Příspěvek: #161

(01.01.2013 18:30)Zdeněk Brentner napsal(a):  

(01.01.2013 17:10)tom.50 napsal(a):  bych tu byl za blbce, nyní je přece móda dát včelstvu celý trubčí truhlík aby si chovalo trubců (a roztočů) kolik libo.

Teď je přece in jen americky v americkém úle a nebo smrt jak napsal jeden slovenský kolega.

Který americký in blbec, přišel s tubčím tuhlíkem? Je vidět delší přestávka.

Ale kolego, tak ti to tedy vysvětlím.

Tvrdí se že pořádný včelař nepotřebuje vidět do úlu, on prý pozná na česně všechno. Já na česně poznám kulový! Holt tedy nejsem pořádný včelař. Navíc nechci dlouze zírat na česno a koledovat si o nášup když bych mohl zjistit vše potřebné za asi 20 sekund pohledem za okýnko beze styku se včelami. To k amerikanizmu. Není nejlepší úl do kterého není vidět. Tečka. To však není jádro.

Stavební rámek. Aby plnil funkci, musí být v té části úlu, kde klade matka a musí být pravidelně vyřezáván a hlavně pravidelně kontrolován. To lze jen u úlu, kam je vidět a kam je přístup bez rozebírání celého úlu, jak známo, u úlu nástavkového je právě plod dole, zpravidla nejdoleji, neboli česky nejníže. Oč jde? O rojovou náladu. Moderní včelař jí umí čelit jinak, neomezuje matku v kladení (na trubčinu dá hned celý truhlík který vyřeže až po sezoně) a tedy se včely prý nechtějí rojit. Můžou klást kolik libo a proplodovat úplně vše co přinesou když jsou jalové podmínky či jalový rok a takový je každý druhý. Ale ani to není jádro sdělení.

Hlavně se má za to, že když si může samička varroa vybrat, vybere si pro svoje množení trubčí plod. Na dělničí plod jde jen tehdy (tvrdí se), když v úle není žádný a nebo dostatek trubčího plodu. K vývoji potřebuje více dní a proto preferuje trubčinu.
Pak není nic snazšího, než doslova nalíčit trubčí rámek, počkat až do něj drtivá většina samiček VD naklade vajíčka a pak trubčinu vyřezat a hodit slepicím. Zasmrádne to totiž a stejně z toho nic není. Tedy vosk z toho není, je to moc masa ku málu vosku.

Svojí narážkou jsem tedy neříkal nic jiného, že když bychom měli do úlů přístup a mohli vyřezávat trubčinu tak, jak je na efektivní ničení drtivé většiny VD potřeba, nemuseli bychom tak chemizovat a nebo vymýšlet ekologické alternativní kejkle s nepoužívání Gabonu, Amitrazu a jak se všechny ty jedy jmenují a taky bychom nemuseli do úlů lít kyselinu mravenčí po decích, ale třeba jen po kapkách a možná vůbec. Dále jsem svojí narážkou říkal, že ze zavíčkované trubčiny se dá vosk obětovat (do hnoje nebo slepicím) a že hlavní efekt by mohl být v boji s VD. Jenže to naráží na to, že přece svět používá nejlepší americký úl a kdo neumí včelařit bez stavebních rámků je nýmand.

Myslím, že mě opět jdjd obviní, že jsem narcisticky nadhodil návnadu, abych se mohl zviditelnit a rozbouřit diskuzi a on a nebo jiný navrhne moje příspěvky ignorovat a nereagovat na ně. Chápu určité lidi, že některá témata jsou tabu a kdokoli by se jen zmínil, že by něco nemuselo být v jůesej či Bruseli či prostě jen na západ od ČR nejlepší, hned je okřikován a ponižován že?

Bohužel nijak nemůžu dokázat to co tvrdím o účinnosti té trubčí pasti na roztoče a proto o tom mlčím. Nikdy jsem nechoval tolik vč na více stanovištích a na stejných stanovištích měl stejně velké skupiny včelstev v úlech bez možnosti trubčí pasti, abych mohl srovnávat a vyvodit z toho něco. A hlavně mě nikdo neplatil za výzkum, který by mohl mít nějakou statistickou vypovídací hodnotu a proto tedy nic nemůžu tvrdit.

Nyní tedy, abych nějak začal opět včelařit mám jen tenkostěnné úly. K nim si myslím, že časem dodělám plodiskové vysoké nástavky s průzory s odnímatelným sklem, abych měl kudy nejen včely pozorovat, ale kudy bude možné vyřezávat zavíčkovanou trubčinu. Když o nějaké možnosti jak tlumit varoázu vím, využiju jí. Tím spíš, když se jedná o způsob úplně bez chemie a jde jaksi o "vedlejší" účinek kontroly RN = rojové náloady, těžby toho nejčistšího vosku (ne všechna trubčina se vyřezává zaplodovaná) a taky radosti ze včelaření z možná infantilního (či už stařeckého) stále a stále opakovaného pozorování včel při tom, co je na včelách tak úchvatné. Myslím že nejsem sám. V poslední době se hodně "blbne" s pozorovacími úly, kdy si někdo udělá jeden na stanovišti a u něj žasne a ukazuje to laikům a dětem. Já byl zvyklý že mám všechny úly pozorovací a přitom nástavek je jen o málo dražší. Jo a taky to vynucuje teplou stavbu = někdo se mě přes SZ nedávno ptal, proč by jako měl prý být lepší čtercový úl. No tak taky třeba pro toto. Studeňák Lang jednou pro vždy znemožní nadělat si u plodiskovývh nástavků průzory. Leda že by stál každý zvlášť, aby se k němu mohlo z jednoho boku. Čtvercový úl můžu použít tak i onak.
Jo a už se pomalu upouští od přehazování nástavků, jde to bez toho znamenitě, viz přítel Jindra. Plodiskový má jeden vysoký, další nízké. Já k tomu došel před 35 lety...

V případě zájmu vysvětlím, nejlépe ve vlákně, které k tomu založím. Omlouvám se za zase moc dlouhý příspěvek.

Příspěvek: #162

Ano kolego, rád se nechám poučit od někoho, kdo má víc zkušeností než já. Navíc, já jsem z té sorty zblblých amerikánských in včelařů.
Přesto podle česna také nic nepoznám. Pod folií vidím tak 2 cm, takže mi uniká i to tebou preferované okénko. Sice jsem s ním taky přišel do styku, ale jedinné co jsem zjisil bylo, že by potřebovalo trochu Ironu na vyčištění. Díky němu jsem zjistil přesně takový h... jako přes folií u Langa.
Za těch pár let u včel, jsem přišel pouze na dvě věci. Čím víc jim do toho kecáš, tím je to horší. A včely si vždy udělají, co budou chtít. Takže já už lezu do úlů jen 5x,6x ročně. Víckrát jen do některých, když to má podstatný důvod. Třeba potřeba genetického materiálu, nebo zvýšený spad Vd nebo i trochu jiné problémy. Trubčích rámků dávám dva, tři. Od geneticky cenných včelstev, beru zaplodovanou trubčinu a měním ji za jinou v jiných úlech. Trubčinu jinak vybírám, při šachách po slunovratu, když náhodou vytáčím. Jinak nevidím důvod, rozebírat včelstvo jen, abych se zbavil trubčiny a tím i Vd. Zatím jsem si stačil jen s poznáním o stavu spadu Vd.
Já vím, je to strašně americký, ale když mi tady nikdo fundovaný nic lepšího zatím neprozradil. Pro svou neznalost místního, českého způsobu včelaření, jsem si musel, ač nejsem Amík, nějak poradit. A zatím mi neporadila ani EU, a od ní bych si také nedal sr...na hlavu.
Docela mě upoutal tvůj nápad na tenkostěný, částečně prosklený nástavek. Sice mi není jasné jak v něm budeš vyřezávat trubčinu. ale na pohled do včel a zhodnocení, co může být lepšího. Já si kvůli tomu postavil prosklenou "mednou krávu". Moc se v ní dělat nedá, ani pořádně zhodnotit stav včelstva se nedá, ale je to zajímavost. Teď si připravuji i prosklený klát, tak jako dutina ve stromě.
Jinak ten nástavek považuji za pěknou kravinu. Ale je to tvé rozhodnutí a já jej musím respektovat. Hlavně nás nezapoměň, po létech nějakého zkoušení, informovat co na tom bude českého, funkčního a případně světového.
I když nedávám moc trubčích rámků přesto se i občas stane, že se něco vyrojí. Ve svých začátcích jsem byl ve včelách co týden, jen aby se mi nevyrojili. Pak jsem dva roky po sobě neměl roj a hned jsem házel ramena na včelařské konferenci. Jen jsem to udělal, byly dva roje během 14 dní na stromě.Teď s pokorou souhlasím s tím, že jsou včely v klidu a ty dva roje mám taky venku. První ještě občas vytáčím a druhý jde do krávy, kde mě stejně nepřečká zimu.
Víš kolego, jsme stejná generace, kolikrát i s tvými příspěvky souhlasím a jsou i podnětné, ale ty jsi takový malý Klaus. Když není po tvém, jsou kolem vždy samí blbci. Tvoje pravda musím mít vždy váhu. Právě proto se zde dostáváš do konfliktů. Zkus si projít, i když se nerad vracíš o pár příspěvků zpět, po svých příspěvcích a reakcích na ně. A nemusí to být jen jdjd, a nebo admin. Ten tě vždycky utne, což nelibě neseš, a křičíš o potlačování názorů. Ono to je spíš tím, jak se vyjadřuješ a jednáš. V tom nemusí být od admina nic osobního.
Jinak nic ve zlém, máš nárok na svůj názor, tak jako i já. Já si jen dovolil, prezentovat svůj nesouhlas s tvým neseriózním vedením diskuzí. A sakra zrovna na Nový rok.

Příspěvek: #163

No, v mnohém máš pravdu. Ale. Primárně jsi napadnul ty mě, všiml sis toho vůbec? Vytrhnul jsi z kontextu moje věty a snažil ses mi posmívat. Bránil jsem se pouze, to nesmím? Někteří se můžou pošklebovat, já se bránit nesmím, jasně a ještě k tomu nejsem hin z amerického úlu.
Zase mám štěstí, kdybych si dovolil upozornit na nešikovnost ruského úlu za komančů, zavřeli by mě. Vlastně je to nyní super.

Nikde netvrdím, že celý truhlík trubčiny je americký nápad. Řekl jsem, že lepší je když je do úlu vidět a že nejúčinnější způsob likvidace VD je vyřezávání části trubčiny a to je možné u nástavkového úlu pomocí snadno a ve vteřině otevíratelného proskleného průzoru. Tím průzorem ale nejde dodatečně opatřit úl, který lze dát do řady jen na studenou stavbu...
Místo toho se ne že trubčina nevyřezává, ale dokonce se včelstvům nechá celý trubčí truhlík, jak mnozí radí a roztoči se můžou nerušeně za celou sezonu namnožit jak je jim libo a pak se likvidují stále vyššími dávkami jedů. Jinde se zase, s vážnou tváří řeší ekologické alternativy, jak včelstva nemuset neléčit gabonem, amitrazem a jinými dobrotami. Připadá ti to jako normální? No, mě ne no.

Omlouvám se ti Zdeňku, že jsem tě urazil. Omluvíš se i ty mě za posměch a za nepravdivé tvrzení o americkém nápadu celého truhlíku trubčiny?

Příspěvek: #164

Už se poprali, už se poprali,už se poprali????

No jak to tak sleduji, tak jde vidět že nová etapa,, mayského kalendáře,, se začíná naplňovat.

Příspěvek: #165

Ano. Už dopředu se omlouvám i za to co jsem já neřekl.
Samozřejmě, záleží vše na tom jak si danou věc vysvětluješ. Neměl jsem v úmyslu se ti posmívat, chtěl jsem jen upozornit, že já taky nejsem mistr světa, přesto amerikánský systém řeším jinak.
S trubčím truhlíkem jsi začal ty a to snad uznáš je blbost. Pokud to opravdu tak někdo praktikuje, určitě to nepřišlo z Ameriky, ale spíš z českých luhů a hájů.
Znám prosklený nástavek Vojty Bernátka, ale že bych si dokázal představit, částečně skleněný, v kterém se nechá něco manuálně podnikat, tak to ani náhodou. Asi mi chybí představivost a rád se od tebe nechám vyvést z neznalosti. V jiném tématu jiní řeší okýnko. Mě osobně to nic neříká.
Tu metodiku, pokud jsem to dobře pochopil, jsi více méně vyčetl. Já pouze prezentoval své praktické zkušenosti. Nic víc, nic míň. A nemusí ostatní s nimi souhlasit, můžou to dělat i jinak, je to na volbě každého z nich.
K metodě jedových alternativ, k tomu se nebudu vyjadřovat. Nejsem nestranný.
Avšak podstatou mého příspěvku, byl můj nesouhlas, s tvojí prezentací tady na Fóru.
Nikdy není vše černé a bílé, přesto se o tom můžeme bavit slušně, bez urážek a konfrontací. K tomu jsi se nevyjádřil. Neupřel jsem ti nárok na svůj názor. I přesto, že jsem napsal nic ve zlém, tak jsem zjevně urazil tvou ješitnost.
Mě se omlouvat nemusíš, neurazil jsi mě. Já si s tebou chtěl jen vysvětlit nesrovnalosti a trochu tě zkritizovat.
A dle ohlasů nemám výhrady jen já.
Znova. Nechtěl jsem tě zesměšňovat, neměl jsem v úmyslu potupit tvou ješitnost a pokud to tak vyznělo, upřímě se omlouvám.

Příspěvek: #166

Nechci vám mluvit do vaší výměny názorů, která jistě všechny účastníky obohacuje, ale vkládat nástavek stavebních, později trubčích plástů má na rojivost velmi malý vliv! Přesně takto jsem chtěl u svých 100 Dadantů ošulit metodu LBV¨, abych nemusel tak pracovat. Když jsem to teoreticky dal dohromady, cítil jsem se jako vítěz. Když jsem to prohnal včelstvy cítil jsem se naprosto jak BLB. Stačí ale 3 st. plásty do plodiště a je po rojivosti. Z těchto důvodů si myslím, že met. LBV funguje na zákl. trochu jiného principu, ale to už jsem kdysi psal. Rovněž o vítězství nad roztočem likvidací trubčího plodu nejsem tak úplně přesvědčen. Rozdíly u spadu nejsou nijak přesvědčivé abych se pod to podepsal! Zdraví R. S.

Příspěvek: #167

Tome způsob Tvých příspěvků je mi také proti srsti, příliš často začínáš věty:

(01.01.2013 20:49)tom.50 napsal(a):  Tvrdí se že ....
Hlavně se má za to...

a pak začneš pronášet jízlivé poznámky - tento přístup se mi nelíbí a musím bohužel napsat, že takového prudila toto fórum před Tvým příchodem neznalo - vůbec tím nenapadám obsah Tvých příspěvků, pouze formu jakým to podáváš, nevím, jestli příspěvky po sobě také čteš, možná bys mohl zkusit zabrousit trochu do historie a trochu si ve svých příspěvcích počíst (poté, co vychladne hlava)

Ale přeci jen uvedu jednu informaci, kterou jsem dostal od kolegy Nerada staršího na kurzu chovu včelích matek.

On i já máme Ameriky, takže ta informace bude stát za to:

Kolega Nerad mladší vyrábí dna úlů, tak vysoká, že se do nich dají zavěsit rámky. Celý zadek se dá otevřít a pokud je dno prázdné - bez rámků, jdou stavební rámky vložit právě tím zadním deklem bez rozebírání celého úlu. Nejde samozřejmě vložit všech 10 rámků, ale pět určitě (musí se tam strčit úhlopříčně zavěsit za ouška a pak srovnat)



Takto si můžeš vyrobit dno u jakéhokoli nástavkového úlu a můžeš stavební rámky vkládat a vyndávat dle libosti.

Příspěvek: #168

Pokud máme vysoká úlová dna a včelám nestačí počet vložených stavebních rámků, tak to dno i zastaví. To dělají zvláště "masařky", včelstva produkující velké množství včel, když jim nestačí nástavky. V podletí to musíme podříznout.



Chtělo by to sedmý nástavek a na medobraní štafle. Tak ať staví raději do podmetu.
JK

Příspěvek: #169

On Ti Pepo ten sedmý nástavek stejně nepomůže..... Zatím nezbývá, než se s tím asi smířit.
Já tuhle trubčinu vyřezávám většinou až při první jarní prohlídce, když jdu do nejspodnějšího nástavku.
Pravdou ale je, že my máme na druhém nástavku odspodu mateří mřížku. I když jsou v každém plodištním nástavku 2 stavební rámky, stejně tam ta divočina je - ale zase ne v každém včelstvu. Ty stavební se pak postupně vyřazují, na ty poslední dojde leckdy až na jaře, výměnou za nové.
Jediným řešením by byla instalace stavební zábrany, nebo nasazení celého nástavku mezistěn a posunutím mřížky na 3. N. Jenže matka v létě stejně uteče až ke mřížce, včely ty mezistěny dole většinou nepostaví (taky proč) a ten komín je tedy ještě o 1 NN vyšší.
Prostě likvidace takto podstaveného nástavku je podle mne pracnější, než na jaře občasná likvidace takovéto trubčiny ve v tu chvíli prázdném nástavku. Ostatní ale mohou mít jiný názor, nám se prostě osvědčilo (možná i z pohodlnosti) toto řešení.
iRP

Příspěvek: #170

(02.01.2013 22:57)S-ladek napsal(a):  Tome způsob Tvých příspěvků je mi také proti srsti, příliš často začínáš věty:

(01.01.2013 20:49)tom.50 napsal(a):  Tvrdí se že ....
Hlavně se má za to...

a pak začneš pronášet jízlivé poznámky - tento přístup se mi nelíbí a musím bohužel napsat, že takového prudila toto fórum před Tvým příchodem neznalo - vůbec tím nenapadám obsah Tvých příspěvků, pouze formu jakým to podáváš, nevím, jestli příspěvky po sobě také čteš, možná bys mohl zkusit zabrousit trochu do historie a trochu si ve svých příspěvcích počíst (poté, co vychladne hlava)

Ale přeci jen uvedu jednu informaci, kterou jsem dostal od kolegy Nerada staršího na kurzu chovu včelích matek.

On i já máme Ameriky, takže ta informace bude stát za to:

Kolega Nerad mladší vyrábí dna úlů, tak vysoká, že se do nich dají zavěsit rámky. Celý zadek se dá otevřít a pokud je dno prázdné - bez rámků, jdou stavební rámky vložit právě tím zadním deklem bez rozebírání celého úlu. Nejde samozřejmě vložit všech 10 rámků, ale pět určitě (musí se tam strčit úhlopříčně zavěsit za ouška a pak srovnat)



Takto si můžeš vyrobit dno u jakéhokoli nástavkového úlu a můžeš stavební rámky vkládat a vyndávat dle libosti.

Ano, máš pravdu a i tobě se omlouvám za formu. Promiň prosím.

No a k obrázkům cos dal. Je to velmi podobné tomu, co jsem si v 80 letech vymyslel a zhotovil a s úspěchem používal. Popis tobě a Zdeňkovi posílám v mailu, abych tu nezahlcoval téma tématem jiným.

Příspěvek: #171

(06.06.2012 18:49)Rudolf Stonjek napsal(a):  No ždímačky bývají v pozinku a na tu chvíli to nevadí. Problém bývá s malým průměrem a pouze 1400 ot. Největší ždímačka byla Frymeta mám ji doma nevyužitou, můžu jí postrádat. Páru může nahradit teplovzdušná pistole. Já proplavuji voští a jsem spokojen. Zdraví R. S.

Pouzivam zmychacku Thomas 2800 ot - stala ca 160 EUR. Kos je antikora. Z vreca vyberiete suche zvysky ( kosielky ). Ako zdroj pary pouzivam standartny vyvijac a mam ho zausteny do obvodu zmychacky. Plasty rozvaram v 400L kotle na tuhe palivo. Za den spravim v jednej osobe ca 60kg vosku.
Ja som toto len odpozeral od skusenejsich, ale tomu co vynasiel tuto zostavu treba naozaj medailu za rozvoj vcelarstva.
Zakial som mal namiesto zmychacky parak a rozvarene vostiny lisoval v nom, tak som urobil 40-50kg, a bol som narobeny ( z utahovania lisu ).

Příspěvek: #172

Matej, dlhé roky som to robil, síce v menšom, ale presne ako ty. Bolo obdobie, že som plásty tavil v slnečnom tavidle (jedno na 2 lp. a jedno na 1 pl.) a mohol som porovnávať výťažnosť v sl. tavidle a v odstredivke, ak sa plásty tavili pri dobrom slnku, tak zisk s odstredivkou nebol taký veľký, aby to stálo za to. Po presťahovaní včelnice kde nebol el. prúd, som nemohol v tom pokračovať a preto som prešiel ne ten nejednoduchší princíp získavať čistý vosk v slnečnom tavidle, na 4 plásty. Tavidlo je postavené na výšku (asi 40 až 45°), má vertikálny pohyb ale dôležitý je hlavne pohyb horizontálny. Ak vložené rámiky sú vytápané pri dobrom slnku, tak ich mením pri časovom pôsobení slnka 1,5 až 2 hod., vtedy keď už vosk neodkvapkáva. Vtedy koše s košieľkami vyklepem do nádoby a vkladám nové plásty, čas 10 min.
Nič jednoduchšieho a lacnejšieho, ale hlavne "bezpracného" ako to tu niektorí píšete, teda s minimom práce, nič nie je zadarmo, ani len preloženia
Pre mňa je to jednoznačné, vyhral o slnečné tavidlo, už len preto, že vytavené hranoly môžem rovno vymeniť za dobré medzisteny. Tá malá strata vosku mi nestojí zato, vložiť veľké peniaze do odstredivky.

Příspěvek: #173

Zacinal som zo slnecnym tavidlom. Bolo jednoduche a lacne. Ako vsak rastol pocet ramikov, tak rastlo aj slnecne tavidlo, az jedneho dna ani tavidlo o romeroch 2x1m nestacilo. Tym ze som vtedy vcelaril popri zamestani, tak som bol schopny vytavit za slnecny den len jednu varku.
Jedno male som si vsak ponechal podnes - sluzi na operativne vytapanie odrezkov a drobnosti, co sa naskladaju pri praci.
Na triedenie ramikov mam vsak cas az v zime a na vyvaranie v tomto case je kombinacia rozvaracieho kotla a odstredivky zatial ta najvyhodnejsia varianta.

Příspěvek: #174

zdravím všechny,mám dotaz,chci koupit parní vyvíječ a zkusit tavit v nástavci,má prosím někdo s tím zkušenost,nebo obrázek,jak vyrobit k tomu nějaké dno,síto,zateplit apod.? mám sluneční tavidlo,ale bohužel to chce dá se říct celodenní obsluhu,a o víkendech jako na potvoru bývá počasí nepočasí,tak uvažuju o jiném způsobu.
děkuji.

Příspěvek: #175

Koupil jsem na Aukru vyvíječ páry (http://aukro.cz/listing.php/search?strin...y=0&sg=0), připojil jsem v horní části k plastovému sudu hadicí, která byla příslušenstvím vyvíječe, dole v sudu jsem vyvrtal díru odkud vytéká vosk do nádoby. Naskládám 15 souší, sud uzavřu,do vyvíječe naleji vodu, přez sud přehodím starou deku a za cca 30 minut je hotovo.

Havelka Jan upravil 17.01.2013 7:26 tento příspěvek z důvodu: Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Zbytečnou citaci jsem odstranil.

Příspěvek: #176

Pozdrav všem.
Jako parní vyvíječ chci použít upravený tlakový hrnec 9 litrů - cena cca 700 Kč. Zdroj tepla - kamna na dříví, plynový či elektrický vařič. Je nutné upravit výstup páry z jedné ze dvou tlakových pojistek . Hrnec je již objednán, dám zprávu o výsledku adaptace.
MB.

Příspěvek: #177

(16.01.2013 18:59)petr lušovský napsal(a):  Koupil jsem na Aukru vyvíječ páry (http://aukro.cz/listing.php/search?strin...y=0&sg=0), připojil jsem v horní části k plastovému sudu hadicí, která byla příslušenstvím vyvíječe, dole v sudu jsem vyvrtal díru odkud vytéká vosk do nádoby. Naskládám 15 souší, sud uzavřu,do vyvíječe naleji vodu, přez sud přehodím starou deku a za cca 30 minut je hotovo.

Řešil jsem to podobně http://aukro.cz/parni-odstranovac-tapet-...39842.html za 5stovek jsem ho měl doma. Hadici strčil do odšťavňovacího hrnce do kterého jsem dával vyřezané voští v sáčku na vosk a paráda.

Příspěvek: #178

Zdravím vespolek! Napadl mne onehdá takový nápad, zda je možné z vyvařeného voští, které včelky vystavěly na zakoupených mezistěnách nějakým dostupným způsobem odseparovat ten parafín, co do něj ti kouzelníci přidali. Teda, větička je to taková šroubovaná... Rád bych se ho nějak zbavil než se z něj budou válcovat mezistěny. Na některých koupených se totiž do stavby včelám moc nechtělo a mám dojem, že by důvodem mohla být právě přítomnost parafinu. Zvláštní postavení mají pak mezistěny od Kellmanna (doufám, že jsem to napsal dobře) nádherný materiál! žluťoučký, voňavoučký, pružňoučký... prostě báseň. jen ty moje holky nevědomé to nedokázaly ocenit a vystavěly všechno, jen těch nádher se ani nedotkly. Možná nevěděly, že ta dobrota je dle dodavatele ze směsi vosků německých a afrických.... o barvivech a parafinu ani zmínka. Přesto mne zarazilo, že tály už pod 60°C .... Tož poradí rádcové? :o)))

Příspěvek: #179

Já přidávám také jeden tip na tlakáč kterej jsem si dnes koupil-http://aukro.cz/show_item.php?item=2999255285
Cena je myslím dost dobrá a kapacita také.
Jen já budu používat spíš na vepřová kolena než na tavení vosku. Kolínko dám předvařit a pak zapéct.No a před koncem tak deset minut potřu medem.Kdo ještě nezkusil tak do toho je to paráda.

Příspěvek: #180

My svádíme vše na parafín, ale..... Důležité jsou také separační polevy, které musí zabránit nahřátému vosku na cca 50 st. aby se nepřilepil na válce. Zbytky těchto polev pak tvoří povrch mezistěny byť velmi tenký až zanedbatelný. Vemte si, že se používají saponáty, iron, mýdlo, a asi každý výrobce má svůj recept. Možná že to je i příčinou, proč včelky staví jako jo a ne. Můj výrobce používá směs vody, medu a lihu a teď zrovna lepím mezistěny a voní celá garáž. Můj kamarád si obstaral také svého výrobce, ten mu udělal mezistěny z jeho vosku a včely nezájem. Víc o tom nevím! Takže možná to hledáme v cizorodých látkách ve vosku a ono to klidně může být i v polevách! Zdraví R. S.