Příspěvek: #81

(30.10.2014 18:34)Anton Turčáni napsal(a):  Blinovovu priehradku má každý možnosť vyskúšať a potom sa rozhodnúť o jej ďalšom používaní. Ja už 25 rokov v tenkostenných úľoch používam 10 plástov, aj keď viem, že zimný chumáč zaberá plošne len 1/4 celej plochy dna úľa. Nepotrebujem to zužovať pretože po rozpustení zimujúceho včelstva a plocha zvýš mo 1,6 a predsa nemám problém s včelstvami pri jarnom raste. Vieme a veľa včelárov priznáva, že včelstvá ani v zime či jar nikdy celý obsah úľa nevyhrievajú stačí im teplota v mieste kde ošetrujú plod!

Tak potom načo je mi Blinovova priehradka? Žobráka aj tak nezachránim, lepšie v takom prípade pomôcť mu jedným plodovým plástom z dobrého včelstva!

S Vaším příspěvkem se plně stotožňuji,dělám to,taky tak.

Příspěvek: #82

Blinova přepážka je součástí zootechniky v Eurodadantech, nebo úlech jim podobných. Dnes má význam ještě u optimalizovaného plodiště, ale to je hlavně zase o Dadantech. Takže ji násilím cpát do jiných typů úlů je nejspíš ztráta času. U nás je to ale důležitá součást úlů, která nám hodně usnadňuje život! Zdraví R. S.

Příspěvek: #83

Upřesním pana Stojneka aby bylo jasné, oč jde u BP. Dadantisti nikdy nevytáčejí vysoké rámky a tudíž je nemají nikdy úplně bez zásob pylu a medu či invertovaného cukru. Právě použití BP v předjaří a časném jaru umožní, kromě jiných věcí, také dokonalé vyčištění starých plástů před vyvařením.

Vysvětlím jen, co se už obecně zapomnělo, proč vlastně Blinov tuhle přepážku yvinul.

Včelstva v jeho době v časném jaru ničila nesktečným způsobem Nosema apis. Zjistilo se, že jí nevyhovuje teplo a naopak bují v chladu. Blinov tedy umožnil vč lepší tepelné podmínky přepážkou, která umožní "vytopit" relativně malý prostor a současně včelstvům neodebrat zásobní neobsednuté plásty. Zásob je v tu dobu na obsednutých plástech málo nebo žádné.
Takže primárum bylo tehdy jak se vypořádat s Nosemou, bez léků a čistě přírodně pomocí tepla a proto vím jistě, že se pan Turčáni mýlí - vč nevytápí prostor v zimě, ale v předjaří ano.

Všechny další efekty BP byly objevené a doceněné až později.

fivlas

Rozumím vám, ani já nestojím o předčasný jarní rozvoj a zvýšené množství jarního, špatně prodejného medu, se kterým je navíc ještě často potíž s vlhkostí a to vše spojené s urychlením rojové nlady vč. Ovšem kdo naopak stojí o co nejrychlejší jarní rozvoj, měl by BP a tedy zužování ve vlastním zájmu používat v maximální míře.

Příspěvek: #84

Blinova resp Blinonova přepážka tak jak se používá na východ od nás

Příspěvek: #85

aký je váš názor na Blinovovu priehradku ...
...skutočne musí mať v hornej tretine otvor alebo stačí že včely môžu prejsť vo vysokom dne za ňu, prípadne popod fóliu ponad hornú latku ...vyhovuje priehradka aj keď nie je od steny po stenu ale je to vlastne rámik vyplnený izoláciou a teda sú po bokoch včelie medzery medzi priehradkou a stenou nadstavku (tu asi ten otvor netreba..)

Příspěvek: #86

já bych řek (zkušenosti nemám ) že stačí velikost klasického rámku. Vede mě k tomu to, že když mají včely v úle zásobní plásty, tak je to také jakási přepážka každý ten plást a myslím (nemám to vypozorované) že nespotřebovávají spořádaně vždy zásoby jen z jednoho plástu, ale chodí si pro zásoby i do dalších plástů....a tam se dostávají přes horní loučky nebo obejitím postranních louček. Takže pokud ta přepážka má oddělit plodové plásty od zásobních a zlepšit (ne totálně utěsnit plodové plásty) tepelný komfort plodových plástů, tak přirozeně by měa být průchozí horem, spodem a zleva/zprava a bez díry. Vetšina zásobních plástů také nemá prokousané díry od včel (možná od zavíječe ano).

Také si myslím, že pokud by včely potřebovaly utěsnit a zabránit sálání tepla za přepážku kolem bočních louček, tak tomu zabrání tím, že se daným směrem poskládají a prostor, kudy by utíkalo teplo, utěsní svými tělíčky, tak jak to bývá vidět mezi horními loučkami.

---

přepážky zkouším letos poprvé a jen u včelstev, které nyní obsedají do 5-6 uliček, což je v Praze 1 včelstvo z 10 a na písecku 2 včelstva z 15.
Má smysl zůžit plodiště včelstvům, které jsou na 7 a více uličkách? I když ne všechny uličky jsou samoszřejmě obsazené vždy ode zdi ke zdi....přijde mi to zbytečné je stlačovat a utiskovat, když mají chuť se rozšiřovat.

Příspěvek: #87

Správně udělaná Blinovova přepážka je větší než běžný rámek. Nenechává včelí mezeru ani po stranách ani nahoře. I když ji včely teoreticky mohou podlézt, prakticky to nikdy nedělají a prostor za přepážkou už je pro ně ,,venek" mimo úl.
Průlezový otvor v horní třetině je pro ně česno, kterým se dostávají,,ven" k tomu, co je v plástech za přepážkou a nosí si to ,,domů".
To, co za přepážkou najdou, jim imituje snůšku a je jedním ze způsobů podněcování. Nikdy nevynášejí zásoby z plodiska, aby je uložily ,,venku".
Přepážka velikosti rámku většinou poslouží podobně, ale pokud jsou včelí mezery ze všech stran, může se stát, že projde i matka a je pak zakladeno po obou stranách přepážky. O větším úniku tepla mezerami ani nemluvě.

Příspěvek: #88

Vladimíre vďaka,
tiež som mal pocit že by to málo byť bez tých včelých medzier po boku, pretože z pohľadu včiel by to potom bol len "ďalší rámik", síce bez buniek (niečo ako nevystavená medzistena) ale úľový priestor by z ich pohľadu pokračoval...
Chápem že sa prepážky robia s izolačneho materiálu, keď majú predstavovať pre včelstvo "stenu úľa" pri jarnom zúžení..
Ale,
šlo by pri letnom udržaní včiel na menšom počte rámikov (napr OP) v plodisku použiť aj úplne jednoduchú prepážku ktorá by bola "správnych rozmerov" ale len z tenkej preglejky ?

Příspěvek: #89

ok, tak to potom p. Sedláček ty komorovací přepážky má špatně konstruované? Nebo jimi sleduji cosi jiného?

Měl jsem za to, že jeho cíl s použitím přepážek, které netěsní, je prakticky shodný s cílem, který se sleduje použitím Blinovovy přepážky. Proto mi přišlo, že asi není významné, zda je přepážka natěsno od zdi ke zdi.

včera jsem se díval na asi 3 videa na youtube, kde to včelaři s odkudsi z východu od ČRSR rusky mluvící vysvětlovali, že použití Blinovovi přepážky bylo zamýšleno jednak jako pomoc při rozplodování a posílení slabších včelstev, ale i obráceně, jako brzda...jestli jsem to dobře pochopil...nebo že nechtěný efekt mohl být zbrždění rozvoje a vyvolání rojové nálady, pokud se práce s Blinovovou přepážkou nezvládla.

Ale je pravda, že jí tam měli ode zdi ke zdi, ale bez otvoru.

Příspěvek: #90

Já mám blinovku klasický hofman rámik a v ňom izoláciu. Hofmany majú pliecka rozšírené až do spodnej tretiny rámiku. Takýto rámik ak sa dorazí k ďalšiemu rámiku,tak pliecka rámikov prakticky uzatvárajú priestor až do spodnej tretiny. A práve o to teplo ktoré nám ide sa tak drží vo vrchnej časti. Musí byť ale správne zakomorované,nestačí len omiesť slabo obsadený plást a dať ho za prepážku. Včely v hniezde musia byť obložené prepážkami tak, aby pri ochladení neopustili uličku pri prepážke inak prepážka stráca význam.

Příspěvek: #91

dobre, dik za vysvetleni a poznamku ohledne nutnosti dodrzet pravidlo s umistenim blinovovy prepazky.
znamena to tedy, ze pokud treba nyni je vcelstvo na 7 ulickach, ktere ovsem vsechny neobseda po cele siri, tak je spravne/vhodne:
1/ je takto ponechat a blinovku nepouzit

nebo

2/ z tech 7 ulicek je dostat/natesnat treba na 4 ulicky, ale po cele siri ramku a umistit prepazku tak, aby odelovala takto stesnane vcely, ktere obsadi ulicky po cele siri?

a souvisejici otazka....vkladat blinovku pri chladnem pocasi, kdy vidim jak je chomac skutecne stazeny do sebe a dokazu tak blinovku umistit podle pravidla zmineneho Jozefem333?
protoze kdyz ji vlozim pri teplem pocasi, tak chomac bude rozlezly a muzu tak spatne odhadnout kam blinovku vlozit a pak nebude fungovat jak ma?

Příspěvek: #92

Blinovku vkladam zpravidla pri pokapu do zimniho slunovratu (jeden zasah) na sezeni vcel. V tom obdobi je chladno, vcely by za prepazkou zkrehly, proto to davam opravdu vedle chomace. Kdyz ted neco komoruju, davam to misto posledniho castecne obsazenyho ramku, ten jde za blinovku. Vcely se dokazou otvorem v blinovky vratit.
Mam jeste pocit, ze blinovka nebo prepazka ma lehky nejasnosti v definici co je co (nebo je to to samy - jak to vidite ostatni?). Pro me je komorovaci prepazka bez otvoru, blinovka je komorovaci prepazka s otvorem k zasobnim ramkum mimo komoru. Vzdy ale tesna - nekde par stranek zpet je i foto. S vykusovanim XPS z drtivy vetsiny nemam problem.
Chose

Příspěvek: #93

(01.03.2022 0:36)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Správně udělaná Blinovova přepážka je větší než běžný rámek. Nenechává včelí mezeru ani po stranách ani nahoře.

Keď toto spravíte, tak včely propolisujú prepážku kolom dokola a keď ju chcete nakoniec kamsi posunúť, je to problém, prípadne keď máte prepážku len z XPS , bez dreveného rámu, tak sa poškodzuje. Ak máte plodiskový nádstavok 3 roky, tak na každej pozícii blínovej prepážky máte nánosy propolisu z predu aj zozadu.
Taká je moja skúsenosť s takto konštruovanými blínovými prepážkami.
Teraz robím rovnako ako Jozef, dovnútra štandardného hoffmanovho rámika XPS a nafarbiť bez diery.

Příspěvek: #94

(01.03.2022 12:57)TomasK1 napsal(a):  a souvisejici otazka....vkladat blinovku pri chladnem pocasi, kdy vidim jak je chomac skutecne stazeny do sebe a dokazu tak blinovku umistit podle pravidla zmineneho Jozefem333?
protoze kdyz ji vlozim pri teplem pocasi, tak chomac bude rozlezly a muzu tak spatne odhadnout kam blinovku vlozit a pak nebude fungovat jak ma?

Tomáš já také pravidlo teda nemám,neviem ako si z môjho príspevku na to prišieľ.
Včelstvá zásadne zužujem ak sú už po preletoch a teploty sú také,že chumáč už povolil a včely sú rozlezené všade. Ono ak je chumáč,tak sa nám veľmi zle odhaduje kam tu priehradku vložiť čo súvisí z tvarom chumáča,niektoré včelstvá sú len pri vrchu,iné sú dole a zjavne slabšie včelstvo môže byť po rozvoľnení včelstvo silné,takže takto sa to nedá správne odhadnúť. Já to robím úplne jednoducho a väčšinou sa z umiestnením prepážky pekne trafím, čo si overím ráno,ked sú nízke teploty. Z jednodušene povedané sa riadim obsadením plástov,nejaké slabo obsadené nerátam,ale normálne obsadené plásty ometiem väčšinou dva a založím priehradku z každej strany hniezda. Samozrejme v hniezde nesmú chýbať zásoby,pretože pri ochladení sa včelstvá nepresunú za priehradku k zásobným plástom. Zúžením hniezd už včelstvá aspoň u mňa ani netvoria chumáč,alebo je chumáč len v náznakoch,inak sú včelstvá od prepážky k prepážke na plno. Pri oteplení sa pekne rozlezú na všetky plásty aj za prepážku a pri ochladení sa opäť vrátia k zateplenému hniezdu.

Příspěvek: #95

Jozefe, díky za upřesnění. Tím pravidlem jsem měl na mysli toto jak jsi psal "....tak, aby pri ochladení neopustili uličku pri prepážke inak prepážka stráca význam...".

Příspěvek: #96

(01.03.2022 12:22)TomasK1 napsal(a):  ok, tak to potom p. Sedláček ty komorovací přepážky má špatně konstruované? Nebo jimi sleduji cosi jiného?

Měl jsem za to, že jeho cíl s použitím přepážek, které netěsní, je prakticky shodný s cílem, který se sleduje použitím Blinovovy přepážky.

Tady je cíl použití přepážky rozdílný. U p Sedláčka a OP je cílem držet plodiště na určité velikosti. Na videu od něj je vidět, že poměrně brzo dává nad mřížku nástavek a v tom případě už je jedno, jak přepážka těsní. Je jasné, že když je materiál přepážky z tepelně izolačního materiálu, včely ho využijí ve svůj prospěch.
Já se při svých pokusech snažím mít přepážku vždy poctivě utěsněnou, dokonce ji někdy prodloužím i do prvního medníku. Na rozdíl od p. Sedláčka mám víc času na jedno včelstvo a vše stihnu třeba za den. On musí dělat s předstihem, pozdě je špatně.

Příspěvek: #97

Nevysypete prosim nekdo z rukavu srovnani tepelne izolacnich vlastnosti zasobniho plastu a komorovaci prepazky z polystyrenu ci styroduru o tloustce srovnatelne se zasobnim plastem? Vim ze jsou ruzne typy polystyrenu i styroduru, ale jde mi o to, jestli je to uplne mimo nebo plus minus stejne.
Vim, ze se jako komorovaci prepazky pouzivaji i jen obycejne desky ze sololitu, u kterych ta termoizolacni vlastnost budecurcite hodne jina nez u zasobniho plastu.
Stejne tak vim, ze komorovacka ma i dalsi funkci nez jen zatepleni.
Ale delam poradek ve vybaveni a premyslim, ze ty polystyrenove komorovacky nebudu opravovat a necham jen par pro oddelky na jaro.
Diky jestli to nejdo vite.

Příspěvek: #98

(08.08.2023 13:49)TomasK1 napsal(a):  Nevysypete prosim nekdo z rukavu srovnani tepelne izolacnich vlastnosti zasobniho plastu a komorovaci prepazky z polystyrenu ci styroduru o tloustce srovnatelne se zasobnim plastem?

Nevím, jestli si rozumíme. Ta komorovačka (i ta z překližky) zatepluje tím, že matku drží jenom na malé ploše. Matka přes ni nepůjde dál. Plod je pak koncetrovaný, včely na něm jsou koncentrované a dokáží tak vyhřát větší prostor na vyšší teplotu.

Jako komorovací přepážka se dá (na brzkém jaře) použít i mezistěna. Dočasně samozřejmě.

V Německu a myslím i Rakousku se používají jako komorovačky opravdu jenom překližkové desky.

Samotná tepelněizolační vlastnost přepážky není nijak zásadní. IMHO je lepší mít přepážku z nějakého styroduru, než z překližky, ale zásadní rozdíl v tom zase nebude.

Připouštím, že jsem ten dotaz možná špatně pochopil.

Příspěvek: #99

Milane, diky za reakci. Ja se na to ptal ale z duvodu omezeni tepelnych ztrat. Tim ze se komorovaci prepatmou donuti vcelstvo k betsimu semknuti a tedy i k efektivnejsimu ohrivani sebe sama je jedna vec, ale druha vec jsou pak tepelne ztraty toho "prostoru". Tj. Horkej caj v termosce, kde ovsem teplo uz nedodavas, jen ztracis.
Jinak ty tepelne ztraty prostoru obsedbuteho vcelami jsou jasne uz jen z toho, ze vcely, i kdyz spotrebovavaji zasoby a hreji, tak se neprehreji, a jen odvetravanim cesnem tu teplotu nesnizuji.

Me k tomu dotazu privedlo to, ze pri vytaceni jsem z medu/plastu citil vylozene salat teplo. Tak me napadlo, jak moc nebo malo a o kolik vic nebo mene teplo od chomace unika skrz zasobni plast ve srovnani se styrdurovou prepazkou.

Příspěvek: #100

Teploizolačná vlastnosť prepážky robí na jar svoje. Pri tenkej prepážke matky nechcú klásť,ale jak je plást opretý o zateplenú prepážku,preplodujú ho z tej strany celý a pritom vonku môžu byť nízke teploty. Ten rozdieľ si môže každý odskúšať.