K Milanovi a souhlasícímu Jirkovi Marxovi: za tohoto počasí bych s KM byl velmi opatrný, její aplikace je velice subtilní záležitost. Ještě nikdy jsem neaplikoval v létě koncentraci 85 %, zvlášť u oddělku. Jasně, může to taky být jistá forma Bond-testu ...
Pokud by šlo skutečně o virus, je stejně účinek nejistý.
Ale nabízí se ve Vaší situaci i kompromisní řešení. Aplikovat to fakt pozdě večer horem(u oddělku to vlastně může být i spodem) a podchlazené.
Sám bych to ale neudělal.
Ad Hobrafilt:
http://www.hobra.cz/cs/hobrafilt/, hned ta první, pošlou do týdne nejpozději. Nikde neříkejte, že ošetřujete/léčíte, touto cestou, jinak se zařadíte mezi alternativce a ponesete všechny důsledky tohoto zhoubného rozhodnutí ...
Další viz mail a SZ.
Jiří
Tak jsem se dívala do kmenových včelstev. Na plodu jsem roztoče nenašla. Na včelách taky nic. Zakrslé včely ani deformovaná křídla. Resp. už vidím zakrslou včelu v každé mladušce...
Bohužel nevím, z kterého včelstva je tento oddělek vytvořen. Měla jsem si to napsat, ale nenapsala. Příště to udělám. Takže nevím, které včelstvo by mlo být zdrojové.
Tak jsem posekala trávu kolemkmenových včelstev a dala tam bílou plachtu, jestli z nějakého také napadají zakrslé včely. Pak jsem nakonec do toho oddělku dle různých rad dala formidol, odkryla jen dva odparové otvory. Zítra u nás má být 20°C a déšť, kdyby teplota stoupala formidol vyndám. Dál se uvidí. Náš předseda, který loni jezdil s veterinářem po kontrolách na mor říkal, že to viděl loni po těch vedrech v nezateplených úlech na slunci (což mám já). Takže to urychlí stavbu včelína...
Ano poskozeni plodu teplem se takto popisuje jiz ve starych knihach. Bohuzel virus def. Kridel se projevuje stejne. Jde o to jaou li dalsi mladusky ppskozeny
Pokud by šlo o přehřívání včely jdou z úlu i na tuto stěnu což je viditelné. Také kmenové včelstvo v tuto dobu díky teplotě a bradě tedy naplnění úlu může být čisté oproti slabšímu málo obsednutému oddělku.
Zdravím. Potreboval by som poradiť. Jedno včelstvo vyzimované v slušnej sile pokračuje v spáde mrtvoliek -po vyčistení podložiek po týždni cez 100 ks, mrtve včely nie sú staré, zrejme ani mladušky . Plod v poriadku, nosia peľ,len ten spád . Tiež som dnes spozoroval dve včielky s ohnutým zadočkom ako doslova vypadli z úľa -mám silné podozrenie na nejaké vírusové ochorenie. Ostatné v poriadku, podložky čisté- len tento má nejaký problém. podotýkam nejde o rabovku. Za rady vopred ďakujem.
Ahoj Janko, nemajú jednoducho zápchu? Píšeš, že plod je v poriadku, pokalené nie sú (nozéma a hnačka to teda nie je), tak mi to vychádza na tú zápchu. Vzniká to vtedy, keď nemajú včelstvá dostatok vody pri vysokej spotrebe peľu na kŕmenie plodu.
Jenom mě tak napadá, jestli ten problém se včelstvy a jejich nemocemi nebude potřeba řešit jiným způsobem, než neustálým hledáním kamene mudrců, který by měl všechno vyřešit.
Jestli ono nebude nakonec potřeba začít zase od začátku u včel
Tak takhle včelaři určitě ne, tohle nikam nevede, naprostá pitomost, už jsem o tom psal.
Selekční tlak varoózy je 90%, ale u virů je nižší, u DWV přibližně 70%. To, že kdybyste vynechali ošetření a následně viděli DWV takřka ve všech úlech je díky tomu, že se množí neodolná včelstva ve spojení s vysokou genetickou příbuzností na včelnicích díky tomu, že bráníme rojení a množíme včely uměle. Umělé oplozování (inseminace) a následné vybírání plemenných včelstev člověkem a ne přírodou, včelaření se stává velice umělým a kdybychom nyní nechali včelky napospas, tak budou mít velký problém naši krajinu znova přirozeně zavčelit po děsivých úhynech, které by nastaly.
Zpět ale k DWV. Co se týče pozastavené selekce na varoózu, tak tohle se dá jako krajní případ ještě pochopit, ono 90% je dost, ale s DWV jsme teda pěkně klesli. Sám jsem začal na protlačovaných šlechtěných včelách, bohužel se tady chovatelé matek a šlechtitelé přirozené odolnosti a dlouhodobé udržitelnosti příliš nevěnují, chov byl krajně neudržitelný, včelky závislé na pravidelných dávkách léčiv, některá včelstva byla tak hypersezitivní, že je zabilo 300 roztočů. Z mého pohledu naprostá šílenost, protože tohle nemůže skončit dobře, nikdy, tak jsem to začal řešit. DWV se dá plně vyřešit do 3 let a je až skandální, že se to neřeší po stránce přirozeného výběru, ale neustále se dělají jen ústupky nemocím, vše jen za účelem, abychom měli dalším rokem med, vůbec nás nezajímá, co bude za 3 - 5 - 10 let.
Co houbičky vyřeší? Můžete mi to říct? Pouze povedou k záchraně i hypersenzitivních včelstev, které budou dále produkovat trubce, kteří by podle přírodních zákonů neměli existovat a ani daná včelstva.
Vybíjení klínu klínem, to je to, o co tady jde. Chceme mít med a to co nejvíce i v období, kdy by včelky procházely obdobím selekce na varoózu, poté se přídá DWV a opět to samé, bránění přirozené selekci a přirozenému výběru, opět chceme med i v tomto období. Co to ale způsobí? Pokles přirozené odolnosti na 3% a samozřejmě postupné zhoršování situace, myslíme si, že to vyřeší houbičky a bude klid, jenže se přidávají další nemoci, nosema, bakteriální infekce aj.
Vemme si úhynové roky: (1997) 2002 2007 2012 2014 2016 2017 a 2018 se přidá taky, už nyní k 15.10. poumíralo více včelstev než za předešlé neúhynové roky za celou zimu.
Objevují se kumulační efekty. Přirovnám nyní s lidma: chřipka a oslabená imunita. Jedno nezabíjí, ani druhé, ale jakmile sečtete oslabenou imunitu a chřipku, je po vás. Což vede k tomu, že pak nedokážete říct, na co jste zemřeli a co je příčina smrti, jako nyní nekontrolovatelné, už každoroční úhyny. Nyní se blíží přirozená odolnost včelstev k poslednímu jednomu procentu, což už je druhové ohrožování včely, protože se od roku 2016 začínají sčítat postupně tři nemoci. A nelze už nyní říct, na co včelstvo zemřelo, zemřelo prostě na špatný systém včelaření, který vede pouze k postupnému nabalování selekčních tlaků s neustálým úpadkem počtu přirozeně odolných včelstev.
Tak dlouho tady včely byly a my to dokážeme za tak krátkou dobu naprosto zrujnovat. Totální barbarství ze strany včelařů, jen honba za ziskem s nulovým ohledem na dlouhodobou udržitelnost. Přirozeně odolné včely nosí med a dokonce ještě více, protože nejsou po zimě zesláblé po kažodoročním boji neodolných včelstev s nemocema. To, že včelaři mluví, že med a přirozeně odolné včely nejdou dokupy je obrovskou lží, pouze si tím sami ospravedlňují své chemické zásahy.
Je to na Vás, jestli chcete přidávat další látky a léčiva do včelstev a nebo změníme myšlení a přestaneme se za prachama honit, protože jen o tady toto tady jde.
Jelikož se situace tak radikálně zhoršuje rok od roku, nebude dlouho trvat, aby toto pochopil i ten poslední včelař.
Však si povíme za rok, za dva, za tři.
DWV se dá velice jednoduše řešit a hlavně vyřešit, ne, že mám poté už každoročně na mysli DWV a jsme závislý na dodávkách nějakého extraktu od nějaké firmy.
Do deseti let se bude sčítat min. 5 selekčních tlaků, nyní se od roku 2016 začínají sčítat zpravidla už tři.
Nechci psát škaredě, ale na to, co se děje v posledních letech nelze napsat pěknou větu. Čím více to včelař nechá na přírodě, tím se má lépe a především jeho včely, nyní se to už krásně vybarvuje.
Nedá mi to, abych nezareagoval na předešlý příspěvek. Nechci však se dostat do nějakého konfliktu, který se neopírá o fakta nebo zkušenosti nashromážděné delší včelařskou praxí. Netvrdím, že mnoho vyřčeného může být i pravda, ale nic není doloženo ani praxí natož tvrdými daty. Je to jen úvaha a jako taková může pokulhávat. S něčím mohu i souhlasit jako třeba v dědičnosti prostřednictvím trubců. Proto třeba vůbec nevyřezávám trubčinu, abych neomezoval množství zdravých trubců, protože slabší jedinci (napadení VD v larválním stadiu) mají handicap proti nenapadeným (je to zjednodušeno). Že v každém včelstvu se nachází několik typů virů je jasná věc. Jedno však vím- Varidol včely nezbaví virů. Lze totéž říci o kyselinách? To si musíte odpovědět sami. Nikdo to za vás neudělá. Vybírat ze včelstev, která náhodou přežila nějaký úhynový rok, je také sázka do loterie, když máte jen třeba 20 včelstev a u všech nestejné startovací podmínky.
Co se týká úhynových roků, tak podle mne je třeba vnímat co způsobilo úhynový rok. Příčiny znám tyto: přemnožení VD-----,virový rok s menším množstvím VD----, nosematický rok (výskyt medovice)----- no a nakonec různé kombinace těchto příčin. Víte co je důležité pro předcházení úhynových roků podle mých zkušeností? Minimální startovací počet roztočů v lednu a přerušení vývoje virů také nepozději v lednu. Jak? To jsem již uvedl. Pak se může uplatnit imunita včelstva.
A nyní – myslíte si, že je možné tak jednoduše najít odolná včelstva za pár let? Já tedy ne. Mne zatím zajímá třeba to proč některá včelstva mají ve spadech menší roztoče a jsou zdravá - relativně i když jim (včelám) ještě pomáhám přežít redukcí během roku. Další informace v tomto směru jsou jen moje spekulace.
Na závěr nevím jaké procento nebo promile včelařů nechová včely pro užitek, ale snad to bude více jak jeden. Poslední věta nemá logiku.
Knihu od př. Petereka jsem přečetl a je to dost slabota a drahota. Autorovi bych doporučil aby s hlubokou pokorou se učil včelařit, koumal a bádal a prošlapával si cestičku k nějakému cíli. Po 4 letech včelaření je příliš brzo na vydávání knih a přednáškovou činnost. Zdraví R. S.
(16.10.2018 16:19)Jiří V. napsal(a): [ -> ]Co se týká úhynových roků, tak podle mne je třeba vnímat co způsobilo úhynový rok. Příčiny znám tyto: přemnožení VD-----,virový rok s menším množstvím VD----, nosematický rok (výskyt medovice)----- no a nakonec různé kombinace těchto příčin. Víte co je důležité pro předcházení úhynových roků podle mých zkušeností? Minimální startovací počet roztočů v lednu a přerušení vývoje virů také nepozději v lednu. Jak? To jsem již uvedl. Pak se může uplatnit imunita včelstva.
Debata nad tím, zda "0" jako výchozí stav je priorita, či ne, to už mezi námi včelaři proběhla nesčetněkrát. V tomto duchu tedy si dovolím reagovat. Varroóza v první fázi jejího vývoje, osamoceně ve včelstvech, by se překlopila do té druhé, kolapsové za tři až čtyři roky. Tedy z tohoto pohledu výchozí stav "0" není každý rok zapotřebí.
Podle mého názoru jsou stěžejním problémem kolapsová včelstva[/b], která nastartují druhou fázi varroózy. Do poloviny srpna jsem měl nulové spady u poloviny včelstev. Za měsíc některá z nich byla na 5 až 10/den. To je z hlediska biologického vývoje roztoče ve včelstvu vyloučené, to je důsledek extrémní migrace roztoče a spolu s ním doprovodných infekcí. Kčemu mi pak je ta nula? když jsou permanentní zdroje silné nákazy.
Permanentní zdroje nákazy jsou a budou vždy. Jen na to pamatovat a počítat s tím.
Já měl letos po drobném spadu 14.8. a po jeho ošetření během tří dnů cca 150ks VD a jen v tomtéž úlu po opětovném výskytu spadu 18.9. a jeho novém ošetření do týdne více než 4000ks VD. A překvapilo mě, že dnes 16.10. pod víkem tohoto včelstva bylo včel plných 10 uliček.
Si myslím, že jen samotný počet VD je již zavádějící hodnota.
Je samozřejmé že 0 v každém včelstvu není ale pokud je tento stav i v okolí což se dosáhne plošným ošetřením spadá začátek problémů do dalšího plošného ošetření.Celé ošetření je schopno virové onemocnění zastavit pokud se ho včelstvo dožilo. 2015 co zůstalo okolním včelařům i když na 1-2 rámcích přežilo.
Pane Stojnek, to, co píšete není správné.
Nemáte ani tušení, jaké úsilí jsem vydal, abych napsal danou knihu. Ano, není to bichle, protože včelařina a dlouhodobá udržitelnost není vůbec složitá.
Opět se zde setkávám se slovem pokora. Prosím Vás, pokora k čemu? Sám mám pokoru k přírodě, ale v žádném případě ne k lidem, kteří si ze včel udělali pouze byznys.
Sem tam slyšíme věty od některých včelařů: "já včely neošetřuji" apod. ale důvod proč není sdělen, co je příčinou, co včely umí? Sám jsem nalezl včelstva, která nějakou dobu přežívala sama (došlo na daném místě k přirozené selekci) a snažil jsem se dopátrat příčiny a samozřejmě nejpravděpodobnější byla VSH, která se mi podařila prokázat testem, tedy se v úle vyskytoval vysoký počet neplodných samiček roztoče. To urychlilo můj výzkum. Odolnost na DWV byla samozřejmostí. Krásně se to dědilo po matce.
Mluvil jsem v posledních týdnech se včelařema, kteří mají i stovky včelstev a ptal jsem se jich, zda kontrolují napadení plodu, ať už trubčiny nebo dělničiny. Říkali, ano, díváme se na to pravidelně, abychom zjistili, zda máme zasáhnout nebo ne a další má otázka byla: A když ty kukly vytahujete, rozlišujete plodné a neplodné roztoče? Vždycky odpověděli, že ne a co to má ukázat. Včelaří někteří i 50 let a vůbec neví, jak se projevuje VSH. Pak se nedivme, že to vede tam, kde to vede. Není to ale často jejich chyba, prostě se o tom nemluví a informace se k nim nedostanou, proto má kniha.
Pan doc. Přidal měl studentku, psala bakalářku o VSH, vzala támhle 30 včelstev a u některých nějaký stupeň VSH našla. A závěr bakalářky? Neplodní roztoči ukazují na varroatoleranci včelstva. Tak nějak. Můžete si danou práci stáhnout z netu.
Věda ví, že varroatolerance tady je, ale včelaři to vůbec neví. Věda a praxe - dva odlišné světy. Proto vyšla má kniha, aby řekla včelařům praktikům, mrkněte se sakra taky na ty neplodné roztoče.
Další komentář: To, že si včely donesou 4000 roztočů je čí chyba? Neschopný soused včelař a nebo dostal soused včelař neschopné včely a neví, že mají už prakticky co 2 měsíce likvidovat roztoče a tak se začnou přemnožovat? Kde je chyba?
Vždyť v přírodě byl kdysi poměr 3:1 i u neodolných včelstev a nyní se chemoterapií vychýlil na 20:1 a v některých úlech neplodného roztoče už ani nenajdete, až tak jsou vyžhavení našimi zásahy a nyní už dokáží svou zvýšenou plodností zabíjet i včelstva, která by v přírodě normálně "standartně" plodným roztočům odolala.
Vítám spolupráci, budu velice rád za každý podnět, i od Vás pane Stojnek, sám knihu pak můžu vylepšit o další poznatky, budu za to jen rád, nepřesnost tam může nyní být, ale chyba tam není. Jak já bych si přál, kdyby mi zavolal včelař z každé okolní vesnice a sdělil mi své výsledky a nabídl matky, tak rád bych je vzal, bohužel zatím se jen točí o léčivech a o metodách jak mít naprosto nulovou pokoru k přírodě! A tím naprosto nulovou myslím naprosto nulovou. V knize o tom píšu, zasahujeme do všeho, do čeho můžeme, kdybychom mohli rozhodovat o počtu noh, tak o nich rozhodovat budem. Ano, někdy to děláme nevědomě, ale tak snad máme nějakou inteligenci, abychom si přírodních zákonitostí všímali a uvědomovali si je.
Nejvíce mě vždycky u srdce zahřeje pohled na přirozeně odolné včelstvo, fungující svým životem ať už v dutině, stěně, v podkroví nebo v úle, je to pěkný pohled. Proto mé komentáře nevnímejte špatně, ale pokud se systém včelaření nezmění, tak budu psát a budu přednášet.
Za týden je u nás Weaver z USA, vždyť udělal to samé, proselektoval včely (95% úhyn) a poté přednáší.
Zdravý, odolný přežívá ... nemocný, slabý umírá, zákon přírody, k tomu mám respekt a pokoru.
To, že do včel nacpete léčiva a zachráníte je před smrtí s pocitem,že takřka za pár týdnu toto děláte znova, tak nemáte zdravá včelstva, opravdu nemáte.
Vše dobré Vám všem, Honza.
Texaský farmář a rozlišuje plodné a neplodné samičky u tisíců včelstev? To si snad děláte srandu! V Texasu a v USA je zavčelení 0,4 včelstva na km2. U nás asi 7,5 a v převčelených obcích o hodně víc. Myslíte si, že zkušenosti z Texasu se dají aplikovat u nás? Samozřejmě údaje o hustotě lovím z paměti, možná, že vypadají trochu jinak. Prostě tito velkovčelaři a jejich zkušenosti nám moc nepomohou a já se divím, že místo nich nezvou organizátoři experty z Řecka Turecka a zemí kde je hustota zavčelení prakticky stejná. Přesto ale na přednášce budu, co kdyby se vyskytl zajímavý nápad. Já určitě nikdy nepůjdu cestou neustálé diagnostiky a počítání VD na podložce. Myslím, že jediná cesta je zavedení udržitelného způsobu chovu včel na základě zootechniky a tu a tam použití chemie. To možné je a já už jsem dost daleko. Za rok 2x šťavelka a jednou fumigace, kterou po stabilizaci všech včelstev a doladění všech postupů, kde to drhne, zruším. A to není konečná! V Bond testech jsem obětoval 400 včelstev a tak o nich něco málo vím! Přinejmenším to, že v našich podmínkách je to pouze slepá ulička alespoň u toho, kdo si zakládá na tom, že mu včelstva nanosí hodně medu. Jinak se mi líbí, že si stojíte za svým, ale za téměř půl století včelaření jsem nahlásal takových kravin, že bych se musel domů plížit kanálem. Ale stařecká zapomětlivost dělá zázraky! Zdraví R. S.
Nevím, zda Weaver sledoval poměry plodných a neplodných roztočů, vím, že můžeme říct start jeho výzkumu začal 95% úhynem (tuším, že byl chtěný, že to prostě nechal tak), ale uvidíme, jaká bude jeho přednáška, co u těch 5% včelstev našel a co se u nich projevovalo. Každopádně můžeme říct, že má nyní udržitelnější včelstva a o tom bude také zřejmě přednášet. Však není sám, kdo takto postupoval a dobral se k odolnější včele.