Příspěvek: #41

Zahrnuté v substrátu ? To by byla ta chyba. V jednom z těch odkazů co jsem dal píšou:

Citace:Semeno jen přitlačíme na vlhkou půdu a za teplého počasí stíníme.

Příspěvek: #42

(17.03.2013 20:00)dobrc1 napsal(a):  vrba a jíva je něco jak Holandsko a Nizozemí

Á pán je vtipný! To je jako kdyby jsi řekl, že včela medonosná je něco jako včela východní.

Spíš mi řekni, kolik se ti ujmulo procent řížků Vrby jívy (Salix caprea). Tím mě přispěješ více. Rád se nechám poučit a naučit něčemu, co nedokážu. Do té doby budu muset vykopávat a přesazovat malé stromky vysemeněné v přírodě.

Příspěvek: #43

(18.03.2013 18:09)bobek napsal(a):  Zahrnuté v substrátu ? To by byla ta chyba. V jednom z těch odkazů co jsem dal píšou:

Citace:Semeno jen přitlačíme na vlhkou půdu a za teplého počasí stíníme.

Nebyly zahrnuté.Vlhkost byla,teplo,......nevím...jestli jsem to moc přistínil........zkusím to letos zase.....

Příspěvek: #44

(18.03.2013 19:25)NB1 napsal(a):  Do té doby budu muset vykopávat a přesazovat malé stromky vysemeněné v přírodě.

Když už jich pár na zahradě je tak se najdou semenáče jak plevel ... bez práce. Ale raděj je roubuju - sázka na jistotu. Téměř každé období květu jív vyrážím na toulky přírodou - mám zatím 3 hezké jedince (Salix caprea). Jednoho jsem právě navrhl k ochraně jako památný strom 290cm obvod kmene už celkem jde. To je pro mě včelí strom.
   

PetrM upravil 19.03.2013 10:25 tento příspěvek z důvodu: Obrázek jsem odstranil - nebyla práva k přístupu

Příspěvek: #45

Kdy se roubují?

Příspěvek: #46

Rouby se odebírají od listopadu do Vánoc, roubuje se od ledna do konce února. Roubovanci ale jsou poměrně krátkověcí cca 15-20 let... Více je zde.
I když je řeč o okrasných kultivarech, myslím že to platí obecně. Já se místo roubování pokusím o výsev.

Příspěvek: #47

Je vidět že už víte ... ale když máte dobře uskladněné rouby, tak je možné roubovat nejen "v ruce" (roubování na nezakořeněné pruty), ale i později. Já jsem si postupně modifikoval množení, tak abych nalezený kousek třeba ve Francii mohl rozmnožit kdykoli. Takže kombinuji roubování, očkování apod. Jo a jívy roubuju tak aby zpravokořeněly - pak jsou stejně životné jako semenáče.

Havelka Jan upravil 19.03.2013 11:54 tento příspěvek z důvodu: Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Zbytečnou citaci jsem odstranil.

Příspěvek: #48

(18.03.2013 23:14)Martin Nezbeda napsal(a):  

(18.03.2013 19:25)NB1 napsal(a):  Do té doby budu muset vykopávat a přesazovat malé stromky vysemeněné v přírodě.

Když už jich pár na zahradě je tak se najdou semenáče jak plevel ... bez práce. Ale raděj je roubuju - sázka na jistotu. Téměř každé období květu jív vyrážím na toulky přírodou - mám zatím 3 hezké jedince (Salix caprea). Jednoho jsem právě navrhl k ochraně jako památný strom 290cm obvod kmene už celkem jde. To je pro mě včelí strom.

Mám asi dlouhé vedení - mějte tedy strpení a trošku víc popište postup, abych porozumněl. Na jakou podnož vrby roubovat (očkovat) jívu. Jde mi o to abych jí našel volně v přírodě a nemusel někde objednávat nějaké křížence? Taky nerozumím tomu - jak se dělá to zpravokořenění jívy?
Předem dík za upřesnění.

Příspěvek: #49

NB1
Pravokorenené sa získavajú tak že sa navrúblujú napr. na tú vrbu, vŕba ti pustí lepšie korene a následne keď sa štep ujme a začne vyhánať prúty- konáriky , taka sa celá navrúblovaná rastlina presadí tak , že miesto vrúblovania sa zsadí do zeme , tzn. že koreň,kmienok a miesto vrúbloévania posadia sa pod úroveň zeme, následne navrúblovaná časť začne pod zemou vytvárať nové korene, teda svoje korene.
Zbadáš to tak že rastlinka začne velmi bujne rásť. Z toho vyplíva že vlastné korene ktoré vyjdu z vrúblovanej časti sa nazývajú pravé -teda vlastné korene, a tak vznikajú pravokorenené rastrliny, samozrejme že pravokorenené rastliny vznikajú aj potopením tzn. že konárik najbližšie k zemi potopíš pod úroveň zeme a zaťažiš kameňom alebo ohnutým drôtom a z konárika vyjdú po čase korienky, rastlinku potom prestrihneš, a ostane ti nová rastlinka, taká istá.

Příspěvek: #50

přesně tak ... kolego. Tomu ohnutí pod zem se v Čechách říká hřížení. Použitelné je i kopčení (jistě se dají vygooglovat obrázky). A já mám takovou technologii svou "včelařskou" - zjednodušeně - roubuju jen na krátkou podnož "v ruce" klasickou kopulací (technika roubování) v zimě. Pak tento roubovaný řízek jednoduše utopím - kouká jen roub. To není nic co bych vymyslel já a je to velice zjednodušeně - v průběhu let je to však celá řada dalších drobností, které jsem modifikoval - proto je to pro mě taková specificky provčelařská technika. Roubuju většinou na křížence jívy a košíkářské vrby S.smithiana (ale často i další druhy - abych při špatné afinitě nepřišel o nový kousek). Jinak pomaličku vytvářím webovky o včelařských vrbách. To víte .... když se zkříží včelař se zahradníkem

Příspěvek: #51

Děkuji Rasťo a Martine za upřesnění. Už si to dokážu víc představit. Teď už jenom maličkost - naučit se to aby holky měly o něco víc pastvy.

Příspěvek: #52

(17.03.2013 17:34)NB1 napsal(a):  ... Máš to opravdu vyzkoušené s řízkováním JÍVY! Nevím proč, ale nechce se mi věřit, že se JÍVA přijme - a nebo jsem zapomněl kouzelné zaříkadlo, proto hledám vysemeněné stromky ...

...nevědouc, že řízkování jív je takřka nemožné, jsem je nařízkoval a takto vypadají dnes :



... neptejte se mě kde jsem vzal řízky, protože si to nepamatuji. Já je beru z každého volně rostoucího stromu, který se mi zalíbí a asi jsem měl štěstí a narazil na jívu, která extrémně snadno zakoření .
Yaw

Příspěvek: #53

Má to ale někdo štěstí!
Díky za příspěvek a foto!

Příspěvek: #54

Nejsem si jist,ale spíš než vrba jíva(salix caprea) je to vrba košíkářská(salix viminalis), ta se skutečně velmi dobře množí řízkováním.

Příspěvek: #55

(19.03.2013 22:53)Martin Nezbeda napsal(a):  přesně tak ... kolego. Tomu ohnutí pod zem se v Čechách říká hřížení. Použitelné je i kopčení (jistě se dají vygooglovat obrázky). A já mám takovou technologii svou "včelařskou" - zjednodušeně - roubuju jen na krátkou podnož "v ruce" klasickou kopulací (technika roubování) v zimě. Pak tento roubovaný řízek jednoduše utopím - kouká jen roub. To není nic co bych vymyslel já a je to velice zjednodušeně - v průběhu let je to však celá řada dalších drobností, které jsem modifikoval - proto je to pro mě taková specificky provčelařská technika. Roubuju většinou na křížence jívy a košíkářské vrby S.smithiana (ale často i další druhy - abych při špatné afinitě nepřišel o nový kousek). Jinak pomaličku vytvářím webovky o včelařských vrbách. To víte .... když se zkříží včelař se zahradníkem

Velmi zaujmave potom sem hod adresu na tvoju webovku

Příspěvek: #56

...tak jako zahradník bych to tipoval taky na S. viminalis. proto taky tak dobře koření, S. caprea je mnohem problematičtější a některé klony jdou ztěžka i při naroubování na viminalisku.
... pomoci může hra na mladého chemika, pár hormonů a jde to líp...

Příspěvek: #57

(20.03.2013 18:16)yaw napsal(a):  ...nevědouc, že řízkování jív je takřka nemožné, jsem je nařízkoval a takto vypadají dnes :



... neptejte se mě kde jsem vzal řízky, protože si to nepamatuji. Já je beru z každého volně rostoucího stromu, který se mi zalíbí a asi jsem měl štěstí a narazil na jívu, která extrémně snadno zakoření .
Yaw

Nemáš fotku listu?

Příspěvek: #58

(20.03.2013 21:54)JirkaJ. napsal(a):  ... Nemáš fotku listu? ...

Jirko, až budou olistěné, vyfotím. Budu rád, když mi je určíš.
Předem díky
Yaw

Příspěvek: #59

Trošku vás zklamu - určování vrb je obtížné i pro experty na vrby. Podle fotky se ale možná povede druh vyloučit (než určit). Já jsem absolutně přesné určování vzdal i když už lecos vím. Ale ruku na srdce pánové ... není to jedno? Když to udělá radost včelkám - co víc si přát?

Příspěvek: #60

.....proto jsem psal tipoval bych......poznat od sebe vrby, to je práce na celý život jen v této úzké specializaci....nevím zda by se u nás našlo takových lidí více než na prstech jedné ruky...a to jsem optimista....