Příspěvek: #41

Tak tady tomu nerozumím:

(03.01.2013 21:38)Matej1 napsal(a):  1kg cukru treba rozpustit v ca 0,4L vody. Tuto musia vcely nasledne odparit. V efekte je z 1kg cukru 0,9 - 0,95kg zasob. Iso obsahuje 22% vody, takze po odpareni mi zostava ca 0,95kg zasob.

Rozpustím cukr ve vodě: 1 + 0,4 = 1,4kg roztoku, to včely přepracují a odpaří na zásoby s obsahem 18% vody (podobně jako med) tedy ve výsledku 1,22kg zásob.
(Fakt, že většina včelařů ke kilu cukru přidává 0,6 litru vody nerozporuji, protože to nemá na výslednou hmotnost zásob vliv.)

Koeficient pro přepočet ceny za kilo využitelných zásob z cukru: 1/1,22 = 0.82
Takže cena cukru v obchodě krát koeficient mi dává cenu kila zásob.

Koeficient pro cenu kila zásob z invertu: 1/0,96 = 1,04
Ale to, že je v invertu jen 4% vody navíc, která se odpaří je nepřesné. Je tam dále od 2% do 20% neidentifikovaných cukrů,
takže bych koeficient viděl realističtěji někde kolem hodnoty 1/0,86 = 1,16

Příspěvek: #42

V ktoromsi staršom čísle Včelařství som čítal, že sa do cukrového sirupu pridávala aj kyselina vínna pre uľahčenie (urýchlenie?) spracovania zásob zimných včelami. Má niekto o tomto poznatky?

Příspěvek: #43

Petr,
tvoj výpočet spracovania cukrového roztoku na zimné zásoby postráda (resp. musí viať do úvahy) energetický výdaj včiel pri spracovaní cukrového roztoku, oni nielen že odparujú vodu ale aj štiepia sacharózu....
proste asi z toho jedného litra roztoku spotrebujú pre svoju činnosť toľko, že to nebude ani kilo zásob

Příspěvek: #44

(04.01.2013 9:35)Scipio napsal(a):  Matej: Ako to vcely beru? (lepsie/horsie ci rovnako ako rozpustenu sacharozu)
Ako vcely na tom prezimovaju?
Kde sa to da kupit/objednat?

Vcely to beru ronako dobre ako rozpustenu sacharozu. Zimuju na tom normalne. Ak by boli problemi pri zimovani urcite by som s tym nekrmil - nato mam vo vcelach dost velky kapital
Ja to kupujem v Pezinku, kde mi to stacaju do zasobnikov. Vyrobca je "Tatu a Lyle" Madarsko, takze treba len najst distributora v rozumnom okoli.

K tym prepoctom mnozstva zasob - treba skusit a budete vidiet.
Na 1kg cukru ide skutocne 0,6L vody a nasledne musia 0,4L vcely z toho odparit. Na to treba vela energie.
Z vlastnych skusenosti som sa dopracoval k poznaniu, ze z 1kg cukru je ca 0,9-0,95kg zasob.

Příspěvek: #45

Mate niekto skusenost s Feed Bee (náhrada peľu) - kanadský výrobok?

Příspěvek: #46

Používali jsme Feed Bee na NZ v oblastech s původní květenou, kde chyběl pyl. V oblastech s nepůvodní květenou a dostatkem pylu jsme jej nevyužívali. Aplikace, po smísení prášku s vodu, jako medocukrové těsto. Jelikož je u nás dostatek přirozených zdrojů pylu, nemá dle mého užití Feed Bee opodstatnění.

Příspěvek: #47

Skor si viem predstavit Feed Bee ako nahrazku pelu v case od zaciatku marca kedy nemozu vcely pre zle pocasie lietat.

Příspěvek: #48

(04.01.2013 11:39)roslp napsal(a):  Tak tady tomu nerozumím:

(03.01.2013 21:38)Matej1 napsal(a):  1kg cukru treba rozpustit v ca 0,4L vody. Tuto musia vcely nasledne odparit. V efekte je z 1kg cukru 0,9 - 0,95kg zasob. Iso obsahuje 22% vody, takze po odpareni mi zostava ca 0,95kg zasob.

Rozpustím cukr ve vodě: 1 + 0,4 = 1,4kg roztoku, to včely přepracují a odpaří na zásoby s obsahem 18% vody (podobně jako med) tedy ve výsledku 1,22kg zásob.
(Fakt, že většina včelařů ke kilu cukru přidává 0,6 litru vody nerozporuji, protože to nemá na výslednou hmotnost zásob vliv.)

Koeficient pro přepočet ceny za kilo využitelných zásob z cukru: 1/1,22 = 0.82
Takže cena cukru v obchodě krát koeficient mi dává cenu kila zásob.

Koeficient pro cenu kila zásob z invertu: 1/0,96 = 1,04
Ale to, že je v invertu jen 4% vody navíc, která se odpaří je nepřesné. Je tam dále od 2% do 20% neidentifikovaných cukrů,
takže bych koeficient viděl realističtěji někde kolem hodnoty 1/0,86 = 1,16

Ja som tento problém riešil dávno, tak pred 30 rokmi, pretože myslieť si niečo, nie je to isté ako to odskúšať na včelárskej váhe. V tých časoch som včelám podával v presakovacích kŕmidiel (cukor som zalieval studenou vodou), ale kŕmil som aj teplým cukrovým roztokom. Pri kontrolných vážení množstva výsledných zásob po ich podaní, som zistil rozpory tom čo som načítal v literatúre. Nejak som prehliadol fakt, že včelstvo pri štiepení sacharózy spotrebuje z podaného cukru nejaké gramy naviac: preto som založil pokus (krátkodobý), aby výsledok nebol ovplyvnený spotrebou vlastných zásob.

Nebudem sa o pokusoch zoširoka rozpisovať a uvediem len výsledky.

• pri podaní cukru v presakovacích kŕmidlách som dostal prekvapivý výsledok (samozrejme z môjho pohľadu), včelstvo si do plástov uložilo po jeho invertovaní včelami 0,75-0,80 kg vrátane 17% vody.
• pri podávaní teplého cukrového roztoku to bolo 0,9-095 kg invertovaných zásob vrátane 17 % vody.

V časopise Včelár bola raz jedna štúdia o vplyve spracovania sacharidov včelami na konečné množstvo zásob po dokončení ich invertovaní s ohľadom na zostatku vody v nich. Aj keď verím správnosť mojich pokusov, pretože to zostane len v rovine dohadov, pokusy musí robiť skupina výskumníkov, ktorí to preverujú aspoň 3-4 roky a výsledky boli potvrdené alebo vyvrátené. Inak to stále nemá výpovednú hodnotu

Příspěvek: #49

(26.02.2013 22:44)Anton Turčáni napsal(a):  Čo ma prekvapilo, bol prínos peľu včelami a to dosť intenzívne, no nebol to peľ kvetový ale kukupeľ ktorý včely prinášajú asi z 200 m vzdialenosti, kde poľnodružstvo odoberá pre dobytok drvenú kukuricu. Prachovú časť (bielkoviny) včely obnôžkujú tak ako peľ na rastlinách. Moje pomenovanie vzniklo spojením štyroch prvých písmen z pomenovanie kukurice a keďže ho včely nielen nosia, ale aj chovajú s ním mlaď ako s prírodným peľom Už som tu o tom písal. Raz som fotil kukupeľ v polovici februára na dvoch plástoch.

Ešte sa vrátim k využívaniu bielkovín npr. sóji (asi 32%), ktorá sa mletá na jemný prach a navoňaná niečím, ktorá sa dodávala v do včelárskych obchodov s názvom Sójapeľ. Roky 1960 do 1979, boli upršané a chladné, včely väčšinou peľ peľodajných kríkov a rastlín nevyužili, preto včelám ponúkol pomoc včelár vo forme Sojapeľu. Včely rad využívali túto pomoc, peľ včelári umiestňovali do škatúľ, čo nebolo najlepšie riešenie, lebo ak sójapeľ namokol alebo naň padla rosa, včely ho už nebrali. Jasom mal urobené zásuvkové peľové kŕmidlo, ktoré bolo zakryté proti dažďu.

Neviem, ale pravdepodobne sa sojapeľ prestal vyrábať (teraz ho dávajú do chleba), no a našťastie ho nepotrebujem, lebo od r. 1980 doteraz včely dokážu využiť to čo im príroda na jar ponúka. To len tak na spomienku, že bývali aj oveľa horšie podmienky na včelárenie. Dúfam, že sa už nevrátia.

PetrM upravil 27.02.2013 12:44 tento příspěvek z důvodu: Pište příspěvky do správného tématu. Příspěvek přesunut.

Příspěvek: #50

Ja používam CMC + mierne exnuté sušené mlieko (Sunar). 400 g Sunaru+1,2 kg práškového cukru + 300 g medu+ 0,25 l vody (cca) + 1,5-2 g kys askorbovej (C vit) - nedávam ho všade, len do tých úľov, kde chcem mať skoro na jar trúdy.
Na preklenutie obdobia od prvého preletu do prvého peľu (peľ z vŕb je u mňa od 15.3.).

Příspěvek: #51

No tak to budu mít radši pomalejší rozvoj včelstev a později trubce,ale krmit včely sojou a sunarem odmítám.

Příspěvek: #52

Richter, ja vo svojom príspevku sójovú múku nikomu nevnucujem, len som si zaspomínal na časy keď som začínal. Nakoniec nám sojapeľ dodával na Slovenský trh český výrobca. Sojapeľ včelám neškodil ale pomáhal.
Iné je pridávať do cukromedového cvesta, včely ho nielen odnášali do úľov, ale ho skonzumovali a ako som zdôraznil, v čase núdze to je rozumná cesta ak včelám pomôcť.
Zuzana pridáva do CMC, čo je zlý počin, pretože včely mlieko nevyužijú, pre neprítomnosť enzýmu vo svojom tele, ktorý by štiepil mlieko svojom tele, jednoducho nevyužijú a pre včely môže byť nebezpečný.

Příspěvek: #53

Turčáni,já ve svém příspěvku jen říkám,že já takto postupovat nehodlám. Uznávám,že sojový pyl je asi lepší varianta než sunar,ale i tak nic pro mé včely. Argument,že vám ho dodávali z Čech,nekomentuji.

Příspěvek: #54

Používanie zmesy sójovej múky, droždia a sušeného mlieka ako NÁHRADY peľu je úplne normálna vec na stimulovanie rozvoja včelstiev, resp. faryngeálnych žliaz. Samozrejme, má to opodstatnenie len v období január-február, kedy ten rozdiel s nestimulovanými včelstvami je cca 50% (plocha plodu). Nejaký významný problém s trávením (si myslím) je len pri kŕmení včelstiev, ktoré by mali nozému, a pod. Kebyže mám peľ, tak im dám určite peľ....

Příspěvek: #55

Návod na výrobu: na 3kg hmoty je potřeba 125g nejlépe sterylizovaného pylu (200ml). 815ml horké vody. 1,25kg cukru a 1kg pivovarských kvasnic. Může se dát i více, asi tak 250g max. Do nádoby dáte pyl, cukr s horkou vodou smicháte a vzniklý sirup vlejte do nádoby s pylem a míchejte až se pyl rozpustí. Pak přidáte půlku kvasnic a smícháte a potom postupně přimícháte zbytek kvasnic. Nechte vychladnou, nejlépe přez noc a pak dáte hmotu mezi pergamenový papír a dáte do úlu.

---

Zapoměl jsem dodat Pylové placky se vyrábějí komerčně a je o ně veliký zájem. Brzy příjdou do Kanady dodávky včelvstev z Nového Zélandu a Chile. A Jejikož včelvstva přiletí plná energie. Na jihu je teď léto, tak se musí zakrmit. Přiletí v krabičkách s troškou cukrové vody a tak se hned stěhují na plásty,ale mnohdy jen na mezistěny. Takže se krmí. Sirup 1:1 a placky. No a tak se holky musí snažit. Určité procento včelvstev se bohužel pokusí o výměnu matky, takže mají smůlu a spojí se rychle s druhým včelvstvem.
Místní včelvstva se podněcují plackami a sirupem též, aby rychle zesílela. Protože dávno před tím než budou místní matky, tak příjde dodávka matek z Hawaii. Takže rychle oddělky s novýmy matkami. No a pak hned jdou včelvstva do práce na farmy a nezastaví se až napodzim. Zimní úmrtnost se v minulosti pohybovala okolo 30% a tak poptávka po včelách je velká. Za 1kg včel a matku se platilo 80$, ale vloni už to bylo 2x tolik. Je tlak na znovu otevření hranice mezi US a Kanadou, ale zatím naštěstí se tak nestalo a to kvůli nemocem včel. Mají tam už úlového brouka, kterému se zatím nepodařilo do Kanady emigrovat

Příspěvek: #56

Mate niekto skusenost s Feedbee v tejto sezone? Viem si predstavit, ze pocas chladnej jari to mohlo vcely nakopnut.Len neviem ci to vcely naozaj pouziju na krmenie plodu alebo len vynosia z ula.

Příspěvek: #57

(28.02.2013 7:22)ob apiary napsal(a):  Návod na výrobu: na 3kg hmoty je potřeba 125g nejlépe sterylizovaného pylu (200ml). 815ml horké vody. 1,25kg cukru a 1kg pivovarských kvasnic. Může se dát i více, asi tak 250g max. Do nádoby dáte pyl, cukr s horkou vodou smicháte a vzniklý sirup vlejte do nádoby s pylem a míchejte až se pyl rozpustí. Pak přidáte půlku kvasnic a smícháte a potom postupně přimícháte zbytek kvasnic. Nechte vychladnou, nejlépe přez noc a pak dáte hmotu mezi pergamenový papír a dáte do úlu.

Len malú pripomienku, už v roku 1970 Výskumný ústav včelársky v Liptovskom Hrádku dal na vedomie včelárom, že kvasnice včelám škodia a nemali ich podávať včelám. Prečo? Nuž kvasnice v zažívacom trakte sa rozmnožujú ďalej, pretože pri ich zabudovaní do masy peľu práškového cukru, medu, medu, vody, časť kvasníc prežíva, preto nedoporučučujú takéto cesto podávať včelám. Ja som tento fakt na mojich včelách zažil, brušká mali nafúknuté a plné z obsahu krmiva, preto som to viacej nepoužíval.

Příspěvek: #58

Ja len doplním, že to podnecovanie CMC a Sunarom na jar nemalo u mňa na včelnici žiadne negatívne dopady. Aj napriek tej chladnej jari bola jarná znáška s priemerom 13kg na včelstvo (vytočené do konca mája) Celkovo za sezónu mám 34kg medu zo včelstva (hlavne medovica), zo zimného stavu 11 včelstiev ich je teraz 23 (jedno je darovaný roj). Prvé matky sa mi liahli 1 mája.
Ešte doplním, že ja som prikrmovať začala až na konci februára, ked sa už mohli sem-tam preletieť (všeobecným problémom tejto jari bol práve neskorý nástup plodovania). Možno to prikrmovania ani nepomohlo, ktovie. A samozrejme, peľ je najlepší.

Příspěvek: #59

Tak vidim, ze tu s tou nahrazkou pelu nikto skusenosti nema, no co, skusim najblizsiu jar tak u tretiny vcelstiev ako porovnavaciu vzorku (tych par eur mi za pokus stoji).

Příspěvek: #60

Můžu říct, že v předjaří stačí přisunout pylovou desku na dotek plodu nebo ještě lépe ,mezi plodové plásty. Efekt podnícení je neuvěřitelnej. Proto na podzim dodávám z uschovaných květnových zásob pylu(z doby, kdy je pylu přebytek) 3-4 pylové desky, k tomu množství, které si nanosily, aby byl zaručenej včasnej jarní nástup plodování.
Náhražky bych moc nedoporučoval....a pokud tak nejdříve 10 dní před začátkem přínosu čerstvého pylu z venčí.