Příspěvek: #21

Co se týká problému včelaření v USA naznačeném v příspěvku #13:
Problém tam není v tom, že by převládali kříženci, ale naopak v zužování genofondu obrovským množstvím čistokrevných matek produkovaných velkochovy. Jsou to tisíce matek stejného původu. Zužování genetického spektra a následná příbuzenská plemenitba přináší problém se ztrátou vitality a mimo jiné i k snížení odolnosti proti nemocem. V tomto směru já osobně vidím v tolik zatracovaných dovozech nové genetiky u nás více kladu než záporů. V následných produktech křížení vidím výchozí materiál pro výběr nových kombinací. Je pochopitelné, že se objeví i nežádoucí vlastnosti. Objeví se ale i vlastnosti, které v naší populaci zcela chybí. A to za to přeci stojí.
Asi se mnou nebudou souhlasit plemenné chovy kraňky. Namítnou, že se zničí mnohaletá chovatelská práce … Pokusím se toto tvrzení vyvrátit:
Především při cílevědomé šlechtitelské práci je nezbytné pracovat s jedinci se známým původem ze strany otce i matky. To je možné zajistit pouze u inseminovaných matek. Tam je ovlivnění v okolí chovanými včelstvy nemožně. V případě produkce přirozeně spářených matek F1 by bylo žádoucí vytvořit dohodu skupin chovající jednotlivá plemena o respektování svých chovatelských okrsků. Dopadne to ale asi tak, že nad chovem jiných plemen se budou stále zavírat oči a k jednání o respektování nedojde. Chovat si bude každý co chce a kde chce, a nakonec se prosadí to nejlepší. Osobně bych se přimlouval za dohodu. Je to cesta kratší a méně bolestná.

PetrM upravil 09.01.2013 8:37 tento příspěvek z důvodu: Nepoužívejte pro odkaz na jiný příspěvek jen např. "k příspěvku č. 35". Používejte citaci nebo odkaz. Odkaz opraven.

Příspěvek: #22

Na základe čoho by sa tvorili "okrsky"? Čo ak v jednej oblasti by chceli včelári, povedzme najaká časť, chovať carnicu a druhá časť nigru?

Příspěvek: #23

ad Jiří Přeslička:

Problém je jen v tom, že mnozí diskusi na toto téma začínají (téměř) slovy klasika: "Povědztě mi, čo si představujetě pod takým slovom dohoda?"
Případně za dohodu považují pouze celorepublikový chovatelský okrsek kraňky...
A ještě se pak navážejí do nelegálnosti dovozu jiných plemen, ač sami takto dovážejí/li kraňku.

Přitom jim nedochází, že takovéto silové řešení vyvolá asymetrický konflikt se všemi důsledky z toho plynoucími...
Cestu z toho ven podle mě našel Moderní včelař svým otevřeným publikováním s novinářskou ochranou zdrojů. Dřív nebo později tak k nějaké opravdové dohodě dojde, byť pro mnohé to rozhodně nebude méně bolestné
A myslím, že děkovat budeme moci i té často proklínané EU...

Příspěvek: #24

(09.01.2013 9:01)jdjd napsal(a):  ...
Případně za dohodu považují pouze celorepublikový chovatelský okrsek kraňky...
A ještě se pak navážejí do nelegálnosti dovozu jiných plemen, ač sami takto dovážejí/li kraňku.

Když se nad tím člověk zamyslí, tak po desetiletí praktikované šíření oficiálních chovaných kmenů kraňky je nejmasovějším ovlivňováním místních populací včelstev.

V letech úhynů třeba roce 2007 či v roce 2011 to mělo ten dopad, že komu uhynuly včely a chtěl rychle obnovit chov nákupem oddělků z oficiálních chovů, tak podobně jako v Americe si místní přeživší populaci, která na rozdíl od uhynulých včeltev byla schopná vydržet tlak varroázy, doplnil geneticky podobnými matkami na varroázu v místníchpodmínkách neprověřenými. Mohlo se tedy stát, že odolnost místní populace zhoršil, a navíc kdo prověřuje vhodnost prodávaných matek na místní podmínky?

Tady by mohla být smysluplnost místních spolkových organizací. Asi ne v perzekuování, ale v organizování společního postupu v chovu místní populace včesltev. Při schůzích o tom mluvit, nabídnout si materiál ze schopných místních včelstev...

Příspěvek: #25

(08.01.2013 22:27)miloš.p napsal(a):  Pokiaľ viem,tak kapacity tvrdia to i ono!Ja by som povedal,že Slovensko je taká frontová zóna carniky a nigry!

Otázka plemena na Slovensku bola riešená niekedy v 60 alebo 70-tich rokoch minulého storočia, ÚV v L. Hrádku, kde konečné závery o slovenskej včele boli zodpovedané jednoznačne, na Slovensku ako pôvodná včela bola zaradená do plemena Kranská včela.
Potom nejaké osobné výskumy nemôžu toto zistenie merania laketného indexu a dĺžka jazýčka, meraná na celom území slovenska, od Dunaja po V. Tatry (M.Kresák a spol), pričom Tatry boli určené ako prirodzená severná hranica Kranskej včely. Chcem tým povedať, nehrajte sa na vedátorov. Pre svoju potrebu človek môže robiť aj výskum. Možno Jaro má aj pravdu, ale táto pravda neplatí všeobecne.

Kranská včela: ochlpenie: šedé
Dĺžka cuciaka: 6,4-6,8 mm
Laketný index: 2,3-3,0 mm

Čierna včela: ochlpenie čierne-redšie
Dĺžka cuciaka: 5,7-6,2 mm
Laketný index: 1,5-1,9 mm

Len odborná komisia by to mohla zmeniť! A to by už nemal kto urobiť, Ústav včelárstva, takéto zložité meranie už nerobí! Alebo sa mýlim?

Zdroj: Google Plemenitba včely medonosnej. Sieť poradenských služieb. Ing. Chlebo

Příspěvek: #26

Areál akéhokoľvek druhu, či poddruhu je limitovaný podmienkami možného šírenia, resp. jeho prekážkami, napr. vysoké pohoria, alebo iným druhom, resp. poddruhom. Domnievať sa, že výskyt, či rozšírenie, v tomto prípade poddruhu, koreluje so štátnou hranicou, je mylné. Včely neuznávajú hranice. To je jedna vec, druhá vec je, že už uplynulo dosť času od toho výskumu, ktorý spomínate a v okolitých krajinách, v blízkosti hraníc so SR, sa chová kadečo. A vzhľadom práve na to, že včely neuznávajú štátne hranice, tak môže dôjsť aj ku prirodzenému kríženiu.

Příspěvek: #27

V minulosti sa prirodzene prelínali plemená včely medonosnej a hľadali si svoje teritorium podľa svojich vlastností a podľa klimatických zmien. V súčasnej globalizácii je nemožné udržať čistotu plemena a "ilegálnemu dovozu" a amatérskemu šľachteniu sa nedá zabrániť. Ja som na svojom stanovišti rozchovával kranky od chovateľa z rozmnožovacieho chovu a liahli sa mi napoly žlté a nevyspytateľné krížence.
Ak sa spustí takáto partizánčina bez obmedzenia, tak je zbytočné robiť si záznamy o vlastnostiach včelstva aspoň dalších 100 rokov. Nakoniec sa to utrasie a z tohoto chaosu vznikne niekoľko krížencov ako Buckfast. Pre niekoho to možno budú vzrušujúce objavy, ale pre komerčných včelárov budú nepredvídateľné vlastnosti trúdov od suseda výskumníka pohromou. Prospela takáto sloboda americkým včelárom ?

Příspěvek: #28

(09.01.2013 16:32)Anton Turčáni napsal(a):  

(08.01.2013 22:27)miloš.p napsal(a):  Pokiaľ viem,tak kapacity tvrdia to i ono!Ja by som povedal,že Slovensko je taká frontová zóna carniky a nigry!

Otázka plemena na Slovensku bola riešená niekedy v 60 alebo 70-tich rokoch minulého storočia, ÚV v L. Hrádku, kde konečné závery o slovenskej včele boli zodpovedané jednoznačne, na Slovensku ako pôvodná včela bola zaradená do plemena Kranská včela.
Potom nejaké osobné výskumy nemôžu toto zistenie merania laketného indexu a dĺžka jazýčka, meraná na celom území slovenska, od Dunaja po V. Tatry (M.Kresák a spol), pričom Tatry boli určené ako prirodzená severná hranica Kranskej včely. Chcem tým povedať, nehrajte sa na vedátorov. Pre svoju potrebu človek môže robiť aj výskum. Možno Jaro má aj pravdu, ale táto pravda neplatí všeobecne.

Kranská včela: ochlpenie: šedé
Dĺžka cuciaka: 6,4-6,8 mm
Laketný index: 2,3-3,0 mm

Čierna včela: ochlpenie čierne-redšie
Dĺžka cuciaka: 5,7-6,2 mm
Laketný index: 1,5-1,9 mm

Len odborná komisia by to mohla zmeniť! A to by už nemal kto urobiť, Ústav včelárstva, takéto zložité meranie už nerobí! Alebo sa mýlim?

Zdroj: Google Plemenitba včely medonosnej. Sieť poradenských služieb. Ing. Chlebo

Pre nás je to jasné,no tuším slovinci a maďari naše územie ako pôvodné územie kranky neuznávajú!Že Jaro robí súkromný výskum je len chválihodné a môj názor je môj názor!

Příspěvek: #29

Co se týká dotazu na základě čeho by se tvořily chovatelské okrsky:
Předně je třeba definovat co to takový okrsek je. Je to bezprostřední okolí stanoviště, kde dochází k přirozenému páření matek většinou komerčních chovů. Nemusí to být rozsáhlé území, poloměr něco mezi 5ti až maximálně 12ti Km. Můj názor je takový, že při „kolíkování Ameriky“ by se asi mohlo vyjít ze současného stavu. To znamená zmapovat současnou polohu již existujících okrsků. V případě záměru vybudovat další okrsek postupovat tak, aby nedocházelo k překrývání okrsků různých plemen. Pokud to bude možné a pokud k tomu bude vůle. Na to je ale potřeba někoho, kdo to bude koordinovat. V současné době se dostávají do hry mellifera a především buckfast. Jde o to, aby tyto nové chovy zbytečně nebořily práci vloženou do stávajících okrsků rozmnožovacích chovů kraňky a současně mohly chovat plemeno podle svých představ. Chovy, které mám na mysli jsou větší chovatelé, hlavně komerční chovatelé matek. U těch by k dohodě mohlo dojít. Co se týká drobných chovatelů s několika včelstvy, tak tam je to asi utopie. S chovem dalších plemen budou muset být stanoviště pro páření F1 matek buď izolovaná (přichází v úvahu lokality Šumava a bývalé vojenské prostory Boletice a Brdy), nebo stanoviště ve vnitrozemí převčelit velkým počtem trubčích včelstev. Každopádně bude udržení čistoty plemene u přirozeně spářených matek daleko obtížnější.

Příspěvek: #30

Nezlobte se na mě, ale já v těch Vašich představách vidím hodně naivity. Směr mladších včelařů se ubírá ke zvyšování počtu včelstev, takže časem ti drobní včelaři budou v menšině a větší včelař , nekomerční chovatel matek, bude hledět na produkci medu. A jestli chcete svobodu ve výběru plemene včely, musíte počítat s tím, že svobodný včelař si vybere plemeno, které mu bude vyhovovat a nemusí se to vždy zhodovat s plemenem v chov. okrsku. Pro příklady nemusíte chodit za oceán v jiném tématu Debora píše o ukončení činosti chov. stanice AMM ve Švýcarsku po 100 letech provozu z důvodu zavedení nové chov. stanice včely Buckfastské. Nebo jak by jste takovému případu chtěly zabránit? Uzákonit chov. okrsky s poviností chovat pouze to konkrétní plemeno? Novou diktaturou?
Doporučuji všem zajímat se o historii včelařství. Z historie je možné se poučit a nedělat chyby. A třeba se i z té historie dozvíte, kdy a kde byla chov. stanice AMM na našem uzemí a jak to s ní dopadlo a proč a spostu jiných užitečných informací o plemenech na našem území atd.

Příspěvek: #31

K příspěvku č.21 od J.Přesličky

Posílám odkaz na dobrý článek na toto téma
Jirka

http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=2790

PetrM upravil 10.01.2013 18:54 tento příspěvek z důvodu: Nepoužívejte pro odkaz na jiný příspěvek jen např. "k příspěvku č. 35". Používejte citaci nebo odkaz. Odkaz opraven.

Příspěvek: #32

To co bol za hlupy pokus (zrejme financovany chazarmi). Ak jednej matke dam 15x viac trubcieho spermatu tak jasne, ze tato dokaze naklast s tymto viac vajicok a z toho vyplyvaju vsetky ostatne ukazovatele. Mali skusit 15 trubcov z roznych rodin a 15 z jednej rodiny, potom by to bolo porovnatelne.

Příspěvek: #33

Citace:Aby Thomas Seeley a Heather Mattila, mohli promiskuitu včel studovat, použili u nich umělé oplodnění. Inseminovali 12 královen spermatem od 15 trubců (pro každou použili trubce z jiných včelstev) a 9 dalších královen spermatem od jediného trubce (také z jiného nepříbuzného včelstva). Tak dostali 21 včelstev, která byla novými koloniemi.

Zdroj: OSEL.CZ

Myslím, že šlo o chybu v překladu - nejsem si jistý, že by vystačilo sperma jednoho trubce na plnohodnotnou inseminaci 9 matek.

Příspěvek: #34

Nejde o množstvo, ale o pointu. Je to porovnanie voľného prirodzeného párenia a umelej inseminácie.

Příspěvek: #35

Ano, přesně tak. Jedná se o 15 linií trubců, tedy neurekom trubcov. A pro dalších 9 od jedné trubčí linie.

Příspěvek: #36

(19.02.2014 8:48)Josef Skala napsal(a):  Co se týče dovozu matek s legislatvou souhlasím přeci jen by nemělo být snadné dovézt si co se komu zalíbí je třba si uvědomit že případný dovoz může ovlivnit i okolí které o to třeba nestojí.Je ovšem pravda že legální dovoz se poměrně často obejde.

Nic ve zlém.Celkem(omezeně) chápu důsledky.Kdysi,to jsem byl malý kluk mi tatík nadšeně líčil,jak usadil první apis mellifera carnica do svých úlů.Docela by mne zajímalo ,jakých srovnávacích testů bylo užito k tomu,by bylo následně území ČR bylo " přežehleno" kraňkou(a to jsem s ní spokojený).
Co jsem si přečetl ,tak bratr Adam sjezdil (asi i nalétal) tisíce kilometrů , a vydal nemalé úsilí ,by vyšlechtil včelu Buckfastskou.
V TV bývají pořady o Afrikanizovaných včelách....většinou vyznívají negativně.
Ještě jsem se ale nesetkal s pořadem,který by uvedl,že mnoho států Jižní Ameriky a jižních států USA úspěšně včelaří s vyšlechtěnými liniemi původních Afrikanizovaných včel a jejich výnosy by asi nebyly takové s jiným plemenem( nic nového ).
Určitě zde nechci Afrikanizované včely(ale kdo ví???)
Jsem si vědom ,že jsme malá ( a převčelená) země, že každé nové plemeno ovlivní okolí (přece jen není v chlívku).Ale ještě jsem se nesetkal s názorem,že Buckfastky mají negativní vliv na "sousedy"........a to už jich tu létá.................prý.....tedy teď jen sporadicky( v pondělí) ((vědom( si snad) rizik. prvních kříženců)
Když to nezkusíme,ani nepoznáme.
Může to být slepá ulice,ale také dálnice.

Omlouvám se,ale nenašel jsem vhodnější vlákno.


Míra

Příspěvek: #37

Když jsem začal včelařit, koupil jsem včely- nebyla tam čistá krańka. Chytil jsem roj, nebyla tam kraňka. Dělal nákupy matek z různých šlecht. chovů, i tam nemohla být řeč o kraňce. I zde na foru padly věty o zbarvení matek (včel). Proto od minulého roku dovážím buckfasty. Konečně vím co mi kde bzučí !?

Příspěvek: #38

prepáč tak tomu nerozumiem ako môže šlecht.chovi predávať nie kranku???? u nás síce nie je zakázané chovať bucfastku... ale na druhej strane "oficiálny" šlachtiteľ by nemohol dostať povolenie od ústavu včelárstva z lipt. hrádku a samozrejme rozmnožovací chovateľ matiek musí nakupovať matky zo šlachiteľského chovu..... čo si kto chová doma to už je jeho vec, to zakázať nemôžu.

ja sám doma chovám tzv. "miestnu včelu" a je len na včelárovi teda na mne a tak trochu aj na prírode čo prinesie....

Příspěvek: #39

(26.02.2014 22:24)Boleslav Niedoba napsal(a):  I zde na foru padly věty o zbarvení matek (včel). Proto od minulého roku dovážím buckfasty. Konečně vím co mi kde bzučí !?

Zbarvení bych nepřikládal význam s tím mám zkušenost a jde to v pohodě selektovat. A jak se pozná opravdová buckfast?

Příspěvek: #40

(27.02.2014 0:13)dexter napsal(a):  prepáč tak tomu nerozumiem ako môže šlecht.chovi predávať nie kranku???? u nás síce nie je zakázané chovať bucfastku... ale na druhej strane "oficiálny" šlachtiteľ by nemohol dostať povolenie od ústavu včelárstva z lipt. hrádku a samozrejme rozmnožovací chovateľ matiek musí nakupovať matky zo šlachiteľského chovu..... čo si kto chová doma to už je jeho vec, to zakázať nemôžu.

ja sám doma chovám tzv. "miestnu včelu" a je len na včelárovi teda na mne a tak trochu aj na prírode čo prinesie....

Jedna vec je, čo chovajú chovatelia oficiálne a druhá s čím experimentujú neoficiálne...