Příspěvek: #81

Detailní foto osazení formistopů pod nosný trám na stanovišti.

Příspěvek: #82

Hezké řešení, Honzo! Držím palce, aby fungovalo! Mimochodem: také jsem dal Formistopy, na tvárnice, na nich fošny, na fošnách úly. A mravenci, chlapci, furt ... . Tak jsem ještě tvárnice obalil lepícími pásky na stromy. Nulový efekt. Asi ještě systém zdvojím a znovu oživím loňskou variantu (silné šrouby do dna, které stojí v plastových miskách se stříškou z odstřižků plastové monitorovací podložky, která je navlečena na ten šroub, to aby do nich nepršelo. A uvidíme, co na to ti dynamičtí chlapíci ...

Příspěvek: #83

Chlapci, že vás to ešte baví, nie je to ani lacné ani jednoduché, budete neustále obiehať a kontrovať osadené úle či sa nedotýka čo i len jedna tráva o podstavec, jednu odstránite a druhá zatiaľ narastie a nikdy nebudete istí, či získané výsledky budú pravdivé. Aj Havelka na predchádzajúcom obrázku si nevšimol, že krík na pravej strane sa vetvičkou opiera o konštrukciu podstavca a mravec má k dispozícii most. Je to márny boj s veternými mlynmi, ktoré chcel poraziť Cervantesov románový hrdina Pancho Sancho, včelár by si mal skôr zakladať na svojej metóde a tú počas sezóny (hlavne začiatkom júla-června náhodne používať pri objavovaní jedincov na včelách a odkrývaním odviečkovacou vidličkou zaviečkovaný trúdí plod a ten kontrolovať na bielej podložke. Trúdí plod napichujem v oblasti hrude a tesne pod ňou a zdvihneme kolo smerom hore

Ak je pravda, že trúdí plod pre svoju dlhšiu inkubačnú dobu o 3 dni, samičky ho vyhľadávajú, tak ho pri jeho odkrývaní musíme nájsť. Ak na 1 dm2 odviečkovanej ploche nájdeme 2-5 (ak nie môžeme byť spokojnejší ale nie spokojný) a viac, môžeme v zbytku leta očakávať expanziu Vd vo včelstve. Potom sa oplatí v takýchto včelstvách začať v predstihu boj s jeho prítomnosťou vo včelstvách, známymi prípravkami (KM, Gabon a na odľahčenie aj fumigant). K tomu patrí i odobratie medu na konzumáciu, aby sme uchránili od prípadných rezíduí hubiacich prípravkov. Anton

Příspěvek: #84

Antone, nic proti, metod je několik a každý má možnost si vybrat. Já považuju monitoring za dobrý ukazatel napadení, abych věděl, jak se později zachovat stran nasazení rozličných prostředků, ale ověřuji si data vícero postupy, protože kombinace metod by měla dál přesnější představu (monitoring spadu + kontrolní flotace + třeba test trubčího plodu + smyv, zajímavé jsou i metody testů na foretické roztoče tak, aby bylo možno testované včely vrátit do úlu). Pokud ale vsadím na kartu monitoringu spadu, musím se postarat o to, aby mi údaje nic nezkreslovalo. A mám-li pár včelstev a čas a chuť to dělat, tak proč ne? Samozřejmě že s mnohem vyšším počtem včelstev je to o něčem jiném. Ano, je to občas onen cervantesovský boj s větrnými mlýny, ale vždyť Don Quijote byl vlastně poeta ... No a včelaření je poesie v krystalické podobě se všemi jejími aspekty emocí i bolestí, vrcholů i propastí, takže i ten náš lítý boj o to, jak vyzrát na fikanými mravenčími chlapíky, je vposledku bojem poetickým ... (poesis militans - poesie bojující ).

Příspěvek: #85

Jiří, myslím, že Tono měl na mysli tu skutečnost, že máme-li včely v místech s vysokým výskytem mravenců a jsme skálopevně přesvědčeni, že kradou roztoče z podložek, je rozhodně efektivnější zvolit jiný způsob monitoringu než je přirozený spad na podložkách. Z jeho příspěvku nic nenasvědčuje, že by monitoring zpochybňoval. Mnoho nepochopení je způsobeno tím, že se příliš úzce specializujeme na podružný problém, který se nám v té chvíli jeví jako hlavní. Pokud tedy formistopy nekontrolujeme denně, pokud nemáme stanoviště na betonové ploše, pokud stojíme v lese nebo na travnatém podloží, jsou i formistopy zcela zbytečná investice. Když se mravenci "touží" někam dostat a chceme jim v tom zabránit, tak se bez chemie neobejdeme. Stále se hovoří o tom že mravenci nám kradou roztoče z podložek. S mravenci, kteří žijí na mé včelnici nemám tu zkušenost, že by systematicky roztoče odnášeli. Je však možné, že mravenec lesní, mravenec otročí, mravenec travní či jiné druhy se chovají k roztočům jako k lahůdce kterou musí mít. Byl bych rád, kdyby někdo prezentoval i důkaz, že za "ztráty" roztočů jsou zodpovědni pouze a jenom mravenci. Vše v dobrém. Je to jen a jen můj vlastní a možná hloupý názor nevěřícího Tomáše

Příspěvek: #86

Já vím, Josefe, já chtěl jenom naznačit a potvrdit, že jsou i ti které to baví ... , když se výše Anton divil, že nás to ještě baví ... Je to docela dobrodružné a nikdo z nás nemá s těmito věcmi příliš zkušeností. Všichni se učíme a osaháváme si to a samozřejmě máme tendenci občas přikládat něčemu váhu, kterou to mít nemusí. To se časem ukáže. Hlavní je, aby metody o něčem vypovídaly a celé to fungovalo. Antonovi to funguje a já jsem vděčný za jeho zkušenost. Sám jsem výše popsal, jak se v tom zrovna plácám. Mám pocit, že mravenci do úlů snad skáčou padákem ... Ale padáky co důkaz nějak nenacházím ... Jsou však převážně pod víkem a tam si v teplíčku lebedí. Na podložce jen jednotlivci, ale také nevím, jestli vynášejí V.d. Že bychom si je zase začali kroužkovat? Tedy myslím ty V.d. na podložce ... Nicméně vidím monitoring obecně jako solidní možnost získat rámcovou představu o tom, jak na tom včely jsou. V současné době se pořádá řada kursů varroamonitoringu a já myslím, že je to výborný nápad, jak si v praxi tyhle věci osahat a odpozorovat.

Příspěvek: #87

(28.06.2011 18:46)Jiří Matl napsal(a):  Na podložce jen jednotlivci, ale také nevím, jestli vynášejí V.d. .

V Moderním včelaři jsem před časem publikoval něco málo poznatků o zábraně odnášení roztočů z diagnostické zásuvky. Jsem rád, že tento prvotní podnět byl velmi rychle rozpracován zdatnějšími včelaři a dnes je tomuto tématu věnována náležitá, často však z neznalosti až přehnaná pozornost.
Mravenců je v ČR asi 80 druhů. Jen část z nich se živí "masem", většina ostatních druhů preferuje rostlinou potravu, pyl, či glycidy, nebo jen nalezlo vhodné teplotní a vlhkostní poměry v tepelné izolaci úlů. Soužití mravenců a včel nemá fatální důsledky po miliony let. Ve většině případů nepoškozuje včelstvo, ale může zkreslovat diagnostiku V.D. Nic víc - někdy mravenci devastují oboustranně uzavřené tepelné izolace úlů, zejména z polystyrenu.
Pan Turčány publikoval hezké video, na němž mravenec lapí roztoče a prchá s ním. Škoda, že nelze poznat o jaký druh mravence se jedná. Podal tím důkaz. že mravenci, kteří se u něj vyskytují, skutečně roztoče odnášejí. Je jeden z mála, kterým se takový důkaz podařilo zdokumentovat. A vyvodit z toho pro sebe a svoji diagnostickou metodu správný závěr: diagnostikuje na truibčím plodu a mravence neřeší.
Mravenci některé úly preferují, jiným se vyhýbají. Nechci poučovat, jen připomínám, že včelařina není jen o včelách, medu a úlu. Svým známým říkám: neplaš, nauč se rozeznávat vše, co se včelami souvisí a hledej, jak je to a tebe ovlivňuje. Je toho tolik, že jeden lidský život na to nestačí.

Příspěvek: #88

(28.06.2011 14:43)Anton Turčáni napsal(a):  Aj Havelka na predchádzajúcom obrázku si nevšimol, že krík na pravej strane sa vetvičkou opiera o konštrukciu podstavca a mravec má k dispozícii most.

Kdepak, neopírá, je to vizuální dojem. Keř je cca dva metry před úly. Stanoviště mám přímo na zahradě a nemám potíže neposednou trávu posekat, v terénu by to bylo horší. Před dvěma lety mi mravenci zničili pokus s chovem čmeláků, letos vyplenili úl pro samotářky, tak je v úle nechci, nemám je rád. Chci se chovat chovu včel, ne mravenců.

Příspěvek: #89

Tady je taky něco pro inspiraci : Stojánek na úl

---

(28.06.2011 23:40)Josef Kala napsal(a):  V Moderním včelaři jsem před časem publikoval něco málo poznatků o zábraně odnášení roztočů z diagnostické zásuvky. Jsem rád, že tento prvotní podnět byl velmi rychle rozpracován zdatnějšími včelaři a dnes je tomuto tématu věnována náležitá, často však z neznalosti až přehnaná pozornost.
Mravenců je v ČR asi 80 druhů. Jen část z nich se živí "masem", většina ostatních druhů preferuje rostlinou potravu, pyl, či glycidy, nebo jen nalezlo vhodné teplotní a vlhkostní poměry v tepelné izolaci úlů. Soužití mravenců a včel nemá fatální důsledky po miliony let. Ve většině případů nepoškozuje včelstvo, ale může zkreslovat diagnostiku V.D. Nic víc - někdy mravenci devastují oboustranně uzavřené tepelné izolace úlů, zejména z polystyrenu.
Pan Turčány publikoval hezké video, na němž mravenec lapí roztoče a prchá s ním. Škoda, že nelze poznat o jaký druh mravence se jedná. Podal tím důkaz. že mravenci, kteří se u něj vyskytují, skutečně roztoče odnášejí. Je jeden z mála, kterým se takový důkaz podařilo zdokumentovat. A vyvodit z toho pro sebe a svoji diagnostickou metodu správný závěr: diagnostikuje na truibčím plodu a mravence neřeší.
Mravenci některé úly preferují, jiným se vyhýbají. Nechci poučovat, jen připomínám, že včelařina není jen o včelách, medu a úlu. Svým známým říkám: neplaš, nauč se rozeznávat vše, co se včelami souvisí a hledej, jak je to a tebe ovlivňuje. Je toho tolik, že jeden lidský život na to nestačí.

A nedalo by se těmi mravenci bojovat přirozeným způsobem proti varroáze? Třeba ji ty divoké včely nemají protože prostě žijí s mravenci v symbióze stylem trochu medu za to že nás zbavíte roztočů

Příspěvek: #90

I když mám na většině úlů zábrany proti mravencům, stále mě napadá (jako přítele v předchozím příspěvku), zda nejsou přirozenou součástí přirozeného úlového systému - jako "přirozená úklidová četa". Vede mě k tomu i srovnání VMS podložek tam, kde se mravenci dostanou a kde ne. Že odnáší roztoče je dávno jasné, ale na podložkách, kam se nedostanou, se rychleji hromadí plísně z tlejících zbytků, zatímco podložky s mravenci mám většinou čisté. Zbývá si jen pozdechnout, že na zavlečeného roztoče bohužel musíme používat nepřirozené způsoby.
PS: Rašovská metoda považuje i zavíječe za přirozeného obyvatele včelstev, který likviduje staré "nemocné" dílo. Bude zajímavé sledovat, kam se včelařství v budoucnu na základě těchto poznatků posune.

Příspěvek: #91

Zdravím všechny - jsem tu nový a hned zakládám téma )
Našel jsem na webu odkaz:

http://www.deramax.cz/odpuzovac-plasic-m...516-c-908/

Nemáte s tím někdo zkušenost?
Nemá tu náhodou někdo takové vědomosti, aby princip práce toho přístroje a mechanismus jeho působení na mravence (a hmyz , zejména včely!) mohl kvalifikovaně oponovat?

Miroslav Bílý

---

to admin

Domníval jsem se, že mravenec je škůdce (viz např. Veselý a kol. ..) nikoli pomůcka.
Pravda je, že do vyhledávače jsem nezadal "mravenec", ale "odpuzovač".
Omlovám se tedy Velkému Guru za svou nekonečnou hloupost a jdu hledat jiné fórum, kde nebudu za svůj názor ostrakizpván.
Přeji Vám mnoho úspěchů ve vaší činnosti, soudruhu.

PetrM upravil 26.10.2011 11:13 tento příspěvek z důvodu: A hned dostanete na uvítanou trestné body Téma sloučeno s již existujícím. Zkuste příště více hledat.

Příspěvek: #92

Tak jsem si vyrobil něco jako formistop, ale za daleko nižší cenu se zachováním účinnosti (možná). Použitý materiál: 20cm trubka s o malinko větším průměru jako je hrdlo od normální pet lahve, dvě pet lahve jedna dvoulitrová, jedna půllitrová a asi deset cm pásoviny o tloušťce tří mm. Pásovina se po obou koncích provrtá (podle toho jak moc tento formistop budete chtít pevně uchytit ze spod na úlové dno), já navrtal dva a dva otvory. Pásovina se na střed pevně přivaří ke trubce, tak že vznikne takové "T"čko, které se připevní (já jsem je přitloukl hřebíky) jako noha ke dnu úlu(takže potřebujete čtyři na jeden úl, nepoužíváte-li nějaké podstavce pod úly, pak by se vše dalo použít asi na podstavce). Z menší a větší pet lahve se uříznou dva trychtýřky tak, aby trychtýř z velké lahve po nasunutí na trubku tvořil stříšku a trychtýř z malé pet lahve tvořil misku na olej. Podle zvolené trubky se musí, nebo nemusí hrdla trychtýřků nahřát, aby šla nasunout na trubku (větší trychtýř nahoru jako stříška a menší zespod jako miska na olej). Po nasunutí jsem hrdla „oblemcal“ silikonem, aby to neprotékalo. Pod trubky plánuji položit betonové dlaždice, abych nemusel ze spod na trubky navařit něco, co by zabránilo zaboření do hlíny. Na jaře uvidím, jak to bude funkční.

Příspěvek: #93

(14.02.2012 21:10)Viktor napsal(a):  Tak jsem si vyrobil něco jako formistop...

Mohl bys to vyfotit? Zajímá mě, jak jsi to vyřešil.

Příspěvek: #94

Tak se mi snad podařilo vložit nákres samodomo formistopu .
Pro jistotu přidávám znovu popis: 20cm trubka s o malinko větším průměru jako je hrdlo od normální pet lahve, dvě pet lahve jedna dvoulitrová (tmavě modrá část), jedna půllitrová (světle modá část s hnědým olejem uvnitř) a asi deset cm pásoviny o tloušťce tří mm. Pásovina se po obou koncích provrtá (podle toho jak moc tento formistop budete chtít pevně uchytit ze spod na úlové dno), já navrtal dva a dva otvory. Pásovina se na střed pevně přivaří ke trubce, tak že vznikne takové "T"čko (ten černý soubor dvou obdélníků), které se připevní (já jsem je přitloukl hřebíky) jako noha ke dnu úlu(takže potřebujete čtyři na jeden úl, nepoužíváte-li nějaké podstavce pod úly, pak by se vše dalo použít asi na podstavce). Z menší a větší pet lahve se uříznou dva trychtýřky tak, aby trychtýř z velké lahve po nasunutí na trubku tvořil stříšku a trychtýř z malé pet lahve tvořil misku na olej. Podle zvolené trubky se musí, nebo nemusí hrdla trychtýřků nahřát, aby šla nasunout na trubku (větší trychtýř nahoru jako stříška a menší zespod jako miska na olej). Mám za to, že je to již vše zřejmé.

Příspěvek: #95

Nápad to vyzerá byť dobrý. K tým PET flašiam. Otvor pre trubku by mal byť väčší, nakoľko materiál PET fliaš sa správa ako samozmršťovacia hadička. Ohrievaním sa zmršťuje! Treba na to myslieť!

Příspěvek: #96

Pokud jsem hrdlo pet lahve nahřál, tak šla nasadit na asi milimetr širší trubku. Po schládnutí již bez poškození nešla sundat z trubky.

Příspěvek: #97

"Valec" z dvojlitrovej fľaše dokážeš "zmrštiť" na 3-5cm priemeru. Odskúšané na výrobe rôznych antén. Inak súhlasím, hore to ide naozaj len o ten milimeter...

Příspěvek: #98

Zdravím všechny,
jelikož jsem chtěl mít úly bez mravenců, kterých mám kolem opravdu hodně, vyrobil jsem podstavec dle tohoto návodu:
http://www.vcelky.cz/zabrany-proti-mravencum.htm
Bohužel po týdnu musím upozornit na negativní zkušenost. Do misek na přední straně lezou včely, utopí se v oleji. Nechápu, co tam ty kr.vy láká. Použil jsem olej na pilové řetězy od Narexu, který je z 98% odbouratelný, že by z toho cítily řepku(??). Nemáte někdo podobnou zkušenost? Jaký olej dáváte třeba do original Formistopu? Klidně bych je časem koupil, ale mám strach, že to bude to samé, protože včela do nich má přístup. Už přemýšlím nad speciálními kryty, zřejmě zakázka pro klempíře, ale už mě unavuje, že se člověk nevěnuje samotné včelařině a pořád řeší věci okolo.
Díky P.

Příspěvek: #99

Problém bych viděl spíš v tom, proč chodí pěšky, resp. proč případně chodí cestou přes tu misku. Tedy 1.) jestli není nějaký problém, že nelétají a případně 2.) jestli nemají problém s přistáváním na problematickém letáku apod. a proto přistávají před ním a "dojdou to pěšky".

Jinak tu únavnost chápu, také mě nebaví. Cestu vidím v jiné metodě varroamonitoringu než počítání přirozeného spadu...

Příspěvek: #100

Co je to za tu mulčovací folii - asi netkaná textilie, ale gramáž. Ty bílé co znám já jsou slabé. Díky.