Příspěvek: #101

V pohodě,prostě si na to budeš muset přijít sám,osobní zkušenost nic nenahradí. Ať se daří.

Příspěvek: #102

Mohu vás uklidnit,včely na pasece, kde půlka je ve stínu-chladno a druhá na slunci,létají jen na slunci.
A do porostu za úly,který je sluncem ohříván/keře bezu ještě bez listí,stromy olše,ostružiník také ještě bez listí/.A létají tam na sasanky nebo bledule.
Ztráty létavek jsou největší na sněhu při prvním proletu a během jara už minimální.Na pozemku se pohybuji často,takže bych zkřehlé včely v trávě nebo jinde viděl.To spíš zkřehne včela,když je slunečno,pár °C nad nulou,včela si sedne k odpočinku ,přijdou mraky a ochladí se.

Rady ve Včelařství jsou takové ty o ideálním stanovišti,ale takových stanovišť je minimum.

To je moje praktická zkušenost.

Příspěvek: #103

OK díky za vysvětlení a zkušenosti a hlavně odpozorování skutečného chování včel, zatím jsem tu možnost neměl, neboť na mém stanovišti (zahrada) není jednoduše oddělená větší zastíněná plocha, na které by bylo možno odpozorovat "včelí prázdno".

Příspěvek: #104

Ideal byl u mne,kdyz za stanovistem byla rada smrku s vetvema az na zem.Mival jsem tam na jare pravidelne nejsilnejsi vcelstva,snih tam tal pri trose slunce,nefouklo tam,bylo tam teplo,kdyz se slunce oprelo do smrku,prolety po celou zimu ideal.Bohuzel,kurovec tuhle vyhodu behem roku sezral a tenhle kus zahrady nestoji na jare za nic,nepomohla ani umela zastena.To prirodni se proste nahradit neda.Mam tam vysazenou novou radu smrku a jedli,ale funkci zasteny zacne plnit tak za 10 let.

Příspěvek: #105

Já zas mám další stanoviště na louce otevřené k jihu/ze tří stran les/ a tam bylo slunce,ale na podzim a v zimě větrno.
Takže letos přemístím včelstva česny na východ,foukat by už tam tolik nemělo,ale zase bude chybět pozdně odpolední slunce.
Holt ideál nikdy nebude.

Příspěvek: #106

(20.02.2020 13:53)TomasK1 napsal(a):  sobol + tom50:
...to co píše tom50 jsem také někde četl, jako vhodný postup pro výběr stanoviště...dávalo mi to celkem logiku...

....až když jsem si přečetl někde jinde, že na včela takto z jara při jarním sluníčku může číhat past v podobě teplotních rozdílů mezi místem, kde mají stanoviště a místem kam se vydají....asi to říkám zjednodušeně...ale pochopil jsem to tak, že za určitých okolností může být kontraproduktivní radovat se z osluněného stanoviště a úlů, kde nám slunce "vytáhne" včely z úlů, ony vyletí, letí letí letí letí...až se dostanou do chladnějších míst, respektive přižene se oblačnost a včely prochladnou a již se nevrátí...

...tak jestli není bezpečnější mít včely umístěné řekněme na nějaké méně exponovaném místě, kde je slunce takto zjara neošálí...

co si o tom jako zkušenější včelaři myslíte nebo máte praktické zkušenosti, že by včely na jarní slunce tímto způsobem doplatily?..nebo jako začátečník mám dost zjednodušenou představu a dohromady s nedostatkem praxe je ta moje úvaha blud?

díky za názory a zkušenosti.

Já se domnívám, že opět myslíte za včely, ale aspoň myslíte, někdo jen dává červené palce a takový Richtr, no, vždyť posuďte sám. KTM už věřím, že s nickem sobol se rozumně debatovat nedá.

Dopouštíte se jednoho omylu a to není můj názor, to vím jistě a následující tvrdím!

Včely přežily několik dob ledových a jsou tu miliony let. Patrně by se samy někde neusadily a nejspíš poznají velmi dobře, kam a kdy letět nemají. Někdy holt potřebují vodu (třeba proto, že včelař udělá průvan v úle aby tam měl v předjaří sucho, včely pak nemají kondenzační vodu a ještě jim dá těsto) a tak létají i za cenu těžkých ztrát. A to jen proto, že myslitel, co myslí, že je chytřejší než příroda, je doslova vyhání z úlu.

Takže moje tvrzení. Nemyslete za včely a nedělejte chyby. Já píšu (jako Kolomý) o tom, když si vybírá místo včelař a včely nemají na vybranou. Kam potom létat budou a kam ne nechte už na nich.

Co vy, raději byste bydlel ve studené kůče v mrazové kotlině a v průvanu, ve stínu, kde se dlouho drží zima, nebo někde na výsluní, kde je přirozeně příjemněji a zjara dřív teplo?
Jste začátečník? Kdykoliv si nevíte rady, představete si sám sebe, nebo prostě lidi. Užasnete, kolik toho máme společného. Mě to v začátcích, na rady zkušenejších té doby - nemám to tedy ze své hlavy, ptát se, co bych udělal v dané chvíli sám (nešlo mobilem někam zavolat a zeptat se a nešlo jít na nějaké forum přes smartfon s internetem). Vždycky mi to hodně pomohlo.

Příspěvek: #107

"KTM už věřím, že s nickem sobol se rozumně debatovat nedá."

jak se do lesa volá,tak se z lesa ozývá.

A mimochodem,chcete-li debatovat,odpovězte na otázku,Tom50.

Příspěvek: #108

no mě totiž není/nebylo úplně jasné, jestli je včela schopna již za "letové" fáze včas rozpoznávat, jestli letí do chladu a včas dát zpátečku...teď to trochu zlehčuji...ale beru to podle sebe, taky si člověk říká, jdu ven, venku svítí, vystrčím hlavu z okna, je teploučko na sluníčku, tak vyrazím proběhnout se (nejdu na nákup portavin ), běžím a bežím, ještě je to dobrý, není taková zima, a pak najednou se ochladí a zima mi je řádná a přitom bylo tak hezky když sem vyrážel....

...to co píšete o historii včel a přežití dob ledových, to je pravda, ale právě by mě zajímalo, jestli není lepší vybrat stanoviště takové, kde to jarní slunce bude eliminované a včely nezačnou lítat dřív, než teplota bude nad těch 12stupnů konstantně, kdy prostě celodenně bude vzduch prohřátý a ne jen na stanovišti a v okruhu pár jednotek či desítek metrů...

konkrétní příklad, starám se o včelstva/loňské oddělky - na jednom stanovišti je jeden úl zastíněn poměrně dost sousedovic domem...a na zahradě jiné místo z několika různých důvodů nenajdu, aby nebylo tak zastíněné.....na druhém stanovišti na chalupě slunce osvětluje na zahradě úly po delší dobu a i dříve po ránu....tak mne nejprve mrzelo, že to první stanoviště strádá....když jsem ale pak přemýšlel v intencích toho, co jsem četl o riziku prochladnutí včel létavek, tak si říkám, že to déle zastítněné stanoviště / včelstvo /oddělek je na tom možná - co se rizika prochladnutí létavek týče - lépe....

...ale nemám jak si ověřit, že by se včely / létavky po vylétnutí vyhýbaly chladným místům, jako třeba popisoval Sobol své pozorování na pasece....protože obě zahrady jsou relativně malé a nemají přes den - po tom, co včely vyletí - tolik velké zastíněné plochy, aby "včelí prázdno" bylo výrazně viditelné...

...tak proto jsem se ptal, jaké s tím "popostrkováním včel" na zjara více osluněná stanoviště zkušenosti máte vy zkušenější včelaři s nějakým rokem praxe za sebou...

...možná, že kdyby to bylo jen na včelách samotných, tak si najdou stanoviště, kde jim to jarní slunce nebude dělat "chvilkové" podráždění a zmatek v hlavě a najdou si místo, kde budou zimovat až do té doby, než teploty venku buou konstantně nad těmi 12 stupni...nevím...

Příspěvek: #109

Já pochytil od zkusenejšich včelařů tady u nás preferenci stanoviště s jarním osluněním a letním zastinenim.Tedy při listnatých stromech. Ale samozřejmě jsou tu využívané i jiné stanoviště a výnosy a síla včel se nám tu nemění stanovištěm, ale spíš tím jaký je rok. Nezpochybňuji tím co píšu, že dobré stanoviště je bonus a vcelku s dalšími bonusy dotváří uspešné včelaření a zdravé včely. Dnes se tuším říká wellfair, nebo tak nějak.

Příspěvek: #110

to, že příspěvek obsahuje jedinou neměnnou pravdu neznamená, že si zaslouží zelený palec. “Cokoliv slyšíme, je názor, nikoli fakt... cokoliv vidíme, je úhel pohledu, nikoli pravda...”

ináč k věci: v mojich podmínkách bylo včelstvo celoročně trvale ve stínu tak o tři týdně opožděné a nanosilo enom pro sebe. včele umístěné na místě, kde je zima a jaro na slunku a postupně je zastíněné listama stromů přes poledňa na tem byly lepší - nanosily aj neco pro mně. šecky úle byly na jedném pozemku 10 metrů od sebe.

Příspěvek: #111

eště mosím dodat. že to včelstvo ve stínu bylo schované za bůdů v kopřivách, takže fakt ani paprsek

Příspěvek: #112

Největší ztráty létavek jsou v předjaří, když začínají silně plodovat a musí ven z úlu pro vodu i při hraničních teplotách. Proto je základem dodání vody přímo do úlu. Nejlépe sklenicí s prosakovacím víčkem shora schovanou v silné izolaci.

Příspěvek: #113

Co se tyce te vlhkosti v ulu - pred 2 lety co jsem vetsinu vcelstev (ano, z vetsiny po mych chybach extra zacatecnika) touto dobou vysypaval a vyvarel, jsem si rekl, ze se tomu vyhnu. Uz nekolikrat jsem psal, ze to bylo vice veci a jedna z tech veci byla takova vlhkost v ulu, ze byly nalevo i napravo dva krajni ramky zeleny, tudiz extra vlhko v ulech. Ta vlhkost nasledne mohla pomoct rozjet i nosemu a hotovo smitec. Jestli se nekdy nekde uvidime, muzeme to profesionalne s nadhledem profiku rozebrat, treba prijdem na jiny zaver.
Z toho jsem se poucil, poresil problem, nosemu mam stale na stanovisti, bez uhynu atd. Holky litaj pro vodu pred uly treba do travy nebo na zahon, navic o par metru dal za zahonem maji jezirko s vodou. Ona nejaka vlhkost v ulu zustala, ale ne uz takova.
Je to ale teoreticky opacne proti Tomovymu ulu, bez "vetrani", bez ocek atd.
Chose

Příspěvek: #114

(20.02.2020 16:10)tom.50 napsal(a):  Včely přežily několik dob ledových a jsou tu miliony let.

Přežily tak, že uletěly. Stáhly se do refugií u Středozemního moře.

Jinak výběr stanoviště je komplexní záležitost, kde hraje roli více faktorů... Snůškové podmínky v okolí, vodní zdroje v blízkosti úlů, orientace svahu k světovým stranám, expozice česen k světovým stranám, ďolík nebo mírné návrší (hrb), zavčelení a infekční tlak, dostupnost autem a zároveň skryté místo (křoví, terénní zlom, daleko od frekventovaných cest) atd... Kdo hledá, ten najde

Příspěvek: #115

(20.02.2020 16:50)TomasK1 napsal(a):  ...možná, že kdyby to bylo jen na včelách samotných, tak si najdou stanoviště, kde jim to jarní slunce nebude dělat "chvilkové" podráždění a zmatek v hlavě a najdou si místo, kde budou zimovat až do té doby, než teploty venku buou konstantně nad těmi 12 stupni...nevím...

Kdyby to bylo ponecháno na včelách, někde budou od sebe jednotlivá včelstva v dutinách stromů (nebo jiných doupatech) kilometr i víc od sebe, jinde budou od sebe blíž, ale stěží jich bude například 10 pohromadě a často třeba 50 ivíc na jednom místě!

Nekoukejte furt jak by to bylo v přírodě, my chováme nikoli divokou, ale domestikovanou, vysoce prošlechtěnou včelu. Copak vám při chovu krávy na mléko doma v maštali nějak pomůže špekulovat o tom, jak žil pratur v dobách Kopčema a Lovců mamutů?

Příspěvek: #116

Kdyby jste misto nesmyslných tlachanic ohledne strat letavek na jare(kde vcelstvo se stratou pocita,velice rychle počty doplnuje a nijak mu to neskodi) radsi vzaly do ruky rýč a sly kolem svych stanovišť sázet Jívy...To by aspon melo prospech a uzitek.
To same plati o vyberu mista jsou jasne dane predpoklady pro dobre misto,jaro slunce pak kryt z lupeni pod stromy,ale ne vzdy to plati nekdy i totalne nesmyslna mista prekvapi a to nemluvim o tom prijmout fakt ze k tomu stačí posun ulu o 50 metrů...A brzo bude velice dobre mit kolem sebe rostliny a stromy ktere kvetou až v Červnu a déle..

Příspěvek: #117

Louky:
smysl nesmysl....když začínám, tak je pro mně všechno důležité, to jen z pohledu zkušenějšího se to může zdát nesmyslné a tlachanice....no možná v knížkách a časopisech tlachaj, to je taky možný, nějak se živit musí a plochu stránek musí naplnit.....ale to je fuk...jen konstatuji, mudruji, nerozčiluju se a nerejpu...

...když tedy o něčem užitečném máme diskutovat, tak prosím Loukyho, který mi skoro přečetl myšlenku, aby poradil, jak poznám, zda jdu sázet proutek vrby jívy samčí nebo samičí, když si proutek odříznu teď, když ještě nekvetou....a nepoznám to tedy podle květů.....o víkendu jedu na chatu, tak se vypravím k řece a snad najdu vhodnou vrbu...ale potřebuji tu správnou....
včera večer jsem si četl literaturu, a jestli jsem to správně pochopil, tak vrba jíva je dvoudomá, tj. samčí květy, které jsou pro včely užitečné, nejsou na stejném stromě jako samičí, tj, potřebuji "ten správný strom"....nebo jsem to pochopil špatně?

dík!

---

Louky: omlouvám se na chybu v adresátovi dotazu! jsem to poplet.
KTM: to byl dotaz na tebe, ohledně sázení vrby jívy, díky za odpověď.

Příspěvek: #118

Tomáši jestli to bylo na mne,tak samec davá pyl,holka nektar.Pro tebe snadne ze holek je malo a hlavne tohle neres vcelstva potrebuji ted z jara oboje.Poznas ji velice dobre (ono rozeznávání vrb je veda kor krizenci,sam v tom tezce plavu)zrovna ted jiva jako prvni "vystrkuje jehnedy" takze ji poznas uz se stribrej,pak a staci ti velikost kolem 1,5 metru vykopej ji s kotenama nedelej proutky(jova se nechyta dobre)a dobry bude nejakej cas ji obcas zalit,ted se budou chytat dobre.Cim bliz je dostanes k tvym vcelam tim lip.Pokud ji budes serezavat udela ker jinak dle pudy stredni strom.A nehledej ji vylozene kolem vody prave Jiva dokaze a roste na ruznej h hlusinach,podle cest atd.A treba zrovna zjistit ze jich mas mnozstvi blizko ja mel driv nejblizssi cca 500 metru od vcel a rozdil poznas v tom,ze kdyz neni uplne ok pocasi tak ty 500 metru odemne byly uplne bez vcel kdezto ty kolem ulu byly obalene....A muze byt hnusne klidne tyden.Nebo muzes nakoupit do sz ti muzu poslat kdo a kolem 30 kc dostanes krasny sazenice a rada z nich ma i prony okrasny kocicky a vypada super.A pak kdyz sednes u ulu s kafem v ruce a budes na par mezru pozorovat vcely pri sberu pylu mozna uvidis spoustu veci ktery ti kniha nebo forum neda,to musis zazit sam "face to face"

Příspěvek: #119

KTM: díky za vysvětlení a za radu ohledně vysazení a doporučení použít raději již povyrostlé oddenky s kořeny; nektar mne nenapadl, všude psali jen o pylu od samců, půjdu se tedy o víkendu projít kolem vsi a snad kolem řeky, po hrázi kolem rybníků a polí a polňačkama na něco narazím. A kdyby ne, mohl bys mi prosím pro jistotu poslat do SZ ty kontakty na ověřené prodejce sazenic?

Jinak souhlasím, že sedět u úlu a koukat na včely je paráda...to byl totiž ten prvotní důvod, proč jsem se rozhodoval a rozhodl včelařit...takový akvárko, ale na zahradě...vlastně ani ten med jsem od nich původně neměl v úmyslu brát, co bych potřeboval, to bych si koupil....což to je otázka, ale asi na jiné vlákno....je možné včelařit a přitom včelám med vůbec neodebírat...to by neměl být problém, v přírodě jim med také nikdo nebere...jen nevím, jaké by to mělo dopady na včelstvo, jeho rozvoj a chování.

Příspěvek: #120

Nebud z toho tak vyplasenej a zkus dve vcelstva nechat na prirodnim dile,nech jim med a zjistis si to sam..Nad to neni...Proste se toho neboj a vyzkousej to,pohlidej si leceni a udelej to tak jak citis..Dobrej smer asi máš..