Příspěvek: #881

Děkuji. Čerstvě mám připraveno několik úlů z překližky, někde jste o nich také psal. Budu porovnávat.

Na rozdíl od Vás mám XPS úly (5 cm) celoročně zakryté minimálně 5cm polystyrénem. Tady je nějaký vliv možný.

Příspěvek: #882

(18.01.2021 18:24)NitraM napsal(a):  Taky si vyhodnocuji jednotlivé podložky a spočítám si spad. A když má 15 včelstev na stanovišti spad 0 až 1 roztoče, a třeba 2 včelstva spad 10 až 20 roztočů, dává mi to informaci o tom, na která včelstva si dát větší pozor při dalším sledování.

Já bych si analyzoval podložky, i kdyby povinné vyšetření nebylo. Připadá mi to, že spousta včelařů je líná jak veš, o varroamonitoringu jen žvaní a přitom je jim zatěžko obšlápnout během zimy svá stanoviště (hodně sněhu, hrozící zápal plic..).

Ano, to mi také jeden včelař kdysi doporučil a tak jsem včelstva s nápadně vyšším spadem při odběru měli potom na jaře ošetřoval. Před několika lety jsem se rozhodl 3 včelstva s vyšším spadem a 3 včelstva s nulovým spadem důsledně porovnat. Tedy žádné další ošetření (jaro, podletí) a průběžný monitoring. Vedle sledování přirozeného spadu jsem i pitval plod (včetně dělničího). Očekával jsem, že budu moci pozorovat velké rozdíly a třeba i počátek kolapsu. Nic z toho se nestalo, včelstva normálně přežila a ani při podzimním ošetření nebyl mezi nimi v léčebném spadu významný rozdíl. Připouštím, že 6 včelstev je na dělání nějakých závěrů málo. Nakonec si to může každý vyzkoušet na svých včelách, teď je ta vhodná doba začít.
Ale i tak, pokud vyjdu z obecných pznatků, pak přirozená denní mortalita roztočů v zimním období je 0,2%, tj. 6 roztočů za 30 dní. Pokud jich najdete na podložce 10-20, je minimálně divné, že by se jednalo o přirozený spad. Pokud dobře počítám, znamenalo by to, že 12 mrtvých roztočů bylo ze 200 živých a 18 mrtvých ze 300 živých. Pokud pominu, že by podzimní ošetření muselo být poměrně neúčinné, tak jak by ta včelstva musela dopadnout, kdyby měla už v lednu 200-300 roztočů (tedy alespoň moje průměrná včelstva bez známek nějaké výrazné varroatolerance).
Tedy mám spíše za to, že v období mezi ošetřením a důkladném vyčištění úlu včelami na jaře se nemá smysl přirozeným spadem příliš zabývat. Více bych se přiklonil k tomu, co napsal o pár příspěvků výše JosPr:
V lednu prijde otepleni, vcely se pohnou po ule a tihle ti zakutalenci se zacnou sypat z loucek na podlozku pod sitem, vcely je vytahaji z bunek a vyhazi na dno, nektere vynesou jako smeti. A ted si vyber, kolik jich spadlo po leceni,kolik prirozene a kolik Ti jich v ule zbylo...

Pokud jde o to, že je někomu zatěžko obšlápnout v zimě stanoviště. No nevím, ale když budete mít tolik včelstev jako Zdeněk Barnat a zároveň tolik včelstev pod sněhem, bude docela luxus strávit několik dní vynakládáním značného úsilí za účelem dosažení ničeho. To bude lepší, když si před sezónou odpočine. Počítám ale, že i tak se nezastaví. Jinak samozřejmě souhlas, že i v zimě by měl mít člověk přehled. Zrovna dneska jsem vracel na jedno včelstvo odfouklé víko.

Příspěvek: #883

(21.01.2021 23:15)Miroslav Šubrt napsal(a):  Tedy mám spíše za to, že v období mezi ošetřením a důkladném vyčištění úlu včelami na jaře se nemá smysl přirozeným spadem příliš zabývat. Více bych se přiklonil k tomu, co napsal o pár příspěvků výše JosPr:
V lednu prijde otepleni, vcely se pohnou po ule a tihle ti zakutalenci se zacnou sypat z loucek na podlozku pod sitem, vcely je vytahaji z bunek a vyhazi na dno, nektere vynesou jako smeti. A ted si vyber, kolik jich spadlo po leceni,kolik prirozene a kolik Ti jich v ule zbylo...

To je pravda, ale proti ní stojí pravda neměnná.

(18.01.2021 13:28)tom.50 napsal(a):  Jo a ještě dodám, pohádky o napadání dávno uhynulých roztočů z horních louček spodních pater jsou hloupé pohádky - mám pod každým VN celou zimu dva NN a proč mi včely do zimní měli neshazují z HL dávno mrtvé roztoče a jiným včelařům ano?

Příspěvek: #884

nejak kolem Vanoc pri skoukavani podlozek po ranu jsem nasel 1 roztoce.ten den prislo otepleni a odpoledne jich tam bylo pres 10. zimuju tak s NN pod VN jako minimalni zimni sestavu.
nerikejte ze tejden dva tri je to s 1 broukem a najednou chcipne behem par hodin treba 10.
chose

Příspěvek: #885

Nedávno jsem někde četl, že borec dělal pokus po zimě a ze spodního nastavku na jaře vyklepal 167 roztočů co byly zapadany v buňkách . Pravděpodobně po podzimním leceni.

Příspěvek: #886

No tak potom jsem nějak, nevím jak, vyšlechtil varroaodolný včely a nic mi z nich v zimě už spoustu let nepadá. Teď už chybí jen tvrzení, že odolné a bez brouků jsou jen u mě, jak se převezou, je varroaodolnost ihned pryč. Asi. Teda já je převézt můžu, já jo, stěhoval jsem se tak to vim jistě.


Kdyžtak znám ještě o Sněhurce a trpajzlíkách, o 12 měsíčkách, o Popelce znám a ještě jich znám takových hodně.

Příspěvek: #887

(22.01.2021 12:38)tom.50 napsal(a):  Kdyžtak znám ještě o Sněhurce a trpajzlíkách, o 12 měsíčkách, o Popelce znám a ještě jich znám takových hodně.

Předpokládám že opět jen nadpisy.

Příspěvek: #888

Tome a vám včely v zimě obsedají spodní nastavek ?

Příspěvek: #889

Jenom jestli by to nechtelo spis na ocni.

Příspěvek: #890

JosPr

No můj zrak už slábne, nejsem dorostenec, to je fakt. Ale že je tam 10 let po sobě nenašli ani v laboratořích je holt další důkaz toho, jak je vyšetřování zimní měli nanic, chápu.

DuB 6

Ne, jen to ne proboha!
Tak jednoduché to u Dadantu při mojí provozní metodě není.

Úplně na dně mám POL - prázdné suché plásty, zpola trubčí. Na tom je NN - KK tedy nástavek, skrz který se krmí a dá se kolem 15.9. mezi VN a POL. Tento NN vč neobsedá, zimu přežije ve VN. Ale do KK "chodí" v předjaří pro zásoby, asi když se oteplí a jistě tam včely chodí i v prosinci a lednu když se některý rok na pár dní oteplí. Když zužuju po půlce 2 měsíce ještě v něm zásoby z větší části jsou, ve chvíli, kdy se dělá nový POL, to je tehdy, kdy vč dávno staví a dobře obsedá plný VN- tedy z původního POL a KK se sestaví nový POL a jeden nástavek vyřazených souší jde na vyvaření, už v KK žádné zásoby nejsou a nebo skončí v novém POL.

Vyplývá z toho, že první fum po 10.10. jsou už pod VN dva NN a mohly by se v plástech a na horních lučkách VD nahromadit. Proč se mi to neděje nevím. Až budu likvidovat starý POL a sestavovat nový, vyklepu z plástů, jak to tu popisují kolegové, co v nich bude a dám sem vědět.

Příspěvek: #891

Ale kulovy Tome, vyklepte ty 2 NN na podlozku a pak dejte vedet k cemu se dopocitate. Mel jsem bral rano, odpoledne byl ockovy prolet (ne cesnovy, na ten maji cas) a valela se tam radka roztocu.Uz tohle je vyznamne zkresleni spadu v meli a vyhodnoceni spadu. Spousta lidi,co nema vcely doma ani nevi, ze mohly byt vcelky na pul hodinu venku.. Jinak uz vetsina vcelstev pekne ploduje.Na podlozkach voda, strupkove folie orosene,chumace nafoukle.
Jenom aby Vam ten POL vcely nevycistily driv, nez ho zrusite. Vase musi ven z ulu a do ulu pres cesno.

Příspěvek: #892

Tady se zas vse mota dohromady.Verim tomu ze tom nic moc nevyklepe co by bylo zasadniho,ale je to jen pro to ze dobre zvlada leceni a roztoce ma minimálně.Tam,ale vse Tome pada protože vetsina to tak dobre nema a jak z loucek tak z bunek vypadne dost roztocu na to aby to zkreslili.Vyklepou se i roztoci z mrtvych vcelstev kde je hrsticka vcel,nekde vic nekde min ale v bunkach jsou.
Abys mohl rikat ze mas varroa odolný vcely tak je ale nejdriv musis prestat LÉČIT!!! aspon 3 roky a pak delat závěry pokud vcely lecis nic to nerika a jsem presvedcenej ze by to u tebe po 3 letech dopadlo uplne stejne jako jinde,byl bys rad za zbytek vcel co bys spocital na jedne ruce a mozna ani to ne.Z lecenych vcelstev nejde na nejakou odolnost vubec ani pomyslet..

Příspěvek: #893

KTM

To byla přece nedsázka s tou varroaodolností, co blbneš, já to vím a máš pravdu. A taky je pravda, že ostatní musí do práce, staví baráky, mají rodiny a často malé děti a musí se ohánět a já můžu být u včel dennodenně. Přítelka mě v tom podporuje, pomáhá a děti taky. Nemusím nic než včely, včely a když mám chvilku volna tak včely. To se to pak včelaří!
Jasně, to všechno já vím.

JosPr

Ano, taky máte pravdu, že já mám jen česna a že to můžou stíhat uklízet. Nezaměřil jsem se na to a nehlídal to a udělám co říkáte a dám sem vědět.

No a chci se pochlubit, další stan odebráno, všech 18 "jednotek" živých a zdá se, že v dobré kondici. U 10 nebo jedenácti jsem nějak zapomněl dát zatepené dekly a tam je na podložkách absolutní sucho a tedy poučení pro příště, že zateplit stropy až teď. Někdo se mě na to nedávno ptal kdy to zatepluju a tak letošní poznatek. Já se totiž z lednového plodování nijak neraduju, na to mají klidně měsíc čas.

Takže. Přesnou evidenci vede přítelka. Z kmenových uhynulo jedno a zbytek žije. Stejně jako 5 záložních matek ve slabších odd.

Napsal jsem tu, že jsem dal pozdě Gabon v průběhu celého 8 měsíce a že nepozději ho dostala 4 vč až 2.9. a že čekám, že ještě ta tři vč padnou. Zatím jsou OK a dokonce se dvě zdají ve skvělé kondici. Uvidíme, dám sem vědět. Jestli vydrží pak je otázka, proč padlo to jedno.

Příspěvek: #894

Fakt jste me ale nahlodali s tim vyklepanim POL. Jen jestli to k Josefoj (po pulce brezna) uz nebude pozde. Ale zkusim to taky a pripadne dam vedet. Minimalne ale vliv otepleni na uklid je, i behem dne.
Pracky me ale samozrejme svrbej, uz by chtely zihadlo, ale zamestnavam je kompletacema novych ramku...
Chose

Příspěvek: #895

Pokus s vyklepanim spodních NN jsem dělal několikrát. Odebral jsem neobsazené NN v únoru a rozperakem rozvolnil rámky. Pokaždé jsem na papír vyklepal dost roztočů...

Příspěvek: #896

@Tomas : delal jsi nejaky porovnani ? Ve smyslu jako vcelstvo melo rekneme spad za 3-4 mesice X roztocu, v melivu (pokudj isi ho prohlizel) bylo Y roztozu a Z roztocu jsi vyklepal ..
Dikas
Chose

Příspěvek: #897

Dělal.. po posledním zabíjení roztočů nasledovalo očištění podložek a za měsíc spadlo tak do pěti roztočů. Tahle měl šla do vzorků co jsem odevzdával v ZO. Teprve pak jsem vyklepaval. Navíc nebylo vzácností, že na horních loučkách, kde byly takové ty propolisove kolejničky, byly mezi nimi také roztoči. Je to jeden z důvodu, proč považuji vyšetření zimní měli za pi.ovinu... vzhledem k tomu, že syntetické akaricidy nepoužívám 15 let, tak mě zimní měl nezajímá jinak, než jako obraz zimování včelstva. Společně a pravidelným poslechem je ro dobré posouzení zimování. Později, když sem s větší částí včelstev přešel na Dadant a navíc zimuji jen ve vysokem nástavku, tak jsem vyzkoušel vyklepat neobsazené plásty a z jejich prázdných buněk také několik roztočů vyklepat jde...

Příspěvek: #898

Nahlodali jste mě hodně. OK, zkusím, jsem na to děsně zvědavý.

Zkoušel jsem to v minulých letech, namátkově a nesystematicky a nic.

Příspěvek: #899

I podle mé zkušenosti,
padají na horní loučky a do buněk souší v podstaveném nástavku (polštáři), který je již včelami převážně opuštěný z důvodu stažení včelstva při vytváření zimního hroznu, mrtví kleštíci z podzimního tlumení (léčení). Tam čekají na oteplení, kdy se včelí hrozen rozvolní a včely počnou vyletovat. To má za následek spad kleštíků (jejich shození) na podložku. Tato situace, krátkodobého oteplení i jen na několik hodin, nastává i v průběhu zimních měsíců, u nás např. dnes tj. 21.01.2021 mezi 13:00 - 15:00 hod. Tyto spady pak zkreslují hodnocení zimní měli. Podotýkám, že mám vysoké úlové dno s horním česnem, tedy mi včely z podložky kleštíky ani měl nevynáší. Taktéž, když odebírám po předjarním očišťovacím proletu podstavený nástavek (polštář) z důvodu vytřídění těchto souší na použitelné a určené k vytavení, padají z buněk mrtví kleštíci z podzimního tlumení (léčení).
JK

Příspěvek: #900

Dobrý den

chtěl bych se zeptat, kolik včelstev může být v jednom směsném vzorku na vyšetření na varroázu. Jedná se o čistou oblast, nebude se vyšetřovat na Mor.