Příspěvek: #101

Prave ze neni ani jsem o tom nevedel a dozvedel se to den pred likvidaci a nemel jsem o tu trochu vosku zajem takze si ho vzal mistni vcelar.Kdybych to vedel driv presvedcil bych k lepsi dokumentaci ale vite jak to je u nevcelaru..auto s kontakem ceka na odvoz na skladku a nevcelare to nebere..ale co se tyce volne stavby ta cast vcel co mam ja maji porad klasiku 5.3mm ale dvoje vcely zacaly rovnou stavet na pohled mensi bunky ale ja to nemeril jsou na oko mensi ale pokud by jsi se ozval na Jare rad ti to zmerim.

Příspěvek: #102

Jo jo, diky za ochotu.

Příspěvek: #103

Všechny roje na volné stavbě staví standardně pro dělničinu 5.3 mm + - 1 mm.

Příspěvek: #104

Volne zijici pes a pes vedeny na volno neni totez.
Volne zijici vcelstvo a vcelstvo na volne stavbe taktez neni totez...
Pavle a Alesi, vase prispevky jsou fajn, ale nejspis patri do jineho vlakna. Nemluve o tom, ze Alesuv prispevek je zjevna nepravda (nebo chybi zajmeno "moje" - roje).

---

Pokud by se nekomu neco podobneho postestilo v budoucnu, zkuste prosim udelat fotky s prilozenym metrem v ruznych mistech delniciny.

A kdyz to bude technicky realizovatelne, zmerte take prosim roztec plastu. U likvidovaneho hnizda to jde udelat tak, ze se plasty "nedokonale" odrezou nahore, kde jsou prichycene k stropu dutiny. Na jejich zbytcich (staci nechat par desetin milimetru - proste nesekrabovat "na cisto") se pak necha zmerit vzdalenost stredu plastu.

A jeste objem dutiny (dm³).

Diky

Příspěvek: #105

K té volné stavbě začnu asi takhle, že pro ŠPV je vzorem včelstvo žijící volně v přírodě. Teď začalo po lesích masivnější těžba stromů a to je příležitost kdy jsem nejčastěji narazil na volně žijící včelstva a měl možnost si změřit velikost buněk. Ale takové měření něčeho co někde náhodně najdu je jen údaj se kterým nejde moc pracovat, protože neznám ten zbytek. Včelstva sice jednají pudově, ale v souvislostech. Takže průměr buňky je max. třetina informace. Nepočítám různé změny velikostí tam kde na sebe navazují jednotlivá srdíčka začátku stavby.
Takže pro lepší pochopení jsem měl usazeno několik rojů volně, nástavky naskládané na sobě a nahoře jen rošt podobně jako v Japonci. Takže i při kontrole kontrolorů nebylo poznat na včelnici který úl v řadě je brť. A když to vezmu od začátku, tak průměr díla které si roj postaví v prvním roce byl nejčastěji kolem 30 cm výjimečně byly až do kraje tj. 35 cm. Ten průměr má souvislost s velikostí roje, platí přímá úměra. Velikost buněk u takové stavby také záleží kde staví, na okraji a nahoře je průměr větší než uprostřed a průměr průměrů z celé stavby a celkový průběh stavby má zase souvislost s přínosem sladiny z venku a zase platí přímá úměra. Roj v prvním roce nikdy nepostaví víc než obsedne a v dalších letech postupuje stejně, postaví jen to co obsedne a celkový objem stavby se zvětšuje jen o zásoby z předešlého roku, které včelstvo neobsedne. Proto za ideálních podmínek se včelstvo postupně zvětšuje.
U roje který si sám hledal nové obydlí jsem nepozoroval nějaký vliv velikosti prostoru, roj se samovolně vrojí jak do velkého úlu tak do plemenáče na pět rámků. Jen předpokládám, že snad existuje nějaký minimální prostor.
Volně žijící včelstva a to, že přežívají je takové moc zpopularizované vlivem neustálého vymývání mozků, že bez ošetření proti VD včelstvo zahyne. Ale to, že volně žijící včelstva přežívají je způsobeno nejvíc tím, že nemají svého včelaře co jim narušuje jejich biorytmus života. Genetika volně žijícího včelstva je stejná jako má každý na včelnici, protože ten roj který se někde usadil musel napřed někomu uletět ze včelnice.

Příspěvek: #106

Tomáš Palata: Zdravím, Kdepak v okolí Hořic to prosím pěkně bylo? Bydlim tady také v jedné vísce u Hořic. Rad se tam zajdu podívat a zjistíme, jestli tam stále jsou..