Příspěvek: #141

(25.10.2012 8:44)Pavel Hanuška napsal(a):  No a co říkáte na možnost nalepit nahoru místo kousku mezistěny kousek díla ? Dostaví to ?

V dobách kdy mezistěny byly VIP se běžně při vyřezávání díla nechával u horní loučky malý proužek světlého díla po zásobách pro navedení stavby. Já mám vyzkoušeno, že na starším rámku s vyřezaným dílem se včely drží horní loučky lépe než na novém rámku. Proužky mezistěn jsem nenalepoval a tam kde stavěly trošku šikmo, jsem počkal až dílo přilepí k boční loučce, potom u horní nařízl nožem a zamáčknul na střed, ale to se mi stávalo jen u některých nových rámků. To jsem samozřejmě obnovoval dílo u stavby celého nového plodiště bych dal raději ty proužky.

Příspěvek: #142

(25.10.2012 8:44)Pavel Hanuška napsal(a):  No a co říkáte na možnost nalepit nahoru místo kousku mezistěny kousek díla ? Dostaví to ?

Dostaví. Používám velký vyřazený pilník, který nahřívám nad vařičem. Drží vosk, nataví, namočí a srovná dílo do roviny. Lepím vždy jen cca 3 až 5 cm seříznuté okraje z díla nebo půl srdíčka, nejméně dva kusy na rámek kus od sebe - dostanou směr - dílo je rovné.

Příspěvek: #143

Stretol sa už niekto s tým, aby včelstvo po vybudovaní trúdich buniek neskôr tieto prestavalo na robotníčie? Napr. pri rámikovom úli, ak dá včelár nadstavok bez medzistienok, iba s počiatočnými prúžkami na nadstavky s robotníčim dielom (vystavané na medzistienkach) tak včely začnú, ak sú dosť silné, stavať trúdovinu. Ak potom včelár odstráni nádstavky s dielom na medzistienkach a nechá len nadstavok s voľne stavaným dielom s prevahou trúdich buniek, čo včelstvo urobí, ako bude reagovať?

Příspěvek: #144

V bežných podmienkach rastu bude dalej stavať robotníčie dielo, ak im na to vytvoríte dostatočný priestor. Tak ako v divom včelstve, na stavebných rámikoch a čiastočne aj na Ms si včelstvo vystavia dielo podľa svojich potrieb. Trúdie bunky nezruší.

Příspěvek: #145

(05.11.2012 15:14)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Stretol sa už niekto s tým, aby včelstvo po vybudovaní trúdich buniek neskôr tieto prestavalo na robotníčie? Napr. pri rámikovom úli, ak dá včelár nadstavok bez medzistienok, iba s počiatočnými prúžkami na nadstavky s robotníčim dielom (vystavané na medzistienkach) tak včely začnú, ak sú dosť silné, stavať trúdovinu. Ak potom včelár odstráni nádstavky s dielom na medzistienkach a nechá len nadstavok s voľne stavaným dielom s prevahou trúdich buniek, čo včelstvo urobí, ako bude reagovať?

Před několika roky se mi v tzv.medné krávě stalo, že se tmavé dílo s plodem na části díla odtrhlo od zásobních věnců, které byly v panenském díle. Zbytky plástů se zásobami byly asi 10-15 cm. Bylo to začátkem září. Včely dílo trochu protáhly o 5-10 cm, použily i vosk ze starých plástů. Nové dílo nebyla ani trubčina, ani dělničina, prostě takové, jak to stihly. Na konci května tam ale byla vzorová dělničina. Tak to asi přestavěly. To včelstvo mělo ale velké ztráty přes zimu. U nás nebyl již pyl. Zajímavé ale bylo, že plod opustily včely, až když vyběhl. Staré trubčí plásty nepřestaví, to do nich matka spíše bude klást vajíčka a z nich se budou rodit dělnice. U volné stavby , když člověk nepochopí správně fungování se to někdy stává. LD

Příspěvek: #146

StoklasaJaroslav napsal(a):Stretol sa už niekto s tým, aby včelstvo po vybudovaní trúdich buniek neskôr tieto prestavalo na robotníčie? Napr. pri rámikovom úli, ak dá včelár nadstavok bez medzistienok, iba s počiatočnými prúžkami na nadstavky s robotníčim dielom (vystavané na medzistienkach) tak včely začnú, ak sú dosť silné, stavať trúdovinu. Ak potom včelár odstráni nádstavky s dielom na medzistienkach a nechá len nadstavok s voľne stavaným dielom s prevahou trúdich buniek, čo včelstvo urobí, ako bude reagovať?

Možno ti na tvoju otázku odpoviem, možno nie, ale tejto záležitosti som venoval mnoho času, ký som si dokázal súvislosti.
Môžem smelo napísať, že včelstvo ako také, nikdy trúdie plásty alebo časti plástov s trúdimi bunkami neprestavujú na robotníčie, ale môže ich upraviť do formy, aby M do nich kládla trúdie vajíčka (pozdejšie ozrejmím).
Pri chove matiek som používal lomený rámik "B", ktorý som dal predpripraviť do včelstva s polovičnou Ms a zbytok vystavili trúdovinu, niekedy aj včelovinu. V čase júna- júla, keď mladé M začali klásť vajíčka, trúdovina bola pre toto včelstvíčko nepotrebná, objavil sa v trúdich bunkách robotníči plod. Bola to náhoda, keď s trúdej bunky plocho zaviečkovanej sa liahli včely!
V tých časoch som bol tým prekvapený, ale tento jav hral do mojich karát, lebo som zistil, že s trúdej bunky sa môže vylliahnuť včela, nie jedna, ale aj viac.

Začal som skúmať ako je to možné, náhoda mi pomohla, našiel som skupinu trúdich buniek, ktoré mali zúžené ústie bunky s 5,7-6,1 mm na približne 5 mm a to je to isté ako u prirodzených robot. buniek.
Je známe, že tlaková hypotéza hovorí, že kladúcej matke po zasunutí bruška do bunky širokej 4,9-5,0 mm sa stlačí zadoček a pri tlaku sa zo spermatéky uvolnia spermie, ktoré vajíčko oplodnia. AK je priemer bunky 5,7 mm bruško kladúcej matky nemá čo stlačiť a matka položí do bunky neoplodnené vajíčko.

A v tomto je tajomstvo, ako sa môže s trúdej bunky vyliahnuť včela.
Urobil som pokus, do oplodniaka som vložil len samé trúdie bunky (čisté), na ktorých bolo dokonale zúžené ústia buniek asi na 55% na zbytku plochy boli zásoby. Matka ich zakládla samozrejme položila neoplodnené vajíčka do buniek s nezúženým ústí, tie väčšinou včely odstránili, nemali príčinu ich chovať, mali M s nultým ročníkom.

Čakal som na deň, keď ich včely začali viečkovať, výsledok bol kladný, trúdie bunky boli zaviečkované na plocho!!!! a vyliahli sa z nich včely.
Tento pokus? som využil i na získanie matky náhradným chovom, aj v tomto v tomto prípade som získal normálne matky,jedna z nich sa oplodnila a pridal som ju do včelstva. Jej ďalší osud som nesledoval.

Takže zmeniť trúdie bunky bunky na robotníčie nejde, ale včely dokážu (a včely to musia mať vo svojej genetickej výbave) upraviť ústia trúdich buniek do priemeru robotníčej bunky a včelstvo môže prežiť aj trúdich plástoch.

Tieto minipokusy mi dokázali pravdivosť tlakovej hypotézy kladenie matky oblodnených a neoplodnených vajíčok, založenej na priemere ústia buniek, aj napriek tomu, že svet nemá jasno, ktorá hypotéza je pravá, ale viem, že teória rozhodnutí matky aké vajíčko do bunky položí.

Na tak malom priestore to nejde dokonale objasniť tieto vzťahy, ale existujú. V tých časoch som si všetko zaznamenával do denníka a fotografoval som to (obyčajný foťák, fotografie niekde mám).

Příspěvek: #147

(24.10.2012 20:32)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  U mnou používané míry 42 x 17 jsou používány 3 drátky vodorovně, přičemž horní drátek by neměl být dále než 1,5 cm od horní loučky. Vyšší vzdálenost způsobuje "překlopení" horní části vystavované mezistěny okolo drátku.

Tiež používam mieru 42 X 17 a hľadal som si svoju cestu ako čo najlepšie pripevniť k hornej latke prúžok medzisteny či už pre účely stavebného rámiku alebo stavbu prirodzeného diela pre plastikový med.
Môj prvý spôsob, ktorý som skúšal bol s vyrezanou drážkou v hornej latke a zalievanie pásiku roztopeným včelým voskom bez používania drôtikov. Latka mi vždy zostala celá zababraná aj keď som vosk lial striekačkou a rovnako kvalita upevnenia nebola pre mňa uspokojivá.
Druhý spôsob ktorý som skúšal, spočíval v natavení pásiku medzisteny na jeden vodorovný drôtik asi 1 cm od hornej latky. Aj keď to bol len 1 cm aj tak sa mi možno v 1/3 takto použitých rámikov pásik v hornej časti ohýbal a deformoval.
Zatiaľ najlepšie riešenie pre mňa som našiel v kombinácii. V hornej latke mám cca 3mm drážku a zároveň mám napnutý jeden vodorovný nerez drôtik. Pásik medzistienky zasuniem do drážky a zároveň zatavím k drôtiku. Drží to ako priklincované. Už sa to dekrúti, nedeformuje, keď potrebujem vyrezať plastikový med odcvaknem oba konce drôtu tak aby som ho jednou stranou vytiahol (pri tomto použití nepoužívam zvlnkovač, drôt je rovný a ľahko sa ťahá)

Příspěvek: #148

Pro stavební rámky používáme následující řešení:
Stavební rámek je NAPROSTO totožný s ostatními rámky. JEDINÝ rozdíl je v tom, že z důvodu snadnějšího hledání a přehledu jsou oba konce horních louček (uši) v délce cca 6 cm natřeny barevným BALAKRYLEM, u nás konkrétně žlutým.
V takovémto případě jen pohledem přejedete po nástavku a naprosto přesně víte, který že to ten stavební je. Ale to jako námět jen na okraj, protože teď v zimě není co dělat.
Postup ukotvení proužků:
Navléknu drátek a normálně vypnu. Pak si připravím (resp. mám připraveno) různé zbytky mezistěn, například z těch, které se nějak poškodí, nebo dokonce rozbijí (sbírám je celý rok do jedné krabičky). Ty před zatavováním položím na rovnou desku (např. DTD) a dám krátce na sluníčko. Tady se krásně ohřejí a jdou bezproblémově řezat.
Nařežu proužky šíře cca 2 - 3 cm, prostě to, co ten který kousek vydá. Tyto proužky posléze rozřežu na kousky délky cca 3 - 4 cm.
Mám tedy kousky mezistěn rozměru cca 2 - 3 x 3 - 4 cm. Takové pak zatavuji na horní drátek 3 - 4 ks tak, aby visely dolů - tedy cca 0,5 cm pod horní okraj proužku. K horní loučce nijak nekotvíme, není důvod. Včely si to bezproblémově VŽDY dostavěly.
Pro snadnější zatavování takovýchto proužků pokládám rámek na kousek DTD desky takové síly, aby drátek jakoby na té desce ležel. El. proud z trafa napojím normálně na celý rámek, drátek se prohřeje a já ty 3 - 4 kousky do ještě horkého drátku vmáčknu.
Klasické mezistěny ale zatavuji tak že mezistěnu položím na drátek a ta se po jeho ohřátí vlastní vahou zataví. Nic jiného nepoužívám, zbytečné harapáky.
Drátkujeme klasicky i stavební rámky a to z toho důvodu, že při jakékoli manipulaci u nedrátkovaných a plných zavíčkovaného trubčího plodu docházelo k vylamování díla a nepříjemnostem při jakékoli manipulaci.
Tedy nejsou nutné proužky mezistěn v celé délce, plně postačují 3 - 4 kousky cca 3 x 4 cm navíc k horní loučce nijak nekotvené. Z plného proužku dělám tedy 2 - 3 st. rámky.
iRP

Příspěvek: #149

... a je potrebné do stavebných rámikov ( skôr sa mi páči názov trúdie / trubčí rámiky) vkladať pásiky medzisteny ?
Nikdy som to nerobil, ani len zlepšováky s voskovou čiarkou a včely vždy vedeli čo majú robiť, a to ani nemám upravovanú hornú latku do trojuholníka ....

btw
v stavebnom rámiku používam zhora zatlačený farebný pripináček, ale skúsim radšej označiť barevne tie horné latky (pripináček sa pri čistení občas vytiahol...)

Příspěvek: #150

Pokiaľ sa stavebný/trúdi rámik vloží medzi dva vystavané rámiky, nie je potrebná ani vosková lišta ani základ medzistienky.

Příspěvek: #151

Když se podívám proti světlu na mezistěnu, je proti šestiúhelníku vidět hrany stěn na druhé straně. Buď ve tvaru písmene ypsilon a nebo "ypsilon vzhůru nohama". Viz obrázek:


Při pohledu z druhé strany je tomu přesně opačně. Tedy lze rozlišovat orientaci mezistěn (levá/pravá strana nebo Y/obrácené Y).

Všímají si této orientace i včely? Staví při volné stavbě např. všechny "levé" strany Y a "pravé" strany obrácené Y nebo to udělají i na střídačku. Nevšimli jste si někdo tohoto?

Díky předem za zkušenosti

Příspěvek: #152

Nestaví to tak na volné stavbě a zřejmě je jim to fuk. Svého času, tak deset let dozadu, kolem toho byla ve včelařských kruzích diskuse, ale neznám nikoho, kdo by prokázal, že to má nějaký vliv (hledejte Housel positioning).
Ivan Černý

Příspěvek: #153

(28.01.2013 17:44)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Pokiaľ sa stavebný/trúdi rámik vloží medzi dva vystavané rámiky, nie je potrebná ani vosková lišta ani základ medzistienky.

Do jisté míry je to pravda, staví rovně. Ale pokud je snůška, tak ty vystavěné rámky tloustnou stejně rychle, jako ta "nová" plástev, takže na konci té výstavby je tam nastřídačku teninká plástev, do které ani nekladou, protože by ty včelky byly moc splácnuté, a tlustá plástev, která má klidně nadvakrát nastavenou buňku se zásobami. Vytahovat tyhle plástve je hrůza, jsou zprohýbané podle momentální nálady včelek, odvíčkovávají se nadvakrát a hrozně rachotí medometem, pokud nejsou náhodou všechny stejně tlusté.
Je pravda, že pokud je menší snůška a zebruje se mezi plásty s plodem, tak to může vyjít. Ale jako univerzální recept nebrat.

Příspěvek: #154

(28.01.2013 17:42)goro napsal(a):  ... a je potrebné do stavebných rámikov ( skôr sa mi páči názov trúdie / trubčí rámiky) vkladať pásiky medzisteny ?

Na obyčajnej hornej latke začnú stavbu aj z bočnej hrany a dielo je tak posunuté. V tom čase to nevadí, ale pri posunutí, alebo premiestnení rámika to už môže byť natesno. V hornej latke mám drážku na MS, ale na volnú stavbu vkladám do nej nemiesto pásika MS dýhovú lamelu širokú asi 1 cm a tá sa stáva výčnelkom na začatie stavby. Rámik sa môže kedykoľvek použiť na vloženie Ms, netreba trjuholníkový profil a stavba začína v strede.

Příspěvek: #155

(17.02.2013 22:05)LukasM napsal(a):  Při pohledu z druhé strany je tomu přesně opačně. Tedy lze rozlišovat orientaci mezistěn (levá/pravá strana nebo Y/obrácené Y).

Všímají si této orientace i včely? Staví při volné stavbě např. všechny "levé" strany Y a "pravé" strany obrácené Y nebo to udělají i na střídačku. Nevšimli jste si někdo tohoto?

Díky předem za zkušenosti

Vždy to závisí ako vložíme MS do rámika, bunka proti má dno v tvare stojatého "Y". bunka na druhej strane bude s obráteným "Y", pretože dno protiľahlej nožičke ypsilona z našej strany, inak by stavba nemohla existovať. Na voľnej stavbe je to presne tak ako na medzistienke. Je to vždy tak, keď vodorovné riadky sú rovnobežne z vrchnou latkou, ak sú riadky v prvom prípade sklonené asi o 13°C a v treťom prípade asi o 60°C, nožička ypsilona je vždy kolmá na riadky: neviem či som ti jasne vysvetlil.

Příspěvek: #156

(17.02.2013 22:05)LukasM napsal(a):  Všímají si této orientace i včely? Staví při volné stavbě např. všechny "levé" strany Y a "pravé" strany obrácené Y nebo to udělají i na střídačku. Nevšimli jste si někdo tohoto?

Keď sa pozrieme na prirodzene postavené plásty, vidíme, že počínajúc od stredu nadstavku je bunka s Y vždy na tej strane plásta, ktorá je obrátená smerom k vonkajšej stene úľa a bunka s obráteným Y je na strane smerom dovnútra, ku stredu úľa. Spôsob, ako vložíme medzistienku do rámika na stavbu nemá žiadny vplyv, pretože bunky s obráteným Y budú včely vždy stavať obrátené smerom do stredu plodiska. Tak to pozorujem v nadstavkovom úli. V ležane som ešte tomu nevenoval pozornosť. Ak toto prirodzené usporiadanie plástov včelár svojvoľne poprehadzuje, včelstvo bude, okrem iného, bodavejšie a bude mať snahu vyrojiť sa.
Odfotil som prirodzené dielo postavené mojimi včelami a odpozoroval som, že včely vždy stavajú rad prirodzených buniek v mierne naklonenej rovine. Aj Y je mierne naklonený, nestojí na kolmej nohe voči trámiku, ako môže tomu byť na vloženej predlohe. Nenašiel som ani jeden plást, na ktorom by bol rad buniek postavený v rovine s trámikom. Je to pravdepodobne preto, že včely na voľnej stavbe stavajú bunky všetkých rozmerov. Na okraji plásta to môžu byť robotníčie bunky o veľkosti 5,5 mm a v jeho strede s veľkosčou 4,7 mm. Usporiadanie buniek na prirodzene postavenom včelom pláste má veľký význam pre vysporiadanie sa včelstva s klieštikom v predjarí a význam prirodzeného usporiadania plástov v nadstavku je pre včelstvo, jeho rozvoj, rozmnožovanie, zhromažďovanie zásob, zdravotný stav a boj s nepriateľmi, veľmi dôležitý.

           

Příspěvek: #157

Doposud jsem pro volnou stavbu do horní drážky rámku zaléval centimetrový proužek mezistěny.
Po vyřezání souší je ovšem drážka z větší části plná vosku, což další vložení pásku MS komplikuje.
Přemýšlel jsem, že si nechám rozříznout hranolek přes protilehlé rohy a tuto půlku s trojúhejníkovým průřezem budu přidělávat na horní loučky.
Pak mne napadlo, že jednodušší bude do drážky vložit 3-4 mm silnou centimetrovou lištu. V Baumaxu měli jen 5mm a 4mm měli jen balzu, což mi přišlo dost drahé.
Ten den jsem se ještě stavil v jedné truhlárně a tam jim vedle pily ležely krásné 2mm lišty. Byly to odpadní odřezky a co bylo na zemi, tak mi dali.
Na fotkách je vidět uchycení kouskem té samé lišty. Uchytil jsem to na čtyřech místech, což si myslím, že je plně dostatečné. A je to bez lepidla.
Jedinou nevýhodu bych viděl v tom, že to není úplně uprostřed, ale myslím, že to včelkám vadit nebude. Zvláště, když jsem viděl, co a jak dokáží postavit.

           

Příspěvek: #158

Neděláš to zbytečně složitě? Po vyřezání už není potřeba znovu dávat proužek mezistěny, jak už tam jednou bylo dílo, tak včely tam docela ochotně znova staví, možná bych pro sichr, tu horní loučku moc nečistil, aby zůstaly náznaky buněk, já to tak používal na SR.

Příspěvek: #159

Když vyřezávám dílo, tak nechávám trochu u horní loučky, cca 1 cm, jako návod pro stavbu. Včely se toho chytí a dál už stavějí samy.
Netřeba nějaké zvláštní přípravy rámku.

Příspěvek: #160

Podle Radka Hubače stačí drážku v horní loučce jednoduše zaplnit voskem, aplikace štětcem.