Albert: Bohužel s tím neporadím. Já spíš mohu doplnit Karla Jiruše o tom, jaké mám vyzkoušené slepé cesty a kudy to nejde... Tu nezbývá než doufat, že s nějakým použitelným receptem dříve nebo později někdo dojde...
Obecně to chce chovat zdravá silná včelstva udržovaná co nejvíce bez stresu. Přistupovat k nim nikoliv jako loupežník, ale jako partner. Ale je jistě mnoho cest, jak toho lépe či hůře dosáhnout s různou mírou úsilí. Ale ty cesty nejsou značené, mnoho z nich je slepých a mapu nemáme...
(27.01.2021 14:41)Heteropteryx napsal(a): [ -> ]Doufám, že nevystoupí kritici, že jsem se zase odchýlil od genetiky včel a nebude se zakládat nové téma - Biologie lidských pohlavních orgánů 
Esli se tady s teho nestane poradna ohledně viagry tož to projde aj u mně
(27.01.2021 14:41)Heteropteryx napsal(a): [ -> ]Zapnutí, vypnutí a ovlivnění intenzity (rychlosti) přepisu genu má mnoho úrovní. Aby gen mohl být přepisován, musí mít promotor. To je určitá navigační sekvence pro enzymy, které gen přepisují do RNA a dále do proteinu. Promotor může být silný i slabý a mutací může být ke genu přidán jiný promotor, což může mít velmi neblahé důsledky. V určitý čas je obvykle většina genů vypnutá, protože buňka je nepotřebuje. Hodně genů se zapíná jen při růstu organismu, pak už nejsou třeba. Určité geny jsou spuštěné vždy, protože buňka je potřebuje na svůj normální provoz, další geny se zapínají jen tehdy, přijde-li nějaká krize a buňka hraje o přežití. Vypnutý gen může být zapnut tzv. aktivátorem, vypnut může být represorem, dále jsou různé zeslabovače a zeslabovače přepisu genu. Vesměs to jsou nějaké buď reaktanty nebo produkty enzymatických reakcí buněčného metabolismu nebo taky stavební látky buněčných struktur nebo naopak produkty jejich poškození. Tuto chemickou změnu může předcházet nějaké fyzikální působení. Například vystavení organismu vyšším teplotám vyvolá vznik určitých chemických látek, které pomohou zapnout geny, které vedou procesům, které udrží buňku naživu v této situaci.
Tedy gen může být vypnutý, protože
-je poškozený
-má poškozený promotor/promotor chybí/je tak slabý, že gen nedokáže zapnout
-promotor je zablokovaný represorem...
Existují tedy nějaké popisy pravidel u včely medonosné? Krom razantní polní chemie, tam se ví hodně, ale u "měkké" chemie typu moření semen, systemické prostředky, třeba i to GSM nebo komplikovanější 5G. Vysvětluji si to zapínání a vypínání něco jako nauka o námáhání buněk a otom co vydrží. Co nevydrží uhyne, což je nevýhoda. Nelze tu buněčnou mršinu dále moc dlouho zkoumat. Ikdyž prý se látky uložené v produktu buněk - vlasu nebo i v tuku běžně dají analyzovat. Něco jako léta u stromu.
GUPA: Opět Vás asi zklamu, ale ani zde to není tak jednoduché, co se interakce organismů a chemických či fyzikálních vlivů týče. Ohledně interakce organismu a látky tělu cizí popisují toxikologové schéma ADME. Vyjadřuje, že tato interakce má 4 stupně: 1) A jako absorpce látky organismem - obvykle potravou, vdechnutím nebo povrchem těla; 2) D jako distribuce látky v organismu do jeho různých částí (trávicím traktem, dýchací soustavou, tělním oběhem); 3) M jako metabolizování této cizorodé látky na látky, které tělo umí vyloučit (u člověka obvykle játra) a 4) E jako exkrece, tedy vyloučení z těla (těkavé vydýcháním, v tucích rozpustné stolicí, ve vodě rozpustné močí). Podobně to funguje u hmyzu. Do celého spektra interakcí v různých částech těla a s různými metabolickými drahami vstupuje nejenom cizorodá látka, ale i její metabolity, které mohou mít výrazně fatálnější důsledky na jednotlivé tkáně, orgány či na celý organismus. Podobné jen bez toho rozčlenění to je i u fyzikálních faktorů, kde podle intenzity a charakteru toho vlivu může docházet k ovlivnění lokálnímu nebo k ovlivnění komplexnímu, tj. celého organismu.
A teď máte chemické látky, jejich metabolity a fyzikální vlivy, které někdy působí sólo, jindy se jejich vlivy sčítají nebo dokonce násobí. Je to opět velmi složitá a neodhadnutelná síť vztahů. Navíc v tom hrají roli vlivy prostředí a také genetika organismu. Kdo zažil třeba odladění správného preparátu či kombinace preparátů na snížení krevního tlaku a nastavení správné dávky, tak ví, o čem píšu. My tu máme mnoho proměnných, které často nijak nedokážeme ovlivnit. Tyto vlivy se na různých stanovištích podporovat a zesilovat na základě genetické struktury včelstev, podmínek stanoviště, patogenů, probiotik, způsobu ošetřování, pestrosti pylové nabídky, dostatku cukerné výživy atd. atd. Řešení prostě není jednoduché.
Do toho všeho ještě radionuklidy z Černobylu.
Osobne si myslím, ze sa aj v chove včiel ako vo poznáme chýli v jeho cykle ku koncu... Ved taku koncentráciu vcelstiev príroda nepoznala, je to vysledok činnosti človeka.
Adme je trochu něco jiného naco jsem směřoval svou poznámku a dotaz. Dotaz jsem myslel trochu systematicky se zaměřením na genetiku - buněčný systém, nesoucí informace. A tyto informace mají nějaký obsah. Dotaz byl nasměrován, zda informace např o polní chemii, amitrazu, KŠ, který je používán včelaři, je, nebo se stane součástí buněčného systému. Jestli je možné např pyretriny nalézt v buňkách jako přirozenou součást tělního systému. Dost mne překvapuje, že se něco tak bio, jakým jsou pyrethriny, resp. pyretroidy, považují za tvrdou chemii, horší než např. kyseliny. X porovnání myšlenek např s chloridovými sloučeninami, které jsou vyhledávány k dovolené a tyto ionty vyloženě pomáhají např plicním buňkám středoevropana, který k takových chloridovým loužím ve velkém dovolenkují aby je mohli absorbovat kůží nebo nádechem. ...
Zpravidla co si pamatuji, tak včela medonosná své odpadní produkty recykluje do jedového váčku, do malphigických žláz, atp. např. ADME jak ho popisujete nechápu, protože třeba lymfatický systém nebo kůže se také podílí na vylučování odpadních látek podobně jak to má včela medonosná. Trochu budu drzý. To co tu napíšete, jen opíšete z wiki se svými poznámkami? Zajímají mne mustry, konzervatismus popsaný vědou, prostě základy složení buněčného systému včely medonosné a jejich možnosti v namáhání. Takový, obrazně včelařský Josef Mengele na mnohem popsanější a znalejší úrovni av oblasti mikrosvěta buněk včel. Jak kterou buňku mohu natáhnout, obohatit, nechat explodovat, nechat uhynou, donutit ji uhynout aby vedle ní vznikla nová odolnější kopie ...
GUPA: ADME bylo myšleno tak, že každá látka, která vstupuje do organismu, může na kterékoliv úrovni tento organismus ovlivnit. Od úrovně celého organismu, přes úroveň orgánové soustavy, orgánu, tkáně i buňky - jak ve smyslu jejího fungování, tak ve smyslu uchování a předání genetické informace. Ty látky, které jsou podobné těm, které se v organismu vyskytují přirozeně, ty bývají nejhorší. Právě pro tu podobnost. Díky ní se mohou zapojit do různých tělesných procesů, ale díky odlišnosti se nechovají tak, jak by se chovaly ty látky, které se těch procesů účastní normálně. Například ionty barnaté se v těle chovají podobně jako ionty vápenaté, ale jsou prostě jiné než ty vápenaté, takže nedělají to, co by dělal vápník a organismus kolabuje a umírá. To je obvyklá příčina fungování jedů. Jsou podobné nějaké tělu blízké substanci, ale postrádají její biologickou aktivitu a určitá důležitá metabolická dráha selhává. A je zase celá škála látek od úplně inertních, až po ty, které zabijí organismus do několika desítek vteřin. A zase fungují jinak samostatně a jinak ve směsích s jinými látkami.
Jinak jsem to samozřejmě zjednodušil. Normálně je to materiál několika cyklů vysokoškolských přednášek. A pokud si myslíte, že to, co tu píšu je z Wikipedie podložené mými poznámkami, brát Vám to nebudu. Ale vězte, že renesanční přístup ve vědě ala Leonardo da Vinci je mrtvý. Dneska vítězí superspecializace. Dnes převážná většina vědců funguje tak, že prakticky se věnuje jenom velmi úzkému výseku, který má teoreticky podrobně zmáknutý. Já se za vědce nepovažuju a je mi bližší přístup menší podrobnosti, ale naopak s širokým záběrem, kde hledám souvislosti a spojení.
Na včele se intenzivně zkoumá, ale spousta poznatků je převzatých od jiných organismů. Nevím, jestli Vám někdo informace, které chcete, je vůbec schopen dát...
To je problém anonymních nicků na netu. Svádí to k doměnkám,že pro dotyčného je primárním možným zdrojem informací Wikipedie. Pokud by člověk vystupoval pod svým občanským jménem,byl by tak nějak důvěryhodnější. Podotýkám,že s informacemi od Vás nemám problém,byť se mnohdy při snaze je pochopit dostávám na hranu své mentální kapacity.
Pavel Holub: Ohledně té radioaktivity nevím. Co si pamatuju, tak v souvislosti s Černobylem se psalo o nebezpečí radioaktivního izotopu jodu, cesia a stroncia. Ty jsou těžké a do naší potravy se mohou dostat z půdy třeba přes brambory a další hlízovité plodiny a kořenovou zeleninu. Tedy nemyslím si, že by to mělo nějak ovlivňovat včely. Pravděpodobně ne nektarem nebo medovicí. Možná přes pyl, ale to je jen moje domněnka. Na druhou stranu např. na Českomoravské vrchovině je v horninách uran a thorium (viz těžba v okolí Dolní Rožínky) a dále v místech žulových hornin nejen Svrateckého krystalinika je hlavním pachatelem zvýšené úrovně radioaktivity izotop draslíku 40.
Před pár lety proběhla tiskem informace o vyšší radioaktivitě masa divokých prasat. Prý je to způsobení tím, že vyhrabávají a konzumují houbu jelenku obecnou, která má mít schopnost zvýšeného vychytávání radioaktivních prvků z půdy.
Vítězslav Richtr: Vše je relativní. Kolik autorů například různých včelařských knih píše pod svým jménem, ale opisuje po generace tradované a opisované "pravdy", kdy nešťastný začátečník až pokusy a omyly zjistí, že to buď vůbec nejsou pravdy nebo jen určité "polo"pravdy, platící jen za určitých podmínek.
A děkuji za důvěru. Nepochybujte o své mentální kapacitě, ale mnoho věcí tu píšu zkratkovitě, jinak by to byly výrazně delší příspěvky...
Tak za mne pokud budes mit cas a chuť klidně piš prispevky delší bude to jen plus a troufam si tvrdit ze ne jednou jsi zde prokazal že neopisujes z Wiki to fakt ne !!