Příspěvek: #21

(27.09.2014 22:30)roslp napsal(a):  Fotka, kterou jsem ulovil dnes v 15:00 v Ostravě.

Pro neznalé ten vlevo je místopředseda ČSV, který přednášku zorganizoval, ten v pravo Leoš Dvorský, téma přednášky je vidět dobře. No a kdo přednášel ve vedlejším sále se můžete podívat v příspěvku od Milana. Jak asi tušíte zde to o fumigaci a spol nebylo
Samozřejmě bylo plno a ze tří přednášek od Leoše, na kterých jsem byl, tuto hodnotím nejlíp.

---

A ještě přihodím jeden hlavolam

No pan Jindra říkal, že když nemám strojařské vzdělání tak to nepochopím. Ale díky nápovědě, že jde o stejný princip jako u propojení kol na lokomotivě pomocí spojnice jenže v tomto případě dlouhé jen 8 mm mi to sepnulo. No jestli se najde výrobce hádám, že bude zájem.
Pokud fotka nestačí ... tak starší video z youtube

No a ty už jsi přišel na to, na jakám principu to funguje? Podle mě na tom nic není, přenos kroutícího momentu jde vyřešit různě....A není na tom žádná složitost ani pro výrobu na konvenčních strojích.

Příspěvek: #22

Měl jsem jenom jeden takový dojem.Na výstavě byly věci které jsem viděl jak na SLOVENSKU,
tak v BRNĚ a opět v Ostravě,té minulé.
Ale aby se nedalo říct ,že chci pomlouvat,byli tam i úplně nové věci na shlédnutí.
Nové pojetí den pro úly,hladké válce,pokrokový nový 6 rámkový přepravní box na včely v kterém mohou zůstat i déle.Různé přečerpávání......... a samozřejmě hodnotná přednáška p.L.Dvorského. F.V.

Příspěvek: #23

A vy jste tam nikdo neměl foťák, že by jste ten pokrok co nás posune vpřed hodili do placu?

Příspěvek: #24

Šnekový lis v lince nebyl, měli to řešené vyhřívaným kontejnerem s výpustí. Šnekový lis měl vystavený Vast Oil. Jinak žádné revoluční řešení tam nebylo, takže jsem ani nefotil.

Příspěvek: #25

Ivik to zhodnotil trefně.Souhlas.Já raději jen jmenoval novinky.F.V.

Příspěvek: #26

(28.09.2014 22:29)Milan Havelka napsal(a):  No a ty už jsi přišel na to, na jakám principu to funguje? Podle mě na tom nic není, přenos kroutícího momentu jde vyřešit různě....A není na tom žádná složitost ani pro výrobu na konvenčních strojích.

Vždyť píšu, že mi to sepnulo, když řekl, že přenos síly je na stejném principu jako u lokomotivy, kde jsou kola propojeny spojnicí.
Cením na jeho nápadu jednoduchost a to, že řeší problém změny rozteče válců, který jiní buď neřeší vůbec nebo podstatně složitěji. Taky tam zaznělo kladné hodnocení velikosti válců oproti Lankoff.
Jinak před těmi, kteří pochopili technické řešení jen shlédnutím videa smekám.

Příspěvek: #27

Na výstavě jsem byl a tak pár postřehů. Jel jsem tam hlavně kvůli rozvozu cukerného roztoku a tak jsem jel sbírat inspiraci. Vystavovatelé tam byli tři a všichni ukazovali prakticky stejné řešení. Rozdíl byl jen v pohoných jednotkách. Líbilo se mě zařízení z výzkumáku, zvl. jejich by -pass z pojistného ventilu. O vozíku s natočenou hadicí si myslím, že v lese bude spíš překážet, ale nevím. Další vystavovatel měl čerpání na 220 V což je v lese dost značná komplikace. Když jsem ho na to upozornil, byl vtipný a chytrý jak rádio Jerevan. Třetí, dnes už pověstná firma s lupičským přístupem k tvorbě cen, mě díky tomu nezajímala . Takže čekal jsem víc. U vynálezců samozřejmě kraloval Honza Jindra. Předvedl možné a technické zajímavou možnost seřizování válců. Osobně bych dal přednost seřizování šroubem, což používá drtivá většina výrobců. Mě se líbilo překlápění úlů, což jistě oslovuje většinu dadantistů. Určitě vyzkouším. No a jeho lehký úl mohl sloužit všem zlepšovatelům úlů za vzor. Ti hodně zklamali, protože jejich filozofií je vyrobit super těžké monstrum a pak vynalézat co s tím, aby se to dalo zvládnout. Jinak se mi líbila vana na tavení vosku se ždímačkou, ale ta cena!!. Rovněž už tam byla několikrát. Jinak u am. vynálezů mě nic nenadchlo. U profíků se mi líbila linka hlavně pro mě nedostupnou kvalitou zpracování nerezu a jeho povrchovou úpravou. Jinak příjemní pánové a výměna zkušeností, protože něco podobného pracuje u mě doma. Všichni jme opustili sen o automatickém zavírání a otevírání kazet medometu. Všichni jsme se na tom zasekli a všichni otevíráme ručně. Co mě překvapilo u vystavovaných odvíčkovačů jejich nízká pracovní rychlost. Kdyby moje milovaná s vidličkou zvýšila intenzitu o cca 15% určitě by jim stačila. Tahle linka by se už dala s pomocí dotací koupit. 300 000 už není tak moc co by včely nedokázaly zaplatit. Moje konstr. filozofie je max. jednoduchost až blbuvzdornost a též ceny stlačené na min. Takže bych určitě neměnil. Prodejcům kraloval po zásluze Sedláček a právem, protože jako obchodník je prostě jednička. Co se týká přednáškové činnosti byl jsem velkým sálem zklamán a normovaná přednáška na 15 min nestačí ani na uvedení do problematiky. Po dvou jsem odešel, neboť pobývat tam byla při tomhle fofru ztráta času. Naopak v malém sálku, dá li se to tak říct ,Leoš Dvorský nezklamal a jeho přednáška byla hodně dobrá a posluhači určitě po jejím skončení měli plno námětů k přemýšlení. O patra níž byly zajímavé odrůdy ovoce zelenin a květin. Dále tam bylo dost zamořeno podivíny ,kteří umí vyléčit prakticky všechno. Léčivé kamínky, obrázky a tanečky s prapodivným mručením jistě každého přesvědčily. Vyjímkou bylo překlápěcí lehátko, které bych už dávno měl, kdybych věděl kam ve složeném stavu s ním. Venku pak byl jediný zástupce kočování a sice pojízdný včelín. Dvouosý bržděný vlek dával tušit, že s váhou to nebude jednoduché a je otázka jestli je toto správná cesta. Já bych jí nezvolil. K večeru pak jízda do Poruby na hotel a v neděli prohlídka Ostravy. Moc hezké zelené město. Hornické muzeum na Landeku je špičkou ve své kategorii, a ostr. hrad je také pěkný. Aź přijedu za 4 roky, ještě tak toho ještě k prohlížení hodně zbyde. Zdraví R. S.

Příspěvek: #28

Já byl s kolegyní v sobotu, jízda vlakem luxusní, příchod na výstaviště šok,
9.45hod.dav lidí a 4 nefunkční pokladny, ale 10.20 jsme byli na expozici.
Zatím co jsem vyděl na jiných včelařských Akcích, tak zde bylo nejvíc vystavovatelů.
Hned od rána davy lidí, uvolnilo se to až kolem 16.hodiny.
Dal jsem si dva Kvasary a byl jsem v příjemné náladě, ona je to 14nácka.
Mě zaujala firma Medomety z Valašska, precizní provedení ,krásná práce s nerezem.
líbila se mi jejich stáčecí nádoba s kolmými síty.
Taky byla úžasná vystavená divočina s včelami
Úlohu s převodem válců jsem nevyřešil zřejmě mám trvale spadlí jističe na IQ.
Přednášky jsem moc nemusel,slovenštině bylo špatně rozumět asi akustika.

Byl to příjemný den.

Příspěvek: #29

Pomalu procházím fotky ... tady přidám šikovný nápad a předpokládám, že když se ujme, tak varianta v kartonplastu pro 39x24 bude také brzy na trhu.

Na výstavě byla řeč o ceně do 200Kč což vypadá dobře. Nezbývá než popřát ať se zboží ujme na trhu.

Příspěvek: #30

(28.09.2014 22:29)Milan Havelka napsal(a):  

(27.09.2014 22:30)roslp napsal(a):  ...
No pan Jindra říkal, že když nemám strojařské vzdělání tak to nepochopím. .... No jestli se najde výrobce hádám, že bude zájem.
Pokud fotka nestačí ... tak starší video z youtube

No a ty už jsi přišel na to, na jakám principu to funguje? Podle mě na tom nic není, přenos kroutícího momentu jde vyřešit různě....A není na tom žádná složitost ani pro výrobu na konvenčních strojích.

Já teda strojařské vzdělání mám, ale toto jsem teda neznal a zíral jsem na to video jak husa do flašky. Kdyby Honza Jindra neřekl na své přednášce, že tam použil dvojitou Schmidtovu spojku, tak na to zírám doteď:
http://www.azhollink.co.za/en/products/c...standard-s

Milane, že jsi si nevšiml, že Honza může plynule měnit vzdálenost válců a dokonce i během pohybu?

O ty ozubený kola totiž vůbec nejde

Příspěvek: #31

Strojařští mistři,

také bádám nad principem. Video dvojité spojky mi přijde odlišné než video Jindrovo (nezdá se mi, že by ta spojka byla dvojitá). A dále bych se rád zeptal, co ten válec drží ve zvedlé poloze? Resp. obecně, co ho drží v jakékoliv poloze...

Příspěvek: #32

Na Honzově videu je páka a na bočnici drážky. Zasunutím páky do drážky zaaretuje celý mechanizmus v požadované poloze.

Příspěvek: #33

Každý den něco nového. Ale že se to dozvím na VF? Vidím prvně že by se to používalo. Co úhlová rychlsot, je konstantní? Viděl to někdo jinde než na Jinfrovo valcnách?

Příspěvek: #34

KaJi: Úhlová rychlost horního i spodního válce je vždy stejná. Měnit ji jde jen změnou rychlosti otáčení kliky.

RTE: Mechanizmus není dvojitý jako na té spojce. Je to totéž, ale s jednou sadou.
Co drží válec v nějaké poloze je skutečně ta páka na boku. Podstatné je, že horní válec je nasazen s ložisky na excentru, který natáčí právě ta aretovatelná páka. Horní ozubené kolo je mimo excentr a s válcem je propojené osmi spojnicemi (na lokomotivě se používá jedna).

Prostě krása.

Příspěvek: #35

(30.09.2014 0:55)S-ladek napsal(a):  

(28.09.2014 22:29)Milan Havelka napsal(a):  

(27.09.2014 22:30)roslp napsal(a):  ...
No pan Jindra říkal, že když nemám strojařské vzdělání tak to nepochopím. .... No jestli se najde výrobce hádám, že bude zájem.
Pokud fotka nestačí ... tak starší video z youtube

No a ty už jsi přišel na to, na jakám principu to funguje? Podle mě na tom nic není, přenos kroutícího momentu jde vyřešit různě....A není na tom žádná složitost ani pro výrobu na konvenčních strojích.

Já teda strojařské vzdělání mám, ale toto jsem teda neznal a zíral jsem na to video jak husa do flašky. Kdyby Honza Jindra neřekl na své přednášce, že tam použil dvojitou Schmidtovu spojku, tak na to zírám doteď:
http://www.azhollink.co.za/en/products/c...standard-s

Milane, že jsi si nevšiml, že Honza může plynule měnit vzdálenost válců a dokonce i během pohybu?

O ty ozubený kola totiž vůbec nejde

No to víš, že jsem si všiml...a pořád v tom nevidím žádný problém.... Je to princip excentrické hčídele....Na ose, která je uložena oboustranně ve stojanu je uložené i ozubené kolo(předpokládám že na kluzném ložisku) A na vyosené středové části hřídele je uložen válec(asi taky na kluzných ložiscích..... rychlost nula, nula nic...tak proč jehly nebo kuličky) Natáčením hčídele uložené ve stojanu, která má stále stejnou vzdálesost od osy spodního válce, a tím zajišťuje uložení pro ozobené kolo, se mění vzdálenost osy horního válce od osy spodního.

Příspěvek: #36

No já myslel úhlovou rychlost během jedné otáčky. Ale není to podstatné tak jako to že to jsou hladké válce.
To jako proč?

Příspěvek: #37

No to jsem rád chlapcí, že jste se tak rozohnily a domácí úkol řešily. Že jste se na to prostě nevykašlaly jak to dělají moji studenti. Stačilo si dělat poznámky, třeba do kebule, a zagůůůglit. Princip je fakt tak jednoduchý až mě hamba fackuje to prezentovat jako svůj nápad. Skutečně se jedná o tzv. paralelní mechanismus, který opravdu, Karle, zajišťuje stále stejnou úhlovou rychlost. Parní lokomotivy nepoužívají jeden ale dva vzájemně natočené o 90°. Konstrukce mého prototypu byla dost subtilní a tak jsem zvolil 6-ti násobné řešení. Další modely budou používat 3 táhla a výrazně mocnější konstrukci. Tato letos zvládla 400 kg vosku beze změny.
Děkuji za pěkná slova zejména ROSLPovi a za zájem všech, kteří v Ostravě měli se mnou trpělivost.
Osobně jsem fandil Jirkovi Přesličkovi, který udělal velký kus práce na svém plemenáči, ale také sobě se "sklápěcím" zvedákem.

Příspěvek: #38

(30.09.2014 19:32)KaJi napsal(a):  No já myslel úhlovou rychlost během jedné otáčky....

Klasické zabezpečenie paralelného (protibežného) chodu dvoch valcov pri premenlivej
osovej vzdialenosti sa robil cez 4 ozubené kola. Uhlová rýchlosť sa nemenila. Pri prevode cez dve ozubené kola treba jeden valec hnať cez dve kardanové spojky pričom uchytenie krížov musí byť posunuté o 90 stupňov aby nedochádzalo ku "kmitaniu" na hnanej strane. Predpokladám že aj táto DVOJITÁ spojka eliminuje zmenu uhlovej rýchlosti počas jednej otáčky tak ako tie dva kríže.

Keby to bola spojka s kmitavým výstupom, tak by v praxi vlastne nemalá význam. Aspoň ja si tak myslím.

Příspěvek: #39

Zahrádkáři a včelaři ukázali v Ostravě letošní úrodu
http://polar.cz/zpravy/novojicinsko/novy...osni-urodu

Příspěvek: #40

Byl někdo letos v Ostravě. Chystám se tam zítra tak jestli to stojí za to.