Příspěvek: #201

Já se s tou vrbou teda moc nemazlím. Nařezal jsem na jaře celé větve o průměru 0,5cm - 5cm, napíchal druhý den do močálu a bahna u potoka a chytli se všechny bez rozdílu, je to jak plevel.

Příspěvek: #202

Proč je jíva zajímavá? Kvete dříve než většina vrb. Mám u včelstev dva nádherné samčí stromy. ( kdysi jsem narazil na publikaci kde se uvádí větší produkce nektaru u samčí jívy. Nevím jak dalece je vůně určující ale zkuste přivonět ke kvetoucí jívě samčí čí samičí ). Takových rozměru dosáhnou pouze bez konkurenčních stromů. ( pokud se vyskytuji v porostu jiných stromů jejích růst je silně poznamenán )
Co je hlavní , při teplém počasí nad 10st. C mi jeden strom kvete čtyři dny a v době dokvétáni začíná druhy. Minimální přísun pylu i nektaru osm dnů , při nižších teplotách déle. Zřejmě i u samotných jív pokud jsou z výsevu je různě posunut termín kvetení. ( při roubování jde o totožné jedince a jsou genetický stejné )
Další vrby , olše , topoly kvetou později kdy je větší nabídka pylu či nektaru.
Josef

Příspěvek: #203

Já to dělal jak psal Merkury. Zasadil jsem kůly silné jak noha (ten rok co Jančura kupoval žluté vlaky) a letos jsem z nich pilou shazoval větve silné jak ruka.

Příspěvek: #204

Kluci, neblázněte tolik s těma vrbama, nebo nám zrušej lípu, co by národní strom, a budeme tam mít kočičky....

Příspěvek: #205

Nejde o bláznění, ale o pomoc včelám. Naše příroda je štědrá na přelomu jara a léta, ale brzy zjara a v podletí se tomu musí prostě pomoci.

Příspěvek: #206

To je všude jiné, u nás je to plevel.
Mám za barákem jívu - soudím podle toho že kvetla nejdřív a nešla jednoduše řízkovat.

Pak tu mám výsadbu ze včelařských řízků, co je co jsem dávno zapomněl co je co, ale je tam jeden klon, co kvete stejně nebo možná i dřív než ta jíva a ten jde řízkovat.

Tak to neřeším, pokud je na jaře čas, obřežu větve a zapíchám - tzv. Kůlovou výsadbu mohu doporučit, je to takový ruský způsob, jednoduché, v množství je síla, něco se ujme.

Největší problém je srnčí, ale často to po okusu obráží od kořínků.

Chce to chytnout jarní mokra, a chodit tak různě s náručí větví a rýčem po krajích lesa, mezích atd, zapíchnout rýč, zastrčit kůl dlouhý tak aby byl nad okolní trávou v létě, a přimáčknout rýčem. Nejlépe do louží a jiných prohlubní.
Koukal jsem že je tady chlap co tak množí košíkářské vrby, ten to tam řeže kladivem a konec kůlu (prům asi 5-8cm) je rozbitý ale asi to má odzkoušené. Pak to asi po obražení odřízne.

Příspěvek: #207

Já jsem si k potoku před 3 roky píchnul vrbu nachovou co jsem objevil na toulkách a jsem naprosto spokojen - teď je to keř 2m vysoký a stejně tak široký, jehněd neskutečně více než mají jívy v tom věku. Dá se množit snadno. Nic to neokusuje. Objemově toho pylu vzhledem k počtu jehněd vyprodukuje přinejmenším stejně jako jíva a holky ho hned doslova vyluxují.

Citace:zajímavost: Kůra vrby nachové obsahuje až 7% salicinu. Její kůra je velmi hořká, právě tak listí, proto tuhle vrbu zvířata na pastvinách neokusují. V dřívějších stoletích se její kůra používala proti horečce i dalším nemocem. Dnešní známý lék acylpyrin /kyselina acetylsalicilová/ svým chemickým složením navazuje právě na salicin z vrb.

viz http://www.houbareni.cz/drevina.php?id=337

Příspěvek: #208

(16.03.2016 8:26)Víťa Vydra napsal(a):  Proč vás (to je otázka do pléna) tolik fascinuje jíva, když se tak špatně množí? V čem je jíva lepší?

Například v tom,že jíva,narozdíl od většiny jiných vrb docela dobře prosperuje i v sušší půdě.

A množit vegetativně se dá taky,stačí si otevřít časopis Včelařství někdy z padesátých nebo šedesátých let-tedy samozřejmě pro toho,kdo má tu možnost.Naši dědové tu chudinku jívu prachsprostě ufikli,a když začal pařez obrůstat,tak mladé výhonky zasypali zeminou,aby byla část v zemi,ty následně zakořenily,a zhruba za rok nebo za dva bylo z jednoho pařezu několik sazenic.Ty se odstřihly od pařezu,a mohly se hned sázet.

S pozdravem Pavel

Příspěvek: #209

Pavle to bych netvrdil, já mám nasazeny různé vrby jak u potoka tak v normální půdě a rostou stejně. To že vrby rostou jen u vody není až tak pravda.

Příspěvek: #210

(17.03.2016 19:31)P.Krátký napsal(a):  

(16.03.2016 8:26)Víťa Vydra napsal(a):  Proč vás (to je otázka do pléna) tolik fascinuje jíva, když se tak špatně množí? V čem je jíva lepší?

Například v tom,že jíva,narozdíl od většiny jiných vrb docela dobře prosperuje i v sušší půdě.

A množit vegetativně se dá taky,stačí si otevřít časopis Včelařství někdy z padesátých nebo šedesátých let-tedy samozřejmě pro toho,kdo má tu možnost.Naši dědové tu chudinku jívu prachsprostě ufikli,a když začal pařez obrůstat,tak mladé výhonky zasypali zeminou,aby byla část v zemi,ty následně zakořenily,a zhruba za rok nebo za dva bylo z jednoho pařezu několik sazenic.Ty se odstřihly od pařezu,a mohly se hned sázet.

S pozdravem Pavel

Takže. Jak říká kolega níž, vrba snáší velmi dobře suchou i kamenitou a jinak úplně jalovou půdu. Je to tak zvaná průkopnická rostlina právě osidlující jalové zeminy. Je však velmi háklivá na i jen nepatrné zastínění, říkáme, že je přísně světlomilná.

No a k tomu zakořeňování výhonků z pařezu, odborně "matečnice" (na netu je toho mraky, namátkově hned první co jsem našel) http://www.stromy.info/zalozeni-a-osetro...atecnice/.
Je to běžný způsob množení například podnoží jabloní, hrušní atd. Ovšem je to způsob velmi pracný. Mám takové kejkle za sebou když jsem byl mlád a pln elánu a zdálo se mi, že mám nekonečně času.

Příspěvek: #211

(17.03.2016 21:02)pavell napsal(a):  Pavle to bych netvrdil, já mám nasazeny různé vrby jak u potoka tak v normální půdě a rostou stejně. To že vrby rostou jen u vody není až tak pravda.

To je sice pravda,ale taky jen za určitých podmínek.Tady u nás jsou geologické vrstvy tzv.cenomanu,které jsou značně vododržné,čili méně vysýchavé,než třeba písky.Takových půd je víc druhů,všeobecně většina těžších půd je vlhčích,takže ani vrby tam nemusí být u vody,aby rostly.

Tím jsem myslel,že jíva dokáže růst doslova všude,kde má jen tu hlavní podmínku-světlo,a ne příliš velkou konkurenci jak bylinnou,tak dřevinnou.
Roste na skalách,v okapech,ve zdech,dokonce i na haldách na kladensku.Jiné vrby na tak suchých místech není tak vidět,aspoň ne vzrostlejší.

S pozdravem Pavel

Příspěvek: #212

Jiný soudek o vrbách.

Existuje vrba, která kvete v létě. Kdo to ví?

Vrba hostí producenty medovice a to hned několik druhů. Není to sice nikdy "na kliku", je to ale velmi důležitý zdroj letní a podletní pastvy.

Příspěvek: #213

Tom.50: Podle literárních údajů Salix triandra "Semperflorens" kvete ve druhé polovině dubna a první polovině května, a pak kontinuálně červen až září. Dále se pak uvádí, že vrba hrotolistá (S. hastata) a vrba bylinná (S. herbacea) kvetou v červnu až červenci. Ovšem vrba bylinná je taková miniaturka, že pro včelařské účely nemá využití - tak někde mezi kameny na skalku.

Příspěvek: #214

Tak takhle moc sběhlý v tom nejsem, děkuju moc. Víte, ona vrba je velmi variabilní a kříží se všechny se všema (kromě jívy). Brácha někde natrefil, v nějakém arboretu, vrbu, která kvetla snad v červenci nebo srpnu. Bohužel ho nenapadlo z ní utrhnout větvičku...
Je to 170 km daleko a nějak se tam v létě už nedostal...

Uložím si váš příspěvek s těmi jmény vrb. Děkuju Tom.

Příspěvek: #215

tom.50: Jíva je jen jedním druhem z rodu vrba. A jako vrba se kříží s různými jinými vrbami - záměrně i přirozeně. Jen v naší přírodě se vyskytuje přirozeně osm kříženců vrby jívy s jiným druhem vrby. Nehledě na to, že i tito kříženci se teoreticky mohou křížit opět mezi sebou nebo s čistými druhy - je tam ale problém s dělením chromozomů do pohlavních buněk, protože rodiče mohou mít různou ploidii.
A druhý s tím související problém, který se tu stále opakuje, a tím je vegetativní rozmnožování vrby jívy. Ti, kdo tvrdí, že vrba jíva se jim povedla rozmnožit zakořeněním odnože, tak buď měli obrovské štěstí nebo spíše zakořeňovali nějakého jejího křížence. V naší přírodě jsou dva druhy vrb, které (téměř) nelze vegetativně množit a musejí se roubovat. Jsou to vrba jíva a vrba ušatá. Otázku jsem konzultoval přímo s odborníky z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti - Výzkumné stanice v Kunovicích, kde se přímo množením vrb (nejen) pro včelařské účely zabývají. Vysvětluje se to tak, že vrba jíva a vrba ušatá mají genetické vlohy pouze pro nezakořeňování, tedy se vegetativně nemnoží, ostatní vrby mají vlohy pro zakořeňování. A vloha pro zakořeňování je nadřazená vloze pro nezakořeňování, tedy kříženci jiných vrb s vrbou jívou či ušatou koření. Ale nevím, jak na tom je se zakořeňováním kříženec vrby jívy a vrby ušaté označovaný jako Salix xcapreola. O něm informace nemám. Jeho schopnost zakořeňovat či nezakořeňovat by problematiku osvětlila.

Příspěvek: #216

Toto je druh vŕby- či akejsi plazivej rakyty /kto sa má v tom vyznať/, ktorú mám veľmi rád. Pretože je hodne u nás rozšírená, kvitne asi 10 dní a včielky ju milujú. Kvitne na prelome apríl- máj, tesne pred púpavou. Ak sa vydarí čas, tak vždy niečo z nej prinesú a nie sú to len také "frkance" do plástov. Albert, prešli 2 roky Tak čo si zistil o nej

Příspěvek: #217

(18.03.2016 0:34)tom.50 napsal(a):  Jiný soudek o vrbách.

Existuje vrba, která kvete v létě. Kdo to ví?

Vrba hostí producenty medovice a to hned několik druhů. Není to sice nikdy "na kliku", je to ale velmi důležitý zdroj letní a podletní pastvy.

Častá je ještě vrba trojmužná, ale jak už tu bylo psáno, včely ji v podstatě ignorují a nemá cenu ji sázet.

Příspěvek: #218

Daniel: Velmi pravděpodobně se jedná o vrbu popelavou nebo ušatou či jejich křížence. Když ve vegetaci vyfotíš detaily listí, dá se to poznat. Obě tyto vrby mají na dvouletých výhonech výrazné podélné lišty, když jim svlékneš kůru http://images.slideplayer.cz/11/3389308/...ide_11.jpg a http://images.slideplayer.cz/11/3389308/...ide_19.jpg. Jinak samčí květy vrby popelavé v obdoví květu mají mimořádně silnou medovou vůni.

Příspěvek: #219

Ahojte. Prosím Vás, nevíte, co jsou to za druhy vrby? Nevím, jak je mám rozlišit. Děkuji.

Příspěvek: #220

K tomu kvetení vrby v létě. Myslím že v "klasické" nabídce včelařských klonů byl jeden co měl tuto charakteristiku