Příspěvek: #181

(11.01.2014 16:25)docttor napsal(a):  ...Volná stavba medný výnos nesnižuje-to je mýtus.

Pri všetkej úcte k tvojmu názoru, verím viacej ľuďom ako Jaro, ktorí tú volnú stavbu skúšali. Neviem aké skúsenosti ti povedali, že je to mýtus. Pri voľnej stavbe omnoho väčšiu časť včiel zapojíš do stavby, pri slabšej rodine sa to môže prejaviť na počte lietaviek a to môže mať vplyv na množstvo prineseného medu, či...

Příspěvek: #182

Hore sa riešili dve veci:

1. Nižšia spotreba v zime na trámikoch ako na rámikoch pri voľnej stavbe.
2. Či sa dá bez väčšších problémov vytočiť plást na trámiku LG 2/3.

Příspěvek: #183

Mám včely jen na volné stavbě a hodně staví i hodně nosí. Potkávám se s lidma, kteří volnou stavbu praktikují i delší dobu (jsem v hnutí šance pro včely), třeba pan Dvorský ale i mnoho dalších a toto tvrzení se zakládá na zkušenostech. Když jsou včely slabší - méně staví i méně nosí, když jsou silné - hodně staví a víc nosí. Mimochodem Jaro včelaří v odst spacifických podmínkách vzhledem k nadmorské výšce.

Příspěvek: #184

Pokud jde o medný výnos, tak pokud nejsou souše v medníku, tak medný výnos je menší vždy a jedno jestli je to volná stavba nebo na mezistěnách. Slabé včelstvo i na mezistěnách staví pomalu a má nižší výnos, protože jde o teplotní komfort. Pokud jde o rychlost stavby, tak nemám dojem, že by mezistěny byly rychleji vystavěny. Na mezistěny včely začnou stavbu na větší ploše, ale nedotahují výšku jako když dělají srdíčko volné stavby. Takže ve finále rychlost postavené celé souše z mezistěny a na volno mi vychází stejně.

Příspěvek: #185

(11.01.2014 17:58)docttor napsal(a):  Mám včely jen na volné stavbě a hodně staví i hodně nosí. Potkávám se s lidma, kteří volnou stavbu praktikují i delší dobu (jsem v hnutí šance pro včely), třeba pan Dvorský ale i mnoho dalších a toto tvrzení se zakládá na zkušenostech. Když jsou včely slabší - méně staví i méně nosí, když jsou silné - hodně staví a víc nosí. Mimochodem Jaro včelaří v odst spacifických podmínkách vzhledem k nadmorské výšce.

Mám prečítané aj hnutie šance pre včely, aj články p. Dvorského, p. Jindru, p. Volejníka (ich metódy sa mi najviac pozdávajú), ale všetko je voľná stavba na rámikoch a nie na trámikoch (horní loučka). P. Dvorský niekde písal, že má voľnú stavbu na rámikoch preto, lebo chová matky, inak by použil trámiky.
Pri trámikoch sa vraj nedá med vytočiť, preto všetky plástky z medníku musia včely vystavať znovu...
Ešte z praxe by ma zaujímala pracnosť pri trámikoch (oddelenie zatmelených plástov a nadstavkov). Na videach p. Vaška Smolíka sa mi to až také pracné nezdá...

Příspěvek: #186

Záleží na tom, co považuješ za pracné. Pokud máš málo času a více včelstev a děláš to pro med, tak je to pracné. Pokud máš včely pro zálibu a potěšení a vše děláš v klidu, není to pracné, pouze musíš být při manipulaci s plásty opatrnější než u rámků. Já osobně mám několik včelstev na trámcích a práce s nimi je vysloveně relax, včely jsou hodné a volná stavba na trámku je prostě nádherná. Včely pokud staví na trámcích, tak nestaví celý plást k bočním stěnám úlu, jen na několika místech, vytvářejí si svoje průchody a větrací systém a je zajímavé sledovat, jak to má každé včelstvo trochu jinak. Plást se pak dá oddělit od stěny nožem nebo jiným nástrojem.

Příspěvek: #187

Chlapi, pointou celej diskusie o voľnej stavbe vyššie, ktorej som sa zúčastnil, bola návratnosť plástu do úľa. Keď trámikový plást vylisujem, do úľa ho nevrátim. Ak teda včelám zoberiem 10 plástov na lisovanie kvôli medu, tak ich im tam nemôžem vrátiť, musia znova ďalších 10 postaviť (ak im ich zoberiem v jeseni, nemajú kde uložiť zásoby a podobne). Ak mám voľnú stavbu v rámikoch, ktoré plást spevnia a môžem ho vytočiť, tak potom vytočený plást môžem vrátiť späť. A to bola pointa tých príspevkov. Nie to, či včely stavajú v rámiku lepšie alebo horšie ako na trámiku, či sa dá praktizovať alebo nedá praktizovať voľná stavba a podobne. A áno, som v dosť špecifickej oblasti a preto moje príspevky treba čítať v kontexte miesta, kde včelárim. Pre iné oblasti by výsledky obdobných pokusov dopadli pravdepodobne úplne inak.

---

"Pokud jde o medný výnos, tak pokud nejsou souše v medníku, tak medný výnos je menší vždy a jedno jestli je to volná stavba nebo na mezistěnách." o to práve ide. Ak plásty vylisujem, nemám aké súše dať do medníka...

---

A čo sa týka silných včiel, ak ja vychovám slabé včelstvo v mojich podmienkach, tak sa môžem rozlúčiť s medom z tenkostenných úľov. Moje podmienky takú kombináciu nedovoľujú. Buď tenkostenné úle a silné včelstvá (a tým pádom rámiky) alebo trámiky a tým následne slabšie včelstvá a uteplené úle, aby bolo aspon z každého druhého úľa medu. A ja mám tenkostenné (okrem jedného).

Příspěvek: #188

Zdravím!

Pri čítaní vaších príspevkov nemôžem prísť na to,z akých dôvodov zavádzate trámikový sistém.Ja viem ,že trámik znamenal pokrok oproti volnej stavbe,ale prečo teraz,keď máme zaužívaný rámikový sistém /máme na to do detajlov prepracované technologické postupy ošetrovania včiel a môžeme využívať dostupnú mechanizáciu / sa chceme v sistéme ošetrovania včiel vrátiť do ďalekej minulosti.Podľa vaších príspevkov to nezabezpečuje ani menšiu pracnosť a ani vyššiu produkciu medu.Viem pochopiť,keď niekto z estetických dúvodov chová včelstvo v pekne vyrezávanom kláte /a používa trámiky/,ale asi bych nepochopil prečo takto chová niekoľko desiatok včelstiev keď vie,že ošetrovanie vyžaduje väčšiu pracnosť a menší medný výnos.

Bojo.

Příspěvek: #189

Pokus o prírode bližší spôsob včelárenia.

Příspěvek: #190

Já jsem s trámky začal minulý rok, ale jen v plodišti a na první dojem hned při otevření úlu v chladnějších dnech, je v úle tepleji než v úle, kde jsou rámky i v plodišti. To prostavěné dílo až ke stěně nástavku má na klima úlu jednoznačně vliv. Ze stejného důvodu jsem před dvěma roky na léto zrušil vysoká zasítovaná dna. A v podstatě jsem tím snížil vlhkost vytáčeného medu tak o cca 2% oproti minulým létům s podobným průběhem počasí. Na druhé straně, mi to šetří práci a jak s přípravou na novou sezónu, tak i v sezóně, protože jsem začal včelařit v plodišti nástavkově. Já jsem měl dadant, a u několika včelstev zatím ještě mám, a zavedl jsem ho, protože jsem pozoroval na jaře rozdíly ve vývoji mezi vysokým a nízkonástavkovým plodištěm ve prospěch vysokého plodiště a od trámků v nízkonástavkovém systému a tedy prostavěném díle si slibuji podobný vývoj včelstva jako na vysokém rámku, ale s menším časovým podílem na moji práci spojenou s obnovu díla, kdy jsem u dadantu včelařil s jednotlivými velkými rámky.

Příspěvek: #191

Ono se zas až tak " stopro...."nepotvrdilo, že by volná stavba byla pro včely až tak výhodná( snížení poćtu roztočů)..... A škodlivost rámků z mezistěn ve stejné záležitosti taky není dokázána.... Takže nejspíš to bude na uvážení každého osobně. Jedna věc je ale jasná.... Pokud včely musí vynakládat víc energie na stavbu..... Medný výkon se snižuje!..... Pravda je , že o poloviční spotřebě zimních zásob u volné stavby slyším prvně......a docela by mně zajímal domnělý mechanismus této záležitosti. Je tu někdo, kdo si myslí, že ví, jak to je?

Příspěvek: #192

Predpokladám, že to môže byť inými podmienkami vzhľadom na prúdenie vzduchu. Počas zimy, keď včelstvo neploduje alebo ploduje minimálne, asi rozdiel nie je. Skôr na jar, keď sa včely podstatne viac rozplodujú. Na úplne divokej stavbe (napr. v japonských úľoch) je to vraj badať priam ukážkovo (nižšia spotreba). Ja ak som v Dadante zazimoval cca rovnako silné včelstvá, tak koncom apríla pri prvej prehliadke mali včelstvá na trámikoch skoro dvojnásobok zbytkových zásob zo zimy oproti rámikovým, pričom v čase prehliadky boli tiež cca rovnako silné. (testované na 6 včelstvách 3+3).

Příspěvek: #193

(11.01.2014 22:00)Milan Havelka napsal(a):  Ono se zas až tak " stopro...."nepotvrdilo, že by volná stavba byla pro včely až tak výhodná( snížení poćtu roztočů)..... A škodlivost rámků z mezistěn ve stejné záležitosti taky není dokázána.... Takže nejspíš to bude na uvážení každého osobně. Jedna věc je ale jasná.... Pokud včely musí vynakládat víc energie na stavbu..... Medný výkon se snižuje!.....

Nevím kde to vzniklo, že by u volné stavby mělo být méně roztočů a ani princip jak by to mělo fungovat mi není znám. Nějaké ovlivnění počtu roztočů souvisí jen s plodovou křivkou včely a roztoče a na tom jak se ne/sejdou. A volná stavba na to má na roztoče jediný vliv a to, že volná stavba má rozdílné velikosti buněk a v dosahu plodového hnízdy jsou vždy nějaké zakladené větší buňky, které jsou pro roztoče atraktivnější a do kterých se roztoč soustřeďuje. Takže larvy v menších buňkách jsou díky svým větším sourozencům ochráněny. I když ztráty na "životech" jsou, nejsou pro včelstvo smrtící. To neplatí u mezistěn, kdy jsou všechny buňky v podstatě uniformní a je jedno jestli mají velikost 5,4 nebo 4,9 a je tam větší % poškozených včel.
S vynakládáním více energie a menším výnosem to souhlasím, ale myslím, že to je jen včelařská domněnka, že na volnou stavbu musí včely vynaložit více energie. Takový příklad jsem zkoušel na smetencích , když jsem nechal smetenec volně stavět, tak začínál z hroznu kde už první den a první postavené srdíčko je zakladeno a včely se rozrůstají jak jim to umožňují teplotní podmínky. Když jsem dal smetenec na mezistěny, tak zakladeno bylo o den později než ve volné stavbě. Důvodem si myslím bylo roztržení hroznu mezistěnami a zvýšením nároků na udržení tepla. Celkově stavba na mezistěnách šla o něco málo pomaleji. Ale u klasické výměny díla rozdíl nepozoruji.

Příspěvek: #194

V ČSSR se prý kdysi zkoušely děrované mezistěny aby se ušetřil strategický vosk. Na Fascinovaném včelaři byl jednou přeložený článek o pokusech, kdy včely na děrovaných mezistěnách stavěly rychleji - hypotéza - lépe spolu mohly komunikovat.
Možná na tom něco je.
Když dělám oddělky, tak nyní nedávám jen MS ale především volné rámky s proužkem. Zprvu když jsem to u Liebiga četl (že oddělek staví z počátku dělničinu), tak jsem byl nedůvěřivý že by to nemělo negativní vliv na rozvoj oddělku.
Nezjistil jsem zásadní rozdíl, ale neprováděl jsem nějaký pokus. prostě jim tam narvu co je po ruce. Za rozumný kompromis považuji, že do drážky nedám jen proužek ale visí tam nějaký kus ulomené mezistěny. Takový prapor dávám na česnovou stranu.
Ale MS oddělek dostane taky, nechci si komplikovat život tím, že by stavbu propojily v případě, že by tam byly 4 stavební vedle sebe..

Příspěvek: #195

Co jsem našel v pátek na procházce se psem.

Příspěvek: #196

(11.01.2014 22:00)Milan Havelka napsal(a):  Ono se zas až tak " stopro...."nepotvrdilo, že by volná stavba byla pro včely až tak výhodná( snížení poćtu roztočů)..... A škodlivost rámků z mezistěn ve stejné záležitosti taky není dokázána.... Takže nejspíš to bude na uvážení každého osobně. Jedna věc je ale jasná.... Pokud včely musí vynakládat víc energie na stavbu..... Medný výkon se snižuje!..... Pravda je , že o poloviční spotřebě zimních zásob u volné stavby slyším prvně......a docela by mně zajímal domnělý mechanismus této záležitosti. Je tu někdo, kdo si myslí, že ví, jak to je?

Nepotrdilo se to u těch, kteří vidí jen tu volnou stavbu a chápou to třeba jako jen VSH chování, tedy bez souvislostí. Tudy cesta v přírodě vážně nevede, tedy pokud se u ní chceme vůbec učit. Začít stavět dům také nejde od střechy.
Vzměte ale v úvahu, jaký infektční tlak je na včelstvo vyvíjen třeba při MVP, nosematóze, ...... když včelstvo každý rok obnoví 50% díla a pod. Neprojeví se už jen tohle na výnosech medu? LD

Příspěvek: #197

Kohout: To spíš vypadá, že včelař je nemocný a nebo nežije a na včelky se zapomělo.

Příspěvek: #198

Ale postavený to maj pěkně.

Příspěvek: #199

(12.01.2014 10:10)Leoš Dvorský napsal(a):  Vzměte ale v úvahu, jaký infekční tlak je na včelstvo vyvíjen třeba při MVP, nosematóze, ...... když včelstvo každý rok obnoví 50% díla a pod. Neprojeví se už jen tohle na výnosech medu? LD

Nejen jeden pohled na věc nemá dopad na věci oststní

Příspěvek: #200

(11.01.2014 21:55)Aleš Molčík napsal(a):  ... protože jsem začal včelařit v plodišti nástavkově. Já jsem měl dadant, a u několika včelstev zatím ještě mám, a zavedl jsem ho, protože jsem pozoroval na jaře rozdíly ve vývoji mezi vysokým a nízkonástavkovým plodištěm ve prospěch vysokého plodiště a od trámků v nízkonástavkovém systému a tedy prostavěném díle si slibuji podobný vývoj včelstva jako na vysokém rámku, ale s menším časovým podílem na moji práci spojenou s obnovu díla, kdy jsem u dadantu včelařil s jednotlivými velkými rámky.

Čo používaš pri manipulácii s nádstavkami (voľná stavba na horních loučkach) na ich oddelenie? Čítal som, že plásty sa trhajú. Netreba to prerezať nejakou strunou?