Příspěvek: #1081

(18.11.2020 1:39)Andrej napsal(a):  A nikdy nemerám akú drevo malo vlhkosť. Samozrejme snažím sa robiť z dreva , čo som mal odstáte na povali aspoň pár mesiacov.

Jen si dovolím připodotknout, že by byl zázrak, aby vám to nepracovalo, děláte když ne ze syrového, tak z nevyzrálého!

Existuje jednoduchá zásada - pomůcka, chcete-li, která platí u smrku, borovice a modřínu (s jedlí nemám žádné zkušenosti). Co cetimetr prkna či fošny, to MINIMÁLNĚ rok atmosférického zrání pod střechou (v přikrytém štose). Coulka pak 2 a půl roku, pětičtvrtka 3 a půl roku (raději), čtyřka fošna 4 roky a td. Řeč je o pilařském, tedy neohoblovaném dříví.

Dříví ve štosu MUSÍ být pravou stranou nahoru (nevím úplně jistě proč, ale musí). Zrání se urychlí proléváním vodou aspoň jednou týdně. Staří mistři, když potřebovali dříví, aby se nehlo, rychleji -nebylo k dispozici vyschlé - vyzrálé, přivázali desky či fošny na plot, vodorovně a nastojato a když nepršelo, polévali aspoň jednou týdně vodou. Nevýhoda je velké kroucení - chybí tam to zatěžkané rovné ležení ve štosu. Takto se "vystárnulo" pětičtvrtní smrkové prkno za cca 6 měsíců. Bylo dobré aby na něj nepražilo slunce aby nepopraskalo. Proto plaňkový plot a dávalo se to na neosluněnou stranu.

Pokud se výše uvedené dodrží a nepoužije se odpadní "boční" dříví, nástavky pak vydrží bez hnutí i 50 a více let. Mám takové (a neexistovalo nic než vodě neodolný kostní klih) a nehnou se. Někteří zdejší přispěvatelé je u mě viděli.

Jo a spárovka se nesmí lepit jako pro interiér cik-cak, ale vždy jednou stranou. Pak v nástavku (a v čemkoli jiném) MUSÍ být vždy pravá strana prken ven z nástavku (ze skříně, dveře z baráku atd). Na čemkoli starém nejméně 50 let je to vždy zřetelně vidět, že je to bez výjimky vždy pravou stranou ven. To je zapomenutá zásada starých mistrů, kteří neměli nic než kostní klih.

---

Jo za komančů v polovině osmdesátek jsem neměl jiné než lipové dříví a nástavky vyrobené mnou popsaným způsobem drží dodneška. A tak o lípě to můžu tvrdit také, co tvrdím o výše vyjmenovaných dřevinách.

Příspěvek: #1082

tom.50 - připomeňte prosím, která je ta pravá strana dřeva. Vím, že jste to už psal. Snad už mi to zůstane v hlavě na trvalo

Pokud jde o lepidlo, kupuji Mastersil D4
Zdejší obchod má kg za cenu pod 300 Kč, což mi vyhovuje. Lepím s ním hlavně XPS, dost často i na dřevo. Jak píše Kamik, XPS spoje taky nešroubuju. Kdy dojde k nehodě, vždy to praskne jinde než v lepém spoji.

Tohle lepidlo opravdu napěňuje, obvykle lepený spoj lehce postříkám vodou, pění a tvrdne o to víc a rychleji. Dokonce i drobné opravy vykousaných míst řeším lepidlem. Stačí trochu lepidla a stříknou vodou.

Příspěvek: #1083

Pravá strana desky, strana do středu. Tvoří lavor.

---

Omlouvám se, letokruhy na desce tvoří lavor. Nebyl myšlen tvar desky.

Příspěvek: #1084

Nevím co myslíte slovem lavor. Ale pravá strana se jakoby (zdánlivě nelogicky) uprostřed zvedá a tak prkno v řezu, když leží vodorovně pravou stranou nahoru, tak se vyboulí nahoru. Je to tím, že dřevo směrem do středu je už odumřelé a relativně mnohem sušší než dřevo "ven ze stromu", protože toto dřevo je ještě živé a syrovější a víc se při vysýchání smrští.

A ještě jedna zásada, kterou si pamatuju od starého truhláře doslova: "Potřebuješ prkno široké třeba 15 cm a máš takové? Rozřízni ho po délce a zase slep, klidně tak jak byly ty půlky v prkně před rozříznutím. Zabráníš tak všemu kroucení, borcení a trhání."

Doporučuju o hotového dílu NN (u vysokého tuplem), proříznout celou desku zevnitř podélně asi do třetiny až 40% tloušky desky. U desky cca 150 mm stačí jeden řez uprostřed, u 24 řezy dva a u 30 tři. Toto platí pro desku slepenou tak, že je pravá ven z nástavku a tak se prořezává levá strana prken, ta, která při bobtnání a vysýchání "táhne" a nutí desku prohýbat se způsobem z prvního odstavce. Řez je uvnitř nástavku, není vidět a tam, kde štěrbina vychází ven si to včely ihned zalepí.

Stejně nařezané desky nástavků z venku být nesmějí. Drážky by zadržovaly dešťovou vodu a způsobovaly by o to větší kroucení a hlavně hnití.

Příspěvek: #1085

(22.11.2020 22:58)tom.50 napsal(a):  Jo a spárovka se nesmí lepit jako pro interiér cik-cak, ale vždy jednou stranou. Pak v nástavku (a v čemkoli jiném) MUSÍ být vždy pravá strana prken ven z nástavku (ze skříně, dveře z baráku atd). Na čemkoli starém nejméně 50 let je to vždy zřetelně vidět, že je to bez výjimky vždy pravou stranou ven. To je zapomenutá zásada starých mistrů, kteří neměli nic než kostní klih.

Kdo poslechne tuto "starou radu mistrů", na výrobu nástavků, tak se mu může na jaře stát, že nesundá víko, nebo že si včely našly nová očka. Často se utrhne okraj, přes který se navíc páčí rámky a celá strana pak upadne.
Staří mistři dělali truhlařinu do interiéru, ale včelařina se dělá právě naopak, pravá strana musí být zásadně do vlhčího prostředí, a to je právě vnitřek úlu, TEDY PRAVÁ DOVNITŘ.

Příspěvek: #1086

Od "odborníka", včelařícího pár let, zmateně dezorganizovaného, který navíc všechno zná a všude byl a vše viděl, bych já chtěl třeba poučení, co je strana, přes kterou se páčí rámky. A hlavně bych se dal poučit, co to je to páčení rámků? V mých úlech jde vše lehce vyjímat, nic se nikde nepáčí, nic není nafest, vše má své vůle, které se nehnou. Takže mě je docela fuk, jak si co kdo udělá. Chytřejší si poradit dají, jiní ne, jak prosté. Navíc doporučuju každému aby se šel podívat na veknovní dveře na chalupě vyrobené před cca 60 a více lety. Bez jediné výjimky budou vždy pravou ven. I vrata u stodoly jsou tak a stodolu nejspíš nikdo doma v bytě neměl. Dokonce tak budou i hranolky v oknech, i futra dveří (futro je opláštění zárubně, nikoli zárubeň sama) a tak ne že v interiéru, právě naopak.

Někdo mi kdysi naopak vysvětlil, že cik - cak může být v interiéru, kde nedochází ke střídání teplot a hlavně vlhkostí na opačných stranách prkna. Navíc v moderních bytech je sucho (až přespříliš a z toho tolik respiračních nemocí a alergií, zejména dětí), ale v bytech našich předků se střídaly jak teploty tak i vlhkosti a to i během jediného dne. Kdyby dělali věci špatně, nic by jim nevydrželo. Kor když měli jen ten kostní a tedy voděneodolný klih. Dnes lepidlo spoj podrží, rozerve se prkno.

U někoho bych asi včely vidět ani nechtěl (nejen kvůli nástavkům).
Ale je na každém, komu chce naslouchat. Já měl za to, že někdo třeba pomalu zapomínané věci uvítá.

Jo a ještě, na úly, právě proto, že jsou venku, se nesmí použít uměle sušené dříví a už vůbec na 8%, ale musí se dělat z atmosféricky sušeného dříví. Na druhou stranu, nástavek je levný a nač by měl vydržet 50 let když se může dělat každých 10-15 let znova (a někdy častěji), jasně.

Příspěvek: #1087

Pak vy, co děláte kláty, byste podle Tom50 měli jejich výrobu přehodnotit a slepit je dokola z fošniček tak, aby byla pravá strana ven. To bych byl strašně moc zvědavý, jak by takový klát po první zimě vypadal.

---

Páčení hofman rámků je nutností pro udržení potřebné vůle, aby se stlačil propolis. Kdo nepáčí do stran, brzy pak páčí nahoru.

Příspěvek: #1088

Ale no tak přátelé...
Mám cca 1200 nízkých nástavků, které jsem dělal před xx lety.
Levou a pravou stranu nástavků jsem NIKDY!!!! neřešil, ani řešit nebudu.
Neřešil jsem ji proto, že jevy (kroucení) jsem neznal, oni jsem je nikdy nepozoroval. Ani jsem to neřešil, protože jsem to prostě neznal.
Hezké prkno pokud možno bez suků a ostatních vad jsem vždy situoval na předek (je přece pohledové a bude nejvíce vidět), horší prkno jsem situoval dozadu (je sice pohledové, ale méně) a "nejhorší" prkna jsou na boku.
Pokud jsem mohl, vyřezával jsem suky, na drážky na rámky jsem hlídal obliny. Zachránil jsem tak nemálo prken.
Nikdy jsem ale nepoužil spárovku. Je s ní nepoměrně víc práce.
Po 50 - ti letech používání jsem dosud nevyřadil jediný nástavek!!!!!
Vlastně jeden jo. To když ho neopatrný traktorista neviděl v trávě a rozšmelcoval ho rotačkou.
Vyřadil jsem konečně i nástavky z DTD. Pomohly mi, než jsem udělal plnokrevné, dřevěné.
Takže hlídání "levé" a "pravé" strany považuji za blbost. Už proto, že slepením a sešroubováním nástavku Vám to nedovolí v té krátkosti nic provést.
Daleko lepší je věnovat se včelám, než žabomyším válkám o straně prken.
iRP

Příspěvek: #1089

Dnešné drevo v ponuke,na píle, masív k výrobe nástavkov nie je tak kvalitné a husté (počet letokruhov na cm2) ako bolo pred 50 a viac rokmi. Preto tá nestabilita dreva tendencia sa krúťiť, štiepať. Mechanické vlastnosti, vyzretosť sú dnes min. o niečo horšie. Za 2. skúsenosť nakupujem krátke "skracované late odpad E.,I.tr." po nákupcoch z Belgie, DE. Drevo je zo sušičky na 7-12% vlhkosti podľa určenia, požiadaviek nákupcu. Ale vždy dám na min. polroka rezivo tzv.: "nechám vyladiť na 15-17% vlhkosti" uložené pod prístreškom vonku. Lebo 8-12% drevo pod vplyvom vzdušnej vlhkosti na stanovišti bude napínať(vlákna) ako struny a praskať! Niečo ako osmóza, vyrovnávanie koncetrácie/ vlhkosti v dreve. 3. Drevo vždy na 95% skôr zbortí v masíve ako v priamo lepenom spoji. 3. lepenie špárovky tam sa late striedajú pravá-lava strana reziva do sínusoidy. Rešpektovať pravú/ľavú stranu dosky v exteriéri a horšej kvalite dreva má význam (vidím to na varoa dnách trhajú sa bočnice-late po celej dlžke) 4. Riešením pri dnách a nástavkoch môže byť použitie vodovzdornej preglejky breza, severský smrek hlavne bočné strany. Asi tak z mojej kuchyne.

Příspěvek: #1090

Tak jsem se byl podivat na svoje 80 let stara futra do ssklepa a vyhozene ramy oken a je to presne tak jak pise tom50. vsechno to je pravou ven.
Stovnat klat s prknem je hloupost protoze jak mi bylo vysvetleno u hodne top truhlare co pracuje dle starych rad mistru a u ktereho jsme kupovaly drevenou podlahu z Jasanu za nemalej peniz,tak podlaha je udelana presne jako stara puvodni Borovicova a je pravou stranou nahoru do interieru.To jsem netusil,ale presne se to ukazalo u zname kde oni koupily dubovou podlahu u novodobe firmy a maji to vyrobene cik cak ze pry se pak podlaha nebude vubec rozlezat a hybat protoze maji podlahovku.Dnes po 8 letech vsechna prkna ktera jsou oproti nasi obracene cili pravou dolu jsou lehce vyboulene a pruzi.Holt neni drevo jako drevo a lisi se i zpusobem pouziti.A prvni na co se truhlar ptal bylo kam tu podlahu budem davat.Takze i masivni podlahu mame pravou ven.

Příspěvek: #1091

No já udělal 2016 asi čtyřicet, padesát nástavků 12cm vysokých, nevím lepili jsme je trojkou nebo čtyřkou a šroubovali třema 70-kama vrutama, stranou ke středu stromu dovnitř (tedy pravou), zjišťoval jsem to na linkách o použití dřeva, nevim ale od koho. Všechny se vyboulili horní a spodní stranou ven, některé jsem úplně vyhodil, většinu jsem musel dotmelit propolisem s pilinami. Ani ty velké šrouby to neudržely. A to nemluvím o vyndávání středových rámků. Prostě musí být pravou ven nebo lépe lepené z částí.

Příspěvek: #1092

Vidím, že v tomto není nic jednoznačné, já na NN 158mm jsem dával prkna pravou ven, dle rad a mám stejný problém jako Ali a začali mi propadat rámky, teď babo raď. Možná záleží na vlhkosti použitého dřeva, ale dle svých zkušeností se přikláním k Pavlovu názoru, že uvnitř úlu je větší vlhkost a tím pravá patří dovnitř.

Příspěvek: #1093

No tak teď to vidím na 5 let venku pod přístřeškem nebo lepené desky a jedno či levá nebo pravá. Propadávání rámků je stejně špatné jako trhání ven kramlí.

Příspěvek: #1094

Před 8 lety jsem dělal 70 nástavku s výškou 158 mm. Z jednoho kusu dedek. Nic o pravé straně jsem nevěděl. Všechny jsou 100 %, bez vyboulení. Bylo to čerstvě nařezané ze sušek smrků. Takže asi je důležitější vlhkost než pravá strana. Mám je jen šroubované třemi vruty.

Příspěvek: #1095

Když chodím s flintou kolem stanoviště kolegy okukuju tam trochu. Kolega který to před nedávnem trochu rozjel a nadělal nástavky. Pěkné nové tenkostěnné natřené nějakou lazurou nebo čím. Má to venku na dešti dvě zimy a je vidět jak se to nasáká vodou, kroutí ,rozšklebuje a praská. Smutný to pohled. Já parafinuji a vidím jak strašně dobře jsem udělal když jsem kdysi pořádně přeparafinoval všechny i starší plodištní nástavky a dna . Moje nástavky jsou po mnoha letech venku krásné a hlavně nenasákávají, spoje se nedrolí,nepraskaj,nerozšleběj se. Mám vše siné jen 22mm a pěkně to drží. Velmi doporučuji parafinovat.

Příspěvek: #1096

(22.11.2020 22:58)tom.50 napsal(a):  Jen si dovolím připodotknout, že by byl zázrak, aby vám to nepracovalo, děláte když ne ze syrového, tak z nevyzrálého!

Ale to som ja nikdy nepovedal, že robím zo surového. Také palety , pár krát zmoknuté na parkovišti sú podľa vás vyzráté dosť?

Příspěvek: #1097

Že jsem "hubu" nedržel.

Na Ifauně jsem jednou napsal, že kdo chce mít jistotu, že nezničí vosk, musí ho vyvářet v dešťové vodě. Ihned reagoval jeden, že jsem hlupák, protože on a už jeho táta vyvářel vosk ve vodě z JEJICH studny a vosk jim nikdy nezmýdlovatěl.

Co na to říct? Prostě existují určité základní zásady, které dodržet je chytré a fakt, že když je někdo nedodrží a dopadne to dobře, ještě neznamená...

Já přece nikoho k ničemu nenutím.

A klát, no jo no, co na to říct? S někým jiným by snad i šlo diskutovat, s někým to snad ani není potřeba.

Příspěvek: #1098

Já dřevu nerozumím, akorát děda byl stolář, a taky sem pár roků dělal na pile, ale dyž sem začínal 2013 se včelama, prvních 5 oddělků a komplet úle sem kůpil od Rosti Peška. Nové úle sem napatlal lazůrů a od tej doby znajů enom slunko, větr, mlhu, sníh a dýšť. No a dyž včil naskládám Rosťove nástavky na sebe, tož jediná díra sů tam očka a pak trochu zadní rožky vymačkané od rozpěráku. Tož tak....

Příspěvek: #1099

moje zkušenosti po výrobě cca 900ks nízkých nástavků jsou že nejvíc záleží na vlhkosti řeziva, nejhorší bylo použití vysušeného řeziva a montáž pravou stranou ven, horní a spodní části se rozšklebili ven, a to bylo parafínováno,zkroutili se tedy nabráním vlhkosti. Nejlepší vysledek byl u volně vyschlého řeziva, venku pod pouze částečným přístřeškem a po 1roce (fošny 28mm,smrk)

Příspěvek: #1100

Když už jsem dnes odvezl z pily fošny 30mm na sušičku tak na kolik si to mám nechat vysušit aby to bylo tak nejlepší když už to sušit musím? Naplánované to je na 15% ale mohu si říct ještě jinak,mám na to týden. Kvuli plastovým rámkům do medníků dělám nové nástavky. Po vysušení bych to mohl nechat měsíc venku na vhku ať se to nějak uklidní to dřevo.