Příspěvek: #41

jaro ja si myslím že oficiálny chovatelia nebudú experimentovať doma na včelnici..... otázka je čo sa stane ak je dovezená bucfastka a následne jej krv rozriedená z 90% miestnou včelou....

Příspěvek: #42

Kolikátá generace se rozředí 90% : 10%?

Příspěvek: #43

Zatím se to jeví tak, že v generaci F2 už to není žádný" výbuch"....

Příspěvek: #44

(27.02.2014 9:42)Aleš Molčík napsal(a):  Kolikátá generace se rozředí 90% : 10%?

obyčajne nevčelaríme na opustenom ostrove ale v okolí susedov včelárov... dajme tomu že máme chov 10včelstiev, kde kompletne vymeníme matky ale v susedstve máme 90 včelstiev dajmetomu z miestnou včelou. takže v konečnom dôsledku X-tou generáciou sa k tej 90tke priblížime..... hovorím priblížme preto lebo príroda nemá rada presné čísla, dátumy a výnosy ako ich obyčajne máme radi my

Příspěvek: #45

Dexter, mám podezření, že jste vysoko postavený politik.

Příspěvek: #46

(27.02.2014 6:57)Aleš Molčík napsal(a):  

(26.02.2014 22:24)Boleslav Niedoba napsal(a):  I zde na foru padly věty o zbarvení matek (včel). Proto od minulého roku dovážím buckfasty. Konečně vím co mi kde bzučí !?

Zbarvení bych nepřikládal význam s tím mám zkušenost a jde to v pohodě selektovat. A jak se pozná opravdová buckfast?

Jestli zbarvení bychom neměli dávat význam, tak hlavně podle čeho rozpoznáme včelu tmavou, kranku, vlášku? Mam na mysli ,,čisté " plemena. Jelikož okolo nás lítají kříženci, proto máme různé mylné představy o zbarvení atd. Jak poznám, že mam buckfast? Tam nepídím po zbarvení, protože je to kříženec. A konečně mám včelu z ,,obrázků". Viz 95% fotek včel v časopisech! Založil jsem nové téma BUCKFAST. Srdečně zvu.

Příspěvek: #47

Bohužel barva je skutečně nepřesné poznávací znamení, dokonce i mezi jednotlivými druhy, natož mezi plemeny. Pro zařazení se používají různá měření, zejména údaj nepřesně pojmenovaný loketní index. Jde o drobné odchylky velikosti vřetenních polí křídel. Trochu směšné, že?

Příspěvek: #48

Ten loketní index je navíc i v jednom včelstvu u každé včely jiný. Skoro mi to připadá jak kdybychom rozlišovali v lidském rodu blonďáky, kudrnaté, černovlasé, snědé, pihaté, bledé. Samo jsou rozdíly, ale nejme rasisti, nebo jo? Já prostě preferuji mírné, pracovité, klidné - a je mi jedno jestli jsou černé, pruhované, žluté, chlupaté.

Příspěvek: #49

(28.02.2014 9:40)Michal K napsal(a):  Bohužel barva je skutečně nepřesné poznávací znamení, dokonce i mezi jednotlivými druhy, natož mezi plemeny. Pro zařazení se používají různá měření, zejména údaj nepřesně pojmenovaný loketní index. Jde o drobné odchylky velikosti vřetenních polí křídel. Trochu směšné, že?

Chvalabohu, že ide o veľmi presne rozlíšenie európskych plemien včiel medonosných. Podľa lakťového indexu veľmi ľahko rozlíšite nigru, kranku aj kaukazanku. A podľa sfarbenia tergitov zase taliankua a bucsfast odlíšite od kranky. Hovorím o čistokrvnom materiály. Stačí si porovnať čistokrvnú kranku zo Slovinska ke´d už neveríme tej našej a čistokrvnú talianku. A aj úplný laik rozozná tieto dve rozličné plemená včiel. Okrem lakťového indexu je ešte presnejší diskoidálny uhol, ktorý majú niektoré plemená úplne odlišné. Je to veľmi presné a ľahké rozlíšenie kranky a nigry. Takže smiešné to nie je a uznáva sa toto meranie na celom svete.

Příspěvek: #50

Ono je hezké, že rozlišujeme ty linie, rasy, ale když to vezmu kolem a kolem tak i běloši jsou líní i pracovití, klidní i agresivní, chytří i hloupí. Toto samé je u indiánů, asiatů, černochů .... Proto můžeme mít agresivní, nevýnosné kraňky stejně jako mírné medařky včely černé. A u kříženců je to totéž, jenom ty extrémy možná bývají častější v obou směrech.
Jsou ale jistá omezení - třeba Eskymáka těžko donutíme žít na Sahaře a jíst kořínky a Křováka hrát volejbal, resp. donutíme ale bude trpět. Stejně je to u plemen/linií včel některé posazené do nevhodného prostředí sice budou žít, ale budou trpět, ale časem se přizpůsobí. Nejlépe se daří domorodcům - a ty je třeba vyselektovat resp. permanentně selektovat na požadované vlastnosti a nenechat je zvlčit.

Příspěvek: #51

Nejlépe se daří domorodcům - kraňka je taky dovezená, tak co si mám tedy vybrat? Já jsem začínající včelař a jediné co vím, že budu mít včely od sousedních včelařů. A to z několika důvodů. 1) včelaři v okolí se bojí zavlečení nemocí, kdybych koupil včelstva někde jinde. 2) nenaruším jim chov matek, který rozvíjejí několik let 3) tahle včelstva budou "aklimatizovaná" na naše okolí. 4) jestli je to kraňka, nigra, buckfast, italka, slovina - to je a ještě dlouho bude nad mojí rozlišovací schopnost, natož jestli je to singer, nebo vigor.

V každém případě bych si neodpustil, kdybych na jaře koupi včely a na podzim je musel pálit z důvodu nemoci a udělal velký problém okolním včelařům. Když už jsem se rozhodl včelařit, tak chci včelařit déle než jeden rok.

Příspěvek: #52

..maci01..keby takto uvažovali aj začínajúci včelári okolo mňa,tak to by bola paráda..

Příspěvek: #53

Kámoš má včelky a tak tam sem tam chodím. Vlastně on nadhodil, jestli je nechci taky. Začal jsem o tom přemýšlet, nakoupil pár knih, chodil na včelařský potlach a shánět informace na netu. A začalo to výběrem úlu. Optimal, nebo langstroth? 2/3L, nebo 3/4L? Dřevo, nebo polystyren? Rámek dřevěný, nebo platový Vyřešilo se to minulý rok. S kamarádem jsem vytáčel cementový - melecitózní med. Na langa se dá více sehnat a tak jsem si vybral 2/3L + platové rámky od p. Žáka. Zkoušel jsem je u kámoše a nádherně rychle na ně stavěly. Žádná velká mezera a včelkam to vyhovovalo. Pak jsem se dozvěděl, že se taky včely kradou! 6-8 NN nástavek potřebuje 60-80 plastových rámků. 80*43=3440Kč + doprava + úl + včely. Ještě jsem nezačal a už bych měl astronomické náklady a ještě strach, že to někdo ukradne, nebo rozmlátí. Slevil jsem nakoupil 2/3 dřevěné rámky od p. Kolomého a na plastové si včelky budou muset vydělat a půjdou jenom do úlů, který budou za plotem. Výběr jestli singer, nebo vigor? Každý si bude chválit to své a mě je to "zatím" jedno, hlavně abych už začal na svém. Mírně favorizuji Vigor, ale to je můj subjektivní pocit. Pročetl jsem toho dost a tak chápu, že se včelaři nejvíce bojí MVP a varroázy. Rozhodně bych tuhle nemoc, nebo kleštíka nechtěl dovézt do mého okolí. Když budu mít všechno nové a včely od souseda, tak mi snad nikdo nehodí na hlavu, že jsem to sem dovezl apod.

Příspěvek: #54

..že dovezieš klieštika,sa nemusíš báť,ten už je v tvojom okolí dosť dlho...

Příspěvek: #55

To jo, ale viry a pod havěť co můžou přenášet taky. Kdo ví co všechno přenáší?

edit: a šlechtit je u mě na dvorku taky nemusím