Příspěvek: #121

Jo, postupně se rozloží na sůl s kyslík, ale jestli plošná aplikace není drama, by mohli veteráni z Ypres vyprávět... Takže pozor.

Příspěvek: #122

Ahoj,
funguje bee safe na zvápenatění?
Minulý rok jsem měl jedno se zvápenatěním(přemeteno na mezistěny, bohužel matku se vyměnit nepodařilo, protože si ji zrovna začali vyměňovat sami a já ji nemohl najít). No a po té letošní studené periodě se zvápenatění objevilo skoro u všech včelstev na stanovišti, většinou trochu, ale dvě mají hodně. Včelstva jsou slabší, než po jiných zimách, z důvodu mizerného loňského roku.
Dle rad, tady vydesinfikuji dna Savem, budu muset vyměnit matky a v létě je provětrat kyselinou mravenčí, ideálně asi dlohodobý nosič, protože minulý rok jsem jednu desku tam dal? Nějaký další tip?
Stanoviště nepatří do stanovišť vlhkých, spíše naopak. Desinfekce stanoviště čím? Co vápno funguje? Nechce se mi tam prolévat metry savem.
Děkuji
MK

Příspěvek: #123

Pryc s neprodysnymi foliemi, pokud jsou navrch.

Příspěvek: #124

Vysvetlim. Vsude se dozvis o spatnem cisticim pudu a ze mas vymenit matku. Protoze to je nejcastejsi pripad.
Ale k propuknuti zvapenateni pomuze take nevhondy ul nebo oplodnacek, kde je hodne vlhko a vcely to nedokazou odvetrat. Prave ty slabe.
Prodysnym stropem navic nic nezkazis, muze jen pomoci.

Příspěvek: #125

Ahoj,
děkuji za tip, co máte jako prodyšný strůpek? já jsem kdysi dával jen přes zimu Fleece od Polartecu a ten to pustil nahoru, ale dolů už nic, bohužel mi to jeden expert vyhodil a tento materiál už nesehnal tedy dá se, ale je to drahé a prodává se to na desítky metrů, což nepotřebuji. Já teda mám dvě stanoviště a to co se mi zdá vlhčí, je v pohodě. Faktem je, že ty jedny co minulý rok měli to zvápenatění a já jsem se na ně pak vykašlal, jen trochu zakrmil ho nemají(i po vyměně díla jsem pár kukel se zvápenatím loni zaregistroval), pravda jsou na jiném místě v jiném úlu(dal jsem je do proskleného na prezentaci), tak u něch jsem si nevšiml, že by tam něco bylo.
Co ta desinfekce kolem úlu, vápno pomůže?
Včera jsem vymetl dna a vystřikal savem na plísně(trošku se nakrkly), dneska to rozeberu a rámky, kde to uvidím vyhážu pryč, zajímal by mě ten bee safe jestli na to funguje, nějak jsem to nenašel.
Děkuji
MK

Příspěvek: #126

Na 3x přeloženou hrubou jutu. Bez problémů lze koupit na netu.

Na jaře vytáhnu, usuším na šňůře a použiju další rok.

Odvětrávám průduchy ve strůpku. Pokud nejsou lze dát širší jutu a nechat ji fungovat jako knot. Ale to není tak dobré řešení.

Příspěvek: #127

Mně celkem vyhovuje (kupř. v běžném obchodě zakoupený, jinak neprodejný zbytek 4m x 63 cm za 108,- Kč , ten umožní ustřihnout 8 ks nebo dvojitě 2x 4 ks ) levný koberec.
Používám jej tak, že jej položím třeba na překližku s krmnými otvory(přečnívá lehce -třeba pro vnitřní rozměr úlu 405 mm mám ustřižen kus 465x465 mm)a shora na něj dám vrchní víko s izolací 3-4 cm polystyrenem.
průchod vzduchu - a tím i vodní páry je zdola nahoru skrz koberec a nahoře kobercem do stran - dostatečný a přitom ztráta tepla je malá. Podobnou levnější variantou je položit místo původní folie (což je technicky vlastně parozábrana) střešní fólii (ale ne tu neprodyšnou čili parozábranu, ale tzv parobrzdu, která má mikro ventilační otvory a udává se u ní, kolik za daných okolních podmínek dokáže odvětrat gramů vody za 24 hodin).
Shrnu-li to: mohu dát místo parozábrany (klasická folie) jen parozábranu, nebo paarozábranu plu 1-2 čtverce koberce. I když dám samotný komerec, tam ni jej včely dosud nijak pozorovatelně nepropolisovaly ani nevoskovaly.

Příspěvek: #128

Misto folie lze pouzit nejake platno - cokoliv, krome bavlny, lnene nejcasteji. S vetsi gramazi (ne moc tenke).
Ale v pripade, ze registrujes vlhke, plesnive horni loucky nebo krajni ramky. Pokud mas suche uly, tak to nemusis resit.
Jeste bych si polozil otaku - jsou to pribuzne matky, ty z napadenych vcelstev? Nerozsiril jsem to stridanim ramecku, ulu?
Jak dezinfikovat travnik nevim, nekdo tu vapno nedoporucoval, ale bez uvedeni duvodu.

Příspěvek: #129

Vzpomínám si, že někdo nedoporučoval vápno pro vyvápnění okolí úlu (to bylo na můj dotaz na přezimování úlového brouka - tam šlo o to, že ten stejné může odletět dále, takže vápno kolem úlu nic neřeší).
Moje zkušenost s vápnem je, že třeba po vyklizení králikárny vypráším (a ponechám na místě ) podlahu kotce. Rozdíl mezi králikárnou, kde to udělám a kde ne, je zásadní. Prostě i po přistýlání žádné líhnutí much, žádní červi, žádní drátovci z trávy v podestýlce apod. Vápno, totiž, i po vyhašení stále tvoří silnou zásadu - ať již přímo hydroxid nebo jinou sloučeninu, která působí trvale. Oproti tomu třeba Savo a jiné přípravky, jsou sice razantní, ale jakmile chlór vyprchá, už není, co by působilo. Chemik by to možná upřesnil více. A historie zná mnoho příkladů, kdy vápno pomohlo tam, kde nic jiného nefungovalo.

Příspěvek: #130

Přes zimu nechávám prázdný medník na včelstvem, většinou je na horních loučkách položené něco jako sololit akorát z plastu s otvory na krmení a jak začnou plodovat tak medník hodím pryč, většinou mám po zimě dole zadní krajní chytlou plísní. Jinak mi to nikdy problém nedělalo.
Každopádně dnes kontrola, takže z devití dvoje neměly a nemají spad válečků, čtvery po nedělním vyčištění a desinfekce dna savem, tam měli možná jednu dvě(možná včely vyčistili co napadalo), troje měly dnes v podmetu po vyčištění v neděli desítky válečků, ty z největším spadem jsem se rozhodl vyřadit ze hry,
Nestihl jsem všechny dnes prohlédnout v plodišti(včera jsem neměl prostor)(3 nejhorší jsem vynechal), ale začal jsem ty, které se zdají být méně postižené, pouze u jedněch jsem nalezl zaplísněný plod na dvou rámcích, celkově se mi nezdály být na tom špatně, vyloženě mezerovitý plod jsem pozoroval jen málo, někde se mi zdálo, že je tam více prázdných buněk, ale nevím. Dnes jsem zas vystříkal savem a přidal formidol do podmetu, nahoru to nešlo, plod je už dost zeširoka...
Samozřejmě nějaká výměna rámků probíhá, ale spíše jde o panenské, hnědé vyvařuji, minulý rok rámky z postiženého včelstva šly rovnou do vařáku a ještě jedna změna minulý rok proběhla, v létě jsem jim nedal jedno kolo Thymovaru po sundání medníků, jen jednou formidol(nějak jsem na to zapoměl a neobjednal). Každopádně to bude na tomto stanovišti makačka...
Děkuji za rady

Příspěvek: #131

No, jestli to mas takhle hodne, nekolik vcelstev, tak zkus pivo, jak doporucoval Anton Turcani.

Příspěvek: #132

Já se radit neodvážím.
Ale jako nejvíce inspirativní pro situace, kdy je každá rada ke zvápenatění dobrá, považuji
video z Rájecké doliny, kde Karol Laco popisuje svůj náhled na zvápenatění a včelí mor (v souvislosti s chovem včelích matek):

Příspěvek: #133

cca od 19. minuty

Příspěvek: #134

znam to video,zaujal me i ten jeho chov matek bez matky pri matce nebo jak tomu presne rikal.
chose

Příspěvek: #135

Zajimavy. Nektery teorie ma uplne opacny, nez je obvykle.

Příspěvek: #136

To, co jsem si z toho vzal já, není v rozporu s logikou ani s tím, jak třeba chápu náhled MVDr. Zdeňka Klímy.

_{Přitom to nevylučuje (není v protikladu) jiná osvědčená řešení (a la Turčáni a jiní). Takže to, když jednotlivec si z toho vezme hlavně způsob myšlení, spojí to se svými zkušenostmi, opatrně vyzkouší princip v tom skrytý, může jen pomoci
a) ozdravit včelstvo tak, aby to v budoucnu přestal být problém;
b) přitom zkrátit dobu vypořádání se s akutními projevy
(správně je za a) i za b))
Možná to vidím idealisticky, ale Analfabet (neznaje ani včelařské, ba ani včelí abecedy) na takový názor má právo (zejména když v letošním ztřeštěném jaru měl tyto myšlenky na paměti u koupeného oddělku, kde se ke zvápenatění přidala i nosema a dnes je hlavním problémem pouze početní slabost včel a počasí - o medu samozřejmě není řeči)}

Příspěvek: #137

Je to zajimava prednaska. O zvapenateni moc neni, ale o vsem moznem, hlavne matkach.

Příspěvek: #138

Má niekto skúsenosti s liečbou koloidným striebrom?

Příspěvek: #139

Proč do včelího díla vnášet něco co tam nepatří, když plně postačí výměna matky a KM

Příspěvek: #140

Stačí výměna matky.