Příspěvek: #181

Josefe, přeroubovat samičí rostliny, asi se tam vloudila chybička.
VašekB.

Příspěvek: #182

Výš jasně píšu, že to nefunguje a že roub rostlina potlačí a vyžene "svoje" výhony a roub nakonec uhyne. Čtete co se tu píše? Ale jak je libo, chybama se člověk učí, pošetilý je však ten, kdo se učí na svých chybách

Příspěvek: #183

Blbost, funguje to, chce to jen špetku vědomostí a péče.
PS. Tome, jak se říká těm, co se nepoučí ani z vlastních chyb?

Příspěvek: #184

Pokud mám roubovance,kterého jsem si sám narouboval,tak bych měl vědět i další zahradnické fígle,jako například to,že výmladky u podnože se odstraňují.Právě proto,aby roub prosperoval minimálně tak dlouho,aby ho matečná rostlina(podnož)nepřerostla svými letorosty.To samé platí i o vroubování do korunky,kdy se řezem potlačuje růst dominantního matečného stromku,aby byly vyrovnané šance i u toho roubu.

S pozdravem Pavel

Příspěvek: #185

Jako že bych se měl s plevelem jako je jíva takhle mazlit?
Znám i vtipy, kterým se lze zasmát pánové. Chtěl jsem tím naznačit, že hloupé Lysenkovské experimenty mám dávno za sebou. Prostě Bůh (jsem ateista) chtěl, aby vrba jíva měla holku a kluka a je pošetilé si myslet, že je nutné dělat víc kluků než rozhodla příroda, celkem jasně potřebuje včela jak pyl, tak i nektar. S přibývajícím věkem jednak šetřím časem a druhak se snažím přírodě nekonkurovat vnucováním něčeho, o čem si jen já myslím, že je lepší než jak to zařídila ona.

Příspěvek: #186

Samičí rostliny také nechávám - přinejmenším slouží jako semenné stromy pro široké okolí. A je to pak bez práce.

Příspěvek: #187

dnes pořízeny sazenice vrbiček u přítele včelaře ( odkaz ZDE )...
příjemný a přátelský rozhovor potěšil a hezké sazeničky vrbiček potěší také naše včelky... mohu jen doporučit, přibral jsem i pár dalších dřevin...

Příspěvek: #188

http://historyweb.dennikn.sk/clanky/deta...uXAgH3hCCg

Příspěvek: #189

Tak praktický test zakořenění vrby proveden
Větvičky průměru do 6mm do týdne zakoření pokud je dáte jen do vody a necháte na parapetu.
Větvičky silnější zatím nic tak uvidíme pozděj.
vyskoušel jsem několik různých "kočiček" které se nachází kolem a tenší větvičky zatím vyhodily kořínky cca 1cm dlouhé všechny.

Příspěvek: #190

Milane určitě už i ty silnější větvičky mají náznaky kořínků , pořádně se podívej , ty silnější jsou na sázení lepší, mají v sobě víc zásobních látek tak silněji porostou a mají vyšší šanci na přežití.

Příspěvek: #191

Včera som navrúbľoval jívu na odrezky košíkarskej vrby. Je to môj úplne prvý pokus s vrúbľovaním v živote. Nastrkal som ich do kýbla s namiešanou hlinou a pieskom(50:50) a dal do tmavej pivnice. Vrúble som nestrihal v januari, ale teraz v nedeľu takže to beriem ako pokus. Len neviem, či to mám dat rovno von alebo do fóliovníka alebo to treba nechať nejaký čas v tmavej chladnej pivnici. Prosím Vás o radu ak s tým máte skúsenosti. Vopred ďakujem. Bielik Peter

Příspěvek: #192

Vrby včetně jívy jsou velmi světlomilné, přenes je z tmavého sklepa co nejdříve někam na světlo. Ve tmě nemají šanci.

Příspěvek: #193

(15.03.2016 12:03)Peter.110 napsal(a):  Včera som navrúbľoval jívu na odrezky košíkarskej vrby. Je to môj úplne prvý pokus s vrúbľovaním v živote. Nastrkal som ich do kýbla s namiešanou hlinou a pieskom(50:50) a dal do tmavej pivnice. Vrúble som nestrihal v januari, ale teraz v nedeľu takže to beriem ako pokus. Len neviem, či to mám dat rovno von alebo do fóliovníka alebo to treba nechať nejaký čas v tmavej chladnej pivnici. Prosím Vás o radu ak s tým máte skúsenosti. Vopred ďakujem. Bielik Peter

Úplně nejlepší a na 99% jisté byste měl, kdybyste k roubům jívy (přidělal( /nevím jestli je slovo přirouboval česky správně/) kořínky vrb. Vykopete nějaký kořen obyčejné vrby (nebo jívy), omyjete ho důkladně ve vodě, osušíte nějakým hadrem a až za pár minut oschne můžete roubovat. Obyčejným plátováním (kopulací), je to jednoduché a téměř na 100% účinné. Myslím ta kopulace (v této době) a i později.

Na netu toho najdete mraky, kopíruju vám sem první co jsem našel -

* Štěpování v ruce. Provádí se na bezkořenné podnože - nezakořeněné a nenarašené pruty (např. salix caprea 'Pendula' na prut košíkářské vrby) kopulací, na kozí nožku nebo do rozštěpu. Výhodou je, že můžeme pracovat - v lednu až únoru - v místnosti u stolu.
Hotové choulostivější roubovance nahrnkujeme a necháme zakořenit v teplém skleníku, ostatní založíme do bedýnek a uložíme do chladna (můžeme i do tmavší místnosti). Před vysazením je necháme mírně narašit ve fóliovníku nebo studeném skleníku.

http://dendro.mojzisek.cz/m_stepov.php

Příspěvek: #194

Díky, len som nevedel či to treba dat do tmavej chladnej pivnice na nejaký čas aby to zrástlo, alebo to musí ísť hneď von.

Vrúbľoval som to kopuláciou so zárezom(niekde to bolo nazvané anglická kopulácia) na bezkorenné podnože asi košíkarskej vŕby. Neviem určite či to je košíkarská vŕba, ale ľudia tam strihajú prúty na šibáky/pomlázky, tak dúfam že bude dobre zakoreňovať. Rezy mi na prvý krát moc nešli tak som to dorezoval na viac-krát aby to aspoň trochu k sebe priliehalo.No uvidím. Určite teda skúsim aj na ten koreň. Ešte raz dík všetkým. Peter

Příspěvek: #195

(31.05.2015 21:03)JirkaJ. napsal(a):  

Hoši, to všechno tu už bylo. Přečtěte si příspěvky rok zpátky.

Příspěvek: #196

Proč vás (to je otázka do pléna) tolik fascinuje jíva, když se tak špatně množí? Než vypěstuju jeden keřík jívy, mám deset, dvacet (možná víc) keříků jiných vrb. Smithova, lýkovcová - to jsou podle mne zcela plnohodnotné náhrady jívy. V čem je jíva lepší?

Příspěvek: #197

Príspevky ''Vrby'' mám samozrejme prečítané a nie raz, inak by som sa ani neodvážil pýtať sa.

Prečo zrovna jívu ? Ja osobne len preto, že tu rastie. V okolí je ich zopár čo povysádzali ešte starí včelári. A je to tiež tak trochu pokus vyskúšať si a naučiť sa štepiť stromky.

Příspěvek: #198

Proč jívu? Ocituji z knihy Vrby pro včelí pastvu autorů Mottl, Štěrba a Kodoň (Český svaz včelařů, Praha, 1980): "... obsah stravitelných bílkovin v dobrém pylu kolísá mezi 20-47 %, jíva má 47,13 %, líska 46,68 %. Obsah tuků mezi 2-4 %, jíva má 3,56 %, líska 0,16 %. Obsah popelovin je u lísky 4,20 %, u jívy se blíží nule. Je tedy pyl jívy po všech stránkách vynikající hodnoty."

Příspěvek: #199

Lehce jsem prohnal gůgl a je to zajímavější otázka než jsem myslel. Nemám na to teď kdy, ale o víkendu budu študovat. Třeba tu. http://journals.plos.org/plosone/article...ne.0086209

Příspěvek: #200

(16.03.2016 9:36)Heteropteryx napsal(a):  Proč jívu? Ocituji z knihy Vrby pro včelí pastvu autorů Mottl, Štěrba a Kodoň (Český svaz včelařů, Praha, 1980): "... obsah stravitelných bílkovin v dobrém pylu kolísá mezi 20-47 %, jíva má 47,13 %, líska 46,68 %. Obsah tuků mezi 2-4 %, jíva má 3,56 %, líska 0,16 %. Obsah popelovin je u lísky 4,20 %, u jívy se blíží nule. Je tedy pyl jívy po všech stránkách vynikající hodnoty."

OK, jen neříkáte co jiné vrby, myslím, že to bude podobné. Srovnáváte jen s lískou a ta málokdy vyjde - kvete moc brzy a tak je spíš bezvýznamná, myslím, že z 10 let jí včely využijí (samosebou jak kde) kdo ví jestli třikrát.

---

(16.03.2016 8:26)Víťa Vydra napsal(a):  Proč vás (to je otázka do pléna) tolik fascinuje jíva, když se tak špatně množí? Než vypěstuju jeden keřík jívy, mám deset, dvacet (možná víc) keříků jiných vrb. Smithova, lýkovcová - to jsou podle mne zcela plnohodnotné náhrady jívy. V čem je jíva lepší?

Málokterá kvete tak brzy, ty ušlechtilé nerostou všude jako plevel.