Příspěvek: #1

Všiml jsem si, že na ruských stánkách (http://www.pchelovod.com/prod380.html) nabízí "destičku" pro vytápění úlu napájenou 12 V baterií. Má někdo zkušenosti s něčím podobným? Zajímal by mě vliv umělého vyhřívání úlu na plodování matky v předjaří a návazně na rychlost jarního rozvoje. Bohužel z uvedeného obchodu si vyhřívání nelze objednat, protože jak píší v obchodních podmínkách... zasílají jen do států СНГ tzn.. země bývalého Sovětského svazu

Příspěvek: #2

Zkušenost nemám, ale co jsem četl v odborných překladech tak je to dobré tak pro udržení oddělků na 3-5 rámcích. Pro silná včelstva je to kontraproduktivní a neekonomické.

Příspěvek: #3

Zaprvé, je potřeba k tomu regulátor, píšou to tam. Za druhé je potřeba mít technologii, protože přitápět znamená nutnost i dodávat vlhko do teplem vysušeného úlu. Za třetí dává se to na dno, to znamená, že jde hodně tepla ven a to teplo vlastně táhne včelstvo ke dnu. Za další nelze čekat s topením v úlu nějaké zázraky, když obchodník oslňuje čímsi amorfním, ale aby dodal ověřenou technologii a postup..., žeby o ten rozvoj ani tak nešel, ale jde oto prodat cosi co vypadá slibně?PS: zkoušel jsem to, ale nic moc se nedá od toho čekat._gp_

Příspěvek: #4

Páni, pochopte už konečne princíp fungovania včelieho spoločenstva a jeho súhry s vonkajším prostredím. Včelstvo v úli vždy reaguje na to, čo sa v prírode momentálne deje, čiže rozmenené na drobné, do zlého počasia včela nevyletí a potom každý zdroj tepla navyše z našej strany "pomôcť" im je zbytočný. Tak je to aj pri slabom včelstve, aj to môže ošetrovať len toľko plodu koľko je v úli kŕmičiek, donášačiek vody, peľu či nektáru. Potrebné teplo si vždy včelstvo "vyrobí", pretože vyhrieva len priestor v mieste kde je plod. Je to len zbytočné mrhanie času, energie a peňazí. Doteraz všetky pokusy so zlepšením úľového prostredia zlyhali.
Ja chápem autora prvého Horneta, že ak človek vidí niečo také ako on, tak ho to irituje k rozmýšľaniu v snahe pomôcť svojím niekoľkým včelstvám , no snaha ho ho rýchlo prejde. Anton

Příspěvek: #5

V ČR vznikol obdobný projekt, ale jednalo sa o vyhrievanie slnkom pomocou zrkadiel. Dokonca vyšla o tom aj malá brožúra.

Osobne si myslím, že to bol nezmysel.

Příspěvek: #6

No to mě taky napadlo zda by se jim nedalo za slunečního dne přitopit pouhou černou hadicí od vysavače, která by se napojila na spodní očko nebo do podmetu. Fungovalo by to tak, že v hadici by se sluncem ohřál vzduch a ten (jelikož teplý je lehčí) by přirozeně stoupal hadicí do úlového prostoru, kde by trochu ohřál a probudil včelky k aktivitě. Samo, že by to bylo vhodné jen tak od poloviny února (brobudit za vhodného slunečného počasí pro vyprazdňovací prolet) do dubna (ranní budíček a přihřívání pro plodování). Navíc by se to vyplatilo asi jen u zateplených úlů, kde jsou včelky odizolovány nejen od zimy ale i od tepla ze slunce v únoru a na jaře.

Příspěvek: #7

Na to bych nesázel. Zajímal jsem se o pozorovací úly a narazil na tento :
http://www.honeyrunapiaries.com/observationhive.phtml
povšimněte si posledního odstavce, kde majitel úlu tvrdí, že v něm má včely celoročně, teddy jsou v teple, a že se nedají zmást vnitřní teplotou k masivnímu zimnímu plodování.

Příspěvek: #8

V severských zemích se včelstva stěhují na zimu do sklepů.Vzhledem k tamním krutým zimám se není čmu divit.U nás vymýšlet jakékoli přitápění v úle je nesmysl.Na jednu stranu se propaguje včelaření v tenkostěných úlech a na druhou stranu vymýšlíme co nejefektivnější topení .Věřím že chce každý pro ty svoje bzučilky to nejlepší a nejlepší službou je pro ně dostatek zásob,dobrý zdravotní stav a suché bezprůvanové obydlí.Včela ví sma nejlépe jak si to na zimu zařídit má za ty miliony let výborně propracovaný pud sebezáchovy a v hlavě ten nejlepší kalendář a ťím se řídí.Stačí si povšimnout třeba jak velký význam mají pro včelu slunovraty nebo lépe řečeno období které načínají.Jak reagují na zkracující nebo naopak prodlužující se dny.Včelstvo samo pokud je zdravé a má vše potřebné pro zdárnému zimování je nejlepším topným tělesem dokonce i s regulátorem.

Příspěvek: #9

" No jistěéééé!!!.Jsme to měli přece v té brožuře! " Ne, vážně já souhlasím s panem Skalou i s p.Turčáni. Já když jsem to četl poprvé,"topení v úle",tak jsem skoro vyprsk smíchy. Ještě že bychom včeličkám obstarali nějaké oblečky,když by se chtěli z toho protopeného úlku proletět nad zimní krajinou.

Příspěvek: #10

Také souhlasím s oběma pány. Doporučoval bych dát do úlu klasické radiátory vč. termostatu + podlahové topení pro jistotu
Už se těším, až někdo vymyslí téma: Čalounění úlu.

Příspěvek: #11

No já se neposmívám, testuji a přemýšlím. Umne to vychází tak, že mám třetinu silnou, třetinu normální a třetinu slabší po vyzimování. Ono je docela potřeba totiž odkládat plod ze silných při rozvoji do slabších. Takže vlastně potřebu nějakých supervčelstev nemám.

Takže výsledek testu byl ten, že si VD velmi libovala v takových úlech, protože to byla od února vlastně simulace teplého průběhu zimy. Potom ta absence vlhkosti zapříčinila žízeň - kanibalismus a výsledek bylo vyrojení a celkově neuspokojivý medný výnos za tu námahu.

Avšak kdyby se vychytaly výše uvedené muchy, použitelné to je, protože když dva dělají totéž, není to totéž a projekt s vyhříváním v severské zemi (bylo to ve Včelařství) byl._gp_

Příspěvek: #12

Trochu zmatený příspěvek, myslíte, že je lepší přitopit slabému včelstvu, než nechat silné, aby si drželo teplo samo?

Příspěvek: #13

pro gupa - asi myslíte, že pokud nebudu mít slabá včelstva, nemám v sezoně kam odkládát zaplodované rámky...tzn, můžu se těšit na brzké roje.
S tim vytápěnim by mě to vysušování úlu vážně nenapdlo, ale něco na tom určitě bude. Každopádně s Vami souhlasím, že není potřeba to hned zatracovat.

---

BTW: Často čtu jak vhodné je "zazimování záložních oddělků"...ale nikde jsem nenašel metodiku zimovaní slabších včelstev.
Také se často opakuje - klid, bez průvanu a sucho - ale to sucho mě vrtá hlavou. Pokud dám odvětrání úlu, ztratí tím včelstvo obrovské množství tepla (a ještě pomůžu průvanu v úlu). Jediné co by asi dobře fungobvalo je paropropustná folie a ovčí vlna jako tepelný izolant strůpku. Jiný způsob mě nenapadá.

Trošku jsem to rozvedl, ale budu rád za každé upřesnění, jak s tím zimováním oddělků, tak s tím suchem v úlu. Nejlépe od někoho, kdo zimoval v různých kombinacích. Osobně používám neprodišnou folii a polystyren (dřív filc a noviny).

Příspěvek: #14

Ja bych poslouchal prirodu a nefusoval ji do remesla

Příspěvek: #15

Jirko, pro ty záložní oddělky bych použil přírodní topení tj. včelstvem po nimi - něco jako zde :http://www.vcely-uly.cz/o-vcelareni-39x2...enac-39x24 . Pokud pak nebudou potřeba tak se na jaře spojí třeba všechny tři dohromady a včelky si matku časem vyberou nebo budou chvíli plodovat všechny dohromady - konec konců na svůj odór budou za tu zimu zvyklé tak je malá pravděpodobnost že se pomlátí. Jarní nástup pak asi bude raketový - 3 matky teoreticky 3x více plodu.

Co se týká té vhkosti tak tady je opět na místě trochu chemie a fyziky.
Chemie : cukr je stejně jako líh či bezín uhlovodík a jeho oxidací ať řízenou (uvnitř těla) nebo neřízenou (hořením) vzniká teplo (exotermní reakce) a pak produkty oxidace to jest z uhlíkové části oxid uhličitý a uhelnatý a z vodíkové části vznikne voda. Voda ve formě páry proniká zevnitř zimního chuchvalce do prostoru úlu.
A teď ta fyzika: Teplo vzniklé v chuchvalci proniká na jeho povrch kde slabě ohřívá vzduch v úlovém prostoru, který pak stoupá ke stropu a unáší molekuly vody vzhůru. Pokud je otevřené očko v horním nástavku nebo horní větrání ve strůpku tak tudy uniká. Vlhkost obsažená v tomto ohřátém vzduchu, který se zchladí buď ve výstupu ven nebo na strůpkové fólii pod kondenzační teplotu se mění v kapky nebo námrazu (vně otevřených oček). Česnem nebo zasíťovaným dnem je nasáván okolní vzduch a ten může mít 0% (jasno teplota pod bodem mrazu = vymrzlý vzduch) až 100% vhkost (teplota nad nulou mlha). V prvním případě je úl dokonale vysoušen i bez topení a potřebnou vhkost si udržují včely v chuchvalci sami dle potřeby a vše je OK (i člověku byť je -30°C nefouká a je sucho je vcelku příjemně protože suchý vzduch je dobrý tepelný izolant). V případě kdy je venku nad nulou ale vysoká vhkost (mlha, tání a zamračeno) je situace nejhorší. Do úlu je nasávána velká vlhkost a ta se sice mírným ohřátím teplem unikajícím z chuchvalce sníží, ale na druhou stranu je doplněna vlhkem vzniklým metabolickou přeměnou cukrů. Tehdy je jak včelám tak lidem zima (sychravo) neboť vlhký vzduch dobře odvádí teplo. Pokud navíc jsou stěny úlu nebo strůpková fólie ještě po nočních mrazech chladnější (pod teplotou kondenzace), tak se tam masivně začnou tvořit kapky a máme-li nejnižší místo strůpkové fólie díky jejímu průhybu uprostřed nad zimním chuchvalcem, tak do něj začne dokonce pršet. Pokud střed fóĺie podložíme a nejnižší místo jsou okraje, zvlhnou závěsy rámků a ty pak rády uhnívají jelikož zde je nejhorší výměna vzduchu a nikdy nevyschnou. Za takovéto situace přitopení v prostoru úlu by včelkám pomohlo. Strůpkovou fólii je z tohoto pohledu dobré zhora dobře zaizolovat a to nejlépe tou fólií kde je z jedné strany molitan a z druhé alobal odrážející tepelné paprsky vyzařované chuchvalcem zpět přes tu fólii na chuchvalec. Ze spodu je pak dobré fólii podložit uprostřed, ale tak by případné kapky stékaly nikoliv na závěsy rámků ale na opačné stěny tj. rovnoběžné s rámky. Tam mohou tu vodu včely na jaře využít aniž by se museli po ní shánět venku, kde je ještě zima.
Závěrem tedy je, že kondenzace vody se projevuje více u nezateplených úlů a nezateplených stropů s fólií. Ono někdy sundáte víko a izolaci a tím způsobíte prudké zchlazení strůpkové fólie a tedy masivní kondenzaci a zděsíte se jak máte v úle vlhko. To ovšem nemusí být vůbec pravda, neboť v zavřeném úle ten povrch fólie je nad teplotou kondenzace a vlhkost je přirozeně odvětrávána buď netěsnostmi, porézními stěnami úlu (se říká, já tomu moc nevěřím, když je vše "zalakováno" propolisem a voskem) nebo očkem či nějakým horním větráním.
To jsem se rozkecal. No snad si z toho něco přeberete a neukamenujete mě praktickými zkušenostmi.

Příspěvek: #16

(14.10.2011 14:46)PavelN napsal(a):  Trochu zmatený příspěvek, myslíte, že je lepší přitopit slabému včelstvu, než nechat silné, aby si drželo teplo samo?

Jo tak to nevím, já to letmo od února do května 2007 testoval na čtyřech včelstvech, které byly cca stejně středně silné. Výsledek byl pro mne nepoužitelný, ale také jsem to vzal jako úkol a prostě jsem to provedl tak, jak mne to podle citu napadlo.

Zkušenost jsem zde tedy napsal, že stejnak vyrovnávám a nějaké super ohřátá včelstva nepotřebuji. Takže si to vyzkoušejte na slabém včelstvu a potom tu můžete napsat nějaké myšlenky jako úlohu, provedení a zhodnocení._gp_

Příspěvek: #17

Přitápění v arktických podmínkách z -35 °C na -10 °C včelám jistě pomůže a neuškodí. O tom bych se s nikým nepřel. Pomáhat jim od -5 °C výše jim jedině uškodí. Zvláště slabá včelstva tím utrpí, když rozvolní chomáč v podmínkách, které nekorespondují s venkovními podmínkami. Naděláte jim v tom zmatek. Uvědomte si, že chomáč "drží" nejen teplo, ale i vlhkost.

Příspěvek: #18

(14.10.2011 16:57)JKL napsal(a):  No snad si z toho něco přeberete a neukamenujete mě praktickými zkušenostmi.

No ono je opravdu lepší, když si vyzkoušíte na pár včelstvech to přitápění, aby se to diskuzně nezasekávalo do nějakých fyzikálních a chemických litanií.

Není možné srovnávat zdroj tepla - včelstvo a zdroj tepla - odporová zátěž coby topidlo. Včelstvo vydává opravdu vlhko a to vlhko je v bezprostřední blízkosti chomáče v poživatelném stavu. Topidlo nevydává žádnou vlhkost - právě opačně, vyšší teplota ho pohlcuje. Pokud takový vztah včelstvo - voda naruší topidlo, musí být vyřešena spousta dalších otázek, kdy výsledkem musí být stav klidného sezení s výsledkem opravdového zesílení včelstev.

To znamená, že ideální pro takovou práci by měl být výchozí izoterm box coby včelín se včelstvy v zasítovaných úlech jak dole tak nahoře. Tam se udržuje cyklicky podle denní a noční hodiny přesné klima. Dále se musí počítat s přikrováním a to jak glycidy tak kvalitní pyl._gp_

Vzpomněl jsem si na alternativu - proletovou halu, že to nějaká dobrá duše zkoušela a dokonce to zdokumentovala jako video, což je možné studium k tomuto tématu:

Příspěvek: #19

(14.10.2011 20:04)gupa napsal(a):  ... Topidlo nevydává žádnou vlhkost - právě opačně, vyšší teplota ho pohlcuje. ...

Tak tu fyziku ještě musím doplnit. Teplota nepohlcuje vlhkost ale snižuje relativní vlhkost vzduchu přičemž absolutní vlhkost zůstává stále stejná - ta voda se ze zákona o zachování hmoty z uzavřeného prostoru neztratí.
Absoltní vzdušná vlhkost = množství vody v určitém objemu vzduchu
Relativní vzdušná vlhkost = %-tuální poměr mezi vodou rozpuštěnou ve vzduchu a maximálním množstvím vody které je vzduch za daných podmínek (tlak, teplota) pojmout
To, že se prostor úlu s topením vysušuje je způsobeno tím, že

1. včely nemusí tolik vytvářet sami teplo a tudíž spotřebovávají méně cukru a vytvářejí tím méně metabolické vody
2. zvýšením teploty uvnitř úlu zintenzivní tzv. komínový efekt, který způsobí znásobení výměny vzduchu (spodní nasávání a odtah horním větráním, či netěsnostmi). Pokud je ale venku nad nulou a 100%-tní relativní vlhkost tak se do úlu stejně přisunuje značné množství vody. Proto za takovýchto podmínek může topení bez rizika vysoušení včelám pomoci, ale topit když mají nad nulou je zase vlastně nesmysl.

Jinak, ale samozřejmě včely pokud jsou dost silné a mají dost zásob uregulují si sami prostředí nejlépe. Topením bychom jen ušetřily trochu těch cukerných zásob na jaro pro plodování. Ale stojí to za to? To přidání nějakého kila cukru navíc je levnější.
Myslím, že pro včely jsou nejrizikovější prudká ochlazení, kdy se voda ve formě par nestačí dostat z úlu a zkondezuje - pak se včelky musí cítit asi jako člověk, když vyleze v mokré, zpocené košili na mráz.

Příspěvek: #20

Přátelé,nesnažme se dělat věci lépe než příroda.Nemáme na to.