Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Toto je zrovna špatný příklad, takže asi budou mínusy. Ale každý den dojíždím autem do práce a právě na těch opěvovaných stromech v zatáčkách u cest jsem viděl už x vyhaslých lidských životů. Vím, že z našeho hlediska je to velmi přínosné, ale z pohledu řidiče je to přežitý cestářský relikt pro označení silnic ve sněhu. V minulých stoletích přinos, ale při dnešní rychlosti aut, zcela nebezpečná okrasa. Takže díky Arniko.

Nejen označení cest, ale i stín na cestě. Kdo nemá klimošku, ocení rozdíl. Podle mě tam patří, jen musí být o kus dál, silnice se rozšiřují až k nim. Ty stromy jsou mnohdy z dob koňů.
Leckde jsem koukal že se sází pět metrů od cesty a tam si myslím, že mají své místo.

Mimochodem víte proč je ta tradice stromů kolem cest?
Kdysi jsem do zaslechl v TV v nějakém dokumentu a dost mne to překvapilo. Dříve se kolem cest sázely především ovocné stromy proto, aby si vojáci vracející se pěšky z vojny či války mohli něco utrhnout. Prostě i ty boje byly sezónní. Komu by se chtělo válčit v zimě, že. Napoleón a němci to v Rusku zkusili a jak dopadli.
Já ty stromy kolem cest taky moc nemusím. Sice je to pěkné, ale ovoce a listí na silnici nic moc a po bouřce větvě. I ten stroboskopický efekt za slunečného dne dává pecku očím. Zrovna včera jsem viděl jak jeden epileptik v autobuse zalézá pod sedadla, aby kvůli tomu nedostal záchvat.
Prostě vše má své pro a proti.

Nielen nieco odtrhnut. Napr. v napoleonskom Francuzsku sa robili aleje z neovocnych stromov aby casom poskytli vojakom v lete tien. Vtedy sa vacsina vojska pohybovala pesi a predsalen je rozdiel pochodovat v plnej polnej na letnom upeku alebo v prijemnom chladku.

Jsou i takoví, co si pod obnovou zemědělské krajiny představují vykácení všeho co jim brání v rychlé jízdě.

U nás sázel áleje i řád Paulánů na cesty vedoucí k poutnímu místu = Klášteru a šlo (tedy ze zdokumentování álejí, které se v okolí nacházejí ) o stromy, které měly hlavní funkci zastínit a určovat v krajině i orientaci.

O smyslu stromů Vás přesvědčovat nebudu - jejich význam krásně popsal v mých očích odborník (a nejen on) - přírodovědec Václav Cílek
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10140...079/video/
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10236...158690002/
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10087...i-cestami/ a hlavní přínos v petici vnímám v tom, že došlo k hromadnému zastavení kácení bez povolení a posouzení odborníky. Po vzoru silničářů začli hromadně kácet správci železnic s argumentací, že mohou pokácet každý strom kvůli bezpečnosti cestujících a káceli i stromy vzdálené od železnice, které cestující ohrozit nikdy nemohou.

Změna nutně neznamená přestat pěstovat erozně nebezpečnou kukuřici. Jde o to ji umět pěstovat s využitím půdoochraných technologií.

Jak to funguje v praxi? Na podzim se na pozemky zaseje svazenka vratičolistá, ta udělá slušný porost, který chrání půdu. Přes zimu rostlina zmrzne, ale její kořínky a povrch chrání půdu dále, na jaře se do ní přímo zaseje kukuřice a opět, až do vzejití a zapojení porostu stále chrání půdu před dešti. Výsledkem je, že po aplikaci této technologie jsou dříve splachem z polí pravidelně vyplavované vesnice jako zázrakem čisté, půda erozí nemizí, svazenka zlepšuje půdní strukturu, dodává svým rozkladem do půdy tolik potřebnou organickou hmotu.

A v poslední řade i stabilizuje samotný výnos. Hezky je to vidět v letošním roce, kdy řada polí s kukuřicí je suchá. Při použití zmíněné technologie kukuřice extrémnímu suchu odolala, což je doloženo i na stejných pozemcích, jen u jinak hospodařících zemědělců. Přitom celé toto opatření je velmi jednoduché a lze aplikovat okamžitě.
http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory...eji-funkce

Ani tomuto nevěříte, že je dobré dotací podporovat?

NÁRODNÍ dotace - podmínky 2015

Biopásy mohou být financovány Ministerstvem zemědělství prostřednictvím dotací pro uživatele honitby. Příjemcem dotace je tedy myslivecké sdružení nebo jiný uživatel honitby. V podmínkách této dotace však nenarazíme na název "biopás". Ten je zde nově nazýván políčkem pro zvěř (novelizací zákona o myslivosti bylo nahrazeno původně používané "zvěřní políčko").

Přispívá se pevnou sazbou na plochu. Letos je to 5000 Kč na 1 ha. O příspěvek žádejte na místně příslušném krajském úřadu.

Podmínky a požadavky:

• maximálně 0,5 ha zvěřního políčka na 100 ha honitby,
• minimální výměra zakládaného zvěřního políčka je 0,05 ha a maximální výměra 1ha,
• kultura, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem zemědělské komerční činnosti a musí sloužit svému účelu,
• pro přiznání příspěvku je rozhodující období, ve kterém začne zvěřní políčko sloužit svému účelu (rozhodujícím obdobím se rozumí první období produkce).
  

Podrobnější informace naleznete na stránkách ministerstva zemědělství.

Dovolím si sdílet tipy z FB

P.S. tip číslo dva je pro mě dobrým trvalým tipem jak proměnit dotaci 1.D a získat třeba i neobvyklý vánoční dárek v podobě certifikátu s hodnotou Vašeho příspěvku - ještě nějaké sazenice jsou k mání .

Ještě nevíte, jak oslavit dnešní Den stromů? Zde jsou čtyři tipy:
1/ najděte několik rozdílů na našem obrázku
2/ darujte sazenici stromu pro alej u Šluknova: http://arnika.org/lopatka-pro-alej
3/ Ozdobte se stromovým šperkem: http://arnika.org/sperky
4/ Podepište petici Zachraňme stromy: http://arnika.org/petice-zachranme-stromy
Stromy vám děkují za podporu!

Vidím ten zásadní rozdíl v tom, že se vlevo mohu zabít, vpravo nikoli. Všiml jsem si zvláštní úchylky, že někdo obnovuje stromy v zatáčkách. Stromy, o které už se někdo zabil.

1/ Vlevo mohu zabít strom autem, vpravo rejdit libovolně "svobodně" po lánu.

(20.10.2015 20:31)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Vidím ten zásadní rozdíl v tom, že se vlevo mohu zabít, vpravo nikoli. Všiml jsem si zvláštní úchylky, že někdo obnovuje stromy v zatáčkách. Stromy, o které už se někdo zabil.

Zajimala by me statistika jake % zabitych na silnici se zabilo o strom a kolik z nich se o nej zabilo kvuli neprimerene rychlosti. Zabit se muzu padem z okna, zrusime proto okna?

(20.10.2015 21:38)stefanos689 napsal(a): [ -> ]

(20.10.2015 20:31)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Vidím ten zásadní rozdíl v tom, že se vlevo mohu zabít, vpravo nikoli. Všiml jsem si zvláštní úchylky, že někdo obnovuje stromy v zatáčkách. Stromy, o které už se někdo zabil.

Zajimala by me statistika jake % zabitych na silnici se zabilo o strom a kolik z nich se o nej zabilo kvuli neprimerene rychlosti. Zabit se muzu padem z okna, zrusime proto okna?

Zajimala by me statistika jake % zabitych na silnici se zabilo o strom, kteří za to vůbec nemohli.
Aby to bylo pestřejší, můžete navrhnout, aby se stromy sázely místo středové lajny.

zrusime proto okna? ne, můžeme sázet místo stromů keře.

Mas pravdu, stromy za to nemuzou Urcite kere jsou dobre reseni, ale na malo frekventovanych venkovskych cestach nevidim stromoradi jako problem. Pokud nekdo jezdi jako blazen na takove ceste, tak je to jako kdyz se ozrala vyklani z okna. Na hlavnich tazich je nikdo myslim nepropaguje. Ale i tam se to da vyresit. A co cesty lesem? Nemeli bysme vykacet pro jistotu i ty lesy? Pruseky alespon 150 metru na kazdou stranu?

Obnova biopásů? Hm, něco podobného měl na mysli Chruščov, když nařídil sázet větrolamy. Ve spojení s kukuřicí to byla kupodivu velice moderní myšlenka. Na některých místech v Číně již téměř jedno desetiletí začali vysazovat stromy zvané paulownie tak, aby mezi nimi mohl tam a zpět projet kombajn. Má to několik výhod. Tyto stromy rostou o polovinu rychleji než zde propagované japonské topoly, jejich listí prokazatelně hnojí půdu, nedochází k erozi a stromy navíc krásně modře kvetou. Med z nektaru těchto květů tam považují za léčivý a patří k těm nejdražším (stačí zajet do Paříže na Sial a přesvědčit se). Dokonce i z listí dělají v této širé zemi údajně léčivý čaj. U nás to má problém. Narozdíl od japonských topolů (které lze rozmnožovat vegetativně a tak je volně šířit) potřebujete mít v případě paulownií hybridní sadbu (normální ze semen vymrzá). Přesto naši milí byrokraté schválili tento modře kvetoucí strom jako invazivní, tedy nevhodný do naší krajiny. Mimochodem i hybridy mají plodná semena, která ovšem k vyklíčení potřebují cca 35 oC a téměř 80% vlhkost. Také nevíte, co z nich vyroste (normálně je množí meristémovými kulturami). Ze dřeva paulownií vyráběli japončíci svoje pověstná Zera a Číňané zase hudební nástroje. Na Slovensku snad už několik desítek ha roste (mimochodem za ně prý dodnes nezaplatili). V Maďarsku výsadba činí několik stovek ha. Nevím, neviděl jsem, ale pokud se dozvím kde, jistě se pojedu na ně na jaře podívat. Biopásy ze šípků, hlohu a trnek naše obnovovatele i farmáře moc nelákají. Co ale dělají v Číně, když strom za pět let má 40 - 50 cm v průměru, také opravdu nevím.

(20.10.2015 20:31)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Vidím ten zásadní rozdíl v tom, že se vlevo mohu zabít, vpravo nikoli. Všiml jsem si zvláštní úchylky, že někdo obnovuje stromy v zatáčkách. Stromy, o které už se někdo zabil.

aha tak to já mám obráceně, protože bych umřel na úpal (cykloturistmus)

Jinak co se poučit z Německa a překonat strah z pocitu ze zabití?

Citace:Část veřejnosti a řidičů má i přes velkou osvětovou kampaň stále pocit, že aleje ohrožují bezpečnost silničního provozu. Tyto obavy se snaží zmírňovat už autoškoly a připravují řidiče na řízení v alejích. V místech, kde dochází k častějším dopravním nehodám, umisťuje silniční správa svodidla a reflexní patníky. Používá se rovněž dodatková tabulka „pozor, riziko nárazu do stromu“. Ve většině úzkých alejí je omezena nejvyšší povolená rychlost na maximálně 80 km/h.

http://aleje.org/pro-uredniky-a-spravce/...-v-nemecku

a na závěr přidám ještě změnu k álejím v Spolkových zemích Německa.

Citace:Obyvatelé „Západního Německa“ znovu objevili krásu silničních alejí a pochopili, o jak významnou hodnotu díky padesáti letům systematického kácení přišli. Zároveň bylo nutné řešit otázku rekonstrukcí silnic v bývalé NDR lemovaných alejemi. Veřejné mínění se postavilo razantně proti kácení alejí a rozhořela se široká diskuse o dalším postupu.

Ještě k té dvoufotografii. Ta vpravo je nynější stav a ta vlevo je po obnově krajiny.
Vlevo životodárné stromy a plno estetického kouzla, vpravo realizace podle motocyklystů.

Městská a postindustriální krajina jako příležitost pro ochranu přírody
"Anglické trávníky už v Anglii vůbec neletí. Místo nich se dostal do módy tzv. butterfly gardening, v doslovném překladu motýlí zahradničení."
http://www.enviweb.cz/clanek/priroda/105...nu-prirody

Stromy podél cest byly vysazovány tuším cca 300-400 roků nazpět. Aleje ale dostaly zabrat během válek. Potom si je znovu nechala vysadit asi v 18.století šlechta z důvodu zastínění při jízdě kočáry a taky kvůli přemísťování vojsk.
Dnes by se toto dalo tedy označit jako zastaralé, že? Máme klimatizovaná auta. Ale ono není nad to jet takovou alejí, alespoň já to mám rád. Automaticky tu i zpomalím, protože nemám takový rozhled.

Remízky, biopásy atd. byly zas zrušeny rozoráváním a zemědělcovováním. Každý kousek půdy musí být přece zužitkován! Jenomže pak se můžeme divit tomu, že ujede za deště kus pole do vesnice, zvířata jsou posekána při seči.
Přiznám se, dlouho jsem neviděl takovou tu krásně rozkvetlou louku jako za mých dětských let. Nějak mi to chybí.

Všechno už bylo myslím vyzkoušeno a ověřeno našimi předky, jen my máme stále pocit, že to budeme dělat líp nebo co. Podotýkám, že nejsem stranově Zelený a nepřivazuji se ke stromům řetězem. I když někdy se divím, proč jsou některé lesy totálně vytěženy. No jo, prachy....?

Naprosto s tebou souhlasím,jen mě zarazila ta poznámka"podotýkam,že nejsem stranově Zelený". Na tom by snad nebylo nic tak hroznýho,nebo jo?