Neprišiel som na nič, zatiaľ to u mňa nie je problém, včelstvá sa majú k svetu, len aby bola znáška a tá nie je a včely vylihujú na letáčoch. Ale prečo spomínaš amitrraz, keď ja ho svojom komentári nespomínal, ja sa prikláňam k k názoru, že "pochodovanie" zapríčiňuje vírus akútnej paralýzy.. A ešte, ja som nereagoval na tvoj príspevok ale na č. 16
Vidím a čtu, že slušnost reagovat na výzvu je v souhrnu chybou a omylem. _gp_
.....
(13.05.2012 18:44)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Ak sa niekto stretol s týmto javom, nech sa pripojí. Anton
To co popisuje Anton,
jsem zazil minulou sobotu dopoledne. Z niceho nic u meho tchana na vcelnici pred uly spousty vcel pochodujicich, nektere se na zemi shlukovaly. Zadne stare upracovane vcely. Byla mi jasna otrava. Volam mistnimu agronomovi a ten mi potvrdil postrik zita cca 150-200 m od vcelnice. Postrik byl fungicid proti plisni, podle agronoma absolutne neskodny pro vcely. Bohuzel vcely sbiraly rosu na zitu a kdyz dostaly zasah postrikem + nektere pak donasely namichanou rosu s postrikem, bylo ponich. Nastesti vcely jen castecne zeslably a prezily. Po obede kdyz postrik zaschnul, tak uz vcel pochodujicich pred uly nastesti nepribyvalo. Druhy den rano opet to same jen uz v mensi mire, asi opet naredeni postriku rosou. Treti den uz absolutne bez problemu. Mozna se to spise hodi do temata otravy vcel, nez visus deformovanch kridel.
P.
Tak bezletné včely, to může klidně být způsobeno roztočem Acarapis woodi . Zvláště když říkáte, že ty včelky které běhali byli mladé včely. Mladušky jdou odpoledne na prolety a ty poškožené vyskočí z úlu a pobíhají. Takže nepodceňovat potvůrky. Viditelné poškození křídel, to sice může být DWV, ale také bych nevyloučil poškození díky sání Varoa na plodu, tudíž včelka je spíše okousaná, nemyslím si že to musí být pokaždé jen virem. Otrava včel, ,,,,to bych asi viděl spíš jako úmrtí létavek, než mladušek.
Dnes jsem uviděl v letošním oddělku včelu se zakrnělými křídly. Zajímalo by mě jestli to taky nemohla způsobit vysoká teplota viz odkaz, který jsem našel v tématu "Májovka" (výňatek citace níže). Máte někdo takovou zkušenost? Musím podotknout, že mám celozasíťované dno, naplno otevřené.
Citace: "Trvá-li přehřátí jen krátce, plod se vylíhne, ale takové včely mají pak deformovaná křídla a nevyvinuté nohy (VESELÝ a kol. 1985, s. 278)."
Bohužel nevšiml jsem si jestli měla deformované i nohy.
Já to mám u oddělku také a též bych řekl, že to bylo způsobeno teplotními podmínkami.
(02.06.2012 23:54)ob apiary napsal(a): [ -> ]Otrava včel, ,,,,to bych asi viděl spíš jako úmrtí létavek, než mladušek.
Létavky jsou nejodolnější kastou včelstva a jako nejcitlivější je plod. Proto jsou nemoci včel z 90% o plodu. Kolování potravy ve včelstvu po přínosu je okamžité a než se dostane k plodu je o minutách. _gp_
Vir deformovaných křídel DWV je přenosný z včel na čmeláky a samotářky a také naopak prostřednictvím pastvy na květech, viz
ABJ..
Zdravim,
trochu ozivim tuto temu, snad sa mi podari ziskat nejaku radu. Vcera pri navsteve vcielok sa mi podarilo na letaci najst jednu mladusku s DWV. Celkom sa toho obavam najma potom ako som tu na fore cital, ze je to iba otazka casu kedy vcelstvo pojde "do kytek". Vcelstvo patrilo pocas roku k najsilnejsim. Krmenie sirupom 3:2, ukoncene 02.09.2014, mnozstvo doplnenych zasob 15ks, pri poslednej prehliadke 24.08.2014 malo vcelstvo odhadom 32m2 plodu, 3kg vciel, 8kg zasob, 9dm2 pelovych zasob. Den predtym teda 23.08.2014 vcelstvo preliecene prostriedkom Avartin 01-B90, spad 350ks foretickych kliestikov. Okrem toho pocas mojej nepritomnosti (dovolenka) kolega, s ktorym vcelarim v jednom voze preliecil vsetky vcelstva 07.09.2014 Varidolom so spradom ca 450ks foretickych kliestikov. Denny (neliecebny spad) nekontrolujem (nemam Varroa dna). KM som neaplikoval.
Vcelarim prvy rok a toto je teda prvy raz co sa pokusam dostat silne vcely do zimy a dufat v uspesne prezimovanie. Prosim o akekolvek rady ako co najucinnejsie dosiahnut utlm, vyliecenie virusu.
Vdaka vopred.
Prečo khoobo, veď od doby čo včelárim som toho videl neúrekom, aj v zdravom včelstve sa odchýlka od normy často nájde a pritom mi včelstvo neuhynulo. Npr. niekedy som našiel pod plodom vývoj húseničky a 1-2 včely mali nevyvinuté krídla, tie včely vyniesli a život včelstva išiel ďalej. Ak by tento výros šarapatil vo včelstve, istotne by si našiel oveľa viac poškodených včelých jed.incov a to priamom v úli.
Tak niekde som tu cital, ze je otazkou par tyzdnov od objavenia DWV v kombinacii s VD, aby doslo k zruteniu vcelstva. Ale mozno to fakt netreba dramatizovat. Radsej sa ale pytam, kedze nemam ziadne skusenosti. V pripade DWV asi aj tak nepomoze nic ine ako pokracovat v liecbe na VD a spoliehat sa na cistiaci pud vciel. Budem to sledovat a dufat...
Michal
khoobo
Čístící pud s tím asi nemá nic splečného.
DWV není zas tak jednoduchý aby se dalo něco jednozančně říci tak jak to píšeš.
Má víc genotypů.
Jsou roky kdy jej moc neuvidíš i když budou VD a jiné kdy jej uvidíš - tedy def. křídl- snad i bez VD.
S viry nic neuděláme, takže bývá jen dávat bacha na roztoče.
S viry můžeme dělat dost! Minimalizovat či úplně omezit transport oddělků a včelstev a chovat pouze odolnější včelstva.
Pavle, jen a pouze chovat odolnější včelstva. To zamezení převozů funguje jen mezi kontinenty. Ty viry se šíří i jinými druhy, přes květy, vosami, kleštíkem ... Navíc vyhubení kleštíka na podzim nějakým akaricidem nevyhubí viry ty zůstávají a jen čekají na vhodný okamžik jak se dostat do těla včel a ten nestane třeba další rok v podletí s další vlnou kleštíků.
Otvor v kutikule včely, který je vytvořen kleštíkem je ideální vstupní branou pro viry. Jelikož kutikule není kůže, která se zacelí, tak včely, které sice zbavíme na podzim kleštíkû, tak mají velkou šanci být napadeny všudepřítomnými viry. A právě z tohoto pohledu je za současného promoření viry to podzimní preventivní léčení VD jíž pozdě - v té době jsou vstupní brány v kutikulach včel jiz vyvrtány a viry, které akaricidem nezabijeme, jen trochu pří tom zásahu včely vystesujeme, tak mají volnou cestu.
Já vím, že jak se šíří. Takto se šíří relativně jen velmi pomalu. Na situaci se lze připravit, není to tak z čista, jasna pohroma.
Všechny procesy člověk značně urychluje. S tímto vědomím by měl se včelstvy pracovat.
A ještě jedna poznámka k vitalitě.
Když si tady někdo postěžuje na zvápenatění, okamžitě mu každý vysekne odpověď "vyměň matku".
Proto každý ať rozchovává vitální včelstva bez ohledu a další vlastnosti. Dokud tu bude nakypřená půda pro šíření všeho (obě nosemy, virózy, varroóza, hniloba, mor), bude hynout vše, i to odolné přestane být v tom tlaku a synergickém účinku bezbranné. Je třeba snížit infestatci a infekční tlak.
JO, rozchovávat vitální včelstva - to každý odsouhlasí.
Pak zjistí že jsou třeba menší, bodavější, mají míň medu, méně plodují, obsedají jen dva nebo tři nástavky a že člověk nemůže mít všechno najednou (brojlery a odolnost) už to pak jen prohlašuje, ale objedná si ty co mu plodují celou zimu aby byly na jaře brzy v síle
Dovolím si oponovať tomuto názoru, samozrejme nemám argumenty položené uceleným výskumom, ale len svojimi vlastnými skúsenosťami a pozorovaniami. V roku 1989, keď som mal silno napadnuté všetky svoje včelstvá klieštikom,,pretože som nesprávne používal amitraz na jeho odstránenie, pretože som napadnuté včelstvá fumigoval so zaviečkovaným plodom, Samozrejme, že sa fumigant ku samotným klieštikom v uzavretých bunkách nedostal a kým som to pochopil prišiel som v uvedenom roku o 75% včelstiev. Po asi dvoch rokoch som už vedel kde robím chybu a začal so 21.9 uzatvárať do prielezných klietočiek všetky matky a kvalita včelstiev sa rýchlo zlepšila a odvtedy som nemal s klieštikom ani jeden rok problémy.
V tých časoch si zaznamenával každú odchýlku včiel od normálu, najčastejšie som pozoroval pochodujúce včely (boli to jednoznačne poškodené včely v bunkách a to klieštikom) ale pozoroval som aj včely, ktoré mali poškodené-pokrčené krídla. Takéto včely som nachádzal i v bunkách, ktoré som otváral a v týchto bunkách som nachádzal i väčšie množstvo dospelých samičiek V.d., ktoré pri takom množstve poškodili hrudné svalstvo vyvíjajúcej sa včely ale i krídla. Včela sa rodila z bunky vyhryzením a zaradila sa medzi ostatné včely, no ak bol na tretí deň od vyliahnutia týchto včiel pud ich nútil na prelet, poškodené včely vyšli na letáč a snažiac sa odletieť, padli do trávy a postupne uhynuli.
AK by včely boli poškodené vírusom DWV, tak by vírus musel zlikvidovať moje včelstvá, ale ako som začal bojovať proti klieštikovi fumgáciou, nezaznamenal som žiaden úhyn včelstva až doteraz nezaznamenal. Myslím si vírus DWV na včelnici existoval pochybujem, že by sa len tak prenič zanič nestratil a bol by prítomný na včelnici až doteraz a to sa nestalo!
Takže mne neostáva tvrdiť niečo iné, ako to čo som vydedukoval z mojich pozorovaní včelstiev na včelnici a to je, že pokrčené krídla na včelniciach vyvoláva klieštik vo včelstvách, v ktorých je enormne rozmnožený.
Tono, co platilo před 25 lety jiz neplatí. Za tu dobu se vyšlechtí odolnější a virulentnější kmeny DWV. I teď existuje typ B, se kterým je schopno včelstvo se vyrovnat a koexistovat. Bohužel je tu typ A a nově i typ C a ty dokáží včelstvo zlikvidovat.
Nepopírám tedy tvé zkušenosti, jen poukazuji na to, ze nic neni neměnné.
Další vliv má zřejmě koinfekce. Podle toho co publikoval Martin Kamler ve Veterinářství 6/2015 tak v uhynulých včelstvech našli prakticky vždy minimálně dva viry (z těch známých patogenních virů). Včelstva infikovaná jen jedním virem přeživala.