larvičky a tudíž zde neexistuje žádná bariéra, která by jeho negativnímu působení na vyvíjející se plod bránila. Čili, tento vir se nešíří potravou, nýbrž je při poranění kusadly roztoče VD přímo vnesen do otevřené rány a tím přímo do "krevního" oběhu stejně, jako například u člověka vzniká onemocnění "limskou boreliózou" po přisátí klíštěte. Doufám, že jsem se vyjádřil laicky správně. Když, tak mne odborníci opravte. Z toho můžeme usoudit, že ani kyselina mravenčí či jiná léčiva používaná ve včelařství na virová onemocnění nemají vliv. Čili, naší jedinou obranou před tímto onemocněním je tlumení množství parazita VD, který toto onemocnění přenáší. V letošním roce mám s tímto onemcněním dost neblahé zkušenosti. Neprojevilo se to jen onemocněním některých včelstev DWV, nýbrž u jednoho včelstva jsem zpozoroval i poměrně dost letných (létajících) včel o menším vzrůstu. Uvažuji o tom, že včelstva u kterých bude zjištěno toto onemocnění ve větší míře, bude lepší utratit a nahradit odchovanými záložními včelstvy ještě v průběhu podletí. Tím také žádám ostatní o zkušenosti a názory. Díky.
JK

Příspěvek: #5

DWV (= Deformed Wing Virus) se šíří jak potravou (mateří kašička, pozitivní dělnice ho vylučují do krmné kaše), tak i vpichem. Možná méně známý je ale přenos vertikální, tedy z matky na potomky. Jestliže se matka nakazí DWV, klade i vajíčka pozitivní na DWV, když jsou nakažení trubci, je i jejich sperma pozitivní na viriony DWV. Virus se ovšem šíří přes květy.
Virové částice přežívají i v plástech, dle literatury jsou schopny přežít ve skladovaných pylových zásobách až 6 měsíců, i pokud teplotyklesají v rozmezí -6 až +30°C.
Viru se tedy asi ani zbavit nelze, jen záleží na koncentraci, která je nutná pro propuknutí klinických příznaků. Klinicky nemocná včela má milionkrát větší koncentraci virionů než včela klinicky zdravá.
DWV má vliv na dlouhověkost včel, včely se již postižené líhnout. Jelikož se teď včely nelíhnout, tak se zároveň vytratily i klinicky nemocné včely.
O vlivu amitrazu nebo KM na likvidování virionů jsem nikde nečetl a osobně bych byl velmi skeptický. Já si to vysvětluji tak, že postižen včely jsou již natolik oslabené, že nevydrží škodlivý vliv léčiva, a tak hynou ve venkovním prostředí. (Mé vysvětlení, impaktovaný důkaz bohužel nemám - zatím)

I když jsem si dříve myslel opak (neměl jsem údaj "životaschopnosti virů", odborná práce vyšla teprve nedávno), tak dneska bych plásty ze zkolabovaných včelstev na V.d. nerozdával dalším včelstvům - jsou plné virů. Lepší je je vyvařit a desinfikovat. Ještě větší to má význam po nákaze SBV - pytlíčkovitost.

Příspěvek: #6

Tak tohle je hodně cenné, diky, Josefe i Juro! Musím říct, že podobnou odpověď o působení organických kyselin jsem dostal i na Bienenforum. Věru to ale není veselé čtení ... Ta má úvodní otázka byla vlastně naivní, je, pravda, logické, že teď se (aspoň doufám ... ) včely a ani ty klinicky nemocné nelíhnou, takže tu kliniku už na síťce nevidím ... Což ale neznamená, že tam virus není a zároveň znamená, že na jaře bude třeba tomu věnovat zvýšenou pozornost, že? Čekají nás pěkné časy ... Z toho, co výše napsáno, líhnou se hned další otázky. Může např. pomoci lepší zdravotní kondice včel - řekněme třeba kvalifikované zimování na dobrém medu. Nebo - až se to bojím vyslovit: cíleně podávaná probiotika ...?
Pár ještě odkazů
http://scholar.google.cz/scholar?q=defor...i=scholart
http://en.wikipedia.org/wiki/Deformed_wing_virus
http://www.beesource.com/forums/archive/...00510.html
http://www.biobees.com/forum/viewtopic.php?t=1043
etc. ...
Jiří

Příspěvek: #7

Já bych to tak černě neviděl. Viry zde jsou od pradávna a vymítit je nelze, asi by to ani nebylo žádoucí, také mají význam - zlikvidování slabých jedinců (->přirozená selekce odolných).
V podobném duchu bych to viděl i já. I ze své praxe mohu říct, že jsou včely na V.d. a, řekněme, tolerantnější. Jinými slovy - některá včelstva vykazují klinické příznaky již při napadení např. 3000 ks V.d. jiná až při napadení 9000 ks V.d.
Z toho je tedy zřejmé, že u včelstev existují rozdíly ve vnímání viróz, a proto je potřeba vybírat ta včelstva, která bez kliniky ustojí vyšší napadení V.d.. I toto je důvod, proč pustit množství V.d. na včelstvo na vyšší hodnoty, než je "zvykem".
Viry jsou problémem u slabých a stresovaných včelstev, ale když to srovnám s člověkem, tak je to dost podobné - někdo snese víc, někdo míň...

Asi se už nedovíme, které viry jsou zde původní a které cizí. Dokonce bych i předpokládal, že jich bude časem objeveno ještě víc

U oplodňáčků, plemenáčů a chovu matek je ale vhodné zařadit účinnou desinfeci - nejen proti MVP ale i proti virům. Myslím, že klasika - Savo + NaOH bude dostatečné.

Příspěvek: #8

Takže i z hlediska včelaření zahradního hobby/malo-včelaře: důsledně a tvrdě vyhodnocovat, neudržovat krizová a slabá včelstva a naopak držet vždy zálohy a krýt si záda ... A čerpat z dobrých chovů ... Je to trošku jinak,než jak to měli naši tátové a dědové ... ta tři včelstva na zahradě ...
Jiří

Příspěvek: #9

(28.11.2011 17:07)Jiří Matl napsal(a):  neudržovat krizová a slabá včelstva

To platilo i kdysi

Navíc oni ti naší předchůdci neměli na včelách roztoče, o virech se toho vědělo pramálo nebo vůbec nic...

Podle mě jsou virózy právě to, co ničí naše včelstva.Možná by se to dalo přirovnat k AIDS člověka - to samo o sobě smrtelné není, ale zničí to imunitní systém, a tak nemocný může zemřít na obyčejnou rýmu. (To bete ovšem jako hodně zjednodušené )

Včelař podle viróz pozná, jak na tom jeho včelstva jsou. Já to používám jako přídavný faktor sledování V.d. Spad totiž není jednoznačný... jak už jsem napsal - jsou rozdíly v odolnosti.

Na druhou stranu použí léčiv může snižovat ibranné reakce včel, takže to může být kontraproduktivní. Ale bez nich se v současnosti těžko obejdeme - škoda způsobená na imunitě včel je zanedbatelná vzhledem k záchraně celého včelstva.

Příspěvek: #10

Z toho, co už tu bylo řečeno, přežívají viriony až několik měsíců mimo úl ve skladovaných souších. Bylo i řečeno, že na KM a amitraz příliš nereagují.
Ví někdo, co s nimi dělá síření souší?

Příspěvek: #11

(28.11.2011 13:31)Josef Křapka napsal(a):  Uvažuji o tom, že včelstva u kterých bude zjištěno toto onemocnění ve větší míře, bude lepší utratit a nahradit odchovanými záložními včelstvy ještě v průběhu podletí. Tím také žádám ostatní o zkušenosti a názory.

Můj názor je takový, že já bych ta včelstva neutrácel. Když jsem se setkal s působením viru deformovaných křídel, byla situace taková: podletí, včelstvo silné, podle spadu přemnožený roztoč Varroa. Vzhledem k tomu, že v té době byl efekt zakrnělých křídel jednoznačně připisován kleštíkovi parazitujícím na vyvíjejícím se plodu, nasadil jsem prostředky v boji proti varroáze (KM, Gabon, na podzim pak pochopitelně Varidol), abych omezil populaci roztoče - a včelstvo normálně vyzimovalo, prosperovalo a následující léta se již problém neopakoval.

S případem pytlíčkového plodu jsem se před pár lety setkal také (měsíc květen a červen). Podržel jsem se doporučené metodiky a navíc vyměnil matku. Také zde problém odezněl a příští rok se v problematickém včelstvu problém neobjevil - včelstvo bylo silné a vitální.

Příspěvek: #12

Chcel som založiť nové vlákno "Pochodujúce včely", ale u mňa to jednoducho nejde, mám len jednu možnosť, odpovedať na existujúci komentár.

Včera som zbadal ako po gumenných chodníkoch (aj po pokosených plochách) "pochodujú" včely, v snahe odletieť trepocú krídlami, ale ani jednej čo som ich pozoroval sa to nepodarilo. Po unavení sa včely združujú do skupiniek 10-20 včiel a len tak sa navzájom kontaktujú, ale už nedokážu odísť na druhé miesto a do rána uhynú.

Už 6-8 rokov som tento jav na včelnici nepozoroval a myslel som, že sa u mňa už neobjaví, opak je však pravdou. V minulosti po dlhom hľadaní, aj konzultáciách s inými včelármi som dospel, že to môže byť viróza s postihnutím hrudného svalstva. Svedčí o tom aj ich chovanie, potravu nemajú pri svojom pochode a "šliapu" chodníky, ale lietať napriek ich snahe nedokážu.
Ak sa niekto stretol s týmto javom, nech sa pripojí. Anton

Příspěvek: #13

(13.05.2012 18:44)Anton Turčáni napsal(a):  Ak sa niekto stretol s týmto javom, nech sa pripojí. Anton

Zažil jsem to v posledních čtyřech letech třikrát. Kolegové okolo, mi to hodně často telefonicky sdělovali, že jim někdo otrávil včely. Jenže nejde o otravu dospělců, ale o otravu v larvárním období s následkem nedospění. (juvenoidy)

Jak rychle pochodování v jarním období přijde, tak i rychle odejde, zřejmě s jinou snůškou a zdrojem potravy. Mám nato vykoumaný i jeden přípravek, který účinkuje do 48hodin a zastaví to.

Zapříčiňují to tedy dle mého posouzení aplikace pesticidů v jarním období v okolí. Nemohl jsem nikdy s přesností najít zdroj, ale s velkou pravděpodobností jde o sady, odhaduji to podle časově přesného zkluzu cca 14 dní od aplikace, většinou to ukazuje na ně... Nejde o vir deformovaných křídel. Je to prostě otrava pesticidy, která je následkem chemické ochrany rostlin. Asi jak znám Tvé postupy, zvolil bych jinou účinnou látku než amitraz, protože ten sice zhodí roztoče, ale nezastaví to pochodování. Vždy se to pochodování po snůšce zvýší, čím více se aplikuje amitraz. Asi by jsi měl letos vyzkoušet blaf metodu s KM. Ani na šťavelka si s tímto moc dobře poradí. Hodně jsem okolo tohoto pochodujícího jevu zkusil. Pokud to nezastavíš vhodnou volbou léčby proti VD, jde o pochod smrti. _gp_

Příspěvek: #14

Taky bych se přikláněl k verzi gupy. Takovéto otravy byly v minulosti u včel pozorovány u přípravků diquat a paraquat - říkalo se tomuto příznaku lezoucích včel mravenčí stezky. Oba se už ale používají méně než v minulosti, ale vyloučeno to není.
Obecně tak jako v jiných evropských zemích musíme i my být ostražití a zemědělce s jejich pesticidy sledovat. O interakcích s léčivy, která navíc jako včelaři mnozí používáme, nemáme ani tušení. Právě oslabení imunitního systému je po viditelných příznacích nejčastější negativní vliv, který se v této souvislosti skloňuje.

Příspěvek: #15

Diquat je povolen a podle hodnocení jde pro člověka a jiné organismy o velmi jedovatý herbicid. EU je normální byrokratický podvod._gp_

Příspěvek: #16

to pochodovanie nemoze byt virus akutnej paralyzy?..ak pesticidy,tak v poho mozte zaradit aj neonikotinoidy,ja som to pozoroval po 2-3 tyzdnoch od postreku mospilanom po minule roky,ale tento rok som si to vsimol tiez,no uvedene postreky neboli pouzite,tak rozmyslam nad tou paralyzou..

Příspěvek: #17

Ano může, ale viry u včel nejsou většinou primární původci, potřebují oslabující faktor - třeba oslabení vlivem pesticidů....

Příspěvek: #18

Gusto, trafil si klinec po hlavičke, ja keď som písal komentár o pochodujúcich včelách 13.5.2011, tak som myslel presne na to, len mi to nemohlo prísť na rozum. U mňa pochodujúce včely začali už pred agátovou znáškou a pokračovalo celú sezónu až do augusta-septembra. A neboli to mladé včely, boli to lietavky, viac ráz som pozoroval včely vyletujúce z úľa, postihnutá včela vybehla z úľa na kraj letáča a spadla do trávy, mávajúc slabo krídlami, z toho usudzujem, že mala poškodené hrudné svalstvo.

Pred 9 rokmi som sa preťahoval na novú včelnicu, pochodujúce včely sa na novej včelnici vyskytli ešte 3 roky, ďalšie roky sa absolútne nevyskytovali, až tento rok, ale pochodovali len 3-4 dni a znovu je ticho. V žiadnom prípade u mňa nejde o otravu, po tieto dni poľnohospodári neustále postrekujú polia, ale žiadny príznaky otravy nevidím. Veď načo by na polia lietali, sú bez zroja nektáru a peľu.

Gupa, v prvom komentári cituješ mňa, ale ja v príspevku vôbec nespomínam amitraz a je hlúposť tento jav ním potláčať a to pochodovanie včiel rýchle neprestalo.

Příspěvek: #19

Tak potom ti nerozumím, popisuješ sepsi, ale v žádnom případě nejde o otravu. Na hřebík jsem tedy v podstatě podle tebe vůbec kladívkem neudeřil. Radím ti aby jsi vynechal amitraz a léčil něčím jiným. Amitraz totiz sepsi v určitých situacích a kombinacích podporuje. Když napíšu, že jsem docela zkusil s tímto problémem, tak pokud píšu o problému nejde o pár včelstev, ale o sta. Takže naco jsi došel, že se ti včely rozpochodovaly Anton?_gp_

Příspěvek: #20

Podobně vypadá i májovka. Bezletné včely, často létavky i s pylovými rousky. Maji však zduřelý zadeček a jakoby tuhé výkaly-pří tlaku na zadeček konzistence pasty. Často v květnu po deštivém období, ovšem trvá to max. tyden.